Zdroj: Laboratoř teleprezence a robotiky, VUT Brno

Roboti z Brna vyčmuchají radioaktivitu i nebezpečný elektromobil

Stát chytřetéma 4 min čtení

Robota, který neohroženě vjede do území zamořeného radioaktivitou, zatímco policejní tým se skrývá v bezpečí, nemusíte vídat jen v amerických seriálech. Přesně takové roboty totiž používá i česká armáda. Při jejich pořizování přitom nemusela vyrážet za hranice. Stačilo zajet do Brna.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Robota, který neohroženě vjede do území zamořeného radioaktivitou, zatímco policejní tým se skrývá v bezpečí, nemusíte vídat jen v amerických seriálech. Přesně takové roboty totiž používá i česká armáda. Při jejich pořizování přitom nemusela vyrážet za hranice. Stačilo zajet do Brna.

Související článek

V Ostravě vytiskli koloběžku. Jako první na světě

Na 3D tiskárnách se už tisknou motocykly, jízdní kola i díly na supersportovní automobily. První koloběžka s rámem z 3D tiskárny vznikla ale v Ostravě. Prototyp z korozivzdorné oceli je plně funkční. Rám je ovšem při váze 3,2 kilogramu zhruba o čtvrtinu lehčí, než kdyby vznikl tradičně.

Orpheus byl v řecké mytologii největším hudebníkem a pěvcem řeckých mýtů. Morpheus pak bohem snů. Tato dvě jména oživili v Brně na Vysokém učení technickém, konkrétně pak v Laboratoři teleprezence a robotiky. Pojmenovali jimi robotická vozítka, která mají za úkol prozkoumávat nebezpečná a špatně dostupná místa. Ve vybavení je má česká armáda, Státní úřad pro radiační ochranu i automobilka Škoda Auto.

Robot Orpheus na jedno nabití vydrží fungovat asi tři čtvrtě hodiny. V rovném terénu se pohybuje rychlostí deset kilometrů za hodinu a zvládne překonat až dvaceticentimetrovou překážku. Novější model Morpheus je odlehčenou verzí s nezávisle pohyblivými bočnicemi, takže si poradí i s náročnějším terénem.

Funkce, které mohou obě vozítka nabídnout, záleží především na tom, co vezou na korbách. Do standardní výbavy patří kamery a čidla pro orientaci v prostoru, přijímač dálkového ovládání a také antény pro extrémně přesný navigační signál RTK GNSS. Robot může podle potřeby pracovat na základě pokynů operátora nebo autonomně. V prvním případě je dosah antény ve volném terénu asi 300 metrů. Obě varianty lze samozřejmě kombinovat.

Mít velké vozítko na dálkové ovládání je samozřejmě snem každého kluka, armádě by to ale nejspíš nestačilo. Naštěstí lze na Orphea i Morphea umístit řadu čidel a senzorů, která už jsou pro armádu podstatně zajímavější. Roboti tak mohou pomoci například s vyhledáváním zdrojů chemického nebezpečí nebo radioaktivního záření. V civilním prostředí pak hledají třeba zdroje znečišťující životní prostředí.

Elektromobil prohlédne nejdřív Orpheus

Na rozdíl od řady jiných univerzitních pracovišť se v Brně snaží o reálné nasazení. Jeden Orpheus je tak ve výbavě hasičského záchranného sboru v závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Má za úkol prozkoumat havarovaný elektromobil, aby předem zjistil, zda nehrozí vznícení baterií. Teprve po prozkoumání Orpheem se mohou k vozu vydat lidští hasiči.

Pokročilá verze Morphea zase našla uplatnění ve Státním úřadu pro radiační ochranu. Tam dělá přesně to, co byste podle názvu instituce očekávali – vyhledává zdroje radioaktivního záření, aniž by lidé museli riskovat nebezpečné ozáření. V současné době v Brně pracují na další verzi, která by uměla menší radioaktivní zářič nejen najít, ale také pomocí robotického ramene sebrat a umístit do bezpečnostního kontejneru.

Související článek

Nová škodovka bude hlídat únavu a zdraví řidiče. V případě potřeby sama zastaví

Vozy mladoboleslavské automobilky budou v blízké budoucnosti hlídat řidiče mnohem více než dosud. V případě potřeby zastaví a samy mu přivolají pomoc. Těmito funkce představil koncept elektromobilu Vision iV, který automobilka představila na autosalonu v Ženevě.

Česká armáda má Orphea ve speciální verzi AC-2, která prošla testy odolnosti podle vojenských standardů. Slouží u 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci, kde je součástí lehkého obrněného vozidla pro chemický a radiační průzkum za jízdy a chemický, biologický a radiační průzkum pozorováním na místě. Posádka zásahového vozidla používá robota k vyhledání zdroje radioaktivity nebo chemické kontaminace. I v tomto případě brněnská laboratoř připravuje novou pokročilejší verzi.

Dron mapuje terén, robot řeší detaily

V současné době v Laboratoři teleprezence a robotiky usilovně pracují na systému Ateros – Autonomně TEleprezenční RObotický Systém. „Naším cílem je vyvinout různá zařízení, která budou vzájemně spolupracovat a obejdou se bez zásahu lidského operátora, nebo jen s jeho minimální pomocí,“ vysvětluje profesor Luděk Žalud, který tým brněnských robotiků vede.

Jak by takový systém mohl fungovat, ukázali před pár měsíci v rámci velké simulace, které se zúčastnila i armáda a hasiči. „Vymysleli jsme si i scénář, že došlo ke krádeži radioaktivního materiálu. Teroristé byli pronásledováni a zastaveni silou, ovšem část materiálu mohla při incidentu uniknout,“ doplňuje Žalud.

Nad vyhrazenou oblastí dvakrát proletěl dron, který nejprve pomocí kamery zmapoval terén a vytvořil jeho trojrozměrnou mapu. Při druhém průletu, kdy se pohyboval v nízké výšce nad již známým terénem, pak vyhledal oblasti se zvýšenou radiací. Získané informace dostal pozemní robot Orpheus, který vyrazil už takřka najisto a zdroje radioaktivního záření samočinně dohledal a určil jejich přesnou polohu i intenzitu.

Související článek

Špičku v robotické medicíně najdete v Čechách

Co spojuje české pacienty po autonehodě a britské vojáky zraněné během misí? Špičkové rehabilitační pracoviště, které využívá robotickou medicínu. Jméno malého městečka kousek od Benešova jste určitě už slyšeli. V Kladrubech se s pomocí robotů léčí pacienti z celého světa. Někteří vypadají v exoskeletonu jako ze sci-fi filmu, ale vzhled v tomto případě nerozhoduje. Důležité je, že toto a další robotická zařízení používaná v Rehabilitačním ústavu Kladruby pomáhají.

Voják ve virtuální realitě

V současné době tedy armáda používá dálkově ovládaného robota, jehož pošle do nebezpečných prostor, aby pomocí pokynů vojáků našel, odkud nebezpečí pochází. Využívá k tomu virtuální realitu. „Říkáme tomu vizuální teleprezence. Operátor má na hlavě VR set a díky virtuální či rozšířené realitě má pocit, že je na stejném místě, kde se právě pohybuje robot,“ vysvětluje Luděk Žalud. V blízké budoucnosti začnou roboti pracovat autonomně. Buď samostatně, nebo ve spolupráci s dalšími pozemními nebo vzdušnými stroji.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama