foto: iStockphoto.com

Vůči hoaxům a fake news jsou náchylnější děti a senioři, ukázal průzkum T-Mobile

Trendy & tipyAktuality 5 min čtení

Lidé pořád věří fámám a dezinformacím, které v některých případech kolují ve veřejném prostoru i desítky let. Ukázal to test, který T-Mobile nechal první tři týdny v únoru běžet na Facebooku. Testu se zúčastnilo více než 20 tisíc lidí, přes osm a půl tisíce jich poskytlo své údaje k anonymní analýze.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Lidé pořád věří fámám a dezinformacím, které v některých případech kolují ve veřejném prostoru i desítky let. Ukázal to test, který T-Mobile nechal první tři týdny v únoru běžet na Facebooku. Testu se zúčastnilo více než 20 tisíc lidí, přes osm a půl tisíce jich poskytlo své údaje k anonymní analýze.

Test pod titulkem „Pravda, nebo lež? Realita, nebo fikce?“ obsahoval dvanáct příběhů ve formě krátkých novinových článků či úryvků z e-mailů. Účastníci měli za úkol poznat, co je pravda a co lež. Šlo jak o příběhy z doby předinternetové, tak ze současnosti. Zastoupeny byly vedle informací pravdivých, byť stěží uvěřitelných, i dezinformace a hoaxy šířené e-maily nebo usvědčené pomluvy či nepravdy, které se dostaly až do zpravodajství českých i zahraničních médií.

Asi není překvapivé, že vůči fámám a dezinformacím jsou nejodolnější vysokoškoláci v aktivním věku z velkých měst. Stejně tak se dalo čekat, že nejohroženější jsou děti a senioři s nižším vzděláním. Právě ti v testu nejčastěji chybovali. Překvapivě ale rozdíl není nijak ohromující. Zatímco vysokoškolák ve věku 35–44 let odpověděl správně na 9,4 otázky ze 12, děti do 15 let odpověděly správně jen na 7,6. Senioři nad 65 let odhalili v průměru 8,7 nepravd, starší než 75 let pak průměrně 8,4 fámy. Průměr celého vzorku je 8,94, tedy méně než 9 správných odpovědí z 12.

Na modrou velrybu pořád věříme

„Znepokojující je ale konkrétní pohled na to, čemu velké množství lidí stále dokáže věřit,“ říká Martina Kemrová, manažerka firemní komunikace T-Mobile. Například hoaxu o vystoupení neexistující vnučky Jiřího Drahoše na demonstraci stále věří 10 % respondentů. Mnohem častěji na něj skočili lidé se základním vzděláním a vyučení (3 % vysokoškoláků vs. 13 % se ZŠ a výučním listem). V případě dotazu na falešnou zprávu o mrtvém studentu Janu Šmídovi, tak často citovanou během nedávných oslav výročí Sametové revoluce, byly mnohem úspěšnější generace, které revoluci osobně zažily (45–74 let). Že je to nesmysl, vědělo 9 pamětníků z 10, u lidí mladších 34 let to ale bylo už jen 7 lidí z 10. „Překvapilo mě, že 54 procent účastníků testu pořád věří v existenci hry Modrá velryba, která má mladé lidi postupnou sérií úkolů dohnat k sebevraždě,“ komentuje Martina Kemrová.

Související článek

Pravda, nebo lež? Otestujte se, jestli dokážete odlišit fake news a skutečnou zprávu

Mohou člověka vzdělání, věk nebo zkušenosti chránit před dezinformacemi, fámami, či městskými legendami? Schopnosti české populace odhalit nevěrohodnou informaci mapuje T-Mobile v testu „Pravda, nebo lež? Realita, nebo fikce?“.

„Velkou roli v tom, že nepodlehneme falešným informacím, evidentně hrají i výraznější životní zkušenosti. A to je dobrá zpráva. Každá generace, vzdělanostní či geografická skupina Češek a Čechů disponuje svébytným vlastním ‚lékem‘ proti fake news,“ komentuje výsledky doc. Petr Janeček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Etnolog, který se dlouhodobě zabývá vznikem a životem městských legend a fake news, stojí za úspěšnou sérií literárních sbírek městských legend pod názvem Černá sanitka a v projektu spolupracoval na výběru a textaci příběhů.

Vzdělání není zárukou

Vzdělání samo o sobě podle Petra Janečka nestačí. „Někdo je více obeznámen s fungováním elektronických sociálních sítí, někdo má větší životní zkušenosti, jiný zase dosáhl vyšší informační a mediální gramotnosti. Někdo má vyšší vzdělání, někdo zase zdravý ‚selský rozum‘ a skepticismus. A ti nejšťastnější mají od každého trochu,“ myslí si,

Často se setkáváme s předpokladem, že falešným informacím podléhají starší lidé bez zkušenosti s internetem, počítači a také nižším vzděláním, nebo obyvatelé venkova. Průzkum ale ukázal pestřejší, a v lecčem i pozitivnější, obrázek. „Nejčastěji chybovali obyvatelé středně velkých, často okresních měst (s 10 000–100 000 obyvatel). Velmi silnou roli v úspěšnosti hrálo vzdělání kombinované s věkem a místem pobytu,“ shrnuje výsledky Petr Janeček.

Oproti stereotypním předpokladům neměli nejlepší výsledky Pražané, ale obyvatelé jiných větších měst nad 100 000 obyvatel. Lépe než respondenti z hlavního města si vedli například obyvatelé Brna, Pardubic a Hradce Králové. „Nejúspěšnějšími“ regiony byly kraj Středočeský, Jihomoravský a Plzeňský.

Související článek

Unikni fake news: Aby děti nepodléhaly fámám

Fake news aneb dezinformace, polopravdy, překroucená tvrzení nebo rovnou pusté lži. Podle všeho jedno z největších nebezpečí informačního věku, důvod úspěchu nejrůznějších populistů a politických dobrodruhů. Parta brněnských studentů politologie začala proto učit školní mládež, jak dezinformacím nepodléhat.

„To, že jsou k hoaxům a fake news náchylnější lidé především ze středně velkých měst, potvrzují i naše výzkumy,“ komentuje zjištění Josef Šlerka z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Stejně tak se ukazuje, že sice podíl těch, kteří věří podobným nesmyslům, je mezi vysokoškoláky nejmenší, avšak nikoli tak zásadně, jak bychom předpokládali,“ dodává.

„Vůči dezinformacím není nikdo z nás zcela imunní. Naším testem jsme chtěli lidem ukázat, že stejně tak, jako lidé věřili nesmyslům v minulosti, jim věří i dnes. Jen se mění technologie a nepravdy se šíří rychleji a jsou mnohdy sofistikovanější,“ vysvětluje záměr testu Martina Kemrová z T-Mobile. „Základní pravidla, jak si pravdivost zpráv ověřit, však zůstávají stejná: používat selský rozum, nenechat se strhnout většinovým názorem ve své ‚bublině‘, ověřit si informaci z více zdrojů,“ dodává.

20 tisíc respondentů, 8,5 tisíce účastníků poskytlo svá anonymizovaná data

On-line testu se mezi 4. a 24. únorem celkem zúčastnilo 20 145 lidí. Svá data k anonymnímu zpracování poskytlo 8 601 lidí. O aktivitu projevilo zájem i několik základních a středních škol. „Žáci prvních a druhých ročníků jsou v rámci těchto testů zodpovědnější, hravější, nad různými situacemi se velice svědomitě zamýšlejí,“ popsala průběh vyplňování testu PaedDr. Pavla Nedomová, ředitelka Střední odborné školy v Praze 5.

Test nebyl jen zábavou, po každé odpovědi dostali účastníci vysvětlení a odkaz na další informace. Více než čtyři tisíce respondentů si zobrazilo nebo stáhlo desatero s tipy, jak rozpoznat znaky manipulace.

Informační a mediální gramotnost T-Mobile systematicky podporuje od roku 2019. V rámci grantové výzvy T-Mobile Pomáháme vloni mezi 13 projektů z celé ČR rozdělil 2 133 500 Kč. Uspěly vzdělávací instituce, knihovny, skupiny aktivních lidí i zavedené organizace jako Demagog.cz, Manipulatori.cz nebo Transparency International. Více informací na www.t-mobile.cz/pomahame.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama