foto: Shutterstock

Jakub Rejzek: Je třeba odstranit bariéry, které brání rozšíření rychlého internetu v obcích

Stát chytřerozhovor 6 min čtení

Je možné zavést rychlý internet i do těch nejmenších obcí? Jak by měli operátoři, obce a stát při zavádění rychlého připojení spolupracovat?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Je možné zavést rychlý internet i do těch nejmenších obcí? Jak by měli operátoři, obce a stát při zavádění rychlého připojení spolupracovat?

Související článek

Optické sítě se v Česku daří rozšiřovat i v době pandemie

Navzdory komplikovaným podmínkám v letošním roce pokračuje operátor T-Mobile s rozšiřováním otické sítě v Česku. Za první tři čtvrtletí roku 2020 operátor rozšířil pokrytí o dalších téměř 40 000 domácností. Do konce roku by mělo přibýt dalších více než 30 000, takže se celkové číslo bude blížit až k hranici 200 000 domácností, připojených k vysokorychlostnímu internetu T-Mobile.

V rozhovoru jsme se na tyto otázky zeptali Jakuba Rejzka, krajského zastupitele ve Středočeském kraji a zároveň prezidenta Výboru nezávislého ICT průmyslu.

Ve své volební kampani jste sliboval přivést optiku do každého koutu kraje. Uváděl jste: „Máme recept, jak přivést optiku i do těch nejmenších obcí.“ Jak ten recept zní konkrétně?

Musíme řešit problémy, které mají investoři – a je jedno, jestli jde o investora veřejného nebo neveřejného. Jeden z velkých problémů, který způsobují kraj a obce, je trvání na výši služebností, které jsou rovnoměrně rozprostřené. Je jedno, jestli jde o služebnost v krajském pozemku uprostřed Kladna nebo je v krajském pozemku, který je možné využít pro přivedení sítě do malé obce. Ve skutečnosti když potřebujete připojit třeba čtyřkilometrové vedení od páteřní optiky na dráze z Českého Brodu do malých obcí, které jsou v okolí Brodu, a některé jsou dokonce součástí jeho katastru, zaplatíte kraji na poplatcích vyšší statisíce nebo dokonce jednotky milionů korun. A to jste ještě nezačal vyvářet dílo.

To je problém, který legislativa řeší. Tvrdí, že bychom měli jako samosprávy vyměřovat pouze takové výše služebností, které určí znalec. Ale to samosprávy úplně nedělají, dokonce zatím ještě ani Středočeský kraj. S novým ředitelem KSUS (krajské správy silnic, pozn. red.), náměstkem pro silnice Martinem Kupkou a s radním pro majetek Liborem Lesákem máme nicméně předběžnou dohodu, že to změníme.

Ta legislativa platí odkdy?

Od roku 1997. Přišla jako změnový zákon s evropským zákonem o usnadnění výstavby elektronických komunikací. A ta rezultovala do změny paragrafu o oceňování majetku. Akorát tu změnu kraje a obce úplně ignorovaly. Přistupují k tomu tak, že změnu zákona nerozporují. Ale říkají, že jsou povinny vydat souhlas s územním rozhodnutím, a nejsou povinny vydat souhlas s umístěním stavby. Nejsou povinny udělat nic, dokud nepřistoupíte na jejich podmínky, mezi kterými může být i velmi vysoká cena služebnosti. Pak ale investor nemá důvod to realizovat, protože nemá návratnost…

To se týká všech krajů, nejen Středočeského?

Některé kraje to už změnily a umožňují pokládat za cenu ve znaleckém posudku, některé kraje ne. A není to jen problém krajů; úplně nejtvrdší vyjednávač je stát. Abych to řekl kulantně… má platné strategie o tom, že je potřeba rozvíjet sítě elektronických komunikací, ale ve skutečnosti jsou stát a jeho příspěvkové organizace největší výběrčí služebnosti. To jsou nejdražší dohody. Někdy je služebnost dokonce oceněna výš, než je kupní cena pozemku. To nedává žádný smysl.

Související článek

Špatné silniční i datové propojení brzdí český venkov v rozvoji

Člověk nemusí být zrovna raketový inženýr, aby přijal tezi opakovanou odborníky na urbanismus po několik dekád: Když nezajistíte dobré propojení mezi městy a venkovem, lidé se namísto dojíždění z venkova raději odstěhují. Pak je ale potřeba řešit problémy hned dva – přelidněná města s nedostupným bydlením a stagnující venkov. Bohužel, přesně to se stalo v České republice.

Takže když chcete položit kabel, zaplatíte víc, než kdybyste ten pozemek koupil?

Ano. Za průchod pastvinou, která patří státu, je výše služebnosti tak nehorázně vysoká, že za stejné peníze můžete od soukromníka koupit pastvinu hned vedle. Dokud se tohle nezmění, bude se velmi obtížně stavět v regionech, které mají obce vzdálenější od centra.

Tohle umíme ve Středočeském kraji změnit. Kraj tyhle vysoké částky přestane vymáhat. Podobnou strategii jsme radili kolegům v Plzeňském kraji, tam už něco podobného platí. Jsou i další kraje, které postupují čistě podle znaleckých posudků.

Z novelizované vyhlášky, která platí od 1. ledna, ale nejsem příliš nadšený, protože se dá vykládat i opačným způsobem. Ta říká, že se má oceňovat podle užitku, a tohle, obávám se, je zneužitelná věta, je to nešťastné znění.

V jakém stavu by měly být sítě ve Středočeském kraji na konci volebního období v roce 2024?

Já bych chtěl, abychom využili většinu z dostupných prostředků RRF z Fondu obnovy a OP TAK. To za účelem rapidního zlepšení připojení obcí a regionů na přípojné sítě. Dnes je klidně 300 obcí, které nemají na návsi přivedené optické vlákno a jsou připojeny rádiovým spojením či jinou alternativou. Chtěl bych, aby tyto obce měly z velké části optické spojení zavedeno a toto připojení se mohlo dále sdílet s komerčními operátory, kteří přijdou s akceptovatelnou cenou tarifů pro domácnosti. Je jasné, že se na hodně obcí nedostane, ale aspoň se optické připojení přiblíží hranici obce a zvýší se šance se kvalitně připojit.

Dále bych byl rád, aby operátoři stavěli optické sítě i v obcích, kde se jim to dnes nevyplatí. To znamená naučit obce si nemyslet, že síťoví operátoři jsou zdrojem levných peněz. Z poplatků za připojení nelze získat prostředky do rozpočtu obcí tak snadno jako u jiných komodit, síťový trh je konkurenční a ceny za připojení jsou velice nízké a neregulované. Nelze očekávat, že operátoři ufinancují náklady na rozšíření sítí z poplatků za připojení, musí jim vyjít vstříc obec a snížit jim poplatky za vybudování a přivedení připojení. Dává mi smysl, že veřejný rozpočet bude participovat s operátorem při budování sítí.

Související článek

„Stejně jako má každý v bytě vodovod, měl by mít i optický kabel,“ říká Martin Adam z T-Mobile

„Čau lidi, mám pro vás dobrou zprávu – naše krásná země se na žebříčku složitosti stavebního řízení propracovala na skvělé 156. místo, což znamená, že jsme předehnali Pásmo Gazy a dotahujeme se na Uruguay. Naše ministryně na tom prostě mákla.“

Jaké jsou modely spolupráce kraje nebo obce s operátory při budování?

Modelů je několik, lze mít Build and operate, Public build and operate, Public build and public operate a řadu dalších (jde o různé modely výstavby a provozování sítí, které se liší v tom, zda síť buduje či provozuje samospráva nebo soukromá společnost, pozn. red.). Pro každou obec může být vhodný jiný přístup, cesta k dotacím apod. Starostové by se měli spolehnout na krajskou strategii a akční plán při vedení sítí přes krajské pozemky.

Existuje riziko, že po vyčerpání dotací při provozování sítí dojde k ukončení činnosti?

Jsem určitě proti tomu, aby kraj nebo obce sítě provozovaly, i když se na budování využily jejich rozpočty. Před zahájením rozvoje sítí se projekty projednávají a počítá se, jestli to vychází nebo nikoliv i na dobu provozování.

Pro rozvoj sítí mohou zvolit obce několik přístupů, mohou do společností s ručením omezeným přizvat místní podnikatele, být menšinovým společníkem ve společnosti, spojit se s operátory, vykrýt z rozpočtu nějakou ztrátu. Není jednoduché řešení, které by šlo doporučit každé obci. Vždy je ale lepší se dohodnout s nějakým operátorem, který sítě provozuje a umí provozovat do budoucnosti.

Je podle vás legislativa pro podporu budování optických sítí v dobrém stavu, nebo chce opravit?

Změn navrhujeme více. Například je žádoucí změna ustanovení v zákoně 13/1997, tak abychom mohli ukládat sítě podél komunikací 2. a 3. tříd. To jsem sliboval již ve své volební kampani, jelikož máme dobré reference z Rakouska a Německa. Tam dokáží připojit několik kilometrů za den se stroji, které zafrézují chráničku pro vedení do pomocného pozemku u silnice, kde nejsou žádné sítě.

Další nutnou změnou je možnost ukládání kabelovodů, plastových trubiček pro optické kabely, přímo do silničního tělesa při opravě nebo výstavbě.

Související článek

T-Mobile a CETIN vybudují infrastrukturu pro rychlý optický internet pro statisíce domácností

Zástupci společností T-Mobile Czech Republic a CETIN podepsali smlouvu o společném investičním projektu, jehož cílem je pokrytí stovek tisíc tuzemských domácností a firem nejmodernější optickou sítí během následujících let, a to nad rámec již probíhající rozsáhlé individuální výstavby. Vybudovaná infrastruktura bude k dispozici zákazníkům v pokrytých oblastech, ať už přímo od T-Mobile nebo prostřednictvím velkoobchodních partnerů společnosti CETIN.

Pro rozvoj sítí po kraji do obcí je důležité odstranit veškeré bariéry podnikatelům, aby sítě zbudovali sami. Tam, kde usoudí, že se jim to ani s dotacemi nevyplatí, mají na řadu přijít veřejné peníze. Musíme chránit investice, je to naše povinnost, nestavíme paralelně vlastní krajské sítě.

Musím ale pochválit MPO a jeho úředníky, kteří se dlouhodobě rozvoji sítí věnují a podnikají důležité kroky a vylepšení…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama