Foto: iStockphoto.com

Revoluce, nebo balancování na hranici etiky? Mozkové mikročipy jsou blíž, než si myslíme

Věci chytřetéma 5 min čtení

Kdo dnes žije běžný život v civilizovaném světě, nechává za sebou obrovskou digitální stopu. Přes mobil sdílíme svoji polohu, na Instagram a Facebook dáváme neuvěřitelné množství fotek ze svého soukromí, banka ví, kde a za kolik nakupujeme… Jediné soukromí tak prakticky zůstává v naší hlavě. Tedy alespoň zatím, protože útok se chystá už i na naše myšlenky.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Kdo dnes žije běžný život v civilizovaném světě, nechává za sebou obrovskou digitální stopu. Přes mobil sdílíme svoji polohu, na Instagram a Facebook dáváme neuvěřitelné množství fotek ze svého soukromí, banka ví, kde a za kolik nakupujeme… Jediné soukromí tak prakticky zůstává v naší hlavě. Tedy alespoň zatím, protože útok se chystá už i na naše myšlenky.

Související článek

Aplikace zbrzdí deprese i snahy o sebevraždu. Za jejím vznikem stály vlastní problémy

Před dvěma lety u Veroniky Kamenské propuklo duševní onemocnění. Brněnská studentka Vysokého učení technického hledala pomoc i na internetu. Našla sice několik aplikací, jenže všechny byly jen v angličtině, navíc hodně jednostranně zaměřené. Přitom bylo jasné, že podobné problémy mají v Česku tisíce lidí. Veronika proto ještě se dvěma kamarády vytvořila aplikaci vlastní. Dostala název Nepanikař.

Praxe ukazuje, že co se zdá aktuálně nemožné, může být už za pár let běžné. V červenci totiž podnikatel a vizionář Elon Musk prostřednictvím společnosti Neuralink odhalil revoluční technologickou novinku – ovládání elektroniky pomocí myšlenek. V San Franciscu odprezentoval nejen aktuální stav vývoje, ale také jeho zamýšlené směřování.

Hledá se cesta do mozku

Jeho cílem je rozhraní mezi počítačem a lidským mozkem, tedy hodně zjednodušeně řečeno přístroj, který by dokázal číst lidské myšlenky a dál s nimi pracovat. Technicky vzato jde o mozkový implantát složený z vláken mnohokrát tenčích, než je lidský vlas. Problém v tuto chvíli spočívá v jeho zavedení do mozku. Technologie, která by toto zařízení umístila do lebky pomocí laseru, zatím neexistuje. Jedinou možností je navrtání kosti.

Veškeré testy byly dosud prováděny jen na myších, ale Musk prohlásil, že už příští rok chce technologii zkoušet na dobrovolnících z řad lidí. „Elon Musk je, jak známo, šílenec. Je to člověk, který celkem úspěšně ignoruje objektivní realitu. Vždy slibuje daleko víc, než se dá splnit, ale vždy velkou část z toho splní. Myslím, že tohle bude stejný případ jako elektrická auta, skladování energie a let na Mars. Nedosáhne všeho, co slibuje, ale dosáhne toho hodně,” vyjádřil se k tématu mozkových mikročipů již v době vzniku Neuralinku český novinář a odborník na IT technologie Petr Koubský.

Související článek

Sedli byste do toho? Taxi jako bezpilotní dron. V Číně naostro nejspíš už letos

Čína by mohla jako první země na světě začít přepravovat pasažéry na pravidelných linkách bezpilotními drony. V rámci pilotního projektu chystá startup Ehang ve spolupráci s jihočínským městem Kuang-čou tři linky mezi velkými čínskými městy. Odstartovat by mohly ještě letos nebo v roce 2020, informoval spoluzakladatel firmy Derrick Siung.

Jakkoliv se nám to může zdát neuvěřitelné, lze předpokládat, že se v budoucnu lidem něco takového skutečně podaří. A ať už to dokáže Muskův tým, nebo nějaký jiný, stane se to brzy. Jakkoliv můžeme být skeptičtí, nelze pochybovat o technologickém vývoji. Nejdříve lidé se stroji komunikovali pomocí celých počítačových místností, pak prostřednictvím klávesnice, myši, nakonec jen jedním prstem. Existují už přístroje reagující na pohyb lidských zorniček, běžně je ovládáme hlasem, tak proč ne myšlenkou? Je to jen otázka času, podmínek a účelu.

Ze závislých budou nezávislí

Účel je v tuto chvíli především lékařský. Primárním cílem je pomoci lidem po závažných úrazech nebo paralyzovaným zákeřným onemocněním. V případě, že by tito imobilní lidé mohli používat mozkové čipy, zvládli by skrze vlastní myšlenky ovládat přístroje nebo náhradní robotické končetiny, a stali by se tak (samozřejmě v závislosti na typu svého hendikepu) nezávislými na druhých. Z tohoto hlediska by taková technologie bez nadsázky zachraňovala životy.

Výzkumu mozkových mikročipů, či obecně přenosu signálu z mozku (i do něj), se nevěnují pouze Elon Musk a jeho lidé, ale stovky profesionálů (neurologů, neurochirurgů, IT expertů, programátorů, inženýrů, matematiků a dalších), české vědce nevyjímaje. Jedním příkladem za všechny je Michal Máslík, který se se svými kolegy snaží již existující implantáty do mozku co možná nejvíce zmenšit a zajistit, aby celý systém fungoval bezdrátově. Lidský organismus by pak mohl implantát mnohem lépe přijmout. Pokud by se to podařilo, ovládání přístrojů pomocí myšlenky by nic nebránilo. „Když bychom měli připojenou robotickou ruku k tělu a existovalo by spojení mezi naším mozkem a touto rukou, tak se časem naučíme ovládat tuto novou část připojenou k nervovému systému,“ vysvětlil Michal Máslík.

Související článek

Digitalizaci? Ne! Miloš Zeman raději propaguje technologie moderní před dvěma stovkami let

Miloš Zeman, neúnavný propagátor teletextu, telefonů Aligátor a dalších strhujících výdobytků moderní techniky, už řadu let sní o velkém infrastrukturním plánu. Kanálu, který propojí Dunaj, Odru a Labe, překlene evropské rozvodí a učiní z České republiky centrum moderní logistiky. Velkorysost plánu nechybí. Náklady ve výši 585 miliard jsou úžasná suma. Jen jeho načasování není ideální. Přichází se zpožděním. Přibližně dvě stě let.

I když je průlom této technologie neoddiskutovatelný, jako všechno nové mají i mozkové mikročipy svá proti. Tím základním je etický aspekt. Co je ještě na hraně a co už hranice (nejen) lékařské etiky překračuje? V historii jsme byli mnohokrát svědky toho, že řada inovací, které byly původně zamýšleny jako lidem prospěšné, našly využití i tam, kde naopak lidstvu ubližovaly a škodily. Asi si všichni dovedeme představit, jak snadno by byly mikročipy, mozkové implantáty a celá tato technologie zneužitelné. Právě to je z etického hlediska přinejmenším diskutabilní.

Myšlenky mají proudit jen jedním směrem

Zavedené užívání tak průlomové technologie by vyžadovalo i legislativní úpravy, což by byl zvláště v některých zemích běh na dlouhou trať. Vývojem rozhraní mozek-stroj se totiž zabývají výzkumníci z různých důvodů, nikoli pouze medicínských. Pro příklad nemusíme chodit nijak daleko. Například společnost Facebook se snažila docílit technologie, která by umožnila rozesílat zprávy pouze myslí. To už je jen krok k tomu ovládat prostřednictvím myšlenky počítače, mobilní telefony, nebo dokonce auta. Co když ale vysílání myšlenkového signálu nebude jednosměrné a stroj nám bude moci zpětně číst, nebo dokonce ovládat naše myšlenky a chování?

Související článek

Život vězně s elektronickým náramkem: denně k nabíječce, bez fotbalu a piva

Půl roku ostrého provozu mají za sebou elektronické náramky pro vězně. Vyzkoušelo si je už 174 odsouzených. Jedna žena se s náramkem nad kotníkem neztotožnila natolik, že jí soud přikázal nastoupit do vězení skutečného. Stát za 280 náramků za šest let zaplatí 93 milionů korun.

Na odpovědích na všechny výše popsané otázky se neshodnou ani experti. Názory se různí. Dvě základní skupiny přístupu jako by odkazovaly na název románu spisovatele a futurologa Gerda Leonharda Technologie vs. Humanita. Ačkoliv Leonhard zastává spíše optimistický pohled na naši budoucnost a technologický vývoj obecně, jisté memento v sobě provokativní název knihy přece jen má. Takže až budete od svých blízkých zase slyšet okřídlené „Tak mi řekni, co chceš, já ti přece do hlavy nevidím“, řekněte, co máte na mysli, a buďte rádi, že je to tak. Alespoň prozatím.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama