Foto: iStockphoto.com

Google, Facebook, Amazon či Apple si v Česku připlatí. Vláda odsouhlasila vyšší zdanění digitálních gigantů

Stát chytřetéma 3 min čtení

Vláda premiéra Andreje Babiše v pondělí schválila zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Vyšší zdanění se tak dotkne především nadnárodních gigantů typu Facebook nebo Google. V praxi by to podle odhadu ministerstva financí mělo v příštím roce do rozpočtu přinést 2,1 miliardy korun, v dalších letech pak pět miliard korun ročně. Pokud zákon schválí Parlament a podepíše ho prezident, mohl by začít v polovině příštího roku.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Vláda premiéra Andreje Babiše v pondělí schválila zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Vyšší zdanění se tak dotkne především nadnárodních gigantů typu Facebook nebo Google. V praxi by to podle odhadu ministerstva financí mělo v příštím roce do rozpočtu přinést 2,1 miliardy korun, v dalších letech pak pět miliard korun ročně. Pokud zákon schválí Parlament a podepíše ho prezident, mohl by začít v polovině příštího roku.

Související článek

Sněmovna schválila digitální ústavu. Lidé získají právo komunikovat se státem přes internet

Sněmovna dnes ve třetím čtením schválila zásadní zákon české digitalizace, který garantuje občanům postupně do pěti let možnost komunikovat s úřady a státem elektronicky z pohodlí domova nebo z mobilního telefonu. Završila se tak více než roční konstruktivní spolupráce sněmovních politických stran, odborníků z komerční sféry a resortů ministerstev. Návrh připravila skupina pod Výborem pro veřejnou správu vedená předsedou Pirátů Ivanem Bartošem.

„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení, jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple. „Minimální prahy pro zdanění jednotlivých služeb jsme rozhodli zavést z toho důvodu, aby nová daň nedopadla nepříznivě na firmy, které tyto služby nabízejí jen okrajově a nejsou jejich hlavní činností. Digitální daň se tedy skutečně bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče, kteří dosáhli silného postavení i na našem trhu,“ odůvodňuje parametry digitální daně Alena Schillerová.

Podle ředitele online marketingové agentury Optimio Jana Bindra zavedení digitální daně dává smysl. „Ale sedmiprocentní sazba je poměrně vysoká a může vést ke zdražení reklamního prostoru na Googlu nebo Facebooku. Firmy, které si na těchto webech platí reklamu, budou muset zvýšit své marketingové rozpočty, nebo zvážit investice do jiných nástrojů,“ uvedl Bindra pro ČTK.

Související článek

Čína to nevzdá. Proč Huawei ze sítí českých operátorů jen tak nezmizí?

Podle zpráv z médií to působí, že čínský telekomunikační a technologický gigant Huawei je škodná, kterou je potřeba vyhnat z lesa. Loni před ním a další čínskou firmou ZTE varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), některé státy ho vyřadily z dodávek pro telekomunikační sítě a Američané z Huawei udělali jednu z karet v obchodní válce, kterou s Čínou s různou mírou intenzity vedou. Realita je ale oproti politické hře o poznání jiná, jak ve svém komentáři píše Ondřej Malý.

Zákon platí jen do roku 2024

Navrhovaná daň se bude týkat tržeb internetových firem, a nepůjde tak o daň ze zisku. Základ daně tak budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období, ale jen ta část vztahující se k českým uživatelům. Zdaňovacím obdobím by měl být kalendářní rok a daň by měla být placena v měsíčních zálohách. Digitální dani přitom bude poskytování těchto služeb podléhat jedině za předpokladu, že u nich bude překročena u daného plátce minimální hranice pro jejich zdanění. V případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích je touto hranicí v obou případech obrat za danou službu na území Česka ve výši minimálně 5 milionů korun. Mnohostranného digitálního rozhraní se zase bude digitální daň týkat tehdy, pokud bude mít toto rozhraní mít více než 200 000 uživatelských účtů.

„Na základě připomínek ze strany odborné veřejnosti jsme se rozhodli vyloučit z návrhu zákona ty společnosti, u kterých je tak poskytování zdanitelných služeb pouze zlomkem jejich celkové činnosti. Dani tak nebudou podléhat například automobilky, které umisťují placenou reklamu na chytré obrazovky v autech,“ uvedla Schillerová. Zároveň ale tyto společnosti budou mít oznamovací povinnost.

Související článek

František Vrábel: Prezident Zeman je hlásnou troubou dezinformační scény

Dezinformace, fake news, hybridní válka. Pro mnohé námět nekonečných debat na sociálních sítích, pro Františka Vrábela každodenní práce. Jeden z nejúspěšnějších datových analytiků na světě si nebere žádné servítky, co se týče hodnocení zdejší mediální gramotnosti, stavu médií nebo třeba úlohy Facebooku a dalších sociálních sítí…

Použitelnost zákona bude podle ministerstva financí časově omezená, posledním zdaňovací obdobím bude rok 2024. „Dáváme tím jasný signál, že jde o dočasné opatření, aby se zvýšil tlak na přijetí řešení na úrovni OECD nebo alespoň EU,“ vysvětlila ministryně financí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama