Foto: iStockphoto.com

Chytré a zelené Oslo: Když vymyslíte dobrý systém, auta ve městě nejsou zapotřebí

Města chytřereportáž 6 min čtení

Jak se dělá chytré město? V létě jsme se na to jeli podívat do Vídně, teď se zaměříme na hlavní město Norska. V metropoli nejbohatší evropské země mají k moderním technologiím vřelý vztah, hlavní důraz tu ovšem kladou na provázání inteligentních systémů s ochranou životního prostředí. Oslo je tedy nejen chytré, ale především zelené.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak se dělá chytré město? V létě jsme se na to jeli podívat do Vídně, teď se zaměříme na hlavní město Norska. V metropoli nejbohatší evropské země mají k moderním technologiím vřelý vztah, hlavní důraz tu ovšem kladou na provázání inteligentních systémů s ochranou životního prostředí. Oslo je tedy nejen chytré, ale především zelené.

Související článek

Na kraji Vídně roste nejmodernější městská čtvrť Evropy. Nesmí to být jen noclehárna

Na konečné vídeňského metra, na místě bývalého letiště, roste nová čtvrť. Na tom by nebylo nic divného – jenže Seestadt je zároveň oficiální výkladní skříň celé koncepce smart city. Právě tady se skrývá řada odpovědí na otázku, proč Vídeň už několik let po sobě vítězí ve světových anketách o nejpříjemnější město k životu.

„Dlouhodobá strategie rozvoje Osla není nijak složitá. Hlavní cíle máme dva,“ vysvětluje Morten Nordskag, který na osloské radnici funguje jako poradce odboru pro životní prostředí a dopravu. „Tím prvním je čistý vzduch a snižování celkové ekologické zátěže na nezbytné minimum. Tím druhým je maximálně příjemný život pro místní obyvatele. Tyhle cíle nejsou ani trochu v rozporu, naopak – když se plní chytře, vzájemně se výborně doplňují.“

Dopravní aplikace, v níž je vše

Když jsem se byl v létě podívat, jak funguje chytrá Vídeň, zaujalo mě, jak málo z těch inteligentních technologií je vidět na první pohled. Většina se (na rozdíl třeba od asijských metropolí, které se moderní technikou vyloženě chlubí) skrývá pod povrchem. Oslo je na tom podle Nordskaga podobně. „Ty nejdůležitější inovace si člověk, který o nich neví, kolikrát ani neuvědomí. V našem případě šlo například o vyladění systému hromadné i individuální dopravy tak, aby se člověk dostal z jednoho místa na druhé maximálně rychle a pohodlně, a to doslova ode dveří ke dveřím. Máme městskou dopravní aplikaci, v níž si vyhledáte nejen libovolnou linku městské hromadné dopravy, ale jsou tu také sdílená kola, skútry, elektromobily či městské elektrické taxíky. Funguje tu návaznost na lodní dopravu i na vlaky. Prostě si tu sestavíte trasu tak, aby vám nejlépe vyhovovala.“

Chytrý dopravní systém se samozřejmě neomezuje na obyčejnou mapu – vše funguje v reálném čase podle reálných podmínek. „Trasu si můžete plánovat podle denní doby, ročního období či aktuálního počasí, což všechno bere systém v úvahu automaticky podle data a momentální situace. Taky se můžete rozhodovat podle toho, kolik vezete zavazadel, případně i jaké na sobě máte oblečení a nakolik se chcete nebo nechcete zapotit,“ vysvětluje Morten Nordskag. Samozřejmostí je také jediný platební systém, který lze využívat pro všechny dopravní prostředky od tramvají přes taxíky až po sdílená kola, ať už jde o přímé platby nebo předplacené kupony. Jinými slovy, jako by pražská karta Lítačka platila nejen pro MHD, ale také pro kola od Freebike nebo taxíky Liftago.

Automobily mají problém

Jeden rozdíl mezi Vídní a Oslem je ovšem patrný na první pohled – v norské metropoli jsou podstatně přísnější k majitelům aut. „Dlouho jsme o tom debatovali, padaly různé názory, ale nakonec jsme dospěli k názoru, že auta ve městě jsou pozůstatkem starší éry, kdy zmíněné chytré systémy ještě neexistovaly a hromadná či sdílená doprava byla mnohem hůře dostupná než dnes,“ komentuje to Nordskag, podle kterého už neexistuje důvod, aby ulice ve městě sloužily jako jedno velké parkoviště. Radnice proto individuální parkování ve vnitřním Oslu prakticky zrušila. Po mnohých ulicích se smí jezdit, ale pokud nemáte vlastní garáž, musíte zaparkovat buď mimo centrum, nebo v podzemních garážích, které provozují soukromé firmy a vesměs jsou placené. „Tím pádem město ohromně ožilo – všude se vyrojily kavárny, restaurace, kluby, galerie, v létě se všude sedí venku, po ulicích se dá pohodlně chodit, městu to doopravdy pomohlo,“ říká radniční specialista na dopravu.

Související článek

Alex Halderman: Elektronické volby jsou nyní příliš velké riziko

Jsme si stoprocentně jisti, že v roce 2016 opravdu vyhrál volby Donald Trump? Jak se vyrábí virus pro přístroj, který sčítá volební hlasy? A je Estonsko se svým technooptimismem příkladná moderní země, nebo je jeho přístup naivní a potenciálně nebezpečný? Americký profesor Alex Halderman často kráčí proti současným proudům, ale takové hlasy jsou občas také zapotřebí.

Úředník zní přesvědčivě, ale v mysli většiny Čechů, obzvlášť Pražanů, tahle slova patrně rozsvítí varovnou kontrolku. Není to až příliš velký zásah do individuálních svobod? A co když auto prostě potřebujete, musíte něco odvézt, někdo z vašich blízkých je nemocný nebo zraněný a podobně? „Samozřejmě se jako město musíme postarat, aby tohle všechno fungovalo – pokud potřebujete, přivoláte si taxíka během chvilky, a krátkodobě před domem zastavit v nutných případech také můžete. Jde nám opravdu jen o to, aby ulice nesloužily jako parkoviště, nechceme lidi šikanovat. V rámci našich chytrých systémů navíc velmi účinně pomáháme řidičům najít volné parkovací místo mimo centrum, takže kolikrát ušetří víc času, než kdyby jezdili sem a tam po ulicích a hledali volné stání.“ Že to podle všeho funguje ke spokojenosti obyvatel, dokládá nejlépe fakt, že město tuhle strategii razí už několikáté volební období a slaví s ní opakovaně úspěch.

Když auto, tak elektrické

Náruživí automobilisté to v Norsku obecně nemají jednoduché, politika Osla víceméně kopíruje celostátní trendy. „Provoz auta se spalovacím motorem produkuje spoustu externalit, především co se dopadu na životní prostředí týče, a nám připadá jen spravedlivé, když se náklady na tyhle externality přenášejí na majitele či řidiče aut,“ tvrdí Nordskag. „Takže vláda uvalila poměrně vysoké daně nejen na prodej vozů, ale i na jejich provoz prostřednictvím silniční daně, a samozřejmě na emise. Zato elektromobily jsou výrazně zvýhodněné – emise neprodukují žádné a silniční daně se na ně nevztahují. V rámci metropole tenhle trend podporujeme například tak, že vykupujeme starší autobusy a přestavujeme je na elektrický provoz, takže by za pár let celý náš autobusový park měl být elektrický. Totéž platí pro lodní dopravu. A také jsme zavedli městské dotace pro zřizování dobíječek pro elektrická auta, které slouží obyvatelům bytů – když bydlíte v patře činžáku, je s dobíjením obecně dost problém, tímhle se řeší.“

Související článek

Nová Škoda Octavia: Virtuální kokpit, head-up displej i neustálé připojení na internet

Čtvrtá generace Škody Octavia má za sebou světovou premiéru. Mladoboleslavská novinka, která se má stát nejprodávanějším vozem automobilky, má emotivnější vzhled, je prostornější, bezpečnější a nabízí ještě více možností konektivity než kdykoliv předtím. Premiéru například slaví head-up displej, který promítá důležité údaje na čelní sklo. Standardem se stává i možnost trvalého připojení na internet.

Doprava není jedinou oblastí, kde se chytré, respektive zelené technologie uplatní – město například zavádí bezemisní staveniště, na nichž se používají výhradně elektrická zařízení. V současné době v Oslu tímto způsobem vyrůstají čtyři mateřské školky a dvě sportovní haly. Časem má počet staveb výrazně růst.

Milovníci datových aplikací zase ocení takzvaný Klimatický panel aneb chytrou mapu, na které se zobrazí v reálném čase aktuální teplota, kvalita městského ovzduší (měřená pomocí husté sítě senzorů), údaje o pohybu lidí i vozidel, ale také nabíječky elektromobilů (s označením, zda jsou zrovna používané či volné, aktuální poloha sdílených elektrokol a podobně. Mapa nejen informuje o aktuální situaci, ale slouží i vytváření prediktivních modelů na bázi strojového učení.

Celé to zní moc hezky, ale už z tohoto zběžného přehledu je jasné, že se jedná o poměrně nákladnou strategii, ať už se jedná o podporu elektromobilů, přestavbu městských autobusů nebo dotace na dobíječky. Oslo si to patrně dovolit může, ale je jeho příklad opravdu přenosný do chudších podmínek?

Související článek

„Auto si na sídlišti dobijete z lampy,“ plánuje pirátský šéf pro chytrou Prahu

Jak se budeme v nejbližších letech přepravovat po Praze? Budeme mít možnost si na sídlišti nabít elektromobil? Jak v Praze sčítat turisty? A vezme pražský magistrát na milost populární koloběžky Lime? Jaromír Beránek, předseda výboru pro IT a Smart City a zastupitel za Piráty, je tím nejpovolanějším, komu jsme mohli tyto otázky položit. Navíc je to nadšený cyklista a milovník městské hromadné dopravy.

„Ano, samozřejmě využíváme toho, že na tom nejsme ekonomicky špatně, to je přirozené,“ krčí rameny Nordstag. „Ale mnohé z našich systémů žádné velké sumy nestojí. Třeba ten sjednocený chytrý dopravní systém si může dovolit prakticky libovolné město, stačí trochu chtít.“

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama