Jakub Nešetřil vybudoval vývojářský startup Apiary, který v roce 2017 prodal gigantu Oracle za několik miliard korun. Firmu pod hlavičkou Oracle pak odjel řídit do San Franciska do slavného Silicon Valley. Nakonec se ale vrátil zpátky do Česka a letos na jaře oznámil založení platformy Česko.Digital. Jeho cílem je ve spolupráci s tuzemskou IT komunitou změnit digitální život v Česku k lepšímu.
Jakub Nešetřil vybudoval vývojářský startup Apiary, který v roce 2017 prodal gigantu Oracle za několik miliard korun. Firmu pod hlavičkou Oracle pak odjel řídit do San Franciska do slavného Silicon Valley. Nakonec se ale vrátil zpátky do Česka a letos na jaře oznámil založení platformy Česko.Digital. Jeho cílem je ve spolupráci s tuzemskou IT komunitou změnit digitální život v Česku k lepšímu.
Miloš Zeman, neúnavný propagátor teletextu, telefonů Aligátor a dalších strhujících výdobytků moderní techniky, už řadu let sní o velkém infrastrukturním plánu. Kanálu, který propojí Dunaj, Odru a Labe, překlene evropské rozvodí a učiní z České republiky centrum moderní logistiky. Velkorysost plánu nechybí. Náklady ve výši 585 miliard jsou úžasná suma. Jen jeho načasování není ideální. Přichází se zpožděním. Přibližně dvě stě let.
Česko.Digital sdružuje především programátory a kohokoliv kolem IT, aby na otevřeném softwaru stavěli projekty, které bude možné využívat k ulehčení prakticky čehokoliv: ke komunikaci se státem, zjišťování informací, snižování byrokracie, přístupu k službám. Zkrátka k jakémukoliv zjednodušení života, které technologie můžou přinést. Zaměření se meze nekladou. Jediným zádrhelem je, že takovou aplikaci nebo projekt musí někdo vymyslet, vytvořit a vypustit do světa. Zadarmo. Osobnost Nešetřila ale zatím dokázala spojit víc lidí se zájmem o IT dobrovolničení, než si sám původně myslel.
Sotva jste oznámil založení organizace Česko.Digital, už se můžete pochlubit obrovským množstvím dobrovolných účastníků. Kolik jich tedy aktuálně je?
V únoru, kdy jsem celý projekt začal pomalu sestavovat, se nás sešlo čtyřicet. Ještě v březnu jsme jeli téměř v módu poloutajení. Chtěli jsme si otestovat, jestli ta myšlenka vlastně funguje. Očekával jsem, že by nás ke konci roku mohlo být třeba kolem dvou stovek. Jenže po zveřejnění se přihlásilo čtyři sta lidí a v květnu už jich bylo šest set a teď už skoro sedem set padesát. Zájem je naprosto šílený. Čekal jsem, že bude, ale tak velký mě překvapil. Snažíme to ustát a zodpovědět všechny otázky, vše zorganizovat, zařídit, ale zatím je organizační tým velmi malý. Ale jestliže jsme měli šest stovek dobrovolníků po necelém měsíci, nejspíš nás bude na konci roku tisícovka.
Mnozí z nás chodí demonstrovat na Václavák a já se jim snažím ukázat, že když místo toho budou programovat, bude to mít větší dopad.
Čím si takový zájem vysvětlujete?
Je to kombinace několika věcí. Dlouhodobě říkám, že máme silnou českou IT komunitu. Nemáme možná tak silnou tu startupovou byznys komunitu, nemáme tu tolik zkušeností s budováním firem, mentory, zkušené business leadery. Ale matematika, informatika, akademická sféra, programování – v „core“ technických disciplínách jsme celoevropsky mimořádně silní. Zároveň si myslím, že je to dané dobou. Lidé toho mají dost, rádi by svět okolo sebe zlepšili. Mnozí z nás chodí demonstrovat na Václavák a já se jim snažím ukázat, že když místo toho budou programovat, bude to mít větší dopad.
Projekty Česko.Digital
CitiVizor – transparentní hospodaření pro každé město a obec. Opensource projekt, původně z dílny Ministerstva financí ČR, přináší přehlednou vizualizaci rozpočtu obce s detailními daty až na úroveň jednotlivých faktur a otevírá tím její hospodaření.
Hlídač státu – největší český projekt kontroly státní správy, který sbírá, agreguje a vizualizuje data o veřejné správě.
Interaktivní právní interview – projekt právní poradny Frank Bold, který občany naviguje skrze právo od problému k řešení. Cílem je zjistit, jaké právní nástroje může člověk využít a následně mu s tím pomoct.
Nasipolitici.cz – Transparency International chystá kompletní oživení projektu Nasipolitici.cz. I díky datové spolupráce s Hlídačem Státu vytváří přehledný portál s informacemi o jednotlivých politicích.
Přehled dluhů – S využitím datových schránek, automaticky generovaných žádostí a doufejme i strojově čitelných odpovědí, chceme vybudovat portál, který občanům usnadní zjistit, zda/kolik a kde dluží ve vztahu k veřejným institucím.
Myslíte i v té samé oblasti?
Vnímám to jako spojité nádoby. Zlepšovat život se dá v různých oblastech a teď je ten správný čas, lidé jsou naladění na změnu. Kdyby byli apatičtí, nechodí na Václavák a na Letnou, a nechodí ani do Česko.Digital.
Česko.Digital ale nemá pracovat jen se státem. Práce je mnohem víc a nebudeme čekat na stát, až naši nabídku využije. Rozjíždíme projekty fungující nezávisle na něm. Třeba s ekonomem Radkem Háblem spouštíme aplikaci, která pomáhá lidem zjistit, jaké mají dluhy, aby byli schopni se z nich dostat ještě před exekucí. To mě dokáže nadchnout, protože třeba pět lidí dokáže zlepšit život stovkám tisíc jiných. Právě to umožňují technologie.
Co si od toho dobrovolníci slibují?
Přesně to jim říkám. Možná jsem ovlivněný byznysem, který jsem vybudoval. Snažím se na to ale dívat i pohledem ROI (návratnosti, pozn. red.). To je poměr vynaloženého úsilí vůči výsledku. Proto jsem tak nadšený do technologií ve službách společnosti. Pokud se dnes mluví o tomto tématu, tak jen ve smyslu, že investujeme desítky miliard do digitalizace státu. Ale společnost není jen stát. Podle mě se právě pomocí technologií dá s málem dosáhnout ohromných výsledků, ten poměr ROI je výhodný. Navíc se skvěle škálují. Když jednou vytvoříte digitální technologii, můžou to použít všichni v České republice.
O své organizaci říkáte, že začínáte odzdola, tedy právě z opačné strany než od státu. Zmiňujete ale, že s ním také chcete spolupracovat, to je ten konečný cíl?
Pokud stát bude chtít. Mým cílem je pomáhat občanům. Skrze menší organizace typu neziskovky až po tu vrcholnou, tedy stát. Jeho zásah je největší, ale šance, že se spolupráce podaří, zároveň nejmenší.
Ondřej Krátký, spoluzakladatel a šéf platformy Liftago, by mohl dostat přezdívku Pan hodný. Proč? Třeba proto, že vede a rozvíjí aplikaci, která nestojí mimo zákon, což je v taxikářském byznysu skoro až výjimečný počin. Kromě toho uklidňuje spory s taxikáři bojujícími proti nástupu nových služeb a ještě stíhá spolupracovat i s těmi, kteří jeho aplikaci na první pohled nemají příliš co nabídnout – městy, státními institucemi i e-commerce společnostmi. Je to výsledek jeho jasné představy nejen o budoucnosti značky Liftago, ale i celé automobilové sdílené ekonomiky.
Jsou tu věci, které vyřešit nemůžeme, jako je legislativní a politické prostředí, a tam prostě doufáme a čekáme. Připravujete se nějak na tuto možnost?
Samozřejmě, snažíme se ji podporovat každý týden. Vyhledáváme lidi ve státní správě, kteří jsou optimističtí a nejsou systémem ubití. Mají vize, naděje a doufají. Ukazujeme dalším, že tu takoví jsou a že mají dobré nápady. Jsou to takové ostrůvky ve státní správě, ale je důležité na ně ukazovat, dávat za příklad a doufat, že se prostředí postupně změní.
Jak to ale v realitě děláte? Zazvoníte, napíšete e-mail?
Jasně. Například jeden mladý šikovný programátor na schůzce o sto lidech prezentoval platformu pro zveřejňování open source kódu státní správy. To je velmi důležitá a zároveň nevyhnutelná cesta – může se to stát za tři, pět nebo třeba deset let, podle toho, jak moc mu budou jiní házet klacky pod nohy. Ale soudě i podle zahraničí je tendence ztransparentnění státní správy a zavádění opensource jednoznačná. Všichni postupují tímto směrem a rozdíly jsou jen v tom, jak rychle. Takovým lidem ze státní správy se snažíme pomoci a říkat jim, že je tu komunita, která je poslouchá. A že pokud by chtěli něco oni od nás, jsme v pozoru. Budeme s nimi spolupracovat a těšíme se na ně. A pak jsou tu věci, které vyřešit nemůžeme, jako je legislativní a politické prostředí, a tam prostě doufáme a čekáme.
Máte zmapované aktivity podobných spolků, chcete se s někým spojit?
Samozřejmě, při přípravě Česko.Digital jsem dělal analýzu v Čechách i v zahraničí. Loni jsem byl v Bukurešti na celoevropské konferenci iniciativ Code for Poland, Code for Germany, Code for France, Code for Romania i několika mimoevropských. Na Slovensku mají Slovensko.Digital. Na mapě bylo zřetelně vidět, že je tu díra, neexistuje tu česká iniciativa na celorepublikové úrovni. Zajímavé věci se dějí, ale jen ve formě ostrůvků, na které není vidět. A naším cílem je sjednotit je do jedné platformy, aby se k nim mohlo připojit víc lidí. Zrovna včera mi gratulovali z Code for Canada s tím, že se těší na spolupráci.
Premiér postavil část své image na tom, že podporuje digitalizaci, otevírání a transparentnost. A vypadá, že se to děje.
Co je vaším technologickým cílem? Chcete dělat nástroje, aplikace?
Nemám ambici ideově cenzurovat, na čem budeme pracovat. To koneckonců rozhodne komunita dobrovolníků. Ti se pro něco nadchnou – nebo také ne. Mám jen pragmatické a organizační omezení, spíš než ideové: pracujeme pouze na opensource. Tak na kódech může pracovat kdokoliv v České republice. Taky se snažíme časem lidí neplýtvat a koukáme na to, jaký mají akce dopad a jaká je návratnost. Do velké míry to však závisí na tom, nakolik se podaří zdokumentovat, rozmyslet a odprezentovat projekt před komunitou a vysvětlit jí, proč by tomu měla věnovat svůj volný čas. Záleží to na tom, jak lidi nadchnete, ale omezení nemáme.
„Nemáme možná tak silnou tu startupovou byznys komunitu, ale matematika, informatika, akademická sféra, programování – v „core“ technických disciplínách jsme celoevropsky mimořádně silní,“ říká Jakub Nešetřil. - Zdroj: J. Nešetřil
Můžete uvést příklad, co teď právě řešíte?
Momentálně máme v přípravě paralelně pět projektů. Zmiňovaný portál oddlužení s Radkem Háblem, který má vést k tomu, aby lidé mohli jednoduše přijít a zeptat se státní správy, kolik jí dluží, což dnes nejde.
Druhým je spolupráce s Transparency International na jejich projektu pro transparenci politiků a informací o politicích. Společně s právní kanceláří Frank Bold přemýšlíme o jednoduchém systému, aby si kdokoliv mohl generovat svoje právní dokumenty. Zjistilo se totiž, že mnoho lidí po celé republice zakládá spolek, ale právně je to poměrně složité. Existuje proto vize, že by stačilo vyplnění určitého dotazníku, na základě kterého by se automaticky vytvářel dokument s právní hodnotou. Aplikace pak má samozřejmě mnohem větší potenciál. Pomáháme Michalovi Bláhovi s Hlídačem státu. Taky Martinovi Kopečkovi, který pracuje na ministerstvu financí s projektem CityVizor, který ztransparentnil hospodaření obcí a měst. Všechny tyto projekty jsou realizovatelné teď, není třeba čekat na něčí povolení. Jen to vymyslet a odpracovat.
Zmiňujete Transparency International, Hlídače státu. A taky, že právě se státem chcete spolupracovat. Nebojíte se, že máte dva protichůdné zájmy? Právě teď se řeší transparentnost a zájmy premiéra Andreje Babiše…
V soukromí mám vlastní politické názory, jako asi my všichni. Ale Česko.Digital je nestranická organizace. Rádi budeme spolupracovat se státní správou, což často znamená spolupracovat s politiky, ale na projektech, které nemají politickou příslušnost a jsou evidentně ve prospěch občanů.
Slyšeli o něm všichni, kteří se pohybují v IT. Neobejde se bez něj totiž žádný webový vývojář. Řeč je o GitHubu, platformě pro sdílení programovacích kódů a návodů. Jenže funguje i jako sociální síť. A to je v Číně problém. Velký problém.
Ano, může to vypadat, že se snaha o transparentnost s aktivitami pana premiéra bije. Na druhou stranu, premiér postavil část své image na tom, že podporuje digitalizaci, otevírání a transparentnost. A skutečně to vypadá, že se to děje. Je to první premiér, který udělal silnou pozici poradce pro digitalizaci státu. Vladimír Dzurilla tu evidentně dělá mnohem víc věcí než spousta vlád předtím. V tomto smyslu to vypadá optimisticky.
Nebojíte se ale, že právě ta protichůdnost vás zastaví? Nemusíme být konkrétní a držet se premiéra – můžete ohrozit jiné politické představitele.
V Česko.Digital je pro mě důležité to silné přesvědčení, že budeme pracovat se státem, ale i bez něj. Když s námi ale stát bude spolupracovat, bude to o hodně lepší. Pro nás všechny.
Využíváte projekty z hackathonů?
Přemýšlíme o tom. Někteří z těch, kteří pro nás pracují, vstoupili do této sféry právě díky hackathonům. Česko.Digital vnímám trochu jako jejich protipól. Hackathon je výbuch kreativní energie, který však po dvou týdnech umře. Všichni zjistí, že musí zase chodit do práce. Cíl Česko.Digital je naopak dlouhodobý. I když dobrovolníci přicházejí a odcházejí a občas se stahují, protože na to nemají čas, pořád je tu organizace, která zaručuje kontinuitu.
Teď chci organizaci rozjet s málem, případně něco zafinancovat sám.
Rád zmiňujete, že nejsou třeba peníze, že jde o dobrovolníky a vy osobně projekt děláte prostě ze své vůle. Přesto nejde takovou organizaci založit úplně s ničím.
Sám do ní vstupuji na plný úvazek. Společně s Lenkou Kováčovou z Nadace OSF, se kterou spolupracujeme, pracujeme na plný úvazek dva. Samozřejmě ale musí mít organizace dlouhodobě víc lidí a v důsledku toho si na sebe být schopná vydělat. Je založena jako nezisková. A jeden z cílů pro příští rok je ji finančně ustabilizovat, tedy najít zdroje příjmů. Na to mám dost nápadů, ale je předčasné o nich mluvit. Teď chci organizaci rozjet s málem, případně něco zafinancovat sám. A taky bych raději chodil a žádal o peníze až ve chvíli, kdy za mnou budou vidět výsledky.
Kolik tedy založení takového typu organizace stojí?
Obchodní rejstřík říká, že jsem do ní vložil sto tisíc korun. A moje očekávání rozpočtu na tento rok je půl milionu korun, na příští roky jednotky milionů. Možná vyšší, to podle počtu lidí. A taky podle toho, jak se budou rozšiřovat projekty a jak se podaří přesvědčit komunitu, že má smysl ji financovat. Můj cíl je financovat ji z prostředků soukromých IT společností. Jsem přesvědčený, že je i v jejich zájmu, abychom tu měli kvalitní IT prostředí.
V sobotu uplyne půl století od přistání člověka na Měsíci. Americká NASA už se ale připravuje, že lidé budou vesmírem létat ještě dál. Při cestách na jiné planety si budou muset poradit i v situacích, které jsou v pozemských podmínkách prakticky nepředstavitelné. Kromě špičkového výcviku jim v tom podle NASA a její systémové inženýrky Kerry McGuire zásadně pomůže umělá inteligence.
Máte velké zkušenosti z vlastních společností. Jak rychle podle vás projekty v tomto srovnání postupují?
V porovnání s komerční sférou samozřejmě pomaleji. Dřív jsem šéfoval sto dobře motivovaným profesionálům na plný úvazek, teď bude potřeba vést tisíc příležitostných dobrovolníků na úvazek částečný. Koordinace je proto samozřejmě náročnější, ale to je to kouzlo digitální technologie. Věci jdou dělat online a škálovat. Uřídit tisíc lidí není stokrát těžší než jich uřídit deset. Problém toho, že na nás nemají vždy čas, se snažíme řešit tím, že jich je hodně. A když z velkého počtu lidí pracuje deset procent, je to stále ještě dost.
Co se stane, když si v počítači vytvoříte model okresního města a do něj pak pustíte náhodné návštěvníky s koronavirem? Vypadá to trochu jako nějaká speciální verze hry SimCity, ale ve skutečnosti to může mít velký dopad na život v následujících týdnech a měsících. Právě takhle vypadá zkoumání pandemie pomocí matematických modelů.
Kvůli koronavirové pandemii sekáme obrovské dluhy – půl bilionu letos, nejméně půl bilionu příští rok… Kupujeme si za ně čas, abychom se nemuseli měnit. Bylo by ale lepší, kdybychom si za ně koupili změnu.
5G. Technologie, která budí vzrušené diskuse. Příkladem může být situace v Jeseníku, jednom z pěti měst, v nichž se rozbíhají pilotní projekty této technologie v ČR. Proč ale vlastně zavádění 5G budí takové vášně nejen v tuzemsku, ale i ve světě? A proč je vlastně 5G tak důležité?
Zájem o nástroje pro videokonference a online spolupráci stoupl ze dne na den sedminásobně. Firmy se teď bez nich neobejdou a zůstane to tak i do budoucna. Zatím však často narážejí na nedostatečnou kvalitu připojení a špatné vybavení domácích kanceláří.
Jak v těžkých časech fungovala spolupráce vlády a soukromých firem? Kde se zadrhl slibný projekt online monitoringu lůžek v nemocnicích v celé zemi? A co mohly podniky v nejhorším období dělat lépe, aby se v nich nákaza tak nešířila? Bývalý vysoký úředník ministerstva průmyslu a obchodu o tom promluvil pro Svět chytře.
Digitalizace nejsou jen elektronické recepty, dálniční známky nebo online výuka. Jde o zásadní změnu celé ekonomiky i vzdělávání. A Česko na tom ve srovnání se zahraničím není úplně špatně.
Digitální věk umožňuje dříve těžko představitelné zásahy do soukromí lidí a digitální technologie dokáží zásadním způsobem ovlivňovat lidské názory, uvažování a myšlení. Čínská propagandistická aplikace s jistou dávkou naivity názorně dokládá, jak to celé funguje, když se digitální nástroje dostanou do rukou totalitního režimu.
Umí interaktivní vizualizované mapy pohybu lidí i aut, ukáže aktuální polohy dopravních prostředků nebo zaplněnost kontejnerů na tříděný odpad. Platforma Golemio, kterou spustilo a provozuje hlavní město Praha, už třetím rokem dokládá, jak můžou data pomoct s životem v hlavním městě. Poslední rok ji ale vytěžil důsledněji než kdy dřív: díky jejímu přispění se po Praze rozvážely vakcíny proti covid-19.
Ze svých chytrých telefonů již obsluhujeme své peníze. Máme tam bankovní účty, používáme fintechové aplikace, mobilním telefonem nahrazujeme plastové platební karty i hotovost. Není to jediná citlivá oblast, kterou mobilnímu telefonu svěřujeme. Proč tomuto trendu stále odolává zdravotnictví?
Společnost T-Mobile postaví v nejbližších měsících pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) nejmodernější kampusovou síť v České republice.
Mít právo na svou vlastní digitální identitu a používat ji podle libosti v celé Evropě - to je plán, který teď hodlá protlačit Evropská komise. Navrhla systém online totožnosti lidí, který má odlehčit jak při krátké dovolené, tak i delším pobytu kdekoliv v členských státech. Namísto peněženky plné dokladů by k jakémukoliv ověření každému člověku stačil mobil.
Digitalizační balíček prošel Senátem i jeho připomínkami, nyní čeká na podepsání prezidentem. Sněmovna ho schválila v podobě, v jakém jej obdržela od senátu.
Digitální technické mapy zásadně pomohou všem občanům včetně projektantů i stavebníků a také městům, obcím i státu. Díky nim budou na jednom místě dostupné digitální údaje o veškeré infrastruktuře na území celé ČR.
Jak se stalo, že se Česko proměnilo z covidového premianta v průšviháře? Odpověď na tuhle otázku budeme hledat ještě dlouho, ale pro mnohé je jedním z jader problému práce s daty. Co si o tom myslí expert z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, tedy z instituce, která měla data během pandemie pod palcem?
Čínské úřady zkouší na etnických Ujgurech v provincii Sin-ťiang kamerový systém se softwarem, který má za cíl odhalit emocionální stav pozorovaných osob. Informoval o tom server BBC s odkazem na programátora, který zařízení údajně instaloval na několika místních policejních stanicích. Místní úřady tvrdí, že je zevrubné sledování místních obyvatel nutné z bezpečnostních důvodů.
Na konci loňského února byla podepsána deklarace o digitálním 5G koridoru Praha–Mnichov. Podle tehdejšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu budou „5G sítěmi nepřetržitě pokryty všechny dopravní cesty, tedy dálnice a železnice, mezi Prahou a Mnichovem včetně transevropských dopravních sítí.“ Jinde se objevovala teze, že by to mohl být virtuální koridor, tedy že by se sdílely technologie.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Výdaje koncových uživatelů za veřejné cloudové služby letos celosvětově vzrostou o 23,1 % na 332,3 miliardy dolarů, což by mělo být o 62,3 miliardy více než v roce 2020. Uvádí to zpráva přední světové výzkumné společnosti Gartner v oblasti ICT. Migraci firemních dat do cloudu výrazně urychlila pandemie koronaviru i rozvíjející se technologie, jako je kontejnerizace, virtualizace a edge computing.
České pojišťovny se koronavirové situaci přizpůsobily rychle. V době protiepidemických opatření přišly pojišťovny s řešením, ke kterému by si za normálních okolností hledaly cestu déle. Pro usnadnění komunikace se svými klienty představily chatboty a další chytrá řešení sloužící ke zkvalitnění komunikace na dálku. Jak se tyto nástroje osvědčily, jsme zjišťovali v největší tuzemské pojišťovně – Generali České.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Zdražení svozu odpadu a nárůst jeho objemu se některá města rozhodla řešit moderními technologiemi. Služby inteligentního odpadového hospodářství zkouší například některé části Prahy nebo středočeská Unhošť.
Z Plzně se do roku 2027 stane centrum pro chytrou mobilitu a živá laboratoř pro testování autonomního řízení. Vznikne tak první chytré město tohoto druhu v Česku. Jeho součástí budou mimo jiné autonomní tramvaje.
Mít právo na svou vlastní digitální identitu a používat ji podle libosti v celé Evropě - to je plán, který teď hodlá protlačit Evropská komise. Navrhla systém online totožnosti lidí, který má odlehčit jak při krátké dovolené, tak i delším pobytu kdekoliv v členských státech. Namísto peněženky plné dokladů by k jakémukoliv ověření každému člověku stačil mobil.
Digitalizační balíček prošel Senátem i jeho připomínkami, nyní čeká na podepsání prezidentem. Sněmovna ho schválila v podobě, v jakém jej obdržela od senátu.
Digitální technické mapy zásadně pomohou všem občanům včetně projektantů i stavebníků a také městům, obcím i státu. Díky nim budou na jednom místě dostupné digitální údaje o veškeré infrastruktuře na území celé ČR.
Jak se stalo, že se Česko proměnilo z covidového premianta v průšviháře? Odpověď na tuhle otázku budeme hledat ještě dlouho, ale pro mnohé je jedním z jader problému práce s daty. Co si o tom myslí expert z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, tedy z instituce, která měla data během pandemie pod palcem?
Před rokem přišel do Česka covid a miliony lidí zavřel do jejich kuchyní a obýváků. Část začala z domu pracovat nebo studovat, další se vrhli na seriály na Netflixu. Jak se tahle situace projevila na spotřebě dat?
VOIX Premium Audio, pražský showroom se špičkovým audio vybavením, přidal ke konci loňského roku do svého portfolia progresívní dánskou značku Lemus, průkopnického výrobce designově vytříbené a zvukově atraktivní bezdrátové elektroniky. VOIX má nyní v nabídce obě modelové řady z portfolia této mladé, ale ambiciózní značky ze severské Kodaně a to Lemus Home a Lemus Lifestyle.
Technologický vývoj jde rychle dopředu a nevyhýbá se ani domácnostem. Do našeho života se postupně dostávají hlasoví asistenti, jako je je například Alexa od Amazonu nebo HomePod od Applu. V mobilu máme aplikace, díky kterým ovládáme topení, chlazení, ale i zabezpečovací systém v domě.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Prostorový zvuk už při sledování filmů nebo hraní her už dávno vnímáme jako samozřejmost. Málokdo ale ví, jak vlastně vzniká, jak se v minulosti vyvíjel a jaké chytré technologie se dnes při jeho produkci využívají…
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Už odcházíte?
To nejlepší ze SvětChytře.cz v mailu
Zajímá vás, co píšeme? Nechte si jednou týdne zasílat upozornění na nejzajímavější články mailem. Stačí se přihlásit!