foto: iStockphoto.com

Pro radu lékaře do mobilu. Pojišťovna nabízí klientům poradenství bez toho, aby museli do ordinace

Věci chytřetéma 6 min čtení

Přesměrovat své klienty od lékařů k počítačům se rozhodla Oborová zdravotní pojišťovna. Ve spojení se službou uLékaře.cz jim zpřístupnila zdarma rady odborníků přes internet. Obě instituce věří, že jde o nevyhnutelný směr vývoje. Ten mají ocenit nejen klienti, ale nakonec se má promítnout v ušetření času lékařů i peněz zdravotních pojišťoven. Někteří lékaři jsou ale s nadšením opatrní.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Přesměrovat své klienty od lékařů k počítačům se rozhodla Oborová zdravotní pojišťovna. Ve spojení se službou uLékaře.cz jim zpřístupnila zdarma rady odborníků přes internet. Obě instituce věří, že jde o nevyhnutelný směr vývoje. Ten mají ocenit nejen klienti, ale nakonec se má promítnout v ušetření času lékařů i peněz zdravotních pojišťoven. Někteří lékaři jsou ale s nadšením opatrní.

Související článek

Mladí lékaři proti eNeschopence. Ohrožuje podle nich pacienty

„Přicházíme pečovat, ale místo toho vidíme administrativu a byrokracii.“ Mladí praktičtí lékaři se spojili, aby vůbec poprvé vydali společné prohlášení. A v něm vystupují proti elektronické neschopence. A nejsou sami, bouří se proti ní i další skupiny. Nelíbí se jim, že zatímco od digitálního projektu by se dalo očekávat, že jim práci zrychlí, potýkají se s pravým opakem. A ještě k tomu zadarmo.

Spolupráce pojišťovny a online služby uLékaře.cz má za sebou měsíc pilotního provozu, během kterého zatím nasbíral 143 dotazů, z toho asi dvě třetiny vyústily v objednání k lékaři. Teď, s ostrým provozem, se má jejich počet zněkolikanásobit.

Pokrývají všechno

Spojení se službou uLékaře.cz, která funguje už čtvrtým rokem, vzešlo z tendru. Za své služby si nechává web platit – ať už od koncových uživatelů nebo firem, které lékařské konzultace s odborníky nabízejí zaměstnancům jako benefit. Byznysově takový model funguje. Službu měsíčně využije 1,3 milionu lidí a přes 250 odpovídajících lékařů, kteří přes ni poskytnou víc než dva a půl tisíce konzultací. „Pokrýváme jimi úplně všechno, konzultujeme třeba v oblasti endokrinologie, kardiologie či neurologie,“ vyjmenovává Tomáš Šebek, chirurg a zakladatel platformy.

Kolik práce doktorům projekt reálně může ušetřit, není zatím jasné. Stejně jako to, kdy se pro pojišťovnu vyplatí i finančně. Teď za každý dotaz platí řádově stokoruny. „Neumíme ještě odhadnout, kdy dojde k úspoře v tom smyslu, že se člověk rozhodne nejít k lékaři a obrátí se na něj jen s dotazem. Očekáváme ale, že by to do budoucna mohlo vést ke snížení počtu kontaktů s lékařem. A pokud se tak stane, je to to, co jsme chtěli,“ říká generální ředitel pojišťovny Radovan Kouřil.

Ještě větší ambice jsou na straně služby uLékaře.cz. „Jsme vysoce efektivní i v ohledu na finanční prostředky, je jen otázka času, kdy služba začne fungovat obecně a bude placena z veřejných prostředků zdravotní péče,“ plánuje Šebek.

Suplujeme péči v regionech

Poskytovat odborné zdravotnické rady na dálku je podle Kouřila i Šebka nevyhnutelný směr vývoje. Tímto způsobem se podle nich má v severských státech brzy odehrát až polovina dotazů. Ve Velké Británii podobný systém dává dohromady desetkrát tolik dotazů, co služba uLékaře. A nezastupitelný je i u nás.

Související článek

Roboti pomáhají porazit koronavirus. Čínští lékaři si je nemohou vynachválit

Epidemie koronaviru je stále bez konce. Spolu s informacemi o stoupajícím počtu nakažených a mrtvých zaplavují sociální sítě fotografie zcela vyčerpaných čínských lékařů a sester, kteří pracují bez možnosti odpočinku. Neocenitelnými pomocníky v boji proti nemoci jsou pro ně roboti. Ti sice pacienta nevyšetří a nestanoví diagnózu, ale umí třeba vydezinfikovat místnost nebo připravit jídlo pacientům či vyčerpaným zdravotníkům.

„Určitým způsobem suplujeme péči v regionech,“ upozorňuje Šebek s tím, že čím dál je první nejbližší lékař, tím hůř se k němu mnoho lidí dostává. Jeho služba je tak směřovaná především na lidi mimo Prahu a velká města. Nezanedbatelné jsou přitom mnohdy i dlouhé objednací doby. Kromě toho je však taková konzultace pro klienty nejen pohodlnější, ale i výrazně příjemnější. „Třeba když máte dítě, pro které potřebujete lékařskou radu, a nechcete si s ním jít sednout do čekárny plné pacientů, aby neonemocnělo,“ nastiňuje svoje zkušenosti Jana Rejtharová, která systém využila za sebe i děti hned několikrát. „Výhoda je i v užším výběru lékařů. Vím, že tam bude pozitivní přístup a zájem o pacienta, na rozdíl od některých běžných ambulancí,“ zmiňuje.

Služba uLékaře nechává praktiky odpovídat do šesti hodin, specialisty do 48, oboje v režimu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Pokud chtějí klienti objednat k doktorovi naživo nebo to tak odborník vyhodnotí, kontaktuje zájemce sestra, která s ním termín domluví.

A co senioři?

Kouřil vyvrací předpoklad, že se k takovému systému nedostanou starší ročníky. „Běžně se setkávám s tím, že s námi elektronicky komunikují třeba 80letí lidé. Ale pokud toho skutečně nejsou schopni, nabízíme i telefonickou službu,“ říká.

Téměř desetinu ze všech dotazů na webu uLékaře.cz položili senioři. „Strážkyní rodinného zdraví je obvykle žena. Pokud si tedy starší člověk netroufne na elektronickou komunikaci, pak ji pro něj často vyřídí například dcera,“ vysvětluje Šebek.

Částečně za pravdu Šebkovi dávají i zástupci seniorů. „Obecně to pro ně problém skutečně není,“ myslí si Lenka Desatová, členka představenstva Rady seniorů, která pro klienty této organizace mimo jiné spravuje webové stránky. Vysvětluje, že právě na poptávku seniorů tu zřizovali třeba Facebook nebo Twitter. „Hovoříme ovšem o ročnících mladších 80 či 85 let – v této věkové kategorii k technologiím důvěru nemají a učit se s nimi zacházet nechtějí,“ dodává.

Související článek

Lepší než lékař. Umělá inteligence našla nádor v prsu s větší přesností

Včasnější odhalení, větší šance na vyléčení. Takové pravidlo platí i u rakoviny prsu. A právě k rychlému a přesnému odhalení rakovinotvorného bujení by lékaři mohli standardně využívat umělou inteligenci. Naznačuje to výsledek studie zveřejněná v magazínu Nature.

Řada starších ročníků navíc podle Desatové skutečně nemá na ježdění po doktorech čas. Obstarávají své zahrádky nebo hospodářská zvířata, a tak časovou úlevu v podobě lékařského poradenství na dálku ocení podobně jako daleko mladší ročníky.

Jenže v některých případech podle ní zdaleka nejde jen o (ne)schopnost web nebo mobil ovládat. „Spousta seniorů si chodí k doktorovi popovídat. Jde jim o ten kontakt. Určité procento se chce vidět naživo a jednoduše řečeno odejít s receptem. Takové k elektronické komunikaci nedonutíte,“ uvádí Desatová s tím, že jde spíše o lidi z větších měst, kteří kolem sebe nemají své vrstevníky.

Lékaři s výhradami

Poradenství před internet nepřijímají s nadšením ani všichni lékaři. Podle některých prostě nelze člověka vyšetřit na dálku, a tak může být někdy služba i nebezpečná. „V zásadě nevnímám tento typ poradny negativně, je to trend, který bude v budoucnu patřit do systému zdravotní péče,“ začíná Cyril Mucha ze Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Podle něj to tak však může být jen za určitých podmínek. Lékař v ní musí být jasně identifikovatelný. „Dále by měl mít k dispozici alespoň základní anamnestická data a o konzultaci vytvářet záznam, aby bylo zpětně dohledatelné, kdo komu dal jakou radu. Je jasné, že i takovýto poskytovatel by měl být schopen nést zodpovědnost za své rady,“ vysvětluje nutnost celkového přístupu.

Někdy je zas nutné komunikovat přímo na míru a opatrně, a to především u vážných nemocí. Zvlášť ve chvíli, kdy se část vyšetření i bez ohledu na nové služby přesouvá na internet, například když tam svou diagnózu hledají sami pacienti. Právě internet mění podle odborníků jejich postoje, informovanost i aktivitu. „Mám rád informovaného pacienta, i když někdy těžce nesu, když brouzdá po laických webech a přichází s dezinformacemi. Ale moje role lékaře spočívá ve vysvětlování a nabídnutí co nejlepší léčby. Konečné rozhodnutí je vždy na pacientovi samotném,“ říká onkolog Karel Cwiertka z Fakultní nemocnice Olomouc. „Informace, které si lidé načtou na internetu, ne vždy pasují na jejich nemoc, a proto je musíme společně s nimi filtrovat. Důležité je být partnerem a vysvětlovat, proč například pro ně není vhodný ten či onen lék, o němž se dočetli,“ uvádí k vážným případům.

Šebek však říká, že ambicí služby není řešit akutní stavy – na to jsou tu tísňové linky – ani dlouhodobé nemoci, které by zas měli vést v patrnosti konkrétní lékaři. Vedle konzultací je zaměřena spíš na prevenci. „Je to i určitá forma edukace,“ říká Šebek a věří, že z rad klienti budou těžit dlouhodobě.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama