foto: iStockphoto.com

Elektronické náramky pro vězně? Nenaplněná očekávání a nejistá budoucnost

Stát chytřetéma 5 min čtení

Speciální zařízení pro hlídání pohybu odsouzených pomáhá významně šetřit státní rozpočet a současně odsouzeným pracovat a splácet dluhy. Elektronické náramky pro vězně monitorují pohyb venku, doma i na pracovišti, dokonce změří alkohol v krvi. Jejich budoucnost je ale v ohrožení.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Speciální zařízení pro hlídání pohybu odsouzených pomáhá významně šetřit státní rozpočet a současně odsouzeným pracovat a splácet dluhy. Elektronické náramky pro vězně monitorují pohyb venku, doma i na pracovišti, dokonce změří alkohol v krvi. Jejich budoucnost je ale v ohrožení.

Související článek

Život vězně s elektronickým náramkem: denně k nabíječce, bez fotbalu a piva

Půl roku ostrého provozu mají za sebou elektronické náramky pro vězně. Vyzkoušelo si je už 174 odsouzených. Jedna žena se s náramkem nad kotníkem neztotožnila natolik, že jí soud přikázal nastoupit do vězení skutečného. Stát za 280 náramků za šest let zaplatí 93 milionů korun.

Elektronické náramky v Česku fungují v ostrém provozu od září 2018, kdy se začaly používat pro hlídání odsouzených za méně závažnou trestnou činnost. Nahradily tak osobní návštěvy úředníků – výkon domácího vězení se nyní dá snadno monitorovat z pohodlí dispečinku. Aktuální data Probační a mediační služby (PMS) ukazují, že jsou hojně využívány. Cesta k nim ale nebyla jednoduchá.

Původně se o náramcích začalo mluvit už v roce 2009. Tehdy došlo k uzákonění pojmu „domácí vězení“. Následovala několikaletá smršť výběrových řízení a hledání dodavatele kompletního řešení, které by mohla PMS používat k dohledu nad odsouzenými. Výběr dodavatele trval celkem 8 let, vítězem se v šestém tendru stala izraelská společnost SuperCom.

Smlouva s ministerstvem spravedlnosti byla uzavřena na 6 let do roku 2024. Za tu dobu už dalo ministerstvo za dodávku 280 náramků a provoz monitorovacího centra dohromady 15,6 milionu korun. Celkové náklady se slíbenými 2 500 kusy náramků mají vyjít až na 93 milionů Kč.

Další náramky v ohrožení?

Podle zpráv z ledna 2020 ale izraelský SuperCom nedodal dalších 120 sad náramků, a to je v rozporu s tím, že je měl podle smlouvy dodat už v říjnu 2019. Ministryně Marie Benešová tak prohlásila, že jde o komplikace prozatím úspěšného fungování projektu elektronického dohledu.

Současně Benešová zmínila možné sankce proti dodavateli. „Jde například o použití garance bankovní záruky a odstoupení od smlouvy. Pokud k těmto krokům bude PMS nucena přistoupit, aby byly chráněny zájmy státu a předešlo se růstu majetkových škod, dojde k vyhlášení nové veřejné soutěže dříve než v původně plánovaném termínu,“ sdělilo ministerstvo.

A na tato slova došlo. Letos v květnu se ministerstvo vyjádřilo, že plánuje konec spolupráce s firmou SuperCom a vypíše nové výběrové řízení na dodavatele. To doposud vypsáno nebylo. Co to všechno bude znamenat pro ty, co náramky nyní používají, není zatím jasné.

Můj soused s náramkem

V nejistotě se tak ocitají lidé, kteří elektronické náramky ve výkonu svého trestu využívají. Jejich aktuální počty lze sledovat na webu ministerstva spravedlnosti. Pro zajímavost, k 15. 6. 2020 nosilo náramky 134 osob – 74 osob s uloženým trestem domácího vězení, 59 osob je kontrolováno v režimu nahrazení vazby dohledem a 1 osoba z titulu podmíněného propuštění s dohledem. V porovnání s lednem 2020 došlo k poklesu počtu monitorovaných, tehdy jich bylo 162.

Související článek

Pytlíky nelepí. Finští vězni zdokonalují umělou inteligenci

Když si člověk představí práci vězňů, jako první ho asi napadne lepení papírových sáčků. Ve Finsku jsou ale mnohem progresivnější. Vězně využívá tamní technologický startup Vainu k tomu, aby pro něj připravovali data, která pak předá ke zpracování umělé inteligenci.

Nejvíce náramků spadá aktuálně do Severočeského (28) a Jihomoravského kraje (27). Další statistika ukazuje, že nejvíce se jich pohybuje po Praze (13) a v Brně (10). Statistika využití se na webu aktualizuje jednou týdně a je samozřejmě anonymní bez možnosti dohledání místa pobytu odsouzených.

Důležité je zázemí

Přijde vám počet lidí, kteří náramky používají, příliš nízký? Nebudete sami, původní očekávání ministerstva byla mnohem větší. Jen po roce od jejich spuštění zaostával počet používaných elektronických náramků za očekáváním úředníků asi čtyřikrát.

Za nízké množství soudy rozdávaných elektronických náramků může podle dřívějšího vyjádření Soudcovské unie to, že odsouzení lidé nemají často dostatečné zázemí. „Trest domácího vězení lze uložit člověku, který vede ‚spořádaný život‘ kromě toho, že spáchal trestný čin. Žije dlouhodobě na jednom místě, a to na místě civilizovaném, v dosahu mobilního signálu a v trvalé domácnosti,“ uvedla pro Český rozhlas prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

To je v situaci, kdy spousta pachatelů méně závažné trestné činnosti žije na ubytovnách nebo v azylových domech, problematické. Nemají tam neomezený přístup k elektrické energii nebo dostatečný prostor pro to, aby mohli náramek a jeho příslušenství neustále udržovat funkční. Odsouzení u sebe totiž navíc vedle náramku mají telefon (komunikátor Pure), na který volá jen dispečink a který také přes datové sítě sdílí polohu. Po instalaci náramku musí vězni souhlasit s tím, že musí všechna zařízení nabíjet, například k náramku lze však v případě nouze přiložit powerbanku. Nízký stav nabití zařízení může opět spustit alarm a varovat dispečink.

Úředníci Probační a mediační služby totiž potřebují mít nonstop přehled o tom, kde se odsouzení s náramky pohybují a nacházejí. Na mapě se jim identifikují díky zabudovanému GPS čipu a GPS modulu pro datový přenos. Dispečink tak snadno vypozoruje, že odsouzení přišli pozdě do práce nebo domů mimo dohodnuté časy, že se pohybují v zakázaných zónách (což je například pro odsouzené výtržníky fotbalový stadion) nebo se přiblížili k zakázané osobě (ta se identifikuje dalším chytrým telefonem od PMS).

Náramky dokonce umí monitorovat, zda jeho nositelé konzumují alkohol. K tomu je nutný mobilní alkoholtester TRAC. Do něj odsouzený vloží komunikátor a foukne, analýza dechu se provádí v pravidelných intervalech nebo na vyzvání dispečinku kdykoliv během dne. Odsouzený se identifikuje prostřednictvím čelní kamery, nemůže tedy nechat foukat kamaráda.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama