foto: iStockphoto.com

Jak se vyhnout davům? Napoví aplikace z dílny ČVUT

Věci chytřetéma 5 min čtení

Nechcete strávit mládí čekáním ve frontě u pokladny? Patříte k ohroženým skupinám a snažíte se vyhýbat místům s velkým počtem lidí? Pak určitě oceníte aplikace od vývojářů z ČVUT.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Nechcete strávit mládí čekáním ve frontě u pokladny? Patříte k ohroženým skupinám a snažíte se vyhýbat místům s velkým počtem lidí? Pak určitě oceníte aplikace od vývojářů z ČVUT.

Související článek

Chytrá termokamera od brněnské firmy v obchodě zkontroluje, zda nemáte teplotu

Brněnská firma Satomar vyvinula termokamery, které okamžitě a automaticky identifikují lidi se zvýšenou teplotou. Jsou přitom výrazně levnější než ty, které jsou dostupné na trhu – a to díky tomu, že data zpracovávají v cloudovém prostředí pomocí umělé inteligence. Sériová výroba má začít ve druhé polovině května.

V souvislosti s koronavirovou pandemií si teď řada z nás dává pozor na to, aby se vyhnula davům, kde je riziko nákazy virem největší. S tím může nyní pomoci aplikace Nebojsa od tvůrců z ČVUT. Ta prostřednictvím dat sesbíraných v aplikaci FreMEn dokáže předpovědět, kdy a kde se pohybuje nejméně lidí.

Obě aplikace začali vyvíjet na půdě ČVUT v březnu. „Prošli jsme si vědecké publikace popisující situaci v Singapuru a dalších asijských městech. Z těch vyplývalo, že se koronavirus primárně nešíří náhodnými kontakty, ale z ohnisek nákazy,“ uvádí Tomáš Krajník z ČVUT, který je jedním z autorů Nebojsy, a dodává, že se autoři aplikace chtěli zaměřit na to, aby se lidé těmto ohniskům aktivně vyhnuli. Z vědeckých studií totiž vyplývalo, že k přenosu nemoci dochází právě během špiček vytíženosti obchodů, MHD a jiných veřejných míst.

Aplikace Nebojsa umožňuje vyhledat místa, kde by se mohly shlukovat davy, a naplánovat si jejich návštěvu tak, aby zde bylo co nejméně lidí. Pokud je někdo citlivý na nákazu, ať už koronavirem, nebo chřipkou, a potřebuje uskutečnit pochůzky k lékaři nebo si zajít nakoupit, může tak snížit riziko přenosu nemoci. „Lidem uděláme předpovědi na několik dní, které jim ukážou předpokládanou vytíženost daných míst. Uživatel od nás dostane doporučený čas návštěvy a časovou linku, kdy je jak místo vytížené. Sám se tedy může rozhodnout, kdy, a pokud vůbec, tam půjde,“ vysvětluje Krajník.

Jedna data přijímá, druhá vydává

Nebojsu doplňuje ještě FreMEn Explorer. Ten sbírá data od uživatelů a návštěvníků míst. „Člověk skrze něj oznámí, že je na daném místě hodně, nebo naopak málo lidí. Sbíraná data jsou plně anonymní. Sbírají se pouze data o místech, nikoliv o lidech. Aplikace si vezme GPS souřadnice a pošle je na server, který si data zapamatuje. Uvádí se okamžik návštěvy, souřadnice, hustota lidí uvedená jako subjektivní hustota od „nikdo tu není“, až po „je tu hlava na hlavě“, přibližný počet lidí a typ místa. V tuto chvíli pracujeme s pěti typy míst, jsou to obchody, lékárny, dětská hřiště, parky a úřady,“ vyjmenoval Tomáš Krajník.

Související článek

Rozběhla se další součást chytré karantény. Splní aplikace eRouška svůj účel?

Jeden z nástrojů chytré karantény, aplikace eRouška, je již pár dní v provozu. Jak funguje v praxi a co si od ní její autoři slibují?

Server data o místech a časech uloží. V okamžiku, kdy se jiný uživatel prostřednictvím Nebojsy zeptá na vytíženost místa, server vyhledá a zpracuje data z blízkých a podobných míst, vytvoří předpověď na dva dny dopředu a doporučí čas návštěvy. Algoritmus zahrnuje také prvek náhody. „Je to kvůli tomu, aby lidé nedostali doporučení na stejnou dobu, a celé to tak nepůsobilo kontraproduktivně,“ vysvětlil Tomáš Krajník.

Nepotřebuje big data

Podobnou funkci, tedy zobrazení vytíženosti místa, nabízejí také mapy od Google. Od Nebojsy se ale výrazně liší. „To, co vidíte v Google mapách, se zakládá na big datech. Jedná se tedy o data, která automaticky sdílejí uživatelé, pokud mají povolený přístup k poloze mobilního telefonu. My jsme s tím porovnávali modely, které vytváří Nebojsa například v Kralupech nad Vltavou. Aplikace od Google vám řekne, že máte jít třeba do Tesca ráno, ale ve skutečnosti zjistíte, že je plné seniorů. To, co nám říká Google, není totiž počet lidí, ale počet smartphonů. To, co nám říká Nebojsa, je předpověď založená na skutečném a pozorovaném počtu lidí.“

Výhodou tohoto sběru dat je, že nepotřebuje velké množství uživatelů. Díky umělé inteligenci dokáže vytvořit spolehlivý model i na základě jednotek pozorování. Jaká místa jsou již pokryta, a která by potřebovala lepší datasety, je možné zjistit zde.

Související článek

Pomohou big data přežít turistickému průmyslu v Česku?

O anonymizovaných datech o pohybu lidí se v poslední době mluví především v souvislosti s pandemii koronaviru. Pomoci ale mohu i jinak. Třeba v cestovním ruchu. Jak? K čemu slouží? A co z nich můžou samosprávy i podnikatelé vyčíst?

Na rozdíl od Google je Nebojsa také výrazně pružnější. „Když se zavedly vládní intervence, došlo k výrazné změně dynamiky návštěvnosti obchodů. Google potřebuje hodně dat, aby postavil své modely, ale algoritmus, ve kterém to zpracovává, je založený na jednoduchých histogramových metodách. Rozdělí časovou osu po hodinách a sčítá uživatele. Než se změna promítne do předpovědí, tak to trvá dlouho. Naše modely a priori předpokládají, že dat bude málo a dynamice se přizpůsobí rychleji,“ porovnává obě služby Krajník.

Chytřejší a modernější

V souvislosti s aplikacemi zmiňují její tvůrci pojem Hygiena 4.0. „Průmysl 4.0 souvisí s využitím umělé inteligence v průmyslu tak, že nevytváříte masově výrobky na pásech a neprodáváte je plošně, ale cílíte na konkrétní lidi a jejich potřeby. Stejně tak je možné mít plošná hygienická opatření, která jsou účinná, ale necitlivá. Lze to udělat chytřejším a cílenějším způsobem,“ prohlašuje Krajník.

Aplikace někomu může na první pohled připomínat eRoušku, jeden z nástrojů chytré karantény. Podle Krajníka je mezi nimi ale významný rozdíl. „Chytrá karanténa a eRouška jsou zaměřeny na intervenci skrze stopování kontaktů již nakažených lidí. Nebojsa se nezaměřuje na intervenci, ale na prevenci toho, aby se lidé nakazili,“ popisuje vývojář.

Pro plné zobrazení rozklikněte: Porovnání dat od Google (vlevo) a Nebojsy (vpravo). -

Smyslem aplikace není soupeřit s eRouškou nebo chytrou karanténou jako takovou. „Nechceme zpochybňovat dobré úmysly tvůrců aplikací chytré karantény, ale aby tyto fungovaly, je třeba aby je používalo alespoň 60 procent lidí. To by znamenalo přes 80 procent uživatelů smartphonů. I pro nás je důležité, abychom měli uživatelů více, ale zdůrazňujeme, že jich nepotřebujeme zdaleka tolik. V Kralupech dělalo mapu pravděpodobně méně než pět lidí. Přesto jsou výsledné předpovědi mnohem lepší než ty, které poskytuje Google,“ uvádí Krajník.

Související článek

Chytrá karanténa: opravdu je na ni stát připraven?

Nejlepší lék na pandemii. Recept osvědčený na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji, který umožní uvolnit plošná omezení a vrátí nám normální život. Takhle představují chytrou karanténu úřady. Otázka je, jestli v tom ale není háček…

K tomu, aby lidé data od Nebojsy využívali, navíc nepotřebují ani chytrý telefon. Předpověď vytíženosti míst může klidně uživatel aplikace vytisknout a pověsit třeba na nástěnku v chodbě paneláku nebo přišpendlit na dveře domova pro seniory. Tak se data o pohybu lidí dostanou i mezi ty, kteří technologiím neholdují.

Ačkoliv je aplikace již ke stažení, její vývoj bude dále probíhat. „Získali jsme financování od Technologické agentury, předtím nám mnoho lidí pomáhalo zadarmo. Nyní jsme dostali další dotaci prostřednictvím aktivity Hack the Crisis od CzechInvestu. Žádali jsme o další granty, bohužel ve vědeckém prostředí to nejde tak rychle,“ uzavírá Tomáš Krajník.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama