Foto: iStockphoto.com

Hlídač státu: Systém elektronické dálniční známky za 401 miliónu nejspíš odporuje zákonům

Stát chytřeanalýza 7 a více min čtení

Už několik dní se mluví o tom, že „e-shop“ pro elektronické dálniční známky by měl podle plánů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) stát něco přes 400 milionů korun. Protikorupční bojovníci, IT specialisté a řada dalších lidí v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) se kvůli tomu diví až zlobí. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) tak hasí téměř půlmiliardový průšvih. Jenže to není vše, SFDI vypsalo další soutěž – tentokrát na zajištění prodejních míst na elektronické dálniční známky. Cena? Dalších 477 milionů bez DPH na pět let. V případě prodloužení o dalších pět let pak 926 milionů. Účet za zřízení elektronických dálničních známek v současném rozložení vyšplhá přes miliardu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Už několik dní se mluví o tom, že „e-shop“ pro elektronické dálniční známky by měl podle plánů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) stát něco přes 400 milionů korun. Protikorupční bojovníci, IT specialisté a řada dalších lidí v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) se kvůli tomu diví až zlobí. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) tak hasí téměř půlmiliardový průšvih. Jenže to není vše, SFDI vypsalo další soutěž – tentokrát na zajištění prodejních míst na elektronické dálniční známky. Cena? Dalších 477 milionů bez DPH na pět let. V případě prodloužení o dalších pět let pak 926 milionů. Účet za zřízení elektronických dálničních známek v současném rozložení vyšplhá přes miliardu.

Související článek

Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů Světa chytře v roce 2019

V roce 2019 jsme vám přinesli přes šedesát původních rozhovorů s vědeckými, průmyslovými i politickými špičkami Česka i zahraničí. Věnovali jsme se v nich digitalizaci společnosti, nastupující síti 5G, umělé inteligenci, životu v chytrých městech, projektům spojených s vesmírem, ekologií, robotice nebo 3D tisku. Nechybělo ani téma vznik a šíření fake news. Připomínáme rozhovory, které by byla škoda minout.

Státním zakázkám na vybudování systému elektronických dálničních známek se detailně věnuje web Hlídač státu a jeho zakladatel Michal Bláha. Jeho článek se svolením přebíráme v plném znění. Obsah dvou boxů je redakční.

 

V rámci projektu se zjednodušeně jedná o systém obsahující:

  • e-shop, kde si zakoupíte dálniční známku na rok, měsíc či několik dní a s tím spojená evidence a vyúčtování
  • systém, který bude policii poskytovat informace o tom, zda konkrétní SPZ má zaplacenou dálniční známku a na jaké období
  • jednoduchý redakční systém
  • správa uživatelů a autentizace/autorizace
  • databázi SPZ, které jsou od poplatku za dálnice osvobozeni a s tím spojená registrace (která je složitější, díky absordnímu seznamu výjimek)
  • reporting
  • provozní platforma v Azure cloudu

Dodavatel nebyl vybrán v otevřené soutěži, ale ve velmi omezené soutěži v utajovaném režimu. SFDI oslovil pět společností – Asseco Central Europe, Autocont, ČD IS, Komix a Adastra, které kromě odborné kvalifikace splňovaly i požadovanou úroveň prověrky ve stupni utajení Důvěrné. Tři z těchto společností projevily o účast zájem a následně dvě z nich předložily nabídky. Dodavatel byl vybrán na základě nižší nabídkové ceny.

Smlouva je podepsaná, ale pracovat se na systému nesmí

Během technické a architektonické analýzy systému jsme narazili na vážné právní problémy. Podle našeho názoru jsou tak zásadní, že nejen, že se smlouva v tuto chvílí nesmí nejen realizovat, ale nejspíše byla i podepsána v rozporu se zákonem.

Související článek

Když aukce na 5G nezačne v lednu, budeme mít problém ve výši šest miliard, říká předseda ČTÚ Jaromír Novák

Jaromír Novák, šéf Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), ví, že v čele tohoto úřadu skončí příští rok v říjnu. I proto redakci Světa chytře poskytl velmi otevřený rozhovor, který se týká především aukce kmitočtů pro síť rychlého internetu 5G a možného přístupu čtvrtého operátora na český trh.

Problém 1: neinformování vlády

Nad 400milionovou zakázkou pro Asseco se pozastavil premiér Andrej Babiš. Vůbec prý o ní neměl páru. „Na vládě řešíme prodej dvanácti metrů pozemků Správy železnic, ale zakázku za 400 milionů jsme tam neměli,“ sdělil Andrej Babiš ve čtvrtek 16. ledna. Ministr Kremlík však povinnost předložit dotyčnou veřejnou zakázku na vládu měl. Člen vlády je totiž povinen zakázku zadávanou ve výjimce podle dotyčného ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“) předložit na vládu podle usnesení vlády č. 208 z 22. března 2017. Pan premiér tedy buď nemluví pravdu, nebo pan ministr porušil svoje povinnosti. Uvedená povinnost se vztahuje i na SFDI, protože se jedná o podřízenou organizaci Ministerstva dopravy – viz jejich stránky.

Problém 2: Porušení zákona o zadávání veřejných zakázek

Zajímavější než porušení usnesení vlády je však potenciální porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. SFDI totiž oproti svému tvrzení žádný standardní postup nepoužil. Naopak se pravděpodobně z časových důvodů rozhodl postupovat mimo zadávací řízení otevřené všem a oslovit pouze vyvolené dodavatele, které si sám vytipoval. Odůvodněním pro nestandardní postup měl být podle tiskové zprávy SFDI § 29 písm. b) bod 3 ZZVZ, kde se uvádí:

„Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení,
b) jestliže by došlo k vyzrazení utajované informace
3. zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.“

Obecně platí, že při zadávání veřejné zakázky jsou státní organizace povinny uveřejnit na internetu veškeré dokumenty související s probíhajícím tendrem. Pokud je součástí dokumentace utajovaná informace, pak logicky není možné, aby taková informace byla volně k dohledání na internetu. To ale rozhodně neznamená, že takovou veřejnou zakázku není nutné soutěžit v zadávacím řízení. Zákon totiž předvídá v § 36 odst. 8 ZZVZ nástroje (opatření), pomocí kterých lze utajovanou informaci i v otevřené soutěži ochránit před zpřístupněním nevhodným subjektům. Utajované informace lze např. poskytnout pouze subjektům, které se prokáží dostatečnou úrovní bezpečnostní prověrky od Národního bezpečnostního úřadu.

Pouze v případě, kdy taková vhodná opatření není možné provést, lze veřejnou zakázku zadávat ve výjimce mimo zadávací řízení. Toto pravidlo je zakotveno přímo v § 29 písm. b) bod 3 ZZVZ, jak je výše zvýrazněno. SFDI však tento podstatný dovětek pravděpodobně úplně ignoroval, když ještě navíc přiznává, že opatření podle § 36 odst. 8 ZZVZ provedl (část dokumentace poskytl pouze dodavatelům s prověrkou). SFDI tak svým vlastním postupem dokazuje, že použití výjimky nebylo oprávněné. SFDI ale raději vůbec nespecifikuje, které části dokumentace a proč vlastně utajuje.

Výše uvedené zákonné pravidlo je naprosto logické, protože bez něho by se v ČR nesoutěžil vůbec žádný informační systém (nebo cokoliv jiného) pro státní správu. Stačilo by prostě jednoduše část technické dokumentace formálně označit jako utajovanou informaci a nebylo by nutné „ztrácet čas“ s otevřenou soutěží. Blíže k tomu odborná literatura např. komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek od autorů zákona.

Související článek

E-sporty na vzestupu. Hraním počítačových her se vydělávají miliony. Snaží se i Češi

Také jste jako mladí slýchávali, ať už necháte těch videoher a začnete dělat něco pořádného, protože tohle zabíjení času k ničemu nevede? Nebo to říkáte svým dětem? Pomalu, ale jistě to přestává být pravda – když je někdo opravdu dobrý, může z toho mít stejnou slávu i peníze jako profesionální sportovec.

SFDI se dále ve své tiskové zprávě odvolává na vyjádření Národního bezpečnostního úřadu. Ten ale dlouhodobě své dokumenty ukončuje upozorněním, že se nijak nevyjadřuje ke způsobu zadání veřejné zakázky. NBÚ tak činí právě z důvodu, aby se na něj zadavatelé obdobně neodvolávali při obcházení povinností pro zadávání veřejných zakázek. A stejné upozornění bylo i ve zprávě k této zakázce.

Problém 3: Oslovení dodavatelé

SFDI uvádí, že oslovilo pět dodavatelů, z nichž si tři vyzvedli podklady a pouze dva podali nabídku. Jedná se o firmy ADASTRA, s.r.o., Asseco Central Europe, a.s., KOMIX s.r.o., ČD – Informační Systémy, a.s. a AUTOCONT a.s.

Postup SFDI je zvláštní z několika důvodů:

  • nebylo uveřejněno, jakým způsobem byl výběr vyvolených firem proveden (více o tomto výběru napíšeme v dalších článcích),
  • u některých uvedených společností lze pochybovat, zda mají dostatek kapacit a zkušeností zvládnout obdobný projekt, což se ostatně projevilo v nepodání nabídek, pokud se některé oslovené firmy rovnou odmítly tendru účastnit, bylo možné oslovit jiné, což se ale nestalo,
  • vůbec nebyli osloveni velcí hráči na trhu IT pro státní instituce např. IBM, ICZ, Atos IT Solutions and Services, Tesco SW, NESS, Hewlett Packard, Oksystem – všechny tyto firmy mají také bezpečnostní prověrku požadované (nebo vyšší úrovně) a mohly vytvořit soutěžní prostředí.

SFDI na svých stránkách uvádí, že státní podnik CENDIS s.p. nemohl informační systém vytvořit, protože nemá bezpečnostní prověrku. To však není pravda: CENDIS s.p. má stejnou úroveň prověrky jako oslovené firmy na stupni Důvěrné – viz stránky NBÚ (stupeň utajení pro seznamování se s utajovanými informacemi).

Problém 4: Zveřejnění smlouvy v registru smluv neodpovídá zákonu

Zákon o registru smluv říká, že smlouva je platná až od řádného uveřejnění smlouvy v registru smluv. Smlouva na vytvoření a provoz EDAZ byla uzavřena 8. 1. 2020 a zveřejněna 13. 1. 2020 v 15:28:52.

Problémem však je, že zákon vyžaduje uveřejnění plného textu smlouvy (ve strojově čitelné formě) a všech příloh. Uveřejněná smlouva má však všechny stránky příloh vynechané.

Zákon připouští anonymizování (začernění) těchto částí smluv, které obsahují tajné informace, obchodní či bankovní tajemství, ale již několik judikátů Nejvyššího soudu ČR konstatovalo, že není přípustné anonymizovat veškerý text, ale je nutné anonymizovat pouze konkrétní části stránek a textů. Je zřejmé, že úvod, struktura dokumentu a větší část systému není vedena v režimu utajení a zadání zakázky v žádném případě nemůže být obchodním tajemstvím soukromé společnosti.

Z toho důvodu je pravděpodobné, že tato smlouva nebyla zveřejněna v souladu se zákonem a nikdy nezačala platit.

Problém 5: Projekt není schválen OHA – nesmí se začít realizovat

Každý velký systém ve veřejné správě s hodnotou nad 6 mil. Kč nebo nad 30 mil. Kč za 5 let musí projít schvalovacím kolečkem Odboru hlavního architekta Ministerstva vnitra (OHA).

Projekt elektronické dálniční známky není dosud OHA schválen. Nyní již několik týdnů probíhá schvalovací proces, který zdaleka není ukončen a stále probíhá upřesňování dokumentace mezi SFDI a OHA.

Související článek

Rok ransomwaru? Dostat firmu nebo instituci na kolena je snadnější, než se zdá

O roku 2019 se zdá, že byl rekordní na počet kybernetických útoků typu ransomware, které se nějak dotkly veřejných institucí. A dá se čekat, že ani letos to nebude jiné. Hackeři si pro útoky vybírají hlavně bohaté země, takže na mušce mají zejména společnosti a instituce v USA. Ke konci loňského roku ale takový útok na dvacet dnů ochromil i nemocnici ve středočeském Benešově.

Dokud nedojde ke schválení ze strany OHA, nesmí začít práce na realizaci tohoto systému a nesmí být na něj uvolněny žádné prostředky. Zajímavostí je, že projekt, který OHA schvaluje, má podstatně jiné právní a finanční parametry, než prezentuje ministerstvo veřejně. Ale to si obě organizace mezi sebou jistě vysvětlí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama