foto: Shutterstock

Nenech se: první pomoc proti domácímu násilí ve webové aplikaci

Trendy & tipytéma 4 min čtení

Český startup FaceUp přichází s novou variantou své aplikace, tentokrát zaměřenou na anonymní hlášení domácího násilí. Spolupracuje přitom s intervenčními centry napříč Českou republikou a pomáhá tak řešit jeden z méně zjevných dopadů koronavirové izolace.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Český startup FaceUp přichází s novou variantou své aplikace, tentokrát zaměřenou na anonymní hlášení domácího násilí. Spolupracuje přitom s intervenčními centry napříč Českou republikou a pomáhá tak řešit jeden z méně zjevných dopadů koronavirové izolace.

Související článek

Štvala je šikana ve škole. Tak vymysleli aplikaci, se kterou prorazili už v patnácti zemích světa

Pořádně našlápnuto ke globálnímu úspěchu má aplikace proti šikaně, za kterou stojí trojice brněnských středoškoláků. V Česku funguje pod názvem Nenech to být, v zahraničí ji znají jako FaceUp. Čím zaujala uživatele i investory, kteří do ní vložili už několik milionů korun? Hlavně tím, že děti jejím prostřednictvím mohou rychle, pohodlně a anonymně nahlásit, že jim někdo ubližuje nebo že vidí šikanu u jiných.

Přechod lidí do režimu home office, uzavření hospod, omezení vycházení i cestování, převedení studentů na online výuku… To všechno jsou faktory, které vedly k uzavření rodin do vlastních mikrosvětů. Některé využily nucené spolubydlení v malém bytě k utužení vzájemných vztahů a společné trávení většího množství času vnímají veskrze pozitivně. U jiných ale ponorková nemoc doplněná nemožností kamkoliv efektivně uniknout vedla ke vzniku nebo aspoň posílení domácího násilí.

Podle výzkumu, který prováděly socioložky Blanka Nyklová a Dana Moore, došlo v jarní a podzimní vlně lockdownu k nárůstu hlášených případů domácího násilí na ženách asi o 40–50 %. I když ženy patří mezi časté oběti, riziko domácího násilí se samozřejmě týká i dětí a mužů. Kromě izolace rodin uvnitř domácností se na eskalaci problému podílelo ještě uzavření nejrůznějších krizových center, psychologických poraden i ubytovacích zařízení z důvodu hygienických opatření.

Když nejsou všichni zavření

V normální situaci se oběti a svědkové domácího násilí mohou svěřit řadě osob i institucí. Občas stačí kolegové z práce, něčeho si všimnou učitelé ve školách, dalších věcí lékaři. Navíc existuje řada neziskových organizací, které se touto problematikou zabývají, orgány sociálněprávní ochrany dětí OSPOD, policie apod.

Většina kontaktů je ale v době uzavření všeho a všech značně ztížená. Socioložky Nyklová a Moore zjistily, že velká část neziskovek přešla v době pandemie na poskytování online služeb. Nabízejí dočasně alespoň konzultace přes Skype nebo přes e-mail, i když si uvědomují, že tím osobní kontakt nenahradí.

Současně také varují před tím, že právě digitální kanály může agresor velmi snadno kontrolovat. Zatímco každého napadne schovávat si soukromý deníček, výrazná část lidí se neobtěžuje promazávat historii komunikace nebo procházení internetu. Nebo třeba uzamknout telefon alespoň pomocí gesta. Navíc veškerá komunikace z telefonu samozřejmě nemůže být anonymní (na některých webech pro oběti domácího násilí ale najdete více či méně povedené návody, jak svou digitální komunikaci ochránit).

Nenech se!

Pokud dílčí rodinné problémy přerostou v domácí násilí, je vhodné kontaktovat profesionální pomoc. Zlepšení do situace zhoršené pandemickými opatřeními chce vnést platforma Nenech to být, která se za tímto účelem spojila s Asociací pracovníků intervenčních center ČR. Výsledkem je webová stránka Nenech.se, na které může každý bezpečně komunikovat s nejbližším intervenčním centrem přímo z domova.

Související článek

Zapomeňte na návštěvy psychologa. Duševní zdraví je v digitální formě už i ve vaší kapse

Nějakou formou duševní poruchy teď podle odborníků údajně trpí každý pátý člověk. A stále víc jich hledá řešení v různých aplikacích. Ty už si našly svůj oficiální název: digital mental health, tedy psychické zdraví v digitálním prostředí. Pojem označuje moderní produkty, které pomáhají s duševní hygienou, ale i reálnými, lékařsky diagnostikovanými poruchami. Ty s původem v České republice se ujaly i v zahraničí.

„Slibujeme si, že díky novému online prostoru se staneme snadno dosažitelnou a bezpečnou pomocí pro kohokoli (děti i dospělé), kdo se bude chtít svěřit, podpořit a nasměrovat na nejbližší místo pomoci v jeho regionu,“ komentuje spolupráci Mgr. Martina Vojtíšková, předsedkyně APIC.

Na uvedených stránkách najdete kromě řady informací také formulář, do kterého můžete vypsat své problémy. Pokud chcete zůstat anonymní, nemusíte při komunikaci uvádět žádné osobní údaje. Systém je připraven i na to, že budete muset zničehonic komunikaci přerušit, protože jste například náhle přišli o soukromí.

Za tímto účelem má vaše komunikace přidělen unikátní anonymní kód, pod kterým se k ní můžete přímo vracet jak vy, tak pracovníci intervenčního centra. Postupně tak můžete doplňovat další a další informace podle toho, jak se situace vyvíjí. Veškerá komunikace je navíc bezpečná a nedohledatelná.

Související článek

Bude zdraví v mobilu stejná samozřejmost jako platba telefonem? Už se to blíží

Ze svých chytrých telefonů již obsluhujeme své peníze. Máme tam bankovní účty, používáme fintechové aplikace, mobilním telefonem nahrazujeme plastové platební karty i hotovost. Není to jediná citlivá oblast, kterou mobilnímu telefonu svěřujeme. Proč tomuto trendu stále odolává zdravotnictví?

„Naše platforma už pomohla tisícům dětí, které se setkaly se šikanou a anonymně se mohly svěřit,“ říká Jan Sláma, CEO FaceUp technology a spoluzakladatel platformy Nenech to být. „Doufáme, že podobnou službu udělá i pro oběti a svědky domácího násilí.“

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama