foto: iStockphoto.com

Že vám 5G změní DNA? Nesmysl, který vědci už dávno vyvrátili

Věci chytřetéma 6 min čtení

O frekvencích, na kterých poběží sítě 5G, panuje celá řada mýtů. Příznivci konspiračních teorií vidí největší nebezpečí v tzv. milimetrových vlnách. O jejich nasazení do praxe se sice zatím – minimálně v tuzemsku – příliš neuvažuje, ale to nic nemění na řadě textů, sdílených se spikleneckým pomrkáváním nebo rovnou s konstatováním, že nás udusí, zničí nám hemoglobin nebo vyvolávají covid-19. Podívejme se tedy na frekvence, využívané právě v 5G, detailněji.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

O frekvencích, na kterých poběží sítě 5G, panuje celá řada mýtů. Příznivci konspiračních teorií vidí největší nebezpečí v tzv. milimetrových vlnách. O jejich nasazení do praxe se sice zatím – minimálně v tuzemsku – příliš neuvažuje, ale to nic nemění na řadě textů, sdílených se spikleneckým pomrkáváním nebo rovnou s konstatováním, že nás udusí, zničí nám hemoglobin nebo vyvolávají covid-19. Podívejme se tedy na frekvence, využívané právě v 5G, detailněji.

Související článek

Místo asfaltové dálnice ta informační. Pilotní provoz 5G v Jeseníku vzbudil kontroverze

Úspěch Jeseníku v soutěži 5G pro 5 měst se stal pověstným klackem v politickém boji. Namísto radosti z nových příležitostí pro zapomenutý region musí tamější politici vyvracet hoaxy, které mezi sebou šíří lidé na sociálních sítích.

Stávající mobilní sítě pracují ve frekvenčních pásmech v řádu MHz – od GSM, které začíná na 850 MHz, až po LTE, které končí na 2 600 MHz (2 600 MHz zatím využívané ojediněle zejména pro pro LTE Advanced). Toto pásmo ultra krátkých vln kromě mobilních telefonů používá také Wi-Fi nebo televize. Nachází se hned vedle velmi krátkých vln; pamětníci si vzpomenou na písmena VKV vytištěná na starých rádiích.

Nejde o nic nového, tento typ vln dobře známe, používáme ho více než sto let a máme dobře prozkoumané, jak na člověka působí. Právě v tohoto pásmu budou vysílat i sítě 5G. V celé Evropě se pro ně uvolňuje frekvence okolo 700 MHz, které opouští pozemní vysílání televize, a pak rozmezí mezi 3,4 a 3,6 GHz. Obě pásma jsou předmětem aukce, nedávno vyhlášené Českým telekomunikačním úřadem.

Sítě 5G budou v budoucnu pracovat ještě v pásmu tzv. centimetrových (super krátkých) a milimetrových vln (extrémně krátkých) vln. Uvažuje se o frekvencích okolo 26 GHz, 42 GHz a 66-71 GHz. Tato pásma jsou aktuálně používána pro radary, komunikaci s družicemi a další spoje. Ani v tomto případě se ale nedá říct, že by lidstvo tyto frekvence používalo zcela nově a dosud neproběhlo důkladné zjišťování, jak na člověka působí. Jejich nasazení se navíc ani aktuálně nepřipravuje. Nejenže je potřeba je nejprve uvolnit od jiných použití a následně vydražit nebo jinak přidělit, ale navíc je jejich použití velmi specifické a operátoři o ně zatím moc nestojí.

Související článek

Obchod se strachem z 5G kvete. Co se šmejdi snaží prodávat?

Sítě páté generace jsou oblíbeným terčem konspirátorů a inspirací pro nejrůznější dezinformační kampaně. I proto se hodí prodejcům zboží, které má lidstvo před údajnými negativními vlivy 5G a elektrosmogu ochránit. Co nejvíce frčí a na kolik vás to vyjde?

„Pásmo 26 GHz bude neutrální z hlediska poskytování služeb neboli z hlediska použitého účelu,“ vyjasňuje Barbora Havelková z ČTÚ. „Kromě poskytování internetového připojení koncovým zákazníkům bude možné pásmo využívat i řadou dalších aplikací, k nimž patří M2M senzory (machine to machine, pozn. red.) a IoT využití v průmyslu.“

K čemu jsou pásma 700 MHz, 3,5 GHZ a další

Základní 5G pásmo, na kterém má síť fungovat ve většině republiky, je 700 MHz. Ze všech použitých frekvencí má totiž nejdelší dosah. Na druhou stranu je možné v něm data přenášet rychlostí jen okolo 100 Mb/s. Doposud na tomto pásmu fungovalo televizní vysílání (přičemž výkon televizního vysílače se pohybuje až na úrovni 100 000 wattů a je i podle krajské hygienické stanice ve středních Čechách sto až stotisíckrát silnější než výkon základnové stanice mobilní sítě).

Frekvence 700 MHz slouží k tomu, aby operátoři dokázali signálem 5G rychle pokrýt celou republiku, obyvatelé měst se ale nejspíš častěji setkají s frekvencí 3,5 GHz nebo sdílením současných LTE frekvencí 1800/2100 MHz pro 5G (tzv. DSS – Dynamic Spectrum Sharing). Signál v pásmu 3,5 GHz má sice menší dosah, zato ale zvládá vyšší přenosové rychlosti, až do 1 Gb/s. A právě ty jsou zejména v hustě obydlených oblastech potřeba. Ve městech se navíc s nutností vybudovat hustší síť vysílačů počítá.

Nejvyšší frekvence, od 20 GHz výše, nabídnou nejrychlejší odezvu a nejvyšší přenosové rychlosti okolo 10 Gb/s. Zato ale mají velmi krátký dosah a těžko prochází překážkami. „Pokrytí ve venkovním prostředí je zhruba do 200 m od vysílače při přímé viditelnosti,“ upřesňuje Barbora Havelková z ČTÚ. V zastavěném prostředí to budou spíše jednotky metrů, a tak se pásmo vysokých frekvencí hodí spíše pro dokrývání vnitřků budov. „Pro souvislé pokrytí území se tedy pásmo 26 GHz nehodí; půjde o spotové pokrytí,“ potvrzuje Havelková.

Související článek

5G: Lidem chybí informace, proto věří pitomostem

Na sociálních sítích se pomalu rozjíždí hysterie srovnatelná s tou, která propukla kolem migrační krize. Namísto uprchlíků jsou teď však v hledáčku internetových diskutujících sítě 5G. Strach z neznámého a neznalost fyzikálních zákonů lidi často vede k zoufalým činům. Proti dezinformacím proto musíme bojovat ještě teď, dokud máme čas.

Podle expertů by operátoři měli při budování 5G sítí kombinovat využití více pásem. „V ideálním případě by operátor měl nasadit nízkou frekvenci (700 MHz) celoplošně, hustě osídlené oblasti a města doplnit vrstvou střední frekvence (3.5/3.7 GHz) s výrazně vyšší kapacitou díky širšímu pásmu, a nakonec selektivně nasadit vysoké frekvence (24 GHz+) do oblastí s extrémně vysokou požadovanou kapacitou jako jsou např. centra měst, letiště, dopravní uzly, stadiony apod.,“ shrnuje Jiří Rynt ze společnosti Ericsson.

Výkon nezažene ani komára

S elektromagnetickými vlnami, které jsou spojeny s nasazením sítí 5G, má tedy lidstvo zkušenosti po řadu desetiletí. Argument o hustotě zamoření vlnami tak dlouho neobstojí. Televizních a rozhlasových vysílačů sice bylo výrazně méně než vysílačů mobilních sítí, zato ale používaly (a dodnes používají mnohem větší výkon).

Příkladem může být vysílač Praděd s výkonem 100 000 W, přičemž limit pro mobilní vysílač je okolo 10 W pro venkovní a 1 W pro vnitřní použití a reálný výkon je, zejména ve městě, ještě výrazně nižší. Výkon navíc klesá s druhým čtvercem vzdálenosti, což znamená, že už pouhé 2 metry od antény je čtyřikrát nižší, deset metrů stokrát nižší a ve vzdálenosti sto metrů od antény už klesne 10 000×. Z hlediska vysílačů se tak nemáme čeho bát – než ze střechy paneláků dosáhnou na chodník, je jejich výkon velmi malý.

Související článek

Šance pro děti a nová pracovní místa. Jeseník si od 5G slibuje mnohé

Příležitost pro místní žáky a studenty osahat si nejmodernější technologie. Šance pro místní firmy získat konkurenční výhodu na trhu, ale hlavně propojit zapomenutý region s okolním světem. To vše má přinést testovací provoz 5G sítí v Jeseníku.

Záření však neprodukují jen vysílače, ale i mobilní telefony, které nosíme téměř všichni u sebe, a při telefonování je přikládáme těsně k hlavě. Na tomto poli proto probíhal dlouholetý výzkum s jasným výsledkem: bylo zjištěno, že jediný vliv elektromagnetických vln na člověka je ohřívání tkáně. „V současné době existuje konsensus, že ohřev tkáně o méně než přibližně 1 °C nevede k žádným zdravotním účinkům,“ říká Lukáš Jelínek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření. „Výzkumy zároveň ukazují, že efekty jsou akutní (pozn. red: v lékařské terminologii to znamená, že se projevují rychle a trvají krátce). Dlouhodobé účinky expozice nebyly potvrzeny.“ Limit pro výkon používaný mobilem byl stanoven tak, aby ani při dlouhých hovorech nepřekročilo ohřátí hranici 0,1 °C, tedy desetinu bezpečného limitu.

Vyšší frekvence jsou navíc paradoxně bezpečnější. Ke slovu se totiž dostává takzvaný „skin effect“, neboli povrchový jev. Při vyšších frekvencích nepronikají vlny hlouběji do lidské tkáně, ale kloužou po jejím povrchu. Jakákoliv podezření na změnu genetické informace nebo podporu růstu nádorů byla (při dodržení uvedených limitů) vyvrácena až do frekvencí okolo 300 GHz, kde už začíná infračervené záření.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama