foto: iStockphoto.com

Stavění hladových zdí nás nespasí. Musíme investovat do digitální budoucnosti

Stát chytřeanalýza 3 min čtení

Kvůli řadě zákazů a omezení spojených s bojem proti koronavirové pandemii to na první pohled může vypadat, že se život ve světě téměř zastavil. Není to tak docela pravda. Krizová situace totiž otevřela dveře k využití celé palety digitálních nástrojů – ať už jde o online výuku, různé možnosti práce z domova, či spolupráci na dálku. Nejde o nic neznámého, ovšem až teď se ukazuje, jak obrovský potenciál v sobě tyto nástroje skrývají. Až krize pomine, nesmíme na to zapomenout.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Kvůli řadě zákazů a omezení spojených s bojem proti koronavirové pandemii to na první pohled může vypadat, že se život ve světě téměř zastavil. Není to tak docela pravda. Krizová situace totiž otevřela dveře k využití celé palety digitálních nástrojů – ať už jde o online výuku, různé možnosti práce z domova, či spolupráci na dálku. Nejde o nic neznámého, ovšem až teď se ukazuje, jak obrovský potenciál v sobě tyto nástroje skrývají. Až krize pomine, nesmíme na to zapomenout.

Související článek

Koronavirus nenávratně změní české školství. Eva Pavlíková z Česko.Digital věří, že k lepšímu

Web, ze kterého všichni čerpají aktuální informace o nákaze COVID-19, nebo internetová výuka, díky níž školy mohou aspoň částečně nahradit běžný provoz. To jsou v tuto chvíli hlavní projekty platformy Česko.Digital, která patří k nejaktivnějším komunitám v zemi. Její provozní ředitelky Evy Pavlíkové jsme se zeptali, jak skupina v těchto hektických časech funguje.

Digitální technologie jsou v této době důležitým podpůrným pilířem systémů vzdělávání a zaměstnanosti. Zároveň jsou klíčové pro přetížená zdravotnická zařízení, kde šetří nejen náklady, ale také velmi drahocenný čas. Optické sítě, technologie 5G a aplikace postavené na přenosu velkých objemů dat v reálném čase pohánějí v boji s koronavirem nejnovější nástroje, jako například umělou inteligenci, čímž významně přispívají k řešení současné velmi kritické situace.

Digitální nástroje nám zachraňují krk

Studie CETA ilustruje důležitost digitalizace společnosti na celkem jedenácti úspěšných případech, kde digitální řešení přináší výrazné výsledky. „Velmi účinná je například diagnostika pacientů pomocí analýzy rentgenových snímků umělou inteligencí, díky čemuž je proces určení finální diagnózy nebo stadia onemocnění zhruba 22krát rychlejší,“ uvádí Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.

Související článek

Je čínský high-tech boj s koronavirem jen Potěmkinovou vesnicí?

Řízení společnosti s pomocí moderních nástrojů se v Číně intenzivně rozšiřuje. Digitální experimenty a technologický pokrok země často šokují západní média. Nejinak tomu je i během koronavirové epidemie. Jde ale o skutečný pokrok, nebo jen o povedené PR?

„Prostřednictvím videokonferencí se mohou renomovaní odborníci věnovat pacientům, kteří jsou vzdáleni na tisíce kilometrů. Geolokační mechanismy zase umožňují zpětně zmapovat pohyb nakažených osob. Dalším efektivním nástrojem pro urychlení vývoje léků jsou algoritmy umělé inteligence vybudované na vzorku s miliony pozorování, které jsou schopny s vysokou pravděpodobností předpovědět reakci virů a bakterií na dostupné medikamenty a zároveň modelovat účinné způsoby, jak s viry bojovat. Cloudové služby pak umožnují špičkovým týmům v různých zemích světa okamžitě sdílet výsledky výzkumů,“ vysvětluje Rod přínosy zapojení informačních technologií do vývoje léků a vakcín.

Není to však jen o diagnóze a léčivech. Dalším ilustrativním příkladem je zásobování. „Automatizovaná doprava urychluje distribuci zdravotnických pomůcek až o 50 %. Dobrým příkladem je i nasazení robotických sterilizátorů na dezinfekci extenzivně využívaných ploch, což významně šetří čas a práci personálu zdravotnických zařízení, a navíc snižuje riziko nákazy,“ říká Michael Fanta, analytik CETA.

Hladové zdi nás nespasí

Již v tuto chvíli vlády sčítají rozsáhlé ztráty a plánují, jakými stimuly znovu zažehnou motory svých ekonomik. Ekonomická recese se zřejmě nevyhne ani České republice. Česká vláda slibuje několik fiskálních stimulů na podporu sociálního systému a podnikání, což prohloubí deficit veřejného rozpočtu v řádech stovek miliard Kč.

Související článek

Pardubickým nemocnicím v boji proti koronaviru pomáhá T-Mobile a Daktela

Kontaktní centrum, které téměř přes noc zprovoznili operátor T-Mobile a firma Daktela spolu s organizací Nemocnice Pardubického kraje, pomáhá nemocnicím zvládnout příval lidí, kteří se chodí testovat na koronavirus. Prostřednictvím centra se v kraji odebírají vzorky k testování nákazy koronavirem u indikovaných pacientů.

Vedle expanzivní fiskální politiky, jejíž výsledky jsou okamžitě viditelné, je ale třeba soustředit pozornost i na dlouhodobé stimuly, které zvýší produktivitu práce v celé tuzemské ekonomice a zajistí dlouhodobou prosperitu. „Stavět hladové zdi nemá valný význam, stejně tak nemá význam překotně budovat infrastrukturu pouze pro boj s virovou pandemií. Důležité je budovat univerzální platformu, na které je možné generovat vývoj a výrobu s vysokou přidanou hodnotou, ale také ji využít v kritických časech, jako je tento,“ myslí si Rod.

Tímto přístupem by se měla řídit i vláda. „O vysokorychlostních komunikačních sítích, na kterých stojí Průmysl 4.0, chytrá města a internet věcí, musíme uvažovat jako o klíčovém determinantu naší budoucí konkurenceschopnosti v globálním kontextu. A proto by se na ně při implementaci fiskálního záchranného balíčku měl brát velký ohled,“ zakončuje Michael Fanta.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama