Foto: iStockphoto

Jak to vidí průmysl? Práci bude mít ten, kdo se umí přizpůsobit změnám

Stát chytřetéma 5 min čtení

Školy se snaží nabízet atraktivní obory zaměřené na Průmysl 4.0 a budoucím absolventům slibují zářnou budoucnost. Zástupci firem jsou ale ke schopnostem studentů opouštějících české školy poměrně skeptičtí. Jak to udělat, abyste hned po škole našli práci?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Školy se snaží nabízet atraktivní obory zaměřené na Průmysl 4.0 a budoucím absolventům slibují zářnou budoucnost. Zástupci firem jsou ale ke schopnostem studentů opouštějících české školy poměrně skeptičtí. Jak to udělat, abyste hned po škole našli práci?

Hledají dnes firmy spíše absolventy moderních oborů s názvy jako robotizace, umělá inteligence a automatizace, nebo dávají přednost tradičním strojařům a elektrikářům? Pokud už potají trháte podanou přihlášku na školu a počítáte s tím, že za sebe necháte raději pracovat robota, ještě zadržte.

Související článek

„Dynamicky se měnící svět může být příležitostí, a ne hrozbou,“ říká ministr školství Plaga

Patří do škol především dril jako za Rakouska-Uherska, nebo je klíčem k lepší budoucnosti českého vzdělávání otevřenost po skandinávském vzoru? Jak se nejlépe připravit na příchod nové éry s Průmyslem 4.0, v níž jedna specializace nebude na celý život stačit? A má smysl bránit v lepším vzdělání lidem, kteří na druhém stupni základní školy nezvládnou udělat testy? Na konferenci Digitální Česko jsme se na to zeptali ministra školství Roberta Plagy.

Hlavně se vyhnout rutině

Probíhající technologická změna nahradí velkou část dnešních zaměstnanců robotem nebo umělou inteligencí. Nebude se ale jednat výhradně o lidi nekvalifikované, jako jsou operátoři na výrobní lince nebo uklízeči. Stroje postupně vytlačí všechny, jejichž práce sice možná vypadá náročně, ale je to v podstatě rutina. „V blízké době vymizí pozice, jejichž náplní je rutinní činnost, kterou lze jednoduše automatizovat a nahradit počítačovými systémy. Skladníci, řidiči či strojvedoucí, ale i piloti, montážní dělníci, kurýři a další budou nejspíše brzy povoláními minulosti,“ tvrdí zástupce Ladislav Vašek ze společnosti Kiwi.com, úspěšného vyhledávače a prodejce levných letenek. Zájem bude podle něj o kreativní profese, jako jsou vývojáři nebo designéři.

Při výběru studijního oboru nebo i při volbě jednotlivých předmětů je proto dobré dávat pozor, jestli náhodou nevyučují jen prostou aplikaci stále opakovaných postupů. Pokud chcete odstrašující příklad, podívejte se, jak počítače s textovým editorem vytlačily ze světa kdysi tak četné sekretářky nebo jak internetové bankovnictví zatočilo s úředníky za přepážkami bank. Ani o jedné této profesi se přitom nedá říct, že je nekvalifikovaná, rozhodně ale patří mezi ty rutinní.

Určitá část zaměstnanců budoucnosti se navíc bude starat o návrh, provoz a opravy strojů. „Absolventi s vysokou a specializovanou odborností budou mít šanci získat lepší pracovní příležitosti,“ říká Eva Málková ze ždárských strojíren ŽĎAS. Uvědomuje si ale i potřebu zkušených řemeslníků. „Stroje budou vždy obsahovat mechanické části, takže řemeslná zdatnost a zručnost bude ceněna,“ dodává.

Ladislav Vašek, který má v Kiwi.com na starosti spolupráci s univerzitami, jí dává za pravdu. „S přibývající automatizací a rozvojem umělé inteligence napříč obory bude stále důležitější dovednost umět tyto systémy navrhnout a zprovoznit, případně opravit či vylepšit.“ Právě proto tradiční školy rozšiřují výuku automatizace a umělé inteligence a zařazují ji i do oborů, kde předtím neměla zrovna silnou pozici.

Související článek

Kam po základní škole? Gympl, nebo průmyslovka? Jaké vzdělání je pro Průmysl 4.0 nejlepší?

Ještě do konce února se mohou letošní deváťáci rozhodovat, na kterou střední školu si podají přihlášku. O čtyři roky později sice část z nich nastoupí na vysoké školy, všichni by ale měli už dnes přemýšlet, čím se budou po studiu živit. Je lepší studovat odbornou školu, když stále více práce přebírají roboti, nebo se spíš vyplatí obecné vzdělání z gymnázia?

Má řemeslo zlaté dno?

Ze všech stran slýcháme, že Česku hrozí kritický nedostatek učňů, jelikož všichni deváťáci chtějí jít na maturitní obory. Podle statistik jsou ale lidé s výučním listem, nebo dokonce bez něj tou nejhůře zaměstnatelnou skupinou. I v době nízké nezaměstnanosti jich tisíce okupují pracovní úřady, zatímco nezaměstnanost maturantů či vysokoškoláků je mizivě nízká.

To si uvědomuje i Svaz průmyslu České republiky, jehož mluvčí Eva Veličková volá zejména po oborech, po jejichž absolventech je na trhu práce hlad. „Máme příliš velký počet maturitních středních škol s obory, jejichž absolventi nemusejí najít uplatnění.  Česku nepomůže, když bude mít hodně podprůměrných maturantů, když mnozí z nich by mohli být špičkoví řemeslníci s dostatečným rozhledem, kteří budou připravení se úspěšně pohybovat na budoucím trhu práce.“

Řeč je ovšem o kvalitním učňovském školství, které vychovává flexibilní odborníky, kteří jsou již ze školy dobře připraveni na praxi. A to je podle Svazu průmyslu často problém. V učilištích chybí špičkové strojní vybavení, s nímž se pak absolventi setkají ve firmách. V praxi pak moderní stroje nedokážou ovládat a zaměstnavatelé si stěžují, že musí učně za své peníze učit to, co už by dávno měli umět.

Svaz průmyslu proto podporuje stáže ve firmách a snaží se prosadit duální vzdělávání, tedy takový přístup, kdy se učni ve škole věnují hlavně teorii a praktické zkušenosti získávají přímo u konkrétních zaměstnavatelů. Podobný systém funguje s úspěchy v sousedním Německu, které je, co se podílu průmyslu týká, v podobné situaci jako Česko.

Možná by kvalitní vybavení a zajištění budoucího zaměstnání v konkrétní firmě přilákalo na učiliště větší počet dětí. Eva Veličková má ještě další doporučení: „Nutně bychom potřebovali zavést hlavně špičkové kariérové vedení žáků a jejich rodičů podle talentu dítěte.“ Tedy někoho, kdo objektivně posoudí schopnosti dětí a poradí mu, a hlavně jeho rodičům, že je lepší být vyučeným opravářem robotů s dobře placenou prací než nešťastným čtyřkařem na gymnáziu.

Související článek

„Severní Čechy mohou být Skandinávií Česka,“ říká Tomáš Siviček, který proměňuje Ústecko

Poválečné vysídlení a následný příchod nových obyvatel bez vztahu ke kraji i valného vzdělání. Desítky let ekologické devastace spojené s těžbou uhlí a bezzubá porevoluční snaha s tímto regionem udělat něco, co by jeho situaci zlepšilo. Severní Čechy jsou jakoby zakleté. Pořád ale existují lidé, kteří tento region nezatracují. Naopak se ho snaží dostat na úroveň západní Evropy, která je odsud jen pár kilometrů. Třeba Tomáš Siviček, šéf Inovačního centra Ústeckého kraje.

Ani univerzita nestačí

Firmy samozřejmě kladou důraz i na praxi. „Škola vždy vychovává absolventy k nějaké úrovni znalostí a dovedností, přičemž praxe je vždycky daleko pestřejší a je potřeba ji získat.“ Podobně uvažují v Kiwi.com. „Pokud mají studenti znalosti pouze z univerzity, pro praxi jim většinou nestačí. Školy těžko drží krok s moderním, rychle se měnícím světem.“ I proto v Kiwi.com oceňují hlavně zkušenosti ze zahraničních stáží, ale také znalost cizích jazyků a kultur.

Důležité je nejen získat široké školní znalosti a nabýt praktické zkušenosti v rámci mimoškolních praxí, ale také se celý život vzdělávat. „Školství by nemělo produkovat úzce zaměřené odborníky, ale mělo by studentům dát i obecnější znalosti a rozšiřovat jejich obzory. Díky tomu se pak v pracovním životě snáz přizpůsobí stále se měnícím trendům a novým technologiím,“ myslí si Eva Veličková ze Svazu průmyslu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama