Foto: iStockphoto

Logistika změnila svět. Teď logistiku mění internet věcí

Trendy & tipytéma 5 min čtení

Je to obrovský byznys, z něhož vnímáme prakticky jen kamiony na silnicích a haly, které stále přibývají kolem měst a dálnic. Logistika – přeprava a skladování materiálů, výrobků, potravin… Bez logistiky by současný svět vypadal jinak. Vlastně už bez ní ani fungovat nemůže. Proto se řeší, jak logistiku udělat ještě efektivnější. Pomáhá k tomu i internet věcí. Nastává období Logistiky 4.0.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Je to obrovský byznys, z něhož vnímáme prakticky jen kamiony na silnicích a haly, které stále přibývají kolem měst a dálnic. Logistika – přeprava a skladování materiálů, výrobků, potravin… Bez logistiky by současný svět vypadal jinak. Vlastně už bez ní ani fungovat nemůže. Proto se řeší, jak logistiku udělat ještě efektivnější. Pomáhá k tomu i internet věcí. Nastává období Logistiky 4.0.

Související článek

Christophe Fourtet: Internet věcí se prosazuje hlavně v logistice, chytrá města zaostávají

Doprava a ochrana objektů. To jsou odvětví, která táhnout vzestup internetu věcí. Co naopak zaostává nad očekáváními, je využití chytrých technologií ve prospěch obyvatel měst. Tvrdí to Christophe Fourtet, spoluzakladatel a technický ředitel společnosti Sigfox, jejíž stejnojmenná technologie je jedním ze tří hlavních konkurenčních systémů, které se v IoT používají pro bezpečný a energeticky nenáročný přenos dat.

Internet věcí má v oblasti logistiky obrovské pole působnosti. Firmy, které v logistice podnikají, potřebují sledovat velké množství objektů na ohromné ploše, velmi často po celém světě. Zároveň ale nepotřebují nijak obsáhlé zprávy o stavu zásilky – obvykle jim stačí zjistit, jestli se nepoškodila (například pádem), a pokud ano, pak kde. Někdy je nutné vědět, jestli teplota nepřesáhla nějaké meze, a samozřejmě je důležitá i informace o tom, kde zásilka je – polohu ale rozhodně není nutné sledovat neustále a s přesností na decimetry.

Na druhou stranu je nezbytné, aby sledovací čidla byla dostatečně malá, levná a odolná a aby vydržela co nejdéle bez napájení.Významné plus je i to, když není nutné řešit pokrytí signálem nebo roaming. A právě tohle jsou silné stránky sítě Sigfox, která má po celém světě jedinou globální síť a velmi dobře zorganizovaný ekosystém partnerů. V Česku je operátorem sítě společnost SimpleCell Networks, technologickým partnerem a integrátorem řešení je T-Mobile. Zajímavé případy použití Sigfox v logistice byly k vidění na setkání, které v Praze společně uspořádaly obě společnosti.

Peugeot sleduje kontejnery i v Kolíně

Konkrétním příkladem toho, jak je v logistických řešeních důležitá absence roamingu, je velmi čerstvý projekt automobilky PSA. Ten se týká celé Evropy, Maroka a Ruska, dopad tedy má i na její kolínský závod. Prezentovala jej Ana Maria Giménezová, která má v Sigfox na starosti Business Development a strategická partnerství.

Pro přepravu menších dílů od svých dodavatelů používá PSA standardizované vratné kontejnery –malou, velmi odolnou klec z ocelového drátu. Potíž byla v tom, že každý rok se ztrácela přibližně desetina všech kontejnerů. Navíc náklady na logistiku kontejnerů byly až osmkrát vyšší než náklady za balení součástek do nich.

Kontejnery je totiž nutné po jejich vyprázdnění ve výrobním závodě dopravit zpátky k dodavateli. Je také zapotřebí, aby jich u dodavatele vždycky byl dostatek, protože jinak by hrozilo, že nebude z čeho vyrábět. Jenže optimalizovat distribuci kontejnerů nelze bez jejich sledování – a sledování kontejnerů je nemožné bez vhodných čidel a komunikační sítě.

Jistě, bylo možné sledovat stav kontejnerů v jednotlivých místech, kde se kontrolovaly, ale kde přesně na trase k případnému poškození došlo, se dohledat nedalo. Sigfox však přinesl možnost sledovat jejich stav nejen v uzlech logistické sítě, ale po celé trase přepravy. PSA tedy ví, kde který kontejner je, a získal schopnost určit, kdo může za jeho ztrátu nebo případné poškození, protože nyní je jasné, kde k takové události došlo.

Kde jen může být železniční vagón?

Druhý příklad nasazení IoT čidel v logistice pochází z tuzemska a na semináři jej představil Martin Švajgl z firmy IoT.smart. Jestli si myslíte, že na rozdíl od přepravního kontejneru na automobilové díly je železniční vagón tak velká věc, že se nemůže ztratit, mýlíte se. Jde sice o pár desítek tun oceli, ale s nulovou možností komunikace. Na nákladních vagónech totiž není elektřina.

Související článek

Otestovali jsme internet věcí T-Mobile

O internetu věcí, nebo také IoT (Internet of Things), mluví dnes skoro každý. Jenže většinou jde o systémy vznikající na míru, poměrně složité a komplexní – třeba pro dodavatele energií, vodárny nebo velké logistické firmy. My jsme otestovali konkrétní a hotové řešení, které stačí vyndat z krabičky, spustit a jednoduše nastavit. Poskytuje ho T-Mobile a cílí na malé a střední podnikatele. Jak funguje?

Železniční síť přitom tvoří pestrá kombinace státních a soukromých subjektů, které se prolínají na několika úrovních, počínaje majiteli kolejí (v nákladní dopravě vstupují do hry nejen státní hranice, ale také tovární vlečky) přes provozovatele vlaků až po majitele vagónů. Ti všichni by si měli vyměňovat informace o tom, který vagón je v kterém vlaku, kdy se odpojil, kde se nakládá nebo vykládá. Co myslíte, je možné v tak obrovském měřítku udržet pořádek pouze ruční evidencí?

A jako obvykle jde o peníze. Nájem za vagón se odvíjí od kilometrů, které ujede, takže o spory mezi majiteli vagónů a jejich provozovateli není nouze. Nejde však jen o peníze, ale také o bezpečnost – na tom, kolik vagón ujede kilometrů, totiž závisí i povinné revize.

Existují složité a patřičně drahé celoevropské systémy, které slibují řešení. Jednoduché zařízení, které dokáže spočítat, kolik vagón doopravdy ujel, a sledovat čas, kdy stál a kdy byl v pohybu, je ale pro jejich majitele doslova k nezaplacení. Pro představu – opravy vagónů vyjdou během jejich životnosti na miliony korun na kus, přičemž vlastníci mají stovky a tisíce vagónů. Takže snížení nákladů na opravy o dvacet procent, kterého je možné dosáhnout, přináší velmi zajímavé částky.

Konkrétním řešením je senzor na síti Sigfox, který sleduje otřesy a akceleraci vagónu – pokud je vagón v klidu, čidlo nic nevysílá. Senzor je v odolném pouzdře, takže vydrží i nepříliš laskavé zacházení, které v nákladní dopravě není ničím neobvyklým. Při provozu vagónu je senzor fakticky bezúdržbový, protože baterie v něm vydrží stejně dlouho, jako je interval mezi revizemi. A navíc se k vagónu připevní jen magnety a stříbrnou páskou – vyvrtat do nosné konstrukce vagónu díru pro připevňovací šroub by totiž znamenalo složité schvalovací kolečko.

Související článek

Brněnský startup mění práci sedláků z Podřipska i vinařů v Chile. Sází na chytré technologie

Málokterý obor je tak konzervativní jako zemědělství. Firma Clever Farm se ho rozhodla rozhýbat prostřednictvím chytrých technologií. Že má šanci uspět, dokazoval zájem jak nadšenců do internetu věcí, tak farmářů a manažerů zemědělských podniků z celého světa, kteří na berlínské konferenci Sigfox Connect obléhali stánek brněnského startupu.

Televize, pneumatiky, letadla

Na semináři byla řeč i o dalších případech nasazení IoT v logistice. Ať to je sledování pneumatik určených pro velké důlní stroje, které zlepší plánování jejich výroby, sledování součástek letadel a drahých diagnostických přístrojů, které putují mezi výrobními závody Airbusu, nebo plán velkého výrobce spotřební elektroniky, který uvažuje o tom, dávat do svých dražších výrobků čidlo, díky kterému zjistí, jestli se jim při přepravě přes půl zeměkoule nic nestalo, a pokud ano, kde. Zkrátka IoT má v logistice naprosto jasné místo. Je tak nejspíš jen otázkou krátké doby, než po vzoru Průmyslu 4.0 začneme mluvit o Logistice 4.0. 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama