zdroj: Digitální Česko

Pro digitalizaci je klíčové, aby lidé státu věřili, znělo na konferenci Digitální Česko

Stát chytřereportáž 6 min čtení

Tradiční konference, na které každý rok zaznívají od špiček české a evropské politiky vize digitální budoucnosti Česka, se letos jako spousta jiných akcí odehrála pouze v online podobě. Přenášeli jsme z ní kompletní videopřenos, přesto některé momenty stojí za bližší připomenutí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Tradiční konference, na které každý rok zaznívají od špiček české a evropské politiky vize digitální budoucnosti Česka, se letos jako spousta jiných akcí odehrála pouze v online podobě. Přenášeli jsme z ní kompletní videopřenos, přesto některé momenty stojí za bližší připomenutí.

Související článek

eGovernment v Česku se bude měnit. Digitální stát má mluvit jazykem lidí, ne úředníků

Na začátku příštího roku se má digitalizace veřejné správy posunout zásadně směrem k občanům. Měla by být srozumitelnější, uživatelsky přívětivější, jednodušší a měla by umět zahrnout více služeb na jednom místě. Stát slibuje i to, že některé služby půjdou zařídit zcela online, bez dalších návštěv úřadů nebo papírových formulářů. A na webu půjdou rovnou i uhradit poplatky.

Na úvod konference pronesl tradiční projev premiér Andrej Babiš. V něm zhodnotil vládní kroky v oblasti digitalizace a srovnal Česko s digitálním šampionem Evropy, Estonskem. S jeho slovy však nesouhlasil další z úvodních řečníků, odborářský předák Josef Středula. Ten krom jiného otevřel téma, o němž se pak v průběhu konference hovořilo často – počítačovou bezpečnost. „Je neuvěřitelné, že z Česka pochází firma Avast, světová špička v oboru, a přitom dojde třikrát po sobě k vážnému útoku na kritickou infrastrukturu státu, kterou neumíme zabezpečit,“ připomněl mimo jiné letošní napadení nemocničních systémů. „Pokud chceme, aby lidé digitálním systémům věřili, musíme jim dát záruku, že jsou jejich data v bezpečí.“

Chceme být digitální? Tady jsou úkoly pro vládu

Ze všech panelových diskusí na dvoudenní konferenci byla patrně nejzajímavější hned ta první. Pod názvem „Budoucnost práce, společnosti a sociálního zabezpečení“ se tu setkali Taťána Le Moigne z Google, zakladatelka úspěšné Zásilkovny Simona Kijonková, Jana Brodani z Asociace pro kapitálový trh ČR a již zmíněný Josef Středula. Debata se rychle stočila k tomu, kam země v uplynulém období v digitalizaci došla, v čem všem má ještě veliké rezervy a co by měla vláda dělat, aby se Česko skutečně stalo špičkou v digitální oblasti. Vzešel z toho praktický seznam úkolů, který stojí za zapamatování.

Důvěra občanů v systém. To je podle diskutujících (a také podle jiných účastníků konference, kteří myšlenku během dalších panelů rozvíjeli) naprosto klíčová záležitost, bez níž sebelepší digitální vymoženosti nemají šanci na úspěch. Na tom, že soukromý sektor je v tomto ohledu daleko napřed, se shodla řada účastníků diskuse: lidé nemají problém svěřit své citlivé údaje (včetně čísel platebních karet apod.) bankám nebo e-shopům, protože jim prostě důvěřují a mají s nimi dobré zkušenosti. Ale pokud jde o stát, jsou rázem mnohem ostražitější a mají problémy i s nástroji, které jednoznačně pomáhají, třeba s elektronickými občankami nebo aktuálně s eRouškou.

V zemích, které jsou v digitalizaci před námi, řeší tento problém dlouhodobě – potvrdil to například Raul Rikk, ředitel politiky národní kybernetické bezpečnosti Estonska. Jeho země považuje důvěru občanů v systém za nejdůležitější hodnotu vůbec a vlády na ní pracují bez ohledu na politickou orientaci již několik desetiletí. Podle něj se to projevuje nejen v přijetí digitálních technologií, ale i v krizových situacích, zejména v letošní koronavirové krizi.

Zavádění konkrétních digitálních systémů. Tady je podle účastníků zapotřebí pokračovat v trendu, kterému pandemie do značné míry napomohla. „Přechod na digitální služby probíhal na jaře pod tlakem, ale rychle se z něj stala přirozená věc, lidi si spoustu nástrojů oblíbili,“ prohlásil Středula. Nejde přitom jen o e-shopy, ve kterých jsme velmoc, ale velkou popularitu si podle něj získaly i videokonference a s výhradami i distanční vzdělávání. Je ale zapotřebí vyřešit dva velké problémy – nedostatečnou infrastrukturu, tedy především stále pomalý internet mimo velká města, a již zmíněné zabezpečení. Například blackout by podle Středuly znamenal katastrofu.

Související článek

S heslem do internetového bankovnictví na online úřad: už od nového roku

Od příštího roku se budou moci klienti ČSOB přihlásit do systémů státní správy skrze své internetové bankovnictví. Jde o první vlaštovku takzvaného BankID, které má pomoci přiblížit služby eGovernmentu lidem.

Mezi další oblasti, které se díky covidu výrazně mění k lepšímu, nepochybně patří elektronické zdravotnictví – elektronické recepty, neschopenky a žádanky o vyšetření a testy se staly běžnou realitou, o níž účastníci vesměs hovořili pochvalně. V jiných oblastech ovšem digitalizace státní správy pořád vázne. „Papír je pořád král,“ posteskla si Simona Kijonková a zmínila statistiky ohledně daňových přiznání – u nás se jich digitálně podává jen 16 %, zatímco v Estonsku kolem 90 %.

Vzdělanost. „Pokud naše vzdělávací soustava rychle nezareaguje na novou dobu, hrozí, že se dostaneme do prvobytně pospolné společnosti,“ varoval v lehké nadsázce Středula. Účastníci se ovšem shodli, že klíčem k úspěchu rozhodně nejsou jednoduché teorie o tom, že „nějaká řemesla zaniknou, protože lidi nahradí roboti,“ jak to formulovala Jana Brodani. Podle Taťány Le Moigne je změna mnohem komplexnější: „Svět se změnil a naše staré vědomosti ze školy už nebudou stačit. Potřebujeme nové dovednosti jako analýzu dat, ale především přesun priorit: rozhodující roli budou v budoucnu hrát měkké dovednosti, emoční inteligence a další dříve podceňované aspekty.“

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Právě touto formou budou v blízké budoucnosti probíhat nejdůležitější projekty. „Role státu je zásadní, každý projekt musí řídit jeden subjekt a pokud se stát projektu účastní, měl by to být on,“ domnívá se Sabina Kijonková. Podle Taťány Le Moigne je úloha soukromé sféry především v práci s novými technologiemi, v níž má nad státem náskok. „Dobrým příkladem, kde spolupráce byznysu a veřejného sektoru funguje, je třeba projekt SONIA aneb využívání bankovní identity při digitálním úředním styku,“ uvedla Jana Brodani.

Demokracie v digitálním světě

Z dalších panelových diskusí stála nepochybně za pozornost i ta, která celou konferenci uzavírala – týkala se budoucnosti vlád a demokracie v měnícím se světě. Podle české eurokomisařky Věry Jourové se svobodný západní svět dostává do situace, kdy musí dbát na sdílené hodnoty navzdory tomu, že čistě z ekonomického hlediska může být výhodnější jiné řešení. To se týká především sdílení technologií s autoritářskými či přímo totalitními režimy. „Je potřeba stanovit si pevné zásady a pak zajistit, aby třeba Čína nebo Rusko nemohly využívat vyspělé technologie vyvíjené Západem, pokud nezmění své praktiky,“ prohlásila eurokomisařka. Totéž se podle ní týká dovozu technologií z těchto zemí na Západ, tedy například tolik diskutovaného budování 5G sítí.

Související článek

T-Mobile v Praze a Brně spouští síť 5G

T-Mobile spustí v Česku 1. listopadu komerční provoz mobilní sítě 5G. V Praze a v Brně bude mít do konce roku k dispozici 5G signál více než čtvrtina populace. Výhody připojení prostřednictvím sítě páté generace budou moci vyzkoušet všichni zákazníci operátora, kteří se nacházejí v širších centrech jednoho z měst, disponují zařízením s podporou 5G a SIM kartou podporující LTE.

Datový analytik František Vrábel, který na rizika přicházející z autoritářských režimů upozorňuje soustavně, míní, že situace v západním světě se mění k lepšímu. „Představitelé předchozí Evropské komise na mě koukali jak na blázna, když jsem jim vyprávěl, co všechno nám od Ruska hrozí. Současné vedení EU si už rizika uvědomuje a přehodnocuje své postoje.“ Podle Vrábela však velké riziko hrozí i na Západě samém, především od sociálních sítí: „Ve společnosti roste nespokojenost a projevy nenávisti a já se domnívám, že je důvodem práce algoritmů na Facebooku a dalších sítích. Jsou psané tak, aby filtrovaly názory podle spřízněnosti a vytvářely názorové bubliny, což je pro společenskou soudržnost velmi nebezpečné.“

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama