První vlna koronavirové pandemie dokázala zlomit odvěký odpor zdravotnictví k digitalizaci. Konečně se začaly vydávat dlouho odkládané eNeschopenky, rozjelo se objednávání do ordinací a lékaři začali vyšetřovat přes internet. K pořádnému digitálnímu obratu ale rozhodně nestačí nahradit psací stroj počítačem.
Možná právě díky covidu si všichni lépe uvědomí výhody telemedicíny. Přetíženému zdravotnímu systému se může ulehčit, pokud část pacientů namísto opakovaných návštěv ordinace bude řešit své zdravotní problémy z domova. Vyčerpaní zdravotníci najdou více času pro pacienty, pokud nebudou muset sepisovat o každém zákroku slohové práce. K tomu ale zakoupení počítačů a vystavování elektronických neschopenek nestačí. Siemens, který mimo jiné vyrábí lékařskou techniku, vydal několik doporučení, co je třeba udělat.
Psací stroj je k ničemu
Za hlavní problém považuje Siemens podobu, ve které se ukládají data. Zdravotnictví se sice do jisté míry digitalizovalo, ale v podstatě jen nahradilo psací stroj počítačem a papírové zprávy datovými soubory. Lékaři stále vedou dokumentaci v podobě textových souborů, v nichž složitě slovně popisují stav pacienta, samozřejmě za využití latiny, místně zavedeného žargonu a zkratek. Nemluvě o překlepech a chybách způsobených únavou, stresem nebo tím, že se soustředí spíše na pacienta než na počítač. K tomu přikládají výsledky externích vyšetření ve formě skenů, snímky z rentgenu nebo sonografu jako obrázkové přílohy.
Nebylo by jednodušší, kdyby data byla vhodným způsobem strukturovaná? Lékař nemusí provádět další slohové cvičení a místo toho jen ve formuláři zaškrtne příznaky a doplní naměřené hodnoty. Jednotný formát by byl snadno čitelný i pro lékaře z jiných pracovišť, bylo by do něj možné importovat výsledky dílčích vyšetření. A hlavně, rozuměly by mu i počítače.
Zatímco dnešní počítače neumí analyzovat text napsaný z půli česky, z půli latinsky, ve zkratkách a s překlepy, datový záznam shrnující stav pacienta by pochopily hned. A uměly by ho třeba alespoň částečně vyhodnotit, varovat lékaře před potenciálně nevhodnou léčbou, nebo aspoň sestavit různé přehledy pro pojišťovny. A to ještě nemluvíme o umělé inteligenci, která by se mohla na dostatečném množství takových záznamů učit, a odhalit případné vzorce, které lékaři nejsou schopni vidět.
Základem je dobré propojení
Pokud jste někdy řešili jen trochu náročnější zdravotní problém, vzpomeňte si, jak to vypadalo. Při první návštěvě praktický lékař v počítači popsal příznaky a vytiskl několik papírových žádanek na různá vyšetření a laboratorní rozbory. Vy jako pacient jste se telefonicky objednali k několika specialistům, přičemž každý si pročetl papírovou žádanku, vyšetřil vás moderním digitálním přístrojem připojeným k počítači a vygeneroval nový papír, tentokrát se shrnutím výsledků vyšetření. Rostoucí hromada lejster se vrátila k praktickému lékaři, který ji celou pročetl a udělal si do svého počítače několik výpisků. Papíry pak založil do vaší karty, aby se k nim už nikdy v budoucnu nevrátil.
Přitom všichni mají počítače a internet. Není sebemenší důvod, aby se pacient objednával po telefonu, když může jeho praktický lékař hned v ordinaci v objednávkovém systému zatrhnout nejbližší volné termíny. Ještě méně výmluv existuje pro přenášení pokynů a výsledků na papírech. Už dnes je vedení výhradně elektronické zdravotní dokumentace umožněno zákonem. Ideálem je samozřejmě otevřený formát, ve kterém umí komunikovat veškeré zdravotnické programy.
Taková komunikace samozřejmě vyžaduje dostatečně rychlý internet, zejména pro přenášení nejrůznějších obrazových dat. Ve velkých městech, kde je také nejvíce specializovaných pracovišť, rozhodně optický kabel. V menších městech, kde sídlí většinou jen praktici, aspoň dobrý mobilní internet.
Dalším problémem je bezpečnost dat a také řízení přístupu. Je samozřejmě dobré, pokud lékař na urgentním příjmu v nemocnici vidí veškerou vaši zdravotnickou dokumentaci (nejlépe v podobě počítačem generovaného automatického shrnutí). Asi by bylo vhodné, aby veškeré vaše informace viděl i praktický lékař. Ale musí například dermatolog znát výsledky vašeho vyšetření na kardiologii?
Velká debata o tom, kdo má mít přístup k jakým zdravotnickým datům v digitální podobě, nás nejspíš ještě čeká. Stejně jako nastavení dostatečných technických prostředků k jejich zabezpečení při přenosu i při ukládání. Technologie jsou dostupné už dnes, umíme kvalitně šifrovat přenášená data i bezpečně ukládat v cloudových úložištích. Stačí to začít využívat.
Analýza na manažerské úrovni
Dokud je zdravotní systém založený na nesledovatelných papírových dokumentech, neukazují se všechny možnosti, jak ho zefektivnit. Teprve důsledná digitalizace umožní zjistit, kde dochází k trestuhodnému plýtvání cennými zdroji.
Manažer velké nemocnice například může zjistit, že jeho lékaři v první linii tráví zbytečně moc času měřením teploty nebo krevního tlaku. Po takovém zjištění samozřejmě není problém vyškolit k příslušným úkolům střední zdravotnický personál a lékařům vysvětlit, že jejich čas je na tyto úkony příliš cenný. Stejně tak lze zjistit třeba výkyvy ve vytíženosti laboratoří – ráno nestíhají, odpoledne nevědí, do čeho píchnout, a přizpůsobit tomu vnitřní workflow nemocnice.
Fakt, že lékaři přestanou používat počítač jako psací stroj, tak povede nejen k úspoře jejich času, ale i k reformě zdravotního systému jako takového.