foto: Tomáš Hejzlar

„Severní Čechy mohou být Skandinávií Česka,“ říká Tomáš Siviček, který proměňuje Ústecko

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Poválečné vysídlení a následný příchod nových obyvatel bez vztahu ke kraji i valného vzdělání. Desítky let ekologické devastace spojené s těžbou uhlí a bezzubá porevoluční snaha s tímto regionem udělat něco, co by jeho situaci zlepšilo. Severní Čechy jsou jakoby zakleté. Pořád ale existují lidé, kteří tento region nezatracují. Naopak se ho snaží dostat na úroveň západní Evropy, která je odsud jen pár kilometrů. Třeba Tomáš Siviček, šéf Inovačního centra Ústeckého kraje.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Poválečné vysídlení a následný příchod nových obyvatel bez vztahu ke kraji i valného vzdělání. Desítky let ekologické devastace spojené s těžbou uhlí a bezzubá porevoluční snaha s tímto regionem udělat něco, co by jeho situaci zlepšilo. Severní Čechy jsou jakoby zakleté. Pořád ale existují lidé, kteří tento region nezatracují. Naopak se ho snaží dostat na úroveň západní Evropy, která je odsud jen pár kilometrů. Třeba Tomáš Siviček, šéf Inovačního centra Ústeckého kraje.

Související článek

Král 3D tisku z Holešovic: Češi jsou ohromně tvořiví, je dobré dát jim příležitost

Nemá tak slavné jméno jako Jaromír Jágr nebo Petra Kvitová, ale v tom, co dělá, je možná ještě slavnější. Osmadvacetiletý Josef Průša patří k největším světovým výrobcům 3D tiskáren a na jeho „farmu“ do pražských Holešovic se jezdí dívat lidé z Evropy i ze zámoří. Průša přitom podle svých slov zůstává klukem, co si rád hraje. Je to vidět i na jeho dalších aktivitách.

Cíl Tomáše Sivička není malý. Věří, že do třiceti let se z tohoto kraje podaří udělat českou Skandinávii a během pár roků se pod Krušnými horami budou prohánět autonomní vozy. Právě na samořiditelná auta totiž sází. Jejich vývoj i provoz podle něj ovlivní strojírenství, chemický průmysl i samotná severočeská města. Ze sto čtyřiceti nejen místních lidí se díky němu stali učitelé autonomních vozů. A na sever láká další. „Počet příležitostí srovnatelných s Prahou u nás roste. Jsou tu technologické firmy, které se otevírají světu, působí globálně a dají vám příležitost v nich rozběhnout kariéru. Máte tu příležitost k rychlejšímu kariérnímu růstu než v metropoli,“ říká Tomáš Siviček.

Stačí to k tomu, abyste vzdělané a technologicky zdatné lidi přesvědčil, aby se odstěhovali do severních Čech?

Představte si, že končíte školu a potřebujete bydlet. Základní ekonomický důvod jsou ceny nemovitostí. Za cenu pražského bytu pořídíte u nás skoro panelák. Pokud se ekonomická situace severních Čech zlepší – a ona se zlepší – vyděláte už jen na tom, že ceny nemovitostí vzrostou. Roli může hrát i to, že u nás nemusíte řadu hodin cestovat, abyste se dostal do přírody. Tady máme hory kousek za domem. Naše hory jsou volné, neokoukané. Už to nejsou zničené lesy jako dříve, ale úchvatná část přírody, ne nadarmo se nazývá České Švýcarsko.

Krom mladých profesionálů bychom mohli být zajímaví i pro lidi, jimž je kolem čtyřiceti, kteří už mají odrostlejší děti, kariérně si naplnili ambice, ale stále mají vize. Ti u nás mohou pomáhat při rozjedu poboček mladých firem. Ráno si vyrazí na běžky a v devět budou v práci.

„Digitální ekonomika, počítač a hezká příroda je skvělá kombinace.“

Mluvil jste o rychlém startu kariéry. Obecně ale mají severní Čechy pověst kraje horníků a vybydlených paneláků. Jak se v takovém prostředí dá dělat technologická kariéra?

Na technologickou kariéru vám stačí počítač a internet. Možná znáte Filipa Molčana – to je přesný příklad start-upera z chalupy v horách. Tráví spoustu času v přírodě a přitom vede globálně působící firmu. Globální ekonomika nabízí příležitosti i pro odlehlejší lokality anebo pro introvertnější typy, pro lidi, kteří mají rádi klid. Digitální ekonomika, počítač a hezká příroda je skvělá kombinace.

Související článek

„Sci-fi filmaři se trefili, mýlili se vědci,“ říká nejlepší český vědec, který vyvíjí nanoroboty

Jsou nanotechnologie požehnáním, nebo naopak skrytou hrozbou? Dokážou léčit nemoci, jak to prorokoval Karel Zeman a jak o tom zpívali Tata Bojs, nebo se jich máme bát, jak radil spisovatel Michael Crichton, autor například Jurského parku?

Sázíme na exponenciální technologie. Jejich start je celkem pozvolný, na začátku jim málokdo věří. Ale když už do jejich vlaku naskočíte, vytáhnou vás do ekonomického růstu. Proto jsme si vybrali oblast, která má k regionu vztah a zároveň nám dává možnost poměrně rychle dohnat technologické zaostávání. Celý region se pohne, jen když v něm bude šlapat ekonomika. Sypání peněz do vyloučených lokalit nepomůže. Potřebujme změnit strukturu migrace do regionu. Fascinuje mě otázka, jestli je možné z lidí, kteří jsou pro mnohé odepsaní, vychovat digitální dělníky. Myslím si, že by to mohlo jít. Pilotní projekt v Ostravě, kdy z horníků udělali programátory, už proběhl (šlo o aktivitu společnosti LMC, pozn. redakce).

V souvislosti se severními Čechami a moderními technologiemi se hodně mluví o autonomní mobilitě. Vypadá to, jak byste se na autonomní auta soustředili. Je to jen zdání?

Ten obrázek je zjednodušený. Začali jsme s projektem autonomních vozů díky spolupráci se společností Valeo. Objevila se možnost, že pokud najdeme třicet šikovných lidí, rozjede projekt u nás. Na konci roku 2016, dva týdny před Vánoci, jsme našli takových lidí sto, dneska jich je sto čtyřicet.

Co tedy dalšího kromě automobility řešíte?

V aktuálně schválené regionální inovační strategii je autonomní mobilita pojítkem mezi příležitostmi pro stávající odvětví – chemii, energetiku, sklářský průmysl, strojírenství – a těmi, které se nově tvoří a které budou mít velkou dynamiku. Sem spadá například kreativní průmysl. V autě se bude dít spousta zajímavých věcí. Vzdělávání, zábava – infotainment. K tomu je zapotřebí navrhnout a vytvořit software. Bude se měnit i design auta. Protože chytrá auta nebudou tolik bourat, nebude zapotřebí tolik deformačních zón. 
Zároveň má autonomní mobilita průnik i s problematikou chytrých měst, protože chytrá auta budou měnit způsob, jak se lidé po městech pohybují. Je důležité, aby na to byly města a obce připraveny a aby se změnami dokázaly pracovat.

„IBM, Google, ambiciózní start-upy ani talentované lidi nenalákáte na to, že chcete hrát pralesní ligu.“

Jsou na změnu připravena i zmíněná odvětví?

Když jsme se ptali firem na jejich strategické výzvy, říkaly, že to určitě bude elektromobilita, nové materiály, například kompozity a 3D tisk, a také využití vodíku a dalších zdrojů energie. Čtyři domény, tedy chemii, energetiku, sklářství a strojírenství, chápeme jako součást strategického rámce, který pomůže lokální ekonomice. Pro plné fungování exponenciálních technologií jak v těchto čtyřech doménách, tak v nových oblastech je nutné rozvíjet lidské zdroje. Bez nich to nepůjde. Existují dovednosti a znalosti, které nazývám tranzitivní. Ty jsou využitelné nejen v autonomních vozech, ale obecně v průmyslu.

Vztah mobility ke stávajícím a novým odvětvím podle regionální inovační strategie velmi názorně ilustruje tento obrázek. -

Jaký vliv na to všechno bude mít umělá inteligence?

Státy do ní investují mnoho energie i pozornosti, chrlí se strategie, navyšují veřejné i soukromé rozpočty. Bavíme se o dovednostech v rozpoznávání obrazu a zpracování velkých dat. To vše bude firmy ovlivňovat. Už dnes se firmy snaží věci zjednodušovat, optimalizovat a automatizovat. Vyhodnocují data v reálném čase. Když to zkombinujeme s nástupem 5G sítí, půjde o stejně zásadní změnu, jakou byl přechod z psacího stroje na počítač. 5G přinese firmám možnost zpracovat násobně větší objem dat. A města musí být připravena na to, že data, která se sbírají, jsou využitelná třeba k automatizaci veřejné správy. Takže jsme se od jednoho projektu dostali ke strategickému rámci, který pomáhá celé ekonomice.

Jak se to podařilo?

Od prvního jednání s firmou Valeo jsme řekli, že u nás chceme pobočku a uděláme pro to všechno. Nemáme sice velké zkušenosti s autonomními auty, ale kdo je má? A vytvořili jsme spirálu příležitostí. Bavili jsme se o tom, jestli firmě dáme možnost testovat vozy na polygonu, ve městě a na dálnici. Když testovací zónu ve městě propojíme dálnicí s drážďanskou zónou, pak dáváme této firmě – a nejen jí – obrovské možnosti pro rychlé testování a dodávky zákazníkům. Zrychlí tak vývoj a zlepší svůj byznys. Vytváříme tím unikátní prostředí, které mohou využít. A když přijdou firmy, přijdou pracovní příležitosti. A tím se vracíme k vaší první otázce.

Související článek

Nový Volkswagen Passat dokáže jet skoro sám. A to víc než dvoustovkou

Automobilka Volkswagen už zkraje března představí veřejnosti nový Volkswagen Passat – vůz, jehož se v rámci všech generací prodalo už téměř 30 milionů kusů. Passat tradičně bojuje s řadou konkurentů, například Škodou Superb. Musí proto nabídnout něco navíc. Tentokrát je to kromě jiného také funkce Travel Assist, díky které auto dokáže jet téměř samo. A to až do rychlosti 210 kilometrů za hodinu.

Jestli má Ústecký kraj dost kvalitních lidí, kteří na takových projektech mohou pracovat…

V projektu máme aktuálně sto čtyřicet lidí a chceme, aby své zkušenosti mohli dál rozvíjet. Jednáme s Valeem o tom, jak je posunout ke složitější práci. Přemýšlíme, jak nastavit spolupráci s univerzitou, aby se na ní vyučovalo to, co je potřeba. Je za tím spousta práce a aktivit. Jsme rádi, že Valeo i ministerstvo dopravy nás v našich ambicích podporují a že se díky projektu Re:start (projekt restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který vychází z usnesení vlády z roku 2015, pozn. redakce) podařilo sehnat dost peněz na studii proveditelnosti autonomní mobility.

To je studie, kterou loni dělalo KPMG?

Dělali ji spolu s ČVUT. Studie je hotová a říká, kde a jakým způsobem by se mělo testovat. Testovací zóny jsou definovány, teď se musí nastavit spolupráce všech subjektů, formálně deklarovat zájem a hlavně najít manažera zóny. To může být člověk, ale třeba i firma. Model může být podobný mýtnému – bude to operátor, který se bude o zónu starat a podílet se na výnosech z jejího využívání.

Pak bude zapotřebí zónu rozvinout pro testování ve větším rozsahu, aby Ústí nad Labem získalo dostatek dat. Například o pohybu aut a dalších objektů, třeba chodců a takzvaných nezapojených vozidel. Sháníme pro ni prvního klienta. Může to být například Valeo nebo Škoda, se kterou Valeo spolupracuje. Může to ale být jiná firma, která ocení možnost testování na polygonu i v reálném provozu. Na polygonu nedokážete nasimulovat všechny situace jako pohyb lidí či zvířat. Test v reálném prostředí sice přináší nějakou míru rizika, ale také unikátní data.

Předpokládám, že to je polygon, o kterém hovořil ministr dopravy Daniel Ťok na nedávné akci Digitální Česko. Tam mluvil i o testovacím provozu na D8.

Tak toto mi nejspíše uniklo. Ale pokud to tak je, podpora ze strany ministerstva nás těší. Dlouhodobě nám ministerstvo pomáhá rozvíjet záměr testovat na dálnic D8 mezi Ústím a Drážďany. Diskutovalo se i o záměru vystavět velký národní testovací a certifikační polygon; byli bychom rádi, kdyby byl v našem regionu. Vhodných lokalit máme hodně. Vláda by najednou vyřešila podporu automobilového průmyslu i transformace regionu. Jako zajímavou myšlenku vnímáme i vznik sítě menších polygonů, které by vystavěli soukromí investoři s podporou státu a jejich kapacitu by museli sdílet. To by mohlo výstavbu potřebné infrastruktury urychlit, a možná i zlevnit.

„Především učíme auto, aby správně rozpoznalo svoje okolí a správně se rozhodovalo.“

Spolupracujete nějak s BMW při výstavbě jejich polygonu u Sokolova?

Potkali jsme se se zástupci BMW na česko-sasko-bavorském inovačním dni, který loni organizovala německá ambasáda v Praze. BMW nás nepotřebuje z hlediska infrastruktury, tu si zajistí sami. Chceme s nimi ale spolupracovat například při přístupu k talentům.
Je tu také drážďanský Volkswagen, jeden z ambasadorů myšlenky dálničního propojení zón v Ústí nad Labem a Drážďanech, pro který je zajímavý reálný městský provoz. Volkswagen má obrovské nakumulované know-how z vlastních výzkumných projektů i ze spolupráce s drážďanskou univerzitou. Jsou to velmi zajímavé věci. Plus připočtěte aktivity na autodromu Most a aktivity DEKRA na Lausitzringu.

„Směrem k politikům uplatňujeme jednu zásadu: komunikujeme se všemi, kteří chtějí něco opravdu dělat, a jsme rádi, když se pak něco povede," říká Tomáš Siviček. -

Co vlastně vašich 140 lidí učí autonomní auta?

Především učíme auto, aby správně rozpoznalo svoje okolí a správně se rozhodovalo. Jak jedou a jak veliká jsou jiná auta, jak velké jsou statické objekty, jak jsou nakreslena čáry na silnici, musí také rozpoznat chodce nebo psa. Od popisování objektů se posouváme na úroveň hodnocení algoritmu, tedy hodnocení toho, jestli se auto rozhodlo správně a jelo bezpečně. Naši lidé jsou učitelé chytrých aut.

Související článek

Chytré lampy v Dolních Břežanech měří hluk i kvalitu vzduchu, počítají auta a umí šířit Wi-Fi

V klidné rezidenční obci kousek od Prahy svítí chytré lampy, které se i během noci zapínají a vypínají podle aktuální potřeby. Navíc nonstop měří řadu údajů počínaje znečištěním ovzduší přes hluk až po počet projíždějících aut. Použitý systém navíc do budoucna slibuje i další výhody. Tak to dnes vypadá v Dolních Břežanech, které si pro svůj pilotní projekt vybrala firma Byzance. Pro řadu starostů ale bude zásadní hlavně informace, že jedna chytrá lampa vyjde jen na dva a půl tisíce korun.

Jaké máte další plány?

Rádi bychom z těch sto čtyřiceti lidí vybrali ty nejlepší do zamýšlené nově zřízené pobočky Valeo. Expertů na umělou inteligenci je celosvětově málo. Firmy je poptávají, ale školy je nedodávají. Vymýšlíme několikaúrovňový systém, včetně neformálních kurzů, který nám dovolí rychle trénovat kvalitní lidi. Potřebujeme jak IT dělníky, tak ty, kteří budou řešení vymýšlet.

Kdy se tedy na ústecké univerzitě otevře obor umělá inteligence?

Právě se připravuje magisterský obor pro práci s daty – jednáme s IBM, Valeem, dalšími firmami a univerzitou. Ale obor neakreditujete bez docenta. Potřebujeme více úrovní, aby celý systém nebyl závislý na jednom člověku.

„Jedna koruna investic do nás přináší tři koruny vygenerovaných příležitostí do celého regionu.“

Spolupracujete spíš s rodáky, nebo lidmi, kteří se do regionu přistěhovali?

Je to zdravý mix. Bez místních patriotů by to byla násilná aktivita. Ale nás náplav je tu dost. Díky tomu, že jsme přišli odjinud, nemáme hlavu v černém mraku, vnímáme příležitosti, které je možné proměnit na byznys.

Ozývají se nám lidé, kteří nemají k regionu vztah, ale baví je téma. A začínají se ozývat úspěšní lidé, kteří svoji identitu s regionem zatím nespojovali. Třeba jsou odsud, ale studovali jinde, nebo jsou naopak z jiné části Česka, ale chodili v Ústí do školy, nebo tu měli babičku, za kterou jezdili. Vazby se začínají objevovat. Snažíme se ukazovat politikům, že by se neměli bát mluvit o náročnějších tématech, která jim nepřinesou body v krátkodobém horizontu, ale které mohou přilákat jiný typ voličů, než v regionu zatím jsou.

Pohybujete se v dost složitém prostředí – jednáte s vládou, krajem, městem, univerzitou, zástupci průmyslu. Jak se v takovém prostředí vyjednává?

Složitě. Můžete ale vytvořit skupinu lidí, v níž si každý vezme nějaký úkol a dělá to, v čem je dobrý. Změna regionu vyžaduje větší vizi. Bez ní by to nešlo. IBM, Google, ambiciózní start-upy ani talentované lidi nenalákáte na to, že chcete hrát pralesní ligu. Když ale řeknete, že chcete region výrazně proměnit a že jim chcete pomoci ke globálnímu úspěchu, začnou se objevovat jiné otázky a vymaníte se z debaty, proč co nejde.

Při pohledu z Prahy vypadá politická reprezentace v severních Čechách hodně tradičně orientovaná. Komunistický hejtman, ne úplně progresivní sociální demokracie. Když k tomu ještě přidáte ústecké zastupitelstvo, které v minulém volebním období také nebylo nijak přehledné… Jak je dokážete nadchnout pro inovace?

Směrem k politikům uplatňujeme jednu zásadu: komunikujeme se všemi, kteří chtějí něco opravdu dělat, a jsme rádi, když se pak něco povede. Věcí ke zlepšení je hodně a my se nechceme vracet do diskuse, kdo za co může. Je skvělé, že inovační centrum v našem kraji vzniklo. Naše přínosy jsou prokazatelné. I kdybychom se bavili čistě účetně, jedna koruna investic do nás přináší tři koruny vygenerovaných příležitostí do celého regionu. A to se nebavíme o návazné spolupráci a společenských dopadech. Myslím, že za třicet let by severní Čechy mohly být Skandinávií Česka.

Související článek

Internet chceme i v autě. S Chytrým autem od T-Mobile jezdí denně přes pět tisíc řidičů

Služba Chytré auto od českého T-Mobilu slaví dvouleté narozeniny fungování v Česku. V prodeji je také v Německu a Rakousku, od 18. prosince zamířila do prodeje také v Polsku. V Česku se těší velké popularitě mezi řidiči osobních aut i dodávek. Mezi nedávnými novinkami se objevila asistenční služba v ceně, a to včetně odtahu či zapůjčení náhradního automobilu v Česku a zemích EU.

Věřím, že dnešní brownfieldy se promění na výkladní skříně města budoucnosti. Na živé laboratoře, kde se technologie budou vyvíjet, testovat a prezentovat a zároveň budou sloužit ke kvalitnějšímu životu a práci. Vznikne tu mix zajímavých firem založených na inovacích a technologiích, kvalitního bydlení, míst pro volný čas v nádherné přírodě a dalších služeb. Místo problému budeme magnetem příležitostí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama