Foto: iStockphoto.com

Hackuj stát: Data veřejných institucí začala dávat smysl

Stát chytřereportáž 5 min čtení

Když vám dá někdo obrovské množství dat o Česku a jeho obyvatelích, věděli byste, co s nimi dělat? A kdybyste na zprovoznění funkčního a smysluplného projektu vycházejícího z těchto dat měli jen 24 hodin, podařilo by se vám to? Přesně takovou výzvu podstoupilo sedmdesát účastníků Hackathonu veřejné správy. A jejich práce přinesla zajímavé výsledky.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Když vám dá někdo obrovské množství dat o Česku a jeho obyvatelích, věděli byste, co s nimi dělat? A kdybyste na zprovoznění funkčního a smysluplného projektu vycházejícího z těchto dat měli jen 24 hodin, podařilo by se vám to? Přesně takovou výzvu podstoupilo sedmdesát účastníků Hackathonu veřejné správy. A jejich práce přinesla zajímavé výsledky.

Související článek

Když vypadla navigace, první se ozvali zemědělci

Už sedm let se z Prahy řídí evropská obdoba amerického navigačního sytému GPS, která dostala název Galileo. Kromě mezinárodní prestiže sídlo Evropské agentury pro družicovou navigaci (GSA) Česku přineslo přes 1,2 miliardy korun, práci pro 250 specialistů a pravidelné návštěvy stovek evropských odborníků na kosmický výzkum. Přitom chybělo málo a nemuselo být nic. Tedy mohlo – Evropský úřad pro migraci a uprchlíky.

Díky třetímu ročníku Hackathonu veřejné správy je na světě aplikace, která zájemcům poradí, kam se přestěhovat, kolik to bude stát a jestli se na nové adrese budou mít lépe. Vznikl ale i přehled toho, co si stát kupuje, nebo aplikace, která ukazuje stav kybernetického zabezpečení škol v Česku. Tohle a čtrnáct dalších praktických ukázek toho, jak jsou data čitelná a mají smysl, ukázaly během hackathonu týmy složené například i ze studentů středních škol.

Baví vás hospodské kvízy?

Statistiku si s pojmem zábava spojí asi jen málokdo. Jeden čtyřčlenný tým na hackathonu to ale risknul a jejich aplikace Statistika hrou si odnesla nejvyšší uznání u odborné poroty. Právě proto, že se na data dívá trochu netradičně. Má formu chatbota, kterého je možné napojit na Facebook Messenger i na vlastní dialog-flow web aplikaci. Zadáte okres a pak už přemýšlíte nad otázkami, které vycházejí z reálií zvoleného místa. Tipnete si třeba, jak dlouho bude žít pětačtyřicetiletá žena z Prahy? Uhádnete, kolik lidí z Turecka přijelo na dovolenou do Jihomoravského kraje? Možná aniž byste chtěli, seznamujete se se statistickými daty regionu.

„Zaujal nás zcela unikátní, zábavný a novátorský přístup k práci s otevřenými statistickými daty, který může pomoci k popularizaci nejen otevřených dat veřejné správy. S ohledem na popularitu takzvaných hospodských kvízů má tato aplikace velkou šanci oslovit širokou veřejnost,“ věří Michal Kubáň, národní koordinátor otevřených dat z ministerstva vnitra.

Akce s podtitulem Hackuj stát chce ukázat, že data tu jsou. Upozorňuje na jejich uživatele, propojuje poskytovatele dat s programátory, vývojáři a datovými analytiky. Hlavně ale získává stále větší pozornost. V roce 2017 se prvního ročníku tohoto hackathonu účastnilo sedm veřejných institucí, která poskytly svá data. „Státní instituce sbírají velké množství dat, ve kterých je skutečný potenciál. Náš hackathon ukazuje, že je možné tato data využít k tomu, aby úřady efektivněji poskytovaly občanům lepší služby,“ věří prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Počet zapojených institucí letos dosáhl na číslo dvacet – to potvrzuje, že tento model funguje.

Související článek

Další auta do ulic Prahy. Carsharing Anytime přidá dvě stovky hybridních toyot

Ulice Prahy zaplní další sdílená auta. Služba Anytime Carsharing ke stovce provozovaných vozů Toyota Yaris Hybrid přidá dalších dvě stě vozů, které mohou parkovat i v zónách určených pro rezidenty.

Podobně stoupá i počet účastníků, kterých letos bylo sedmdesát. „Při práci na soutěžních projektech týmy často kombinují data více poskytovatelů, což zajímavým a užitečným způsobem propojuje veřejné instituce,“ popisuje Jaroslav Broža, ředitel odboru komunikace Nejvyššího kontrolního úřadu, který je spolu s Českým telekomunikačním úřadem hlavním pořadatelem akce.
Vedle zábavy ale data a aplikace z nich vytvořené nutí spíš k zamyšlení. Příkladem je mapová vizualizace Nebyty, která ukazuje přehled obcí, v nichž se za posledních pět let nepostavil jediný byt, dům ani jiná stavba. Takových obcí je z celkového počtu 6 269 v Česku dohromady 734. Aplikaci vytvořil tým Střední školy zemědělské a potravinářské z Klatov, který za ni v soutěži získal druhé místo.

Během klání se ale analyzovala i zaplněnost P+R parkovišť i parkovacích zón, detailně se pracovalo s informacemi o produktech, které si stát kupuje, vizualizovala se zástavba v okolí Prahy i výsledky posledního sčítání lidu, domů a bytů.

Miliardy požadavků

I bez hackathonů se některé úřady na otevírání dat soustředí už dlouhé roky. Například Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZK) možnost náhledu nebo vyhledání a stahování katastrální mapy nabízí on-line jedenáct let, z toho osm bez omezení. Ročně tak ČÚZK prostřednictvím aplikací eviduje 2,5 miliardy požadavků. „Zpětná vazba uživatelů nám pomáhá data zkvalitnit. Obdobně je tomu i u jiných našich datových sad,“ vysvětluje Petr Souček, který má na ČÚZK správu dat na starosti.

Někteří autoři aplikací k datům přidávají vlastní nápady, jaký finální projekt by si představovali vytvořit nebo upravit. Chtějí například zefektivnit svoz odpadu, mít přehled o využití parkovacích míst nebo hodnotit kvalitu vzdělávání lékařů. „Doufám, že na letošním hackathonu, kde budeme nabízet řadu datových sad s výsledky minulého sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, vzniknou aplikace, které využijeme pro vizualizaci výsledků toho připravovaného pro rok 2021,“ uvedl už před startem hackathonu Eduard Durník, který má na starosti výstupní databáze na Českém statistickém úřadu (ČSÚ). A jeho přání se naplnilo – projekty s těmito požadavky na hackathonu vznikly.

Související článek

Digitalizace v roce 2020: Živnostníci si polepší, ale ministerstvo spravedlnosti nemá ani na licence

Česká vláda sice slibuje, že během následujících tří let ze státního rozpočtu pošle na digitalizaci státu zhruba 1,2 miliardy korun. Jenže bude to stačit k tomu, abychom se v evropském žebříčku digitální ekonomiky posunuli z nelichotivého osmnáctého místa blíž k čelním příčkám? Abychom to zjistili, zeptali jsme se našich ministerstev, jak konkrétně neradostnou digitální reputaci České republiky hodlají v příštím roce vylepšit.

Data ano, ale jak vlastně?

Otevírání dat v sobě nese důležité trendy. Přesto nás samo o sobě příliš nepřibližuje zázračným aplikacím, přes které půjde cokoliv zjistit a optimalizovat, nebo dokonce snad vyřídit. Nejasnou odpověď má třeba úplně jednoduchá otázka: Jak vlastně data poskytnout?

V řadě případů je totiž potřeba data naskenovat, jenže je jich tolik, že se celý proces digitalizace a následná distribuce dat zásadně zpomaluje. „Bylo možné to vidět například na katastrální mapě, jejíž digitalizace probíhala několik let,“ ukazuje na konkrétní případ Petr Souček.

Problém je i to, že některé úřady data příliš zobecňují, protože jim to nařizují zákony. „Musíme důsledně respektovat ochranu důvěrnosti statistických údajů, zákon nám neumožňuje poskytovat statistické údaje o jednotlivých subjektech,“ vysvětluje například Eduard Durník z ČSÚ. A tak jsou v nabídce především data na úrovni krajů nebo přímo celého Česka.

Související článek

Špatné silniční i datové propojení brzdí český venkov v rozvoji

Člověk nemusí být zrovna raketový inženýr, aby přijal tezi opakovanou odborníky na urbanismus po několik dekád: Když nezajistíte dobré propojení mezi městy a venkovem, lidé se namísto dojíždění z venkova raději odstěhují. Pak je ale potřeba řešit problémy hned dva – přelidněná města s nedostupným bydlením a stagnující venkov. Bohužel, přesně to se stalo v České republice.

Přesto poměrně nenápadný hackathon některé oblasti státní správy pomalu mění. Tak třeba díky zájmu, který týmy projevily na prvním hackathonu před dvěma lety, ČÚZK letos na jaře zpřístupnil sady s názvy Data50 a Data200, což je geografický model území, který se liší měřítkem. Některé projekty vzešlé z hackathonu v analytické činnosti používá i NKÚ a podle šéfa komunikace tohoto úřadu jsou na tom podobně i další státní instituce. „Zároveň se nám podařilo navázat spolupráci s některými programátory, vývojáři a datovými analytiky,“ dodává Broža.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama