Foto: iStockphoto.com

Čína dneška: Kamery vás poznají podle tváře i stylu chůze. Za sedm minut vás mají

Stát chytřetéma 6 min čtení

Čínský režim se v posledních letech snaží utužovat kontrolu nad svými občany a posilovat jejich bezpečnost. Kromě všudypřítomných policistů k tomu mají stále více sloužit nově dostupné digitální technologie. Nejviditelnější inovací jsou kamery s rozpoznáváním obličejů, které Čína objednává po stovkách milionů kusů.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Čínský režim se v posledních letech snaží utužovat kontrolu nad svými občany a posilovat jejich bezpečnost. Kromě všudypřítomných policistů k tomu mají stále více sloužit nově dostupné digitální technologie. Nejviditelnější inovací jsou kamery s rozpoznáváním obličejů, které Čína objednává po stovkách milionů kusů.

Související článek

Čínský systém sociálního kreditu jede. Už má 10 milionů hříšníků. Hůř hledají partnera i práci

V Číně se experimentuje se sociálním kreditem, který vyhodnocuje důvěryhodnost lidí i firem. Často je zjednodušován a přirovnáván k dílům dystopické fikce jako například 1984 nebo seriálu Black Mirror. Je to ale systém, který je komplexní, různorodý a především experimentální. Už funguje v některých městech a oblastech. V celé zemi s více než miliardou obyvatel má být spuštěn příští rok.

Kamery monitorující čínské ulice, silnice i budovy v sobě mají špičkovou umělou inteligenci (AI), do jejíhož vývoje čínská vláda investuje nejvíc na světě. Po napojení na cloudové databáze shromažďující informace o jednotlivých občanech se tak jedná o velmi efektivní způsob dohledu nad populací a vyhledávání zločinců. Čína ale nechce ve svých „bezpečných městech“ zůstat u trestání nebo zabraňování zločinu. Dalším krokem je jeho předvídání a trestání ještě před tím, než se vůbec stane.

Najdou vás za sedm minut

Do bezpečnostních systémů v jihozápadním městě Kuej-jang byla vložena fotka hledaného bělocha. Už během chvíle ho zachytily kamery na vlakovém nádraží. V tu chvíli umělá inteligence upozornila lidské operátory na policejní ústředně, že hledaný člověk byl nalezen. Od vložení fotky do systému to trvalo jen sedm minut, než muže zadržela policejní hlídka.

Takto reportér BBC otestoval schopnost čínského „bezpečného města“ najít hledanou osobu. Až neuvěřitelnou rychlost umožnila síť kamer s rozpoznáváním obličejů, které pomocí umělé inteligence vyhodnocují jednotlivé osoby v dohledu a porovnávají jejich tváře s cloudovou databází portrétů. Pokud AI vyhodnotí vysokou shodu, automaticky operátorům v bezpečnostním centru nahlásí přítomnost hledané osoby. Zatčení reportéra proběhlo rychle i díky tomu, že byl na vlakovém nádraží, jednom z hlavních dopravních uzlů, kde je bezpečnost mnohem větší prioritou než například na okraji města. I tak je to ale úctyhodný výkon a v případě pokrytí celého města stejnými kamerami bychom došli k podobnému číslu i tam.

Související článek

Dan Přibáň: Co jsme viděli v Číně, by vyděsilo každého

Dan Přibáň projel s trabanty Afriku, postsovětské země, Jižní Ameriku, Austrálii i část jihovýchodní Asie. Průjezd Čínou ale považuje za nejhorší dny, jaké kdy zažil. Deptalo ho spojení moderní techniky a režimu, který se lidskými právy a svobodami příliš nezdržuje. V praxi to představovalo obří rentgeny aut na hranicích, všudypřítomné kamery nebo povinně instalovaný sledovací software v mobilu. „Neuměl jsem si představit, že by něco takového mohlo existovat. Tak masivní využití technologií jsem v životě neviděl. Čína využívá moderní techniku dost odpudivým způsobem,“ říká patrně nejznámější český cestovatel současnosti.

Kuejjangský systém ale nepátrá pouze po hledaných osobách. Monitoruje a ukládá informace o aktivitách všech jednotlivců, které na svých kamerách zahlédne. Podle tamější policie pak úřady dokážou dohledat pohyb a chování všech občanů v databázi za poslední týden. Tedy kam chodili, s kým se stýkali a podobně.

Bezpečnost důležitější než soukromí

V Číně je poměrně obtížné zjistit, co si tamní populace skutečně myslí. Masivní cenzura a policie řešící ideologické zločiny úspěšně znemožňují svobodu slova. Z toho, co víme, se ale zdá, že Číňané nová bezpečnostní opatření vítají stejně jako například pro nás obyvatele Česka nepředstavitelný zásah do soukromí v podobě sociálního kreditu.

Některé v Číně použité systémy monitorují a ukládají informace o všech, které kamery zaznamenají. Úřady dokážou dohledat pohyb a chování všech občanů v databázi za poslední týden. -

Pro čínský režim tedy není problém bez jakýchkoliv etických diskuzí zapojovat do bezpečnostních otázek experimentální technologie, jako je AI s hlubokým učením (deep learning, pozn. redakce). I proto mohou být čínské kamery tak efektivní. Kromě jejich počtu (v roce 2017 to bylo 170 milionů zařízení, do roku 2020 by to mělo být 570 milionů) jsou totiž extrémně výkonné i díky investicím do čínských AI start-upů a vědeckých institucí, které se umělou inteligencí zabývají.

Ještě efektivnější se zdá být rozpoznávání držení těla a styl chůze, tzv. gait recognition. Tyto systémy se už používají například v Pekingu nebo Šanghaji. Výhodou současného provedení od firmy Wetrix je to, že se jedná pouze o software. Gait recognition je tedy možné použít i na záznamu z běžných kamer, program navíc umí rozeznávat i osoby otočené zády, ale jelikož zatím neumí rozeznávat jednotlivce v reálném čase, není příliš vhodný pro státní potřeby. To se ale může v budoucnu změnit, především pokud bude gait recognition přímo v hardwaru kamer.

Související článek

Josef Šlerka: Čínský skóring jsou komunistické domovnice, které mají k dispozici internet

Tisíce lidí se denně nechávají ovlivnit fake news, na které nejčastěji narazí prostřednictvím sociálních sítí, obvykle Facebooku. Jak je možné, že vymyšlené zprávy mají takový úspěch? Jak vlastně vznikají fake news, které jsou uvěřitelné? Ohrožují nás? A jak má tedy člověk poznat falešnou zprávu v době podvrhů vytvářených mnohdy i umělou inteligencí? O tom jsme si povídali s Josefem Šlerkou. Známe se už řadu let a tykáme si. A platí to i pro tento rozhovor.

Čínská safe cities také zavádí aplikace, pomocí nichž je možné nahlašovat zločiny. Nově ale ohlašuje i programy, díky nimž budou moci běžní občané pomáhat sledovat záznamy z bezpečnostních kamer a hlásit kriminální činnost svých sousedů. Ty se ale zatím nesetkávají s příliš vřelou reakcí.

Čínský trh s technologiemi safe cities je největší na světě, což láká zahraniční bezpečnostní firmy, jejichž produkty potom může díky nuceným technologickým transferům následně využívat. Čínské firmy Hikvision (spolupracuje s Jablotronem) a Dahua tak již dnes patří ke špičkám v této oblasti. Tyto technologie nyní Čína spíše už také exportuje, ty důmyslnější pak především do autoritářských zemí, které nemají s jejich využíváním etický problém.


Placení v metru telefonem nebo on-line nemocniční služby

Kromě safe cities Čína buduje také smart cities. Na rozdíl od českých politiků o tom čínští komunisté nejen mluví, ale skutečně určité prvky již zavádějí.

Bezpečnostní kamery a sofistikované senzory tak slouží například i k lepšímu monitorování dopravy. Data nasbíraná systémem se v reálném čase vyhodnocují umělou inteligencí, která následně optimalizuje nastavení světelných křižovatek. AI také umožňuje hladší průjezd záchranným vozům, kterým uvolňuje díky semaforům cestu. V mnohých případech tak byl jejich výjezd o polovinu rychlejší.

Související článek

Cestovatel Dan Přibáň měl pravdu: Osobní svědectví z čínských lágrů

Před pár měsíci vzbudil velký rozruch náš rozhovor s cestovatelem Danem Přibáněm. Hovořil v něm mimo jiné o tom, jak čínské úřady zacházejí v provincii Sin-ťiang s tamější ujgurskou menšinou. Na sociálních sítích pak čelil kritice, že situaci v Číně dobře nezná a usuzuje jen z několikadenní zkušenosti. Přinášíme proto svědectví člověka, jemuž neznalost rozhodně vytýkat nelze – internaci v „převýchovném táboře“ totiž prožil na vlastní kůži.

Dalším aspektem je placení telefonem, nebo někde dokonce „úsměvem“. Čína patří mezi země, které přeskočily období stolních počítačů a notebooků a rovnou přešly na chytré telefony. Proto je Číňané používají úplně na všechno. Zároveň se také nikdy úplně běžnými nestaly kreditní karty, a tak mnohé oblasti přecházejí z placení hotovostí přímo na placení pomocí mobilních aplikací, jako je AliPay (od technologického a e-komerčního giganta Alibaby) nebo WeChat Pay (od firmy Tencent). Zavádění platby telefonem v pekingském metru tedy nebyl žádný problém. Stejně tak není zvláštní, když žebráci mají QR kódy, které načtete některou ze zmíněných aplikací a převedete na jeho účet příslušnou částku.

O něco kurióznější je placením „úsměvem“. Funguje tak, že kamera s funkcí na rozpoznávání obličejů nasnímá vaši tvář a propojí se s vaší platební aplikací. V šanghajském KFC tak ani nemusíte telefon vytahovat. Podobně ale fungují i některé čínské veřejné toalety. Tady obličeje rozeznávají dávkovače toaletního papíru. Tím se má zabránit krádežím a nadužívání tohoto v mnoha komunistických režimech ceněného materiálu.

Smart jsou ale i některé čínské nemocnice, umožňující vyřizování úkonů jako placení nebo sjednávání prohlídek přes internet, zároveň se na úrovni měst vytváří cloudové databáze, díky nimž doktoři v různých nemocnicích mohou získat přístup ke složce jim zatím neznámého pacienta na sále. Cloudové databáze a sdílení se využívá i v některých čínských školách.

Čína bude napřed, ale za jakou cenu?

Dá se očekávat, že čínské úsilí ve vývoji umělé inteligence, analýzy velkých dat a budování safe a smart cities bude vůči Západu velmi napřed. Zároveň si ale Čína především v oblasti AI a deep learning zahrává s ohněm. Tyto technologie zatím nejsou dostatečně ozkoušené a vědci často přiznávají, že úplně přesně nevědí, jak to funguje. Asi se zatím nemusíme bát situace typu SkyNet a povstání strojů, ale AI s přístupem k silničním semaforům může také napáchat nemalé škody.

Související článek

Čínské školy sledují své žáky. Používají k tomu čipy ukryté v uniformách

Čínský dohled nad obyvateli země využívající nejmodernější techniku se stále rozpíná. Pekingská radnice nedávno ohlásila, že pro své obyvatele od roku 2021 zavede bodový systém, který bude vycházet z téměř permanentního sledování. V jižní Číně pro změnu tamější školy pomocí chytrých čipů ve školních uniformách nepřetržitě hlídají své studenty. Třeba jestli nejsou za školou.

Měli bychom však čínské počínání sledovat a využívat ty prvky, které nám přijdou s ohledem na soukromí a bezpečnost v pořádku. Snad se ale bezpečnost nikdy nestane takovou prioritou, abychom zaváděli čínskou variantu na Velkého bratra.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama