Jakub Nešetřil vybudoval vývojářský startup Apiary, který v roce 2017 prodal gigantu Oracle za několik miliard korun. Firmu pod hlavičkou Oracle pak odjel řídit do San Franciska do slavného Silicon Valley. Nakonec se ale vrátil zpátky do Česka a letos na jaře oznámil založení platformy Česko.Digital. Jeho cílem je ve spolupráci s tuzemskou IT komunitou změnit digitální život v Česku k lepšímu.

Související článek

Digitalizaci? Ne! Miloš Zeman raději propaguje technologie moderní před dvěma stovkami let

Miloš Zeman, neúnavný propagátor teletextu, telefonů Aligátor a dalších strhujících výdobytků moderní techniky, už řadu let sní o velkém infrastrukturním plánu. Kanálu, který propojí Dunaj, Odru a Labe, překlene evropské rozvodí a učiní z České republiky centrum moderní logistiky. Velkorysost plánu nechybí. Náklady ve výši 585 miliard jsou úžasná suma. Jen jeho načasování není ideální. Přichází se zpožděním. Přibližně dvě stě let.

Česko.Digital sdružuje především programátory a kohokoliv kolem IT, aby na otevřeném softwaru stavěli projekty, které bude možné využívat k ulehčení prakticky čehokoliv: ke komunikaci se státem, zjišťování informací, snižování byrokracie, přístupu k službám. Zkrátka k jakémukoliv zjednodušení života, které technologie můžou přinést. Zaměření se meze nekladou. Jediným zádrhelem je, že takovou aplikaci nebo projekt musí někdo vymyslet, vytvořit a vypustit do světa. Zadarmo. Osobnost Nešetřila ale zatím dokázala spojit víc lidí se zájmem o IT dobrovolničení, než si sám původně myslel.

Sotva jste oznámil založení organizace Česko.Digital, už se můžete pochlubit obrovským množstvím dobrovolných účastníků. Kolik jich tedy aktuálně je?

V únoru, kdy jsem celý projekt začal pomalu sestavovat, se nás sešlo čtyřicet. Ještě v březnu jsme jeli téměř v módu poloutajení. Chtěli jsme si otestovat, jestli ta myšlenka vlastně funguje. Očekával jsem, že by nás ke konci roku mohlo být třeba kolem dvou stovek. Jenže po zveřejnění se přihlásilo čtyři sta lidí a v květnu už jich bylo šest set a teď už skoro sedem set padesát. Zájem je naprosto šílený. Čekal jsem, že bude, ale tak velký mě překvapil. Snažíme to ustát a zodpovědět všechny otázky, vše zorganizovat, zařídit, ale zatím je organizační tým velmi malý. Ale jestliže jsme měli šest stovek dobrovolníků po necelém měsíci, nejspíš nás bude na konci roku tisícovka.

Mnozí z nás chodí demonstrovat na Václavák a já se jim snažím ukázat, že když místo toho budou programovat, bude to mít větší dopad.

Čím si takový zájem vysvětlujete?

Je to kombinace několika věcí. Dlouhodobě říkám, že máme silnou českou IT komunitu. Nemáme možná tak silnou tu startupovou byznys komunitu, nemáme tu tolik zkušeností s budováním firem, mentory, zkušené business leadery. Ale matematika, informatika, akademická sféra, programování – v „core“ technických disciplínách jsme celoevropsky mimořádně silní. Zároveň si myslím, že je to dané dobou. Lidé toho mají dost, rádi by svět okolo sebe zlepšili. Mnozí z nás chodí demonstrovat na Václavák a já se jim snažím ukázat, že když místo toho budou programovat, bude to mít větší dopad.

Projekty Česko.Digital

1. CitiVizor – transparentní hospodaření pro každé město a obec. Opensource projekt, původně z dílny Ministerstva financí ČR, přináší přehlednou vizualizaci rozpočtu obce s detailními daty až na úroveň jednotlivých faktur a otevírá tím její hospodaření.

2. Hlídač státu – největší český projekt kontroly státní správy, který sbírá, agreguje a vizualizuje data o veřejné správě. 

3. Interaktivní právní interview – projekt právní poradny Frank Bold, který občany naviguje skrze právo od problému k řešení. Cílem je zjistit, jaké právní nástroje může člověk využít a následně mu s tím pomoct.

4. Nasipolitici.cz – Transparency International chystá kompletní oživení projektu Nasipolitici.cz. I díky datové spolupráce s Hlídačem Státu vytváří přehledný portál s informacemi o jednotlivých politicích.

5. Přehled dluhů – S využitím datových schránek, automaticky generovaných žádostí a doufejme i strojově čitelných odpovědí, chceme vybudovat portál, který občanům usnadní zjistit, zda/kolik a kde dluží ve vztahu k veřejným institucím.

Myslíte i v té samé oblasti?

Vnímám to jako spojité nádoby. Zlepšovat život se dá v různých oblastech a teď je ten správný čas, lidé jsou naladění na změnu. Kdyby byli apatičtí, nechodí na Václavák a na Letnou, a nechodí ani do Česko.Digital.

Česko.Digital ale nemá pracovat jen se státem. Práce je mnohem víc a nebudeme čekat na stát, až naši nabídku využije. Rozjíždíme projekty fungující nezávisle na něm. Třeba s ekonomem Radkem Háblem spouštíme aplikaci, která pomáhá lidem zjistit, jaké mají dluhy, aby byli schopni se z nich dostat ještě před exekucí. To mě dokáže nadchnout, protože třeba pět lidí dokáže zlepšit život stovkám tisíc jiných. Právě to umožňují technologie.

Co si od toho dobrovolníci slibují?

Přesně to jim říkám. Možná jsem ovlivněný byznysem, který jsem vybudoval. Snažím se na to ale dívat i pohledem ROI (návratnosti, pozn. red.). To je poměr vynaloženého úsilí vůči výsledku. Proto jsem tak nadšený do technologií ve službách společnosti. Pokud se dnes mluví o tomto tématu, tak jen ve smyslu, že investujeme desítky miliard do digitalizace státu. Ale společnost není jen stát. Podle mě se právě pomocí technologií dá s málem dosáhnout ohromných výsledků, ten poměr ROI je výhodný. Navíc se skvěle škálují. Když jednou vytvoříte digitální technologii, můžou to použít všichni v České republice.

O své organizaci říkáte, že začínáte odzdola, tedy právě z opačné strany než od státu. Zmiňujete ale, že s ním také chcete spolupracovat, to je ten konečný cíl?

Pokud stát bude chtít. Mým cílem je pomáhat občanům. Skrze menší organizace typu neziskovky až po tu vrcholnou, tedy stát. Jeho zásah je největší, ale šance, že se spolupráce podaří, zároveň nejmenší.

Související článek

Ondřej Krátký, spoluzakladatel Liftaga: Data dáváme rádi. Víme, že za to přijdou výhody

Ondřej Krátký, spoluzakladatel a šéf platformy Liftago, by mohl dostat přezdívku Pan hodný. Proč? Třeba proto, že vede a rozvíjí aplikaci, která nestojí mimo zákon, což je v taxikářském byznysu skoro až výjimečný počin. Kromě toho uklidňuje spory s taxikáři bojujícími proti nástupu nových služeb a ještě stíhá spolupracovat i s těmi, kteří jeho aplikaci na první pohled nemají příliš co nabídnout – městy, státními institucemi i e-commerce společnostmi. Je to výsledek jeho jasné představy nejen o budoucnosti značky Liftago, ale i celé automobilové sdílené ekonomiky. 

Jsou tu věci, které vyřešit nemůžeme, jako je legislativní a politické prostředí, a tam prostě doufáme a čekáme.
Připravujete se nějak na tuto možnost?

Samozřejmě, snažíme se ji podporovat každý týden. Vyhledáváme lidi ve státní správě, kteří jsou optimističtí a nejsou systémem ubití. Mají vize, naděje a doufají. Ukazujeme dalším, že tu takoví jsou a že mají dobré nápady. Jsou to takové ostrůvky ve státní správě, ale je důležité na ně ukazovat, dávat za příklad a doufat, že se prostředí postupně změní.

Jak to ale v realitě děláte? Zazvoníte, napíšete e-mail?

Jasně. Například jeden mladý šikovný programátor na schůzce o sto lidech prezentoval platformu pro zveřejňování open source kódu státní správy. To je velmi důležitá a zároveň nevyhnutelná cesta – může se to stát za tři, pět nebo třeba deset let, podle toho, jak moc mu budou jiní házet klacky pod nohy. Ale soudě i podle zahraničí je tendence ztransparentnění státní správy a zavádění opensource jednoznačná. Všichni postupují tímto směrem a rozdíly jsou jen v tom, jak rychle. Takovým lidem ze státní správy se snažíme pomoci a říkat jim, že je tu komunita, která je poslouchá. A že pokud by chtěli něco oni od nás, jsme v pozoru. Budeme s nimi spolupracovat a těšíme se na ně. A pak jsou tu věci, které vyřešit nemůžeme, jako je legislativní a politické prostředí, a tam prostě doufáme a čekáme.

Máte zmapované aktivity podobných spolků, chcete se s někým spojit?

Samozřejmě, při přípravě Česko.Digital jsem dělal analýzu v Čechách i v zahraničí. Loni jsem byl v Bukurešti na celoevropské konferenci iniciativ Code for Poland, Code for Germany, Code for France, Code for Romania i několika mimoevropských. Na Slovensku mají Slovensko.Digital. Na mapě bylo zřetelně vidět, že je tu díra, neexistuje tu česká iniciativa na celorepublikové úrovni. Zajímavé věci se dějí, ale jen ve formě ostrůvků, na které není vidět. A naším cílem je sjednotit je do jedné platformy, aby se k nim mohlo připojit víc lidí. Zrovna včera mi gratulovali z Code for Canada s tím, že se těší na spolupráci.

Premiér postavil část své image na tom, že podporuje digitalizaci, otevírání a transparentnost. A vypadá, že se to děje.

Co je vaším technologickým cílem? Chcete dělat nástroje, aplikace?

Nemám ambici ideově cenzurovat, na čem budeme pracovat. To koneckonců rozhodne komunita dobrovolníků. Ti se pro něco nadchnou – nebo také ne. Mám jen pragmatické a organizační omezení, spíš než ideové: pracujeme pouze na opensource. Tak na kódech může pracovat kdokoliv v České republice. Taky se snažíme časem lidí neplýtvat a koukáme na to, jaký mají akce dopad a jaká je návratnost. Do velké míry to však závisí na tom, nakolik se podaří zdokumentovat, rozmyslet a odprezentovat projekt před komunitou a vysvětlit jí, proč by tomu měla věnovat svůj volný čas. Záleží to na tom, jak lidi nadchnete, ale omezení nemáme.

Můžete uvést příklad, co teď právě řešíte?

Momentálně máme v přípravě paralelně pět projektů. Zmiňovaný portál oddlužení s Radkem Háblem, který má vést k tomu, aby lidé mohli jednoduše přijít a zeptat se státní správy, kolik jí dluží, což dnes nejde.

Druhým je spolupráce s Transparency International na jejich projektu pro transparenci politiků a informací o politicích. Společně s právní kanceláří Frank Bold přemýšlíme o jednoduchém systému, aby si kdokoliv mohl generovat svoje právní dokumenty. Zjistilo se totiž, že mnoho lidí po celé republice zakládá spolek, ale právně je to poměrně složité. Existuje proto vize, že by stačilo vyplnění určitého dotazníku, na základě kterého by se automaticky vytvářel dokument s právní hodnotou. Aplikace pak má samozřejmě mnohem větší potenciál. Pomáháme Michalovi Bláhovi s Hlídačem státu. Taky Martinovi Kopečkovi, který pracuje na ministerstvu financí s projektem CityVizor, který ztransparentnil hospodaření obcí a měst. Všechny tyto projekty jsou realizovatelné teď, není třeba čekat na něčí povolení. Jen to vymyslet a odpracovat.

Zmiňujete Transparency International, Hlídače státu. A taky, že právě se státem chcete spolupracovat. Nebojíte se, že máte dva protichůdné zájmy? Právě teď se řeší transparentnost a zájmy premiéra Andreje Babiše…

V soukromí mám vlastní politické názory, jako asi my všichni. Ale Česko.Digital je nestranická organizace. Rádi budeme spolupracovat se státní správou, což často znamená spolupracovat s politiky, ale na projektech, které nemají politickou příslušnost a jsou evidentně ve prospěch občanů.

Související článek

Čínská vláda řeší dilema. Půjde do střetu s vlastní armádou programátorů?

Slyšeli o něm všichni, kteří se pohybují v IT. Neobejde se bez něj totiž žádný webový vývojář. Řeč je o GitHubu, platformě pro sdílení programovacích kódů a návodů. Jenže funguje i jako sociální síť. A to je v Číně problém. Velký problém.

Ano, může to vypadat, že se snaha o transparentnost s aktivitami pana premiéra bije. Na druhou stranu, premiér postavil část své image na tom, že podporuje digitalizaci, otevírání a transparentnost. A skutečně to vypadá, že se to děje. Je to první premiér, který udělal silnou pozici poradce pro digitalizaci státu. Vladimír Dzurilla tu evidentně dělá mnohem víc věcí než spousta vlád předtím. V tomto smyslu to vypadá optimisticky.

Nebojíte se ale, že právě ta protichůdnost vás zastaví? Nemusíme být konkrétní a držet se premiéra – můžete ohrozit jiné politické představitele.

V Česko.Digital je pro mě důležité to silné přesvědčení, že budeme pracovat se státem, ale i bez něj. Když s námi ale stát bude spolupracovat, bude to o hodně lepší. Pro nás všechny.

Využíváte projekty z hackathonů?

Přemýšlíme o tom. Někteří z těch, kteří pro nás pracují, vstoupili do této sféry právě díky hackathonům. Česko.Digital vnímám trochu jako jejich protipól. Hackathon je výbuch kreativní energie, který však po dvou týdnech umře. Všichni zjistí, že musí zase chodit do práce. Cíl Česko.Digital je naopak dlouhodobý. I když dobrovolníci přicházejí a odcházejí a občas se stahují, protože na to nemají čas, pořád je tu organizace, která zaručuje kontinuitu.

Teď chci organizaci rozjet s málem, případně něco zafinancovat sám.

Rád zmiňujete, že nejsou třeba peníze, že jde o dobrovolníky a vy osobně projekt děláte prostě ze své vůle. Přesto nejde takovou organizaci založit úplně s ničím.

Sám do ní vstupuji na plný úvazek. Společně s Lenkou Kováčovou z Nadace OSF, se kterou spolupracujeme, pracujeme na plný úvazek dva. Samozřejmě ale musí mít organizace dlouhodobě víc lidí a v důsledku toho si na sebe být schopná vydělat. Je založena jako nezisková. A jeden z cílů pro příští rok je ji finančně ustabilizovat, tedy najít zdroje příjmů. Na to mám dost nápadů, ale je předčasné o nich mluvit. Teď chci organizaci rozjet s málem, případně něco zafinancovat sám. A taky bych raději chodil a žádal o peníze až ve chvíli, kdy za mnou budou vidět výsledky.

Kolik tedy založení takového typu organizace stojí?

Obchodní rejstřík říká, že jsem do ní vložil sto tisíc korun. A moje očekávání rozpočtu na tento rok je půl milionu korun, na příští roky jednotky milionů. Možná vyšší, to podle počtu lidí. A taky podle toho, jak se budou rozšiřovat projekty a jak se podaří přesvědčit komunitu, že má smysl ji financovat. Můj cíl je financovat ji z prostředků soukromých IT společností. Jsem přesvědčený, že je i v jejich zájmu, abychom tu měli kvalitní IT prostředí.

Související článek

Když věta „Houstone, máme problém“ nefunguje, sází NASA na umělou inteligenci

V sobotu uplyne půl století od přistání člověka na Měsíci. Americká NASA už se ale připravuje, že lidé budou vesmírem létat ještě dál. Při cestách na jiné planety si budou muset poradit i v situacích, které jsou v pozemských podmínkách prakticky nepředstavitelné. Kromě špičkového výcviku jim v tom podle NASA a její systémové inženýrky Kerry McGuire zásadně pomůže umělá inteligence.

Máte velké zkušenosti z vlastních společností. Jak rychle podle vás projekty v tomto srovnání postupují?

V porovnání s komerční sférou samozřejmě pomaleji. Dřív jsem šéfoval sto dobře motivovaným profesionálům na plný úvazek, teď bude potřeba vést tisíc příležitostných dobrovolníků na úvazek částečný. Koordinace je proto samozřejmě náročnější, ale to je to kouzlo digitální technologie. Věci jdou dělat online a škálovat. Uřídit tisíc lidí není stokrát těžší než jich uřídit deset. Problém toho, že na nás nemají vždy čas, se snažíme řešit tím, že jich je hodně. A když z velkého počtu lidí pracuje deset procent, je to stále ještě dost.