ilustrační foto: iStockphoto

Česku zoufale chybí optický internet. Podpora jeho zavedení má zabránit vylidňování venkova

Stát chytřetéma 5 min čtení

Co brání Česku v rychlejším rozvoji optických sítí? Zoufale pomalé stavební řízení, laxní přístup obcí i špatná informovanost mezi uživateli, kteří se spokojí s nižšími standardy, ačkoli by mohli chtít víc. O tom všem se mluvilo na tiskové konferenci institutu CEVRO, který na toto téma připravil obsáhlou studii s všeříkajícím názvem „Jak rozvíjet rychlý a stabilní internet ve městech a obcích České republiky?“

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Co brání Česku v rychlejším rozvoji optických sítí? Zoufale pomalé stavební řízení, laxní přístup obcí i špatná informovanost mezi uživateli, kteří se spokojí s nižšími standardy, ačkoli by mohli chtít víc. O tom všem se mluvilo na tiskové konferenci institutu CEVRO, který na toto téma připravil obsáhlou studii s všeříkajícím názvem „Jak rozvíjet rychlý a stabilní internet ve městech a obcích České republiky?“

Konference se zúčastnili tři hlavní řečníci – Petr Koblovský z institutu CEVRO, ředitel komerční divize českého T-Mobile Juraj Bóna a také Martin Kupka, poslanec, místopředseda ODS a starosta středočeské obce Líbeznice, který má se zaváděním optických sítí velmi praktické zkušenosti. V úvodní části představil Petr Koblovský výše zmíněnou studii, která přináší mimo jiné velmi zajímavá data o současné situaci Česka, co se digitalizace a internetového připojení týče. Čísla bohužel v mnohém nejsou zrovna příznivá.

Statistika nuda je, má však cenné údaje

„Optika je opomíjené téma, ačkoli se jedná o základní předpoklad digitalizace země,“ uvedl Koblovský svůj výklad. Podle výzkumů ovšem skutečně rychlý internet příliš nezajímá ani polovinu obyvatelstva – stahování většího objemu dat, případně streamování filmů, má velký význam jen pro 40 % domácností. 46 % potřebuje jen prohlížet web na více zařízeních, zbytek rychlost vůbec neřeší nebo se spokojí s ještě nižším standardem.

K internetu je v současné době připojeno 80,5 % českých domácností, což je citelně pod průměrem Evropské unie (87 %). Dobrou zprávou je, že velká většina připojených domácností (79 %) využívá vysokorychlostní přenos dat. Nejčastěji se lidé připojují pomocí poskytovatelů Wi-Fi, následuje DSL (18 %) a hned po něm už optická vlákna (15 %). O dvě procenta zaostává počet domácností připojených pomocí kabelové televize.

Česko mezi Nigérií a Rwandou

Ačkoli jsou Češi se současnými standardy spokojení, je jasné, že se objem přenášených dat bude zvětšovat – v Evropě se do roku 2022 očekává až trojnásobný nárůst, související zejména s rozvojem streamovaného videa. „Obce naštěstí začínají chápat, že rychlé připojení patří k základní obecní infrastruktuře, podobně jako kanalizace nebo plyn,“ prohlásil Koblovský. „Díkybohu se z toho stává už i důležité téma pro komunální volby. Přesto máme problém hlavně s takzvanou poslední mílí – tedy s finálním úsekem, který data dovede až k uživatelům. Je k ničemu, když optický kabel končí v zemi deset metrů od obytných domů.“

Související článek

Česko, Evropa a datová infrastruktura. Bez optiky rychlý internet nebude

Pokud má v Česku fungovat opravdu rychlý internet a 5G sítě, je je zapotřebí hustá síť optických vláken, bez nichž se nová technologie neobejde. Právě budování datové infrastruktury bylo jedním z hlavních témat první ze série mediálních snídaní, které pro novináře letos pořádá T-Mobile.

Kde se skrývá řešení problému? Především ve složité legislativě, zejména ve stavebním zákoně. „Průměrná doba stavebního řízení u nás dosahuje neuvěřitelných pěti set dní, a do toho se počítají i banality typu výměny oken na vesnici, kde starostu osobně znáte a on vám povolení nechá vystavit v nejkratší možné lhůtě,“ postěžovali si svorně Kozlovský a Juraj Bóna z T-Mobile. Podle studie Světové banky se Česko v délce stavebního řízení řadí na ostudné 165. místo ze 185 měřených zemí, konkrétně mezi Nigérii a Rwandu. „Je to vtipné, ale jen na první pohled,“ pousmál se Kozlovský hořce.

Petr Koblovský z institutu CEVRO, ředitel komerční divize českého T-Mobile Juraj Bóna a Martin Kupka, poslanec, místopředseda ODS a starosta středočeské obce Líbeznice (zleva) na tiskové konferenci. -

T-Mobile, budování optiky

Jedním z hlavních hybatelů budování optických sítí je v Česku T-Mobile. Ale ani jemu nejde podle Juraje Bóny práce od ruky tak rychle, jak by si firma představovala. „V současné době máme připojených šest tisíc domácností ve 38 obcích, nejvíc jich je v Praze a v Brně,“ uvedl. Ovšem během následujících let by se mělo vše výrazně zrychlit. Do roku 2025 hodlá T-Mobile připojit celý milion domácností, tedy každou čtvrtou v zemi. Firma na to má připravené investice ve výši 1,5 miliardy korun.

Související článek

Rychlý internet budeme mít dřív. Nový zákon zrychlí Česko

Rychlejší internet pro všechny. I tak by se dal interpretovat zákon, který nedávno prošel schvalovacím kolečkem. Jeho smysl je jasný: zrychlit výstavbu telekomunikačních sítí. Jak se to ale projeví v praxi? Na to jsme se zeptali přímo operátorů. Ti nový zákon vítají, ačkoliv připouštějí, že má ještě rezervy. Zároveň se ale shodují na tom, že bude mít prakticky okamžitě vliv na rychlost výstavby.

Optická infrastruktura podle Bóny umožní přenosovou rychlost až 8 Gb/s, což je přibližně tisíckrát rychlejší než dnešní reálný průměr. Podle studie provedené společností Seznam.cz totiž celých 84 % domácností využívá v praxi mnohem nižší rychlost, než současné standardy umožňují. Optická vlákna by to měla radikálně změnit. Je to zapotřebí, protože velká část datového provozu připadá na streaming videa, často ve vysokém rozlišení – podíl Netflixu a YouTube dosahuje dohromady přes 80 procent přenášených dat. Roste také podíl mobilního gamingu, což se po nástupu 5G technologií jistě projeví ještě výrazněji.

Jak mohou rychlému internetu pomoci starostové?

Třetím hlavním účastníkem konference byl poslanec a starosta středočeských Líbeznic Martin Kupka. Podle něj současné zákony bez problémů umožňují, aby se obce do budování optických sítí aktivně zapojovaly a chovaly se iniciativně, jen je zapotřebí dodržet pár základních pravidel. „Především je nutné nastavit pravidla spolupráce s poskytovateli sítí tak, aby z toho měly prospěch skutečně obě strany,“ zdůraznil. „Síťaři přitom mají u mnohých starostů špatnou pověst, protože tahle pravidla v minulosti nefungovala a obce na spolupráci prodělaly. Přitom stačí jen ohlídat si podmínky.“

Související článek

Vít Rakušan: V digitalizaci a zavádění chytrých řešení jsme neuvěřitelně zaspali

Vítu Rakušanovi na podzim skončí druhé volební období, které tráví v čele kolínské radnice. Město, které proslavila snad jen okolní rovinatá krajina a festival dechovek, se mu za osm let podařilo přeměnit na jedno z nejprogresivnějších chytrých měst v Česku. Chytré technologie tady začali zavádět mezi prvními, takže za ně nikdy neutráceli přemrštěné částky. Především je ale přizpůsobují konkrétním potřebám obyvatel města, kteří se je naučili používat.

Podle Kupky je rychlý internet jedním z nejlepších léků na palčivou nemoc dnešní společnosti, totiž vylidňování venkova. „Tím pádem by měl být jasnou prioritou pro stát,“ argumentoval starosta. V době, kdy stále více firem umožňuje lidem práci z domova, se rychlé domácí připojení stává nutností – pokud není k dispozici, je domácí kancelář k ničemu. Kromě toho umožňuje rychlý internet snazší návrat do práce maminkám na mateřské, kterým jinak hrozí další ze současných civilizačních neduhů – osud „zelených vdov“, tedy žen v domácnosti, které jsou sice materiálně dobře zajištěné, ale osobně je tenhle úděl rozhodně nenaplňuje. Příspěvky Martina Kupky byly natolik zajímavé, že jsme s ním pořídili obsáhlejší rozhovor, na který se můžete těšit zanedlouho.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama