Zdroj: Sigfox

Christophe Fourtet: Internet věcí se prosazuje hlavně v logistice, chytrá města zaostávají

Trendy & tipyrozhovor 7 a více min čtení

Doprava a ochrana objektů. To jsou odvětví, která táhnout vzestup internetu věcí. Co naopak zaostává nad očekáváními, je využití chytrých technologií ve prospěch obyvatel měst. Tvrdí to Christophe Fourtet, spoluzakladatel a technický ředitel společnosti Sigfox, jejíž stejnojmenná technologie je jedním ze tří hlavních konkurenčních systémů, které se v IoT používají pro bezpečný a energeticky nenáročný přenos dat.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Doprava a ochrana objektů. To jsou odvětví, která táhnout vzestup internetu věcí. Co naopak zaostává nad očekáváními, je využití chytrých technologií ve prospěch obyvatel měst. Tvrdí to Christophe Fourtet, spoluzakladatel a technický ředitel společnosti Sigfox, jejíž stejnojmenná technologie je jedním ze tří hlavních konkurenčních systémů, které se v IoT používají pro bezpečný a energeticky nenáročný přenos dat.

Související článek

Seznamte se: Síť Sigfox začíná měnit svět kolem nás. Doma i v průmyslu

Jedna krabička pohlídá kufry při odbavení do letadla, díky druhé se vám nezaběhne pes. Elegantní hodinky seniorům nejen sluší, ale navíc přivolají pomoc v nesnázích. Systém senzorů pro farmáře měří spoustu údajů v půdě i ovzduší a v mobilní aplikaci se zobrazí sofistikované mapy teploty nebo vlhkosti. Internet věcí má čím dál víc konkrétních podob. Vděčí za to i síti Sigfox.

Situace ve světě technologií pro internet věcí při pohledu z venku připomíná bitevní pole různých formátů – něco jako kdysi VHS versus Betamax nebo nedávno blu-ray proti HD-DVD. Nyní proti sobě ve spojení s IoT stojí formáty dokonce tři: Sigfox, LoRa a NB-IoT. Christophe Fourtet to ale vnímá jinak.

„To, co se momentálně v IoT děje, válka formátů ve skutečnosti není. Aspoň ne v tom smyslu, jako když se praly VHS a Betamax. Lidé si to myslí, protože to takhle fungovalo v minulosti – aby vám zákazníci věřili, museli jste být nejlepší a potřít veškerou konkurenci na hlavu, už od dob Edisona a Tesly. Videokazety VHS, kompaktní disky, blu-ray, to jsou všechno standardy, vedle kterých už žádné místo na trhu nezbývá. Jenže IoT je něco jiného, je to spíš soubor služeb než technologie. A rozsah těchto služeb je tak veliký a různorodý, že se nemusí nutně omezovat na jediný standard. I když samozřejmě budu vždycky tvrdit, že Sigfox je nejlepší,“ vysvětluje Fourtet.

Takže podle vás mohou všechny tři technologie fungovat vedle sebe a koexistovat?

Přesně tak. Každá má své výhody, i když to třeba na první pohled není patrné. Jenže v internetu věcí jde více než v jiných oborech o drobounké detaily a kdo chce v téhle oblasti podnikat, musí si napřed rozmyslet, jaké má mít jeho služba parametry a co má přinášet. A pak si vybere technologii, která tomu nejlépe odpovídá. Řeknu vám, co si doopravdy myslím: vývoj bude ve skutečnosti úplně opačný. Místo aby technologie zanikaly, budou vznikat nové a nakonec jich může být klidně deset nebo dvacet místo současných tří. Některé, jako Sigfox, se budou hodit pro přenos malého množství dat, jiné umožní něco jiného.

Dobře, ale třeba Sigfox a LoRA jsou si hodně podobné. Obě technologie jsou určeny pro přenosy minimálních datových objemů s minimální spotřebou energie, cílí na stejné vývojáře… Opravdu se nebudou snažit vytlačit jedna druhou z trhu?

Vůbec to není nutné – ač to není úplně zřejmé, slouží obě technologie k trochu jiným účelům. Je pravda, že jsme je původně – já a můj kolega Nicolas Sornin z firmy Cycleo, který LoRA vymyslel – koncipovali hodně podobným způsobem, ale nakonec jsme každý udělali něco jiného. Sigfox je primárně určený ke globálním přenosům dat na velkou vzdálenost, bez ohledu na nepředvídatelné chování spektra. LoRA se hodí spíš pro jednoduchou symetrickou peer-to-peer komunikaci, tedy pro přímý kontakt mezi zařízeními. Funguje dobře v kontrolovaném prostředí s pevnou kapacitou – víte, kolik zařízení používáte, v jakém spektru, na jakých frekvencích. Ovšem ke globálním přenosům malých objemů dat z předem neznámého počtu zdrojů se moc nehodí, i když spousta lidí tvrdí opak. Ale budoucnost ukáže, že mám pravdu.

Související článek

Instantní internet věcí od T-Mobile

Zájemci o jednoduchý vstup do světa IoT si mohou objednat balíček pro měření teploty a vlhkosti. Komplet včetně datového spojení a měřicí aplikace míří především na podnikatele v potravinářství, průmyslových a skladovacích provozech, přepravě, maloobchodu nebo zemědělství. Za 109 Kč měsíčně jej dodává T-Mobile.

„Překvapilo mě zjištění, že ani velké firmy kolikrát nevědí, co se s jejich zásilkami děje, třeba při přepravě po železnici.“

Sigfox je technologie primárně určená k jednosměrné komunikaci od zařízení do sítě…

To vlastně z přísně technického hlediska také není přesné, zvládá i obousměrnou komunikaci. Ale máte pravdu, že to tak v praxi funguje, protože to není symetrický systém.

Dokázal byste vyjmenovat dvě tři oblasti, pro které se technologie Sigfox hodí nejlépe a kde se jí také nejlépe daří?

Asi nejdůležitější je pro nás logistika – sledování, analýzy a plánování zásilek, dopravy a podobně. Tam se skrývá ohromný potenciál, co se financí týče. Firmy přepravující spoustu zboží na větší vzdálenosti se snaží všemožně šetřit náklady a my jim k tomu nabízíme vynikající nástroj, totiž sledování veškerého pohybu v reálném čase. Vzpomínám si, jak mě překvapilo zjištění, že ani velké firmy kolikrát nevědí, co se s jejich zásilkami děje, třeba při přepravě po železnici – manažeři věděli, kdy vlak vyjel z bodu A, kdy přijel do bodu B a třeba kdy projel nějakým důležitým uzlem po cestě, ale to bylo celé. Pokud došlo k nějakým prostojům, zjistili to, až když zásilka nedorazila včas do cíle. Tohle můžeme úplně změnit, a když se to sečte v tom obrovském objemu přepravovaného zboží, mohou být výsledkem milionové úspory každý rok. Druhou oblastí jsou bezpečnostní služby, kterým také výrazně zlevňujeme provoz při ochraně nejrůznějších objektů.

Související článek

IoT pohlídá vagón, kontejner i stavební buňku

Silnice jsou plné kamiónů i proto, že řada firem kvůli bezpečnosti odmítá přepravovat své zboží po železnici. U vlaků zdaleka nemají nad nákladem takovou kontrolu, jakou nabízejí kamiony. Jim i majitelům samotných vlakových souprav s hlídáním ujetých kilometrů i okolního prostředí pomáhají IoT trackery a síť Sigfox. Senzory vydrží fungovat až patnáct let, snesou extrémní teploty a nejsou závislé na signálu pro běžné mobilní telefony.

Trochu mě překvapuje, že jste nezmínil chytrá města…

Nezmínil jsem je zcela záměrně, protože se v téhle oblasti zatím mnoho neděje. Potenciál je tam samozřejmě obrovský – optimalizace dopravy a jiných procesů, monitoring životního prostředí a podobně. Jenže politici to berou z úplně špatného konce. Všichni mají sice spoustu řečí o smart cities, ale ve skutečnosti je zajímají hlavně data o pohybu lidí. Že by jim internet věcí mohl pomoci k čistšímu vzduchu, na to zatím skoro neslyší. Někdy na tom mají podíl i lobbisté pracující pro velké korporace, což se v mnoha městech týká třeba hospodaření s vodou. IoT systémy by lidem mohly pomoci k úsporám, jenže tomu se samozřejmě vodárny zuby nehty brání. Tohle by politici měli hlídat, ale nedělají to.

„Naši komunikaci je velmi obtížné sledovat, případně se do ní nabourat.“

Jaké jsou technické limity Sigfoxu? Lze ho používat třeba v letadle, například aby se člověk ujistil, že mu správně naložili kufr?

No, to je většinou zakázané…

Čeští včelaři sledují své úly na dálku. Využívají k tomu síť Sigfox. -

Jistě, ale já mluvím o technických možnostech. Předpisy se uvolňují, v letadlech se zavádí internet, dejme tomu, že to aerolinky povolí.

Tak dobře, nebudu zapírat a přiznám se, že jsme to zkoušeli, byť potají a neoficiálně. Funguje to bez problémů. Což platí i pro případ, že vám náhodou kufr naloží špatně a on odletí do jiné části světa – stejně o tom dostanete přesnou informaci, protože u Sigfoxu odpadají problémy s roamingem, to je jeho další výhoda.

V poslední době se hodně mluví o bezpečnosti IoT. Podle mnoha expertů jsou chytré věci – žárovky, žaluzie, termostaty a podobně – významným bezpečnostním rizikem jak pro domácnosti, tak pro korporace. Hodláte to řešit nějakým bezpečnostním standardem na úrovni celého Sigfoxu, nebo starost o bezpečnost ponecháte na uživatelích?

Využíváme především jeden standard, na který všichni ostatní zapomněli: bezpečné spojení mezi dvěma body v síti, mezi kterými neprobíhá žádné domlouvání na protokolu. Protože pokud domlouvání probíhá, je velmi těžké udržet spojení uzavřené. Ale u Sigfoxu nic takového nehrozí, to je jeho základní vlastnost. Zároveň je naše výhoda, že nepřenášíme velké objemy dat. Z obou těchto důvodů je naši komunikaci velmi obtížné sledovat, případně se do ní nabourat.

Související článek

Internet věcí mění české zemědělství. Pomáhají čidla i chytré aplikace

Zemědělci začínají chápat, že na zažité návyky se vzhledem k proměnám počasí spoléhat nemohou. O to víc jim pomáhají moderní technologie, díky kterým se dá zvýšit efektivita práce na poli i usnadnit nenáviděná administrativa. Brněnská společnost CleverFarm nastupující trend pochopila, a proto zemědělcům pomáhá lépe hospodařit s pomocí chytrých čidel, aplikace i družicových snímků.

Tak si představme horší scénář: hackeři naklonují vaše čipy, včetně identifikačního zařízení, které používáte místo SIM karty. Jak se tomu bráníte?

To v podstatě nejde – je možné naklonovat jen jedno konkrétní zařízení, přesně řečeno jeden kus. Ale hromadně to není možné a stejně tak není možné hromadně odposlouchávat komunikaci. Protože každé zařízení komunikuje na základě unikátního 128bitového algoritmu. Když se hackeři fyzicky zmocní jednoho konkrétního čidla, mají jeho data nadále k dispozici. Komunikační algoritmus ale neprolomí, takže se škoda omezí jen na to jedno zařízení. Samozřejmě by bylo něco jiného, kdyby se někdo zmocnil našeho autentifikačního a šifrovacího serveru, ale tahle zařízení jsou zabezpečená způsobem, jakým se chrání velké servery Googlu a podobně. O ně se v zásadě nebojíme, spoléháme na služby profesionálů.

„Snažíme se působit na klienty, aby si uvědomili, v čem spočívají výhody globálního přenosu malého počtu dat.“

Jak vidíte budoucí vývoj Sigfoxu? Potřebujete víc vysílačů, nebo současná kapacita stačí?

Je víc než dostatečná. Ve skutečnosti zdaleka nepotřebujeme tolik vysílačů, kolik jich máme k dispozici. Dokážeme se díky nim vyrovnat s nepředvídatelnými jevy v síti, především s interferencemi, což je pro nás hodně důležité. Kdyby se nám dařilo natolik, že bychom tu kapacitu naplnili, je řešení jednoduché – stačí zvětšit šíři vlnového pásma, která je dnes hodně malá, aspoň v rámci běžné telefonní sítě. Další možností je instalace většího počtu menších antén, čímž dojde ke zmenšení síťových jednotek – stejně jako u technologie 5G.

Jak Sigfox rozvíjí svůj ekosystém, jak podporujete komunitu vývojářů? Proč by měli vyvíjet aplikace a zařízení pro Sigfox, a nikoli pro konkurenční technologie?

V zásadě to necháváme na přirozeném vývoji. U internetu věcí nerozhodují ani tak technické specifikace jako spíš způsob využití a vývojářům trvá často dlouho, než pochopí, co si vlastně klienti přejí. Ve spolupráci s našimi partnery se snažíme působit spíš na samotné klienty, aby si uvědomili, v čem spočívají výhody globálního přenosu malého počtu dat. Někdy je to těžké, protože firmy se diví, proč se přes Sigfox nedá přenášet třeba video. Takže musíme vysvětlovat, že to má zase jiné přednosti.

„Rosteme ve Finsku a nedávno jsme úplně vystřelili ke hvězdám v Japonsku.“

Kde je vývojářská komunita v současné době nejsilnější?

Hodně jsme v tomto ohledu sázeli na Spojené státy, ale očekávání se úplně nesplnilo, ačkoli samozřejmě i tam funguje spousta dobrých vývojářů. Ale nejsilnější komunita tam není – ta je v některých částech Asie a pak v Evropě. Evropa je hodně slibná díky husté dopravní síti a relativně malým vzdálenostem. Zařízení pro Sigfox se sem proto hodí lépe než do mnohem rozlehlejší Ameriky nebo Asie.

Související článek

Chytré úlové váhy udělají šťastnější včelaře i jejich včely

Starat se správně o včelí úly a jejich obyvatele vyžaduje množství znalostí i času. Česká zemědělská univerzita se proto se společnostmi T-Mobile, IBM a dalšími technologickými firmami pustila do projektu, který má za cíl péči o včelstva výrazně zjednodušit. Využívá přitom internet věcí a síť Sigfox. Včelaři mohou na dálku sledovat, jak se jejich včelám daří. A to i v případě, že mají úly tam, kde není přístup k elektřině nebo internetu. Stačí čtyři tužkové baterie.

A kde konkrétně se tedy v současné době používá nejvíc zařízení pro Sigfox?

To úzce souvisí s historií firmy. Tradičně máme nejvíc zařízení ve Francii, Španělsku a Portugalsku, v poslední době i v Německu. Hodně rosteme v severských zemích, především ve Finsku. A nedávno jsme úplně vystřelili ke hvězdám v Japonsku. Daří se i na Tchaj-wanu, to je z těch opravdu dobrých regionů asi zatím všechno. Ne že by zbytek světa vysloveně zaostával, ale tyto oblasti jsou nejlepší.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama