foto: iStockphoto.com

Mladí lékaři proti eNeschopence. Ohrožuje podle nich pacienty

Stát chytřetéma 6 min čtení

„Přicházíme pečovat, ale místo toho vidíme administrativu a byrokracii.“ Mladí praktičtí lékaři se spojili, aby vůbec poprvé vydali společné prohlášení. A v něm vystupují proti elektronické neschopence. A nejsou sami, bouří se proti ní i další skupiny. Nelíbí se jim, že zatímco od digitálního projektu by se dalo očekávat, že jim práci zrychlí, potýkají se s pravým opakem. A ještě k tomu zadarmo.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

„Přicházíme pečovat, ale místo toho vidíme administrativu a byrokracii.“ Mladí praktičtí lékaři se spojili, aby vůbec poprvé vydali společné prohlášení. A v něm vystupují proti elektronické neschopence. A nejsou sami, bouří se proti ní i další skupiny. Nelíbí se jim, že zatímco od digitálního projektu by se dalo očekávat, že jim práci zrychlí, potýkají se s pravým opakem. A ještě k tomu zadarmo.

Přidávání administrativy podle vydaného memoranda ohrožuje zdraví pacientů. „Papírová administrativa je jen vyměňována za elektronickou, která však obvykle neplní svou hlavní funkci ušetření času. Příkladem je třeba eRecept s velkou složitostí inicializace a nebezpečím zneužití elektronického podpisu, ale hlavně aktuální eNeschopenka, která přesouvá práci úředníků na zdravotníky a díky její nepřipravenosti musí být prosazována výhrůžkami,“ cituje z memoranda mladých praktiků Vojtěch Mucha. Sám působí jako praktický lékař, který má asi tři čtvrtě roku po atestaci. Odráží tak argument protistrany, podle níž lékaři počítačům nerozumí, a tak mají s jakýmkoliv podobným systémem problém.

Související článek

eNeschopenka startuje. Bulovka vyvinula vlastní aplikaci a nabízí ji nemocnicím zdarma

S rokem 2020 přichází do ordinací českých lékařů novinka v podobě povinného vyplňování elektronické neschopenky – eNeschopenky. Privátní lékaři i nemocnice tak mají poslední dny na to, aby se na novou formu komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravili. Státním nemocnicím může pomoci i speciální software, za kterým stojí IT oddělení pražské Nemocnice na Bulovce. Lze jím nahradit řešení nabízené ČSSZ.

„Ač je to paradoxní, je to dokonce naopak,“ vysvětluje. „Starší praktik prostě eNeschopenku pošle, i když systému třeba tolik nerozumí. My se v tom vrtáme, vyplňujeme, snažíme se vyřešit – a to trvá,“ popisuje Mucha.

Podle něj se mu od ledna, od kdy je elektronická forma zaznamenání pracovní neschopnosti povinná, práce s její administrací protáhla. Zatímco vystavení její papírové formy mu dřív trvalo mezi pěti až deseti minutami, teď si na vyplňování vyhrazuje přes deset minut. „Jenže to ještě není ten největší problém. Nejhorší je to vše kolem – když pacient řekne, že potřebuje změnit bydliště, zaměstnavatele, nebo si uvědomí, že neschopenku vlastně vůbec nechce a raději si vezme sick day. A další čas nám zabere to, když nám denně volají zaměstnavatelé s tím, že jim potvrzení vůbec nepřišlo,“ uvádí.

Papírový relikt v elektronické podobě

Sdružení praktických lékařů situaci rovnou označilo za neúnosnou s tím, že ministerstvo o funkčnosti eNeschopenek veřejnosti neříká pravdu. A činnost, kterou mladí lékaři vůbec nechtějí dělat, požadují alespoň zaplatit. „Lékaři museli zakoupit speciální moduly ke svému zdravotnickému softwaru a platí za jejich provoz desítky tisíc ročně, stejně tak za práci IT specialistů, bez kterých se eNeschopenka neobejde. To jim, stejně jako jejich námahu s vedením neschopenek, nikdo nehradí, a vše dělají zadarmo. Pokud se s ČSSZ na úhradě nedohodneme, zažalujeme ji,“ uvedl rovnou Petr Šonka, předseda sdružení.

Doktoři do elektronických formulářů kromě údajů spojených s nemocí vyplňují řadu dalších podrobností. Třeba to, kde bude pacient během nemoci, kdy přijde na kontrolu, kdo je jeho zaměstnavatel nebo jaká je jeho profese. „Většina z toho přeci vůbec nepatří do kompetence lékaře,“ myslí si Mucha. Přiznává ale, že takové údaje obsahoval i papírový formulář. Dalo by se však očekávat, že to se s posunem do digitálního prostředí změní. „To byl takový komunistický relikt. Navíc papírový formulář bylo možné odeslat i bez těchto údajů. To s elektronickým nelze,“ vysvětluje.

Každý z úkonů, tedy vystavení a ukončení pracovní neschopnosti, vyčíslilo Sdružení praktických lékařů a Česká lékařská komora na 92 korun. Jde o analogii toho, co platí uchazeči o zaměstnání, pokud se potvrzení vystavuje na jejich žádost. Dohromady by se tak všechny úkony vyšplhaly na 471 milionů korun ročně. A přesně o tyto peníze se lékaři přou – pokud prý musejí řešit administrativu, chtějí za ni dostat zaplaceno. Jenže se setkávají s nepochopením.

Ministerstvo se raduje

Na druhé straně panuje, alespoň směrem k veřejnosti, naprostá spokojenost. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém facebookovém profilu zveřejnila uspokojení nad tím, že i poslanci ze sněmovního sociálního výboru uznali, že eNeschopenky nehledě na občasné dětské nemoci fungují. „Zásluhu na tom do značné míry mají lékaři, kteří se s novinkou sžili a naučili se s ní pracovat. Jsem ráda, když i oni uznávají, že šustit v jednadvacátém století papírem je přežitek, a moc jim za to děkuji,“ vzkázala.

Ke konci ledna si Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Českou správou sociálního zabezpečení nechalo udělat analýzu, podle které bylo za necelý měsíc fungování systému vydáno přes 208 tisíc elektronických neschopenek. Jen zhruba tři procenta z celkového objemu nemocenských lékaři vystavili papírově. Oficiálně by to neměli dělat, ale úřady už dřív uváděly, že jim zatím žádné sankce nehrozí. Resort zmiňuje, že se systém sice potýkal s nějakými výpadky či zpomalením, bylo jich ale minimum. A pokud měli lékaři nějaké problémy, tak spíš s tím, že jim dodavatelé jejich softwaru možnost pracovat se systémem prostě nezahrnuli.

Související článek

Onkolog Vyzula: Digitalizace zdravotnictví ušetří peníze, které použijeme na nové léčebné postupy

eRecept – asi nejhmatatelnější a největší projekt českého zdravotnictví spojený s plánem na jeho digitalizaci. Vznikal bolestně, a ani letos, kdy začal fungovat, není pro lékaře povinný. Přibližně devadesát procent lékařů ale začalo eRecept používat. Každý měsíc jich tak vytvoří necelých pět milionů kusů. Ostatní lékaři, kteří zatím odolávají, si i ve třetím tisíciletí vystačí s tím, že pacientovi recept vypíší rukou. Co dalšího ve spojení s moderními technologiemi můžeme čekat? Na to jsme se zeptali Rostislava Vyzuly, lékaře, poslance a také předsedy zdravotního výboru a podvýboru pro eHealth.

To ale podle těchto firem bylo v daném čase na hranici realizovatelnosti. Už v prosinci například společnost Medax spravující systém SmartMedix hlásila, že pokud by na zahrnutí eNeschopenky do jejích systémů pracoval jeden člověk, zabralo by mu to hned několik měsíců každodenní práce. A nechat jej vyzkoušet lékaři? To se podle ní stihnout už nedalo. Jiné firmy její zapracování do svých systémů rovnou odmítly.

Digitální přepis v řádu dnů

Kromě samotné výměny názorů o rychlosti systémů a o tom, kdo by měl práci platit, je stále technická stránka celých eNeschopenek přinejmenším mnoha zainteresovaným nejasná.

Tak třeba podle zástupců účetního systému Money může doručení eNeschopenek zaměstnavatelům trvat až 96 hodin. „Problém je v tom, že někteří lékaři stále vypisují neschopenky papírově, doručí je na Českou správu sociálního zabezpečení a spoléhají na to, že je zaměstnanci ČSSZ zadají do systému,“ vysvětluje některé příčiny Marek Vykydal, senior analytik společnosti. „Další prodlevy poté způsobují interní kontroly neschopenek, které provádějí pracovníci ČSSZ,“ dodává.

Dokud nemají zaměstnavatelé zpátky oficiální zprávu o neschopence, nemůžou ani zaměstnancům poslat nemocenskou. Tu mají přitom pokrývat prvních čtrnáct dnů nemoci svého pracovníka. Zato se však můžou zabývat jinou činností. Pokud ve zmíněných prvních dvou týdnech chtějí zkontrolovat, jestli marod opravdu stoná doma, mají na to konkrétní hodiny mimo vycházky určené lékařem. Jenže v případě, že doktor rovnou nevyplní informace o vycházkách při vydávání eNeschopenky, zaměstnavatelé si sami musejí informace hledat na ePortálu, kam ČSSZ úpravy vycházek zadává.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama