ilustrační foto: shutterstock

Experti v USA volají po vytvoření aliance proti nebezpečí čínských technologií

Stát chytřeTrendy & tipy 7 a více min čtení

Hrozba pro hodnoty demokratického světa. Tak označují američtí experti vedení bývalým šéfem Googlu vzestup čínských technologií ve zprávě, kterou předložili Bidenově administrativě. Podle nich je nevyhnutelné, aby došlo k částečnému „technologickému odříznutí se“ od Číny.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Hrozba pro hodnoty demokratického světa. Tak označují američtí experti vedení bývalým šéfem Googlu vzestup čínských technologií ve zprávě, kterou předložili Bidenově administrativě. Podle nich je nevyhnutelné, aby došlo k částečnému „technologickému odříznutí se“ od Číny.

Související článek

Jaké kyberhrozby nás čekají v letošním roce?

Pandemie koronaviru útočí nejen na naše zdraví, příjmy a psychiku, ale i na naše počítače. Přesun velké části zaměstnanců do home officu klade na zabezpečení nové nároky. A zdaleka ne všechny firmy je dokážou naplnit. Jaké trendy hýbaly počítačovou bezpečností v roce 2020 a co nás čeká v letošním roce?

Americká China Strategy Group, kterou v červenci 2020 založil bývalý ředitel Googlu Eric Schmidt, a expertní tým tvořený zástupci amerických technologických firem, bezpečnostních analytiků a odborníků na Čínu, připravuje strategii, jak se Spojené státy i zbytek demokratického světa mají do budoucna vypořádat s narůstající čínskou dominancí ve světě pokročilých technologií. Návrh zprávy expertní skupiny zveřejnil 21. ledna server Axios. Ten dříve publikoval podobnou zprávu, na které už v září pracovali odborníci z amerického Centra pro novou americkou bezpečnost, německého Institutu pro studium Číny Mercator (MERICS) a japonské Iniciativy pro Asii a Pacifik.

Hrozba čínských technologií pro demokracii

Tým vedený Ericem Schmidtem, který působil jako výkonný ředitel Googlu v letech 2001–2011, píše ve zprávě, že dominance v klíčových technologických oblastech (jako jsou například digitální platformy) „může zásadním způsobem podpořit nebo poškodit dobře fungující demokracii“. Hlavním argumentem pro to, aby se USA a další zástupci demokratického světa semkli a společně čelili čínské technologické hrozbě, je pak to, co autoři zprávy nazývají „konkurenční asymetrií“. Podle objektivních kritérií totiž Čína „hraje podle jiných pravidel, která jí umožňují [na rozdíl od demokratických států] těžit ze špionáže prováděné soukromými firmami [...] a nejasné hranice mezi veřejným a soukromým sektorem“.

Související článek

WeChat: superaplikace pro čínského občana i digitální diktaturu

V posledních dvou letech prudce stoupla negativní publicita čínských technologických produktů. Značné pozornosti se přitom dostalo aplikaci WeChat. Je používaná víceméně celou Čínou a prakticky nepostradatelná pro každého občana ČLR, zahraniční studenty nebo podnikatele. Čínskou vládou je ale vnímána jako úhelný kámen digitální diktatury. I proto některé státy WeChat zakázaly nebo se o to snaží.

Čína má velkou výhodu ve velikosti vlastního trhu, ale klíčové nástroje k rozvoji jí poskytuje také její totalitní autoritářský režim. Ten umožňuje například plošné masové nasazení technologií ke kontrole obyvatelstva (což se ukázalo být výhodou např. při boji s epidemií covid-19) nebo vynucování spolupráce státního sektoru se soukromým na základě zákona o zpravodajské činnosti, např. při sběru dat. I proto experti navrhují, aby Spojené státy ve spojení s dalšími klíčovými hráči ve světě technologií přikročily k určitému „technologickému odříznutí se“ od Číny, které by výrazně oslabilo závislost demokratického světa na čínských technologiích a dodávkách. Jak uvádějí: „Určitá míra vymanění se [ze vzájemných vazeb s Čínou] je nevyhnutelná a zároveň i žádoucí. Ve skutečnosti směr vývoje obou zemí – a mnohé prostředky, které máme k dispozici – ze své podstaty nutně vedou k jistému stupni oddělení.“ Jeho jedinou alternativou je „digitální svět, jehož standardy a normy nereflektují demokratické hodnoty (tj. svět, v němž Čína ‚vyhrála‘ [bitvu o] internet)“.

Bitvy 21. století se budou odehrávat na poli technologií

Autoři zprávy detailně mapují „technologické bojiště“ a navrhují mechanismy k posuzování „klíčových technologií“ (např. kauza Huawei a 5G sítě) a „soupeření mezi platformami“ (např. západní sociální sítě versus čínské). Dále analyzují „praktické předpoklady konkurenceschopnosti“ od sběru informací a dat přes nutnost zajištění lidských zdrojů až po vybudování na Číně co nejméně závislých dodavatelských řetězců. V závěru pak navrhují „struktury pro budoucnost“ ve formě nově zřízených vládních institucí a „multilaterálního fóra označovaného jako T-12“, které by „spojovalo klíčové státy v koordinovaném postupu [vůči Číně] v oblasti technologií“ a jehož členy by měly být kromě samotných USA také Japonsko, Německo, Francie, Británie, Kanada, Nizozemsko, Jižní Korea, Finsko, Švédsko, Indie, Izrael a Austrálie. Dalším návrhem je vytvoření nové mezinárodní korporace pro financování technologií.

Související článek

K účinnému boji proti fake news stačí veřejně dostupné zdroje

Britská výzkumná agentura Forensic Architecture v minulosti odvedla skvělou práci při odhalování temných míst v ukrajinské nebo syrské válce. Její nejnovější počin vnáší jasno do letní exploze v bejrútském přístavu…

Navrhovaná strategie usiluje nejen o zapojení tradičních amerických spojenců, ale měla by se pokusit získat podporu i z dalších zemí. Cílí tak například na Indii – druhou nejlidnatější technologickou velmoc planety, země Jižní Ameriky nebo některé africké státy. Jejím záměrem je „prosadit se tam, kde jsme silní, a vyvážit asymetrie, které nás [ve vztahu k Číně] znevýhodňují“. USA by se nadále měly „držet demokratických hodnot jako své hlavní výhody a pěstovat konkurenceschopnost systematičtější koordinací s demokratickými partnery a technologickými firmami“.

Zpráva vychází z předpokladu, že do budoucna budeme i nadále čelit Číně takové, jaká je nyní [tj. totalitní autoritářský stát systematicky usilující o posílení vlastní pozice na mezinárodní scéně]. Nemůžeme očekávat, že se změní její směřování či celkový přístup k technologiím a ekonomickým záležitostem. Demokratický svět však může i nadále vyvíjet tlak v některých klíčových otázkách [např. v oblasti lidských práv] a usilovat o zapojení politických řešení, která nám umožní mít kontrolu nad konkrétními výstupy.

V případě USA by k tomu měly napomoci čtyři body: „restrukturace exekutivy (úpravy ve vládě), nová imigrační politika zaměřená na přivedení talentů (příliv mozků), dominance v oblasti prognóz (zpravodajská činnost) a nová multilaterální partnerství (multilateralismus)“.

Od siláckých slov a gest k činům

Amerika by tak pod novou administrativou prezidenta Bidena neměla primárně usilovat o návrat k „předtrumpovskému statu quo“, ale měla by se pokusit vztah s Čínou racionalizovat a řešit problémy pragmaticky a efektivně. Například k plošným zákazům čínských platforem (jako v případě WeChatu, Alipay či TikToku) by měla přistupovat až jako k poslední možnosti a měla by svá rozhodnutí vždy podložit analýzou.

Související článek

Nová národní strategie kyberbezpečnosti nezapomíná ani na troly a boj proti dezinformacím

Česká republika má od prosince novou národní strategii kybernetické bezpečnosti. Podle ní máme řešit nejen kritickou infrastrukturu, ale i soukromé cloudy, internet věcí nebo mediální gramotnost širokých vrstev obyvatelstva.

Důležité je také vytvořit jasná kritéria k posuzování technologií, platforem, dodavatelů, investorů a obchodních partnerů v závislosti na jejich důležitosti, vlivu a míře rizika, kterou představují. V případě platforem (např. komunikačních aplikací a sociálních sítí) je třeba brát v potaz jejich dosah. Čínské firmy zde mají „přirozenou výhodu v robustní domácí základně, která jim poskytuje odrazový můstek ke globálnímu digitálnímu růstu“. Navíc zde dochází k úzké spolupráci mezi státním a soukromým sektorem, které si navzájem předávají informace a data, což napomáhá na jedné straně k lepší kontrole ze strany státu a na straně druhé umožňuje soukromým firmám profitovat ze státní podpory.

I proto by se do společného postupu měly zapojit nejen demokratické státy, ale i další země, pro něž není závislost na Číně přijatelnou volbou. Autoři apelují na posílení spolupráce v rámci existujících spojenectví a uskupení, ať už je to dohoda mezi USA, Mexikem a Kanadou, aliance zpravodajských služeb Pět očí nebo strategické fórum států Quad. Zapojit by se měly i státy EU, i když zde některé země společný postup proti Číně blokují. Důležitým bodem je pak podpora Tchaj-wanu, který je pro Spojené státy důležitý ze strategického hlediska, mimo jiné také jako největší světový výrobce čipů. Jak zpráva uvádí: „V současnosti neexistuje na globální úrovni žádný mechanismus, který by technologicky vyspělým demokratickým státům umožnil koordinovat geopolitické strategie mezi sebou navzájem a ve vztahu k partnerům z řad soukromého sektoru [tj. velkým technologickým firmám]. Založení nového multilaterálního mechanismu pro státy i klíčové firmy technologické infrastruktury by vytvořilo podmínky pro vznik promyšlené strategie a obnovilo vůdčí postavení Ameriky na globální scéně.“

Čína usilující o přenastavení světového pořádku využívá celou řadu prostředků, vedle technologií je to také systematické posilování vlastního postavení prostřednictvím ekonomických a politických vazeb. K tomu jí pomáhá také Iniciativa pás a cesta, jejíž součástí je i tzv. „Digitální hedvábná cesta“. Prosazuje také změny v normotvorných mezinárodních institucích počínaje OSN.

Americkými odborníky navrhovaný společný postup by proto měl: „1. umožnit kolektivní akci globálních technologických lídrů; 2. upřednostňovat ekonomickou konkurenceschopnost (oproti politické nebo vojenské dominanci); 3. vybudovat loajální vazby, zejména s oblastí tzv. globálního jihu; 4. umožnit vytvoření konsenzu mezi spřízněnými státy založeného na [společně sdílených] normách a hodnotách.“

Konsenzus mezi technologickými lídry

K podobným závěrům ostatně došli ve své zmíněné zářijové zprávě i experti z amerického Centra pro novou americkou bezpečnost, německého Institutu pro studium Číny Mercator a japonské Iniciativy pro Asii a Pacifik, což naznačuje určitou názorovou shodu mezi třemi světovými lídry v oblasti vědy, technologií a inovací. Ti doslova píší: „V 21. století bude světu dominovat soupeření v oblasti technologií, demokratické státy však dosud nepostupovaly sehraně s cílem vytvořit standardy a zabezpečit vlastní infrastrukturu tváří v tvář silné autoritářské výzvě. [...] Není v zájmu nikoho kromě Pekingu, aby čínská vláda diktovala podmínky globální ekonomiky, což by narušilo hospodářskou a státní bezpečnost většiny zemí. [...] Průmyslová politika Číny, například masivní dotace a zvýhodněné půjčky pro čínské technologické firmy v kombinaci s rozsáhlou ekonomickou špionáží, vytvořila nespravedlivou výhodu pro čínské národní lídry [z řad technologických firem] na globálním trhu. To spolu s rostoucím důrazem Číny na masový sběr dat a dohled nad obyvateli ohrožuje nejen zdravý rozvoj technologického průmyslu v demokratických státech, ale i soukromí lidí a bezpečnost státu.“

Související článek

Kdy bude český průmysl digitální?

Jak klíčoví čeští průmyslníci uvažují o digitalizaci? Názorně to ukazuje Analýza českého průmyslu 2020. Firmy si podle ní uvědomují, že digitalizace je pro ně zásadní téma. Zároveň je ale jasné, že cesta k digitálnímu průmyslu bude ještě dlouhá.

Řešení spočívá především v zavedení jasné politiky a společného postupu demokratického světa a těch, kteří mají zájem budovat demokratické hodnoty. Konkrétními kroky pak jsou zajištění a diverzifikace dodavatelských řetězců, ochrana klíčových technologií, udržení integrity výzkumu, aktivní vytváření standardů v souladu s demokratickými hodnotami a posílení investic v oblasti technologií.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama