ilustrační foto: iStockphoto

Nový nástroj pro detekci zfalšovaných videí oznámil Microsoft

Trendy & tipytéma 2 min čtení

Společnost Microsoft přidává k technologiím zaměřeným na detekci syntetických médií (označovaných jako deepfakes) nástroj Video Authenticator. Ten na základě analýzy videa nebo statické fotografie určí pravděpodobnost, s jakou byla média manipulována.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Společnost Microsoft přidává k technologiím zaměřeným na detekci syntetických médií (označovaných jako deepfakes) nástroj Video Authenticator. Ten na základě analýzy videa nebo statické fotografie určí pravděpodobnost, s jakou byla média manipulována.

Související článek

Vůči hoaxům a fake news jsou náchylnější děti a senioři, ukázal průzkum T-Mobile

Lidé pořád věří fámám a dezinformacím, které v některých případech kolují ve veřejném prostoru i desítky let. Ukázal to test, který T-Mobile nechal první tři týdny v únoru běžet na Facebooku. Testu se zúčastnilo více než 20 tisíc lidí, přes osm a půl tisíce jich poskytlo své údaje k anonymní analýze.

„V případě videa může toto procento poskytnout v reálném čase na každém snímku při přehrávání videa,“ uvádějí autoři v příspěvku na blogu, kterým tuto technologii oznámili. Technologie detekuje prolínání hranice tmavých a světlých nebo šedých prvků, které by lidské oko nezjistilo.

Pokud část online obsahu manipulována není, zatímco jiná část ano, jde pravděpodobně o manipulaci s obsahem, která se snaží falšovat obsah, možná se úmyslem dezinformovat. Přestože mnoho takových videí nebo fotografií vzniká jako zábava, může je řada lidí po vytržení z kontextu považovat za pravdivá.

Související článek

Obchod se strachem z 5G kvete. Co se šmejdi snaží prodávat?

Sítě páté generace jsou oblíbeným terčem konspirátorů a inspirací pro nejrůznější dezinformační kampaně. I proto se hodí prodejcům zboží, které má lidstvo před údajnými negativními vlivy 5G a elektrosmogu ochránit. Co nejvíce frčí a na kolik vás to vyjde?

Výzkum profesora Jacoba Shapira z Princetonské univerzity identifikoval v letech 2013 až 2019 celkem 96 kampaní ze zahraničí, které směřovaly do 30 zemí. Tyto kampaně na sociálních médiích mělo za cíl pomlouvat významné lidi, přesvědčit veřejnost nebo polarizovat debaty.

26% z těchto kampaní bylo zaměřeno na USA, ovšem kampaně směřovaly i do dalších zemí, jako je Arménie, Austrálie, Brazílie, Kanada, Francie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Tchaj-wan, Ukrajina, Spojené království nebo Jemen. Ve velké většině z nich (cca 93%) vznikal nový obsah, 74% z nich zkreslilo objektivně ověřitelná fakta. Nedávné zprávy také ukazují, že o EU byly šířeny dezinformace, které se týkají pandemie COVID-19. Tyto dezinformace vedou až k úmrtím či hospitalizacím lidí, kteří zprávám uvěřili a místo léků použili nebezpečné látky.

Související článek

Pravda, nebo lež? Otestujte se, jestli dokážete odlišit fake news a skutečnou zprávu

Mohou člověka vzdělání, věk nebo zkušenosti chránit před dezinformacemi, fámami, či městskými legendami? Schopnosti české populace odhalit nevěrohodnou informaci mapuje T-Mobile v testu „Pravda, nebo lež? Realita, nebo fikce?“.

Autoři blogu uvádějí, že umělá inteligence a strojové při rozpoznávání deepfakes sice pomáhá, ale nejlepším nástrojem stále zůstává kritické uvažování. V blogu se rovněž uvádí, že „skutečnost, že deepfakes jsou generovány AI, která se může i nadále učit, nevyhnutelně vede k tomu, že konvenční detekční technologie prohraje. Z krátkodobého hlediska, jako jsou nadcházející volby v USA, však mohou být pokročilé detekční technologie užitečným nástrojem, který pomůže náročným uživatelům deepfakes identifikovat.“

Microsoft uvádí, že nástroj Video Authenticator byl vytvořen pomocí veřejné datové sady Face Forensic ++ a testování proběhlo na datové sadě DeepFake Detection Challenge. Tyto sady podle Microsoftu představují přední modely pro výcvik a testování technologií detekce deepfakes.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama