5G. Technologie, která budí vzrušené diskuse. Příkladem může být situace v Jeseníku, jednom z pěti měst, v nichž se rozbíhají pilotní projekty této technologie v ČR. Proč ale vlastně zavádění 5G budí takové vášně nejen v tuzemsku, ale i ve světě? A proč je vlastně 5G tak důležité?

Nejde jen o Jeseník; diskuse ohledně této technologie se v určité míře objevila třeba i v dalších městech. V severomoravském městě je ale diskuze tak silná možná proto, že tam jsou lidé k životnímu prostředí vnímavější – žijí totiž v horách uprostřed přírody. Alespoň to říká Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který má na starosti digitalizaci a inovace, a dodává: „Současná koronavirová krize na jedné straně přinesla nepravdivé dezinformace o propojení pandemie s 5G. Na druhé straně se ukazuje, že takovéto krize mohou právě robustní telekomunikační sítě nové generace pomoci řešit efektivněji a lépe chránit zdraví občanů.“

O 5G se na řadě webů můžeme dočíst například to, že jeho hlavní smysl je zotročení lidí nebo šíření nemocí. Co s tím?

Jsou různé úrovně fake news spojených s 5G, s různou mírou věrohodnosti. Některé články jsou zřetelně a prokazatelně nepravdivé. Například články, které říkají, že za 5G je snaha ovládnout celý svět. S těmi se dá pracovat.

Související článek

5G: Lidem chybí informace, proto věří pitomostem

Na sociálních sítích se pomalu rozjíždí hysterie srovnatelná s tou, která propukla kolem migrační krize. Namísto uprchlíků jsou teď však v hledáčku internetových diskutujících sítě 5G. Strach z neznámého a neznalost fyzikálních zákonů lidi často vede k zoufalým činům. Proti dezinformacím proto musíme bojovat ještě teď, dokud máme čas.

Jiné texty pracují se zdravotními vlivy. Často obsahují odkazy na pravdivá vyjádření a pravdivé události. Ty jsou ale vytržené z původního kontextu a konstruují se z nich nejrůznější zprávy. Zde je možné zprávy uvádět zpět do původního kontextu. A tady, myslím, je do debaty vhodné zatáhnout i zdravotní experty, kteří budou schopni na ta tvrzení reagovat.

Existují nějaká česká specifika téhle diskuse?

Jsme země s rozsáhlým využíváním WiFi, které běží na frekvencích 2,4 a 5 GHz. To ale nikdo až tak neřeší. 5G by přitom měla běžet mimo jiné v pásmu 3,4-3,6 GHz – a to vadí. Velká část lidí, kteří proti 5G bojují, přitom Wi-Fi využívá. A pak jde i o pásmo 700 MHz, na kterém dlouho vysílala televize a které se nyní uvolňuje pro využití pro mobilní telekomunikace, kde vše samozřejmě běželo a bude běžet v rámci prověřených hygienických limitů.

A když je řeč o uvolňování vyšších pásem – teď uvolňujeme 26 GHz, je uvolněných 60 GHz…

… 60 GHz je ale spíš náhrada optiky na poslední míli, ne?

Ano. Tato pásma nejsou takovým předmětem diskuse. V oblasti 5G je z nějakého důvodu více dezinformací a manipulací s fakty.

Související článek

Česko bude s USA spolupracovat na zajištění bezpečnosti 5G sítí

Premiér Andrej Babiš a americký ministr zahraničí Mike Pompeo podepsali 6. května deklaraci o tom, že USA a Česká republika budou společně budovat sítě 5G, které budou chráněné před neautorizovaným přístupem i případným napadením a které zajistí občanům soukromí a ochranu jejich základních práv.

Nedaly se ale otázky na 5G předjímat? Ve Švýcarsku, kde se rozjela implementace 5G už před rokem, se podařilo odpůrcům instalaci nových sítí zastavit. Známý je i příklad Bruselu, kde se výstavba 5G ani nerozeběhla.

Pracujeme na tom už od loňského roku. Na základě naší strategie vzniká 5G Aliance a jedna její stálá pracovní skupina se zabývá fake news spojenými se sítěmi páté generace. Už loni jsme se s Ministerstvem zdravotnictví domluvili, že vznikne zadání pro Státní zdravotní ústav, který také na konci roku 2019 následně publikoval veřejně dostupnou studii na toto téma. Faktem je, že čím víc adresujeme tento problém, tím víc pozornosti dáváme těm, kdy hoaxy šíří. Kdybychom loni vyrukovali s velkou kampaní, potvrdili bychom jim jejich relevanci a váhu. Často tam je míra dezinformací taková, že je těžké najít racionální linku diskuse.

Nicméně debatu na tato témata neodmítáme. Je potřeba o této věci mluvit. Koronavirová krize přípravu naší informační kampaně ještě urychlila. V pátek 29. května zveřejnila společně ministerstva průmyslu, místního rozvoje a zdravotnictví prohlášení k dezinformacím týkajícím se 5G, což je další krok naší osvětové kampaně. Samozřejmě budou následovat další – informační materiály, webová stránka, videa, workshopy atd.

12. února se k 5G vyjádřila i končící ombudsmanka Šabatová. V dopise Spolku za zákaz manipulace lidské nervové soustavy radiofrekvenčním zářením zmínila zvyšování hygienických limitů a doporučila lidem obracet se přímo na lokání samosprávy. Nebylo by proto dobré informačně pomáhat spíš lokálním autoritám?

Přesně to chceme dělat. Chceme dát argumenty lokálním autoritám, aby byly pevné v kramflecích. A plošně chceme vysvětlovat přínosy 5G.

Ve finále totiž 5G zvyšuje kvalitu života. Bude mít pozitivní zdravotní dopady, například chytřejší řízení dopravy vede ke snížení emisí. V době koronaviru se navíc ukázalo, že díky vyšší míře digitalizace je mnohem reálnější digitální práce z domova či digitální vzdělávání, kde je rychlý internet nezbytný. Bez digitální infrastruktury by dopady takovéto krize byly ještě horší. A z druhé strany lze říci, že ještě rozvinutější digitální infrastruktury a služby, které umožní sítě nové generace, by umožnily koronavirovou krizi překonat lépe, efektivněji, s menšími dopady na ekonomiku i na společnost.

Takže zdravotní dopady není třeba řešit?

Určitě se nemáme této diskusi vyhýbat. Proto jsme ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví iniciovali zmíněnou studii o dopadech 5G sítí na zdraví. Hygienické normy platí a je zapotřebí se jimi zabývat ve vztahu k novým technologiím. To ale neznamená, že máme zastavit digitalizaci v ČR, jen je potřeba osvěta a informovanost.

Související článek

Význam 5G technologie bude obrovský. Stát si bude hlídat, koho nechá sítě postavit

Technologie 5G má ambice změnit svět. Propojí miliardy nových zařízení a umožní spouštění nových typů aplikací. Budeme se s ní setkávat například ve zdravotnictví, bankovnictví, energetice a v podobě autonomních dopravních prostředků přímo na ulicích. Česko proto přijme první opatření na zvýšení její bezpečnost, která vychází z doporučeních Evropské unie.

Jako jeden z důležitých kroků vláda už před koronavirovou krizí schválila v rámci naší nové 5G strategie vznik tzv. 5G Aliance, která dává dohromady všechny významné hráče v této oblasti. Nejen z telekomunikací, ale také zástupce samosprávy, akademických výzkumných organizací, zástupců firemní sféry a samozřejmě i státní správy. Cílem je propojovat všechny hráče a řešit jak nové technologie mohou lidem pomoci, jak urychlit vývoj inovativních řešení tady v České republice a to při zajištění bezpečnosti obyvatel. Prioritně řešíme čtyři klíčové oblasti – 5G pro průmysl, 5G a Smart City, bezpečnost sítí 5G a právě dezinformace spojené s 5G.

Není ten strach z neznámé infrastruktury podobný strachu, který měla řada lidí v době, kdy se budovala železniční síť?

Já jsem z Bohumína, kde stavěli železnici někdy v roce 1847. Trať měla vést přímo přes původní, starý Bohumín, ale radní tenkrát řekli, že takovou novotu ve městě nechtějí a nádraží tak nakonec vzniklo asi tři kilometry od něj. Po více než 150 letech je starý Bohumín ekonomicky marginální, historická část města s poněkud složitým dopravním spojením. Ale nové město, kde se postupně koncentrovala většina ekonomických i společenských aktivit, vzniklo kolem nádraží.

Objevují se hnutí proti 5G jen v Česku?

Není to je problém České republiky. Pro mě byla zajímavá zkušenost z Polska. Při mé návštěvě, zhruba před rokem, mě zaskočilo, jak intenzivní tam anti5G kampaň byla.

Místní úřady došly mimo jiné k tomu, že skupiny, šířící anti5G kampaň, jsou prakticky totožné s těmi, které šířily kampaň proti očkování dětí. Ve většině zemí to jsou menší skupiny, které jsou ale hodně slyšet. V Polsku došli také k tomu, že velká většina obsahu proti 5G vychází z dezinformačních webů, navázaných na jiné země.

Proč byla tamní diskuse tak bouřlivá?

Těžko říci přesně. Možná tam ti hráči z jiných zemí mají silnější zájmy než u nás. Ale v Polsku také v devadesátých letech nepřizpůsobili hygienické limity pro elektromagnetické záření. Ty se proto na celoevropsky uznávané úrovně mění až nyní. Podezření některých skupin obyvatelstva, že stát dělá něco proti svým občanům, se tak zvyšuje.

Související článek

Vůči hoaxům a fake news jsou náchylnější děti a senioři, ukázal průzkum T-Mobile

Lidé pořád věří fámám a dezinformacím, které v některých případech kolují ve veřejném prostoru i desítky let. Ukázal to test, který T-Mobile nechal první tři týdny v únoru běžet na Facebooku. Testu se zúčastnilo více než 20 tisíc lidí, přes osm a půl tisíce jich poskytlo své údaje k anonymní analýze.

A co s tím Poláci dělali?

Šli cestou trpělivého vysvětlování, zpracovali komplexní Bílou knihu o 5G, která má přibližně sto stran. Je zatím jen v polštině, ale velmi dobře popisuje k čemu 5G je, kam směřuje, popisuje i to, čím elektromagnetické záření potenciálně nebezpečné je a čím není. V konečném důsledku materiál říká, že není zapotřebí se 5G obávat více, než jiných typů záření. Je to velmi užitečný vstup, ze kterého budeme určitě čerpat, zvláště, když tento dokument nyní překládají do angličtiny.

Jaké výsledky měly debaty v Polsku?

Zdá se, že se podařilo zastavit akceleraci anti5G kampaní, daří se řešit problematiku nastavení limitů na evropské standardy a postupně proběhne přidělování kmitočtů.

Proč vlastně potřebujeme 5G? V jakých oblastech bychom zaostávali, kdyby nepřišlo?

To jsme se snažili vtělit do naší 5G strategie (pozn. red. – vláda přijala tuto strategii letos 13. ledna), která rozhodně není jen o stavbě vysílačů, ale primárně o reálných aplikacích, které mohou pomoci průmyslu i lidem. Jsme průmyslová země a úspěšní budeme jen tehdy, pokud investujeme do digitální transformace. Jen tak se lidé u nás budou mít dobře. V jiných částech světa jsou v zavádění 5G dále než my, a proto musíme jít trendům naproti.

Máme poměrně silnou zpětnou vazbu od firem, i od malých, že 5G je pro ně velmi důležité pro nové aplikace, pro kyberfyzické systémy, pro vyšší míru robotizace. Když nepřijde 5G, bude mít Česká republika problém s digitální transformací průmyslu, zvýší se nezaměstnanost, budeme mít nižší mzdy a nižší blahobyt občanů. To je naprosto zásadní. Proto se 5G strategie soustředí na průmysl, včetně automobilového průmyslu a propojených aut, autonomních automobilů. 5G je jedním z opatření v memorandu vlády k budoucnosti automobilového průmyslu.

Související článek

Stavění hladových zdí nás nespasí. Musíme investovat do digitální budoucnosti

Kvůli řadě zákazů a omezení spojených s bojem proti koronavirové pandemii to na první pohled může vypadat, že se život ve světě téměř zastavil. Není to tak docela pravda. Krizová situace totiž otevřela dveře k využití celé palety digitálních nástrojů – ať už jde o online výuku, různé možnosti práce z domova, či spolupráci na dálku. Nejde o nic neznámého, ovšem až teď se ukazuje, jak obrovský potenciál v sobě tyto nástroje skrývají. Až krize pomine, nesmíme na to zapomenout.

Druhá věc je mobilita, dopravní systémy a telematika, řízení dopravy. To souvisí s udržitelností dopravy, snižováním ekologické náročnosti a podobně. Další jsou opatření pro chytré města a obce, které zvýší kvalitu života lidí. Jde například o inteligentní odpadové hospodářství, správu parkovacích míst, která pomůže snížit emise, inteligentní pouliční osvětlení, což uspoří energie, a využití osvětlení například pro čidla, která zvyšují bezpečnost. To jsou aplikace, které občan ve svém životě pozná.

Ale není to o tom, že budu mít rychlejší filmy.

5G přinese i rychlejší filmy, ale je to jen jeden z řady parametrů. Může přinést nový způsob práce s videem – například v Koreji jsme viděli řadu zajímavých aplikací s online streamovaným videem pro sportovních zápasech. Myslím si, že herní průmysl využije možností 5G velmi rychle. Ale, na rozdíl od předchozích generací mobilních sítí je tady mnohem větší potenciál pro aplikace, které nejsou čistě pro spotřebitele. A právě ty napomáhají tomu, aby země byla úspěšná, aby se stala digitální ekonomikou.

Krize způsobená koronavirem ještě více ukazuje, kde všude mohou být sítě nové generace užitečné. Aplikace v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti obyvatel, vzdálené vzdělávání, vzdálené možnosti práce – to vše a mnohé další napomáhají rychlejšímu překonání krizí, větší bezpečnosti obyvatel i rychlejší ekonomické regeneraci země.