ilustrační foto: iStockphoto

Větší šance na život. Umělá inteligence rozpozná rakovinu kůže lépe než lékař

Věci chytřetéma 5 min čtení

Lékaři úspěšně rozpoznají rakovinu kůže v 87 případech ze sta. Umělá inteligence je výrazně úspěšnější: ze sta odhalí 95 nemocných. Pomůže tak navíc osmi těžce nemocným lidem, jejichž léčba by nejspíš začala pozdě. Osm pacientů, jejichž šance na přežití by oproti ostatním byla výrazně nižší. Ocitli jsme se tak ve stádiu, kdy lékaře začínají překonávat roboti.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Lékaři úspěšně rozpoznají rakovinu kůže v 87 případech ze sta. Umělá inteligence je výrazně úspěšnější: ze sta odhalí 95 nemocných. Pomůže tak navíc osmi těžce nemocným lidem, jejichž léčba by nejspíš začala pozdě. Osm pacientů, jejichž šance na přežití by oproti ostatním byla výrazně nižší. Ocitli jsme se tak ve stádiu, kdy lékaře začínají překonávat roboti.

Související článek

Umělá inteligence ve zdravotnictví: Když počítače dokáží nahradit zdravotní sestry

Umělá inteligence (z)mění od základu způsob fungování zdravotnictví. První z oblastí, kde se tak stalo, je náhrada zdravotních sester. Neznamená to, že sestřičky z nemocnic zmizí, nepostradatelné budou pořád, ale značnou část jejich práce přebere moderní technika. Co nás už za několik let čeká?

Medicína se dnes neobejde bez kvalitních zobrazovacích metod. A jak se technika zlepšuje, vlastně na ně sází mnohem víc. Magnetická rezonance, počítačová tomografie, mikroskopie nálezů na pokožce, optické kontroly sítnice… Tohle všechno je nyní klíčovou součástí diagnostiky a léčby řady onemocnění, často takových, které mohou skončit předčasnou smrtí. Výstupy z těchto vyšetření přitom zatím pokaždé hodnotí lékař, jehož závěr je závislý na jeho znalostech, zkušenostech, soustředění a vlastně i kvalitě očí. S umělou inteligencí to je ale jiné.

Umělá inteligence nezná vlastní únavu

Letos v květnu vyšel v odborném lékařském časopise Annals of Oncology článek o využití umělé inteligence pro zjištění nádorů kůže. Jeho autoři porovnali výsledky práce 58 dermatologů („kožařů“) a umělé inteligence, která byla vycvičena na rozpoznávání nádorů prostřednictvím nahrání velkého množství obrazových dat.

Umělá inteligence i lékaři k diagnóze dostali sadu stejných fotografií, u kterých vedoucí testu s jistotou věděli přesnou diagnózu. Kromě fotografií lidí s nádorovými změnami na kůži se „soupeři“ museli vypořádat i se snímky řady dalších anomálií, které ovšem s nádorovým onemocněním neměly nic společného. Výsledek? Zatímco celková úspěšnost lékařů činila poměrně slušných 87 procent, umělá inteligence uspěla v 95 procentech případů. Slovy čísel – lékaři by na rozdíl od umělé inteligence v klidu poslali domů o osm lidí s rakovinou kůže víc.

Související článek

Je tu doba, kdy diagnózu místo lékaře určuje robot. Máme se bát?

To hlavní pro správnou léčbu je přesná a včasná diagnostika. Jakmile lékař ví, čím pacient trpí, může ho léčit. A právě v diagnostice umí skvěle pomáhat umělá inteligence. V Číně už při odhalování problémů pacientů aktivně pomáhá atestovaný robot.

Lišila se ale i úspěšnost jednotlivých dermatologů. Velkou roli v tom hrála právě osobní zkušenost a léta praxe. Umělá inteligence ale zkušenosti a praxi pětašedesátiletého lékaře se čtyřicetiletou praxí získá během pár hodin. A to je to, co se počítá. Navíc se dá předpokládat, že pokud by s datovými analytiky, kteří pomáhají AI s učením, spolupracovali ti nejlepší lékaři z nejlepších, mohla by být úspěšnost umělé inteligence mnohem vyšší než u nejlepších živých specialistů. Jak to? Zkrátka proto, že umělá inteligence nemůže být unavená, ve stresu, psychicky rozhozená ani ji nemohou pálit oči.

Co lékaři trvá desítky minut, umělé inteligenci pár sekund

A když už je řeč o očích, pojďme se podívat do Spojeného království, konkrétně do londýnské Moorfields Eye Hospital. Doktor Pearse Keane tady v polovině roku 2016 o spolupráci požádal společnost DeepMind, která se zabývá výzkumem a vývojem v oblasti umělé inteligence. Kam až tato spolupráce vedla, si mohli přečíst čtenáři prestižního časopisu Nature letos v červenci. Moorfields Hospital a DeepMind společně vyvinuli specializovanou umělou inteligenci na automatické zjišťování stavu pacientů a jejich automatickou prioritizaci v otázkách urgentních zásahů. Konkrétně se jednalo o přesnou diagnostiku patologických změn na sítnici, kdy bylo potřeba určit jednu ze dvou hlavních příčin ztráty zraku – diabetickou retinopatii a věkem podmíněnou makulární degeneraci (AMD). Tyto diagnózy se ve Spojeném království týkají 625 000 obyvatel. Jejich počet přitom se stárnoucí populací neustále roste.

Umělá inteligence byla v tomto případě vytrénována na základě tisíců skenů oční sítnice, které provádějí lékaři. Jejich úspěšnost u těchto dvou diagnóz se přitom ukázala být srovnatelná se zkušenými oftalmology – konkrétně šlo o 94 procent. Experti Moorfieldské nemocnice se přitom byli schopni dostat i na 99 procent, ale potřebovali k tomu pročíst také podrobné lékařské záznamy.

Související článek

Zdravotnická aplikace LungScreen překvapila. Ví, komu hrozí rakovina plic

Aplikace LungScreen vznikla v Maďarsku z iniciativy plicních lékařů a společnosti Johnson & Johnson. Uživatel se díky ní dozví, do jaké míry mu hrozí rakovina plic a zda se by měl nechat odborně vyšetřit. A ačkoli aplikace překvapí svou jednoduchostí, přináší podle odborníků hodně pozitivní výsledky.

Cílem Moorfields Hospital přitom v tomto případě nebylo ani tak vyvinout lepší umělou inteligenci, která v odbornosti předčí člověka. Cílem bylo zejména razantní navýšení diagnostické kapacity. Zatímco lékaři k finální diagnóze jednoho pacienta potřebovali desítky minut, umělé inteligenci stačily řádově sekundy. DeepMind přitom uvádí, že při plném nasazení této formy umělé inteligence by bylo možné každoročně pomoci 300 000 pacientů, protože zkušení oftalmologové by diagnostiku přenechali strojům a věnovali se samotné léčbě.

Vyšetření očí může rychleji a spolehlivěji než lékař zajistit umělá inteligence -

Moorfields Eye Hospital jde přitom ve statistikách ještě dál. Nemocnice odhaduje, že do roku 2050 se budou tyto diagnózy týkat 285 milionů lidí po celém světě. Osmdesáti procentům z nich, tj. 228 milionů lidí, lze přitom zrak zachránit. Ovšem za předpokladu, že bude zajištěno, aby experti na oční lékařství svůj čas věnovali především léčbě, a nikoliv diagnostice.

Umělá inteligence obsadí i další obory

Zatím jste četli pouze o tom, co už existuje, funguje, bylo vyvinuto, změřeno a publikováno. Možnosti umělé inteligence jsou však mnohem větší. Zejména pokud bychom spojili obrazovou diagnostiku se znalostmi, a ještě informacemi z pacientovy anamnézy – tak, jak to vlastně dělají živí lékaři. Řada nemocí totiž přeci jen vyžaduje kromě popisu symptomů i doplňková zobrazovací vyšetření, která dohromady vytvoří jasný komplexní obraz.

Například jaterní testy a opticky měřitelné změny pokožky nebo očního bělma (např. u žloutenky). Nebo nádorové markery z krevních testů doplněné o obraz z „cétéčka“, přesně lokalizující nádorová ložiska. K tomu si ale často přidejte ještě nejrůznější další testy, dotazníky a vyšetření, která dnes provádějí živí lékaři.

Všechno tohle dnes dělá medicínu příliš komplexní a zaměstnává jediným pacientem s jedinou diagnózou někdy až desítky odborníků. Se stárnoucí a zvětšující se populací to však v budoucnu už nebude možné. O tom právě hovoří i Moorfields Eye Hospital. Masivní nasazení umělé inteligence by však v budoucnu mohlo za tisícinu času a miliontinu nákladů zastat práci desítek lékařů.

Související článek

Glucly: aplikace, která zlepší život diabetiků

Mobilní vývojář Pavel Buben se u lékařky dozvěděl, že trpí cukrovkou. První věc, kterou od doktorky dostal, byl diabetický notýsek, do něhož si měl pravidelně zapisovat naměřené hodnoty. Zápisník ale ihned ztratil, a tak vyvinul vlastní mobilní aplikaci, která ulehčí život nejen jemu, ale i ostatním diabetikům. Dostala název Glucly.

Vyšetření, která dnes pacienti obíhají dlouhé měsíce, by tak mohla v zásadě proběhnout v jeden den, na jednom místě, s okamžitou znalostí výsledku a s podobnou přesností, jako by byl výstup pěti zkušených expertů ve svých oborech. Tím pádem by i léčba začala dřív, což často také znamená, že by byla výrazně účinnější, a tudíž levnější. Zároveň by se také rapidně navýšila kapacita stávajících lékařských zařízení. Na tohle všechno si však budeme muset ještě chvíli počkat.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama