Zdroj: www.aspern-seestadt.at

Na kraji Vídně roste nejmodernější městská čtvrť Evropy. Nesmí to být jen noclehárna

Města chytřetéma 6 min čtení

Na konečné vídeňského metra, na místě bývalého letiště, roste nová čtvrť. Na tom by nebylo nic divného – jenže Seestadt je zároveň oficiální výkladní skříň celé koncepce smart city. Právě tady se skrývá řada odpovědí na otázku, proč Vídeň už několik let po sobě vítězí ve světových anketách o nejpříjemnější město k životu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Na konečné vídeňského metra, na místě bývalého letiště, roste nová čtvrť. Na tom by nebylo nic divného – jenže Seestadt je zároveň oficiální výkladní skříň celé koncepce smart city. Právě tady se skrývá řada odpovědí na otázku, proč Vídeň už několik let po sobě vítězí ve světových anketách o nejpříjemnější město k životu.

Související článek

Stačí se inspirovat Vídní. Chytré semafory zbavily město dlouhých kolon

Teprve návštěva Vídně naplno ukáže, jak je doprava v Praze nemocná. Přitom stačí tak málo – vyměnit semafory. Ve Vídni to postupně dělají už deset let a v ulicích je to vidět. Systém chytrých semaforů totiž dokázal dvoumilionovou metropoli jako kouzlem zprůjezdnit. Navíc neslouží jen autům, nejvíc z něj těží hromadná doprava a chodci.

Že je Seestadt chytrý, poznáme už po prvních krocích ze stanice metra (linkou U2 jsme tu z centra za nějakých dvacet minut). Na budovách je spousta solárních panelů, další vidíme na inteligentních lampách, které svítí, jen když kolem někdo jde. Po okružní silnici jezdí autobus bez řidiče, každou chvíli narazíme na stanoviště sdílených kol nebo koloběžek. Jinak se ovšem Seestadt (tedy jeho dostavěná část) navenek neliší od běžného vídeňského předměstí – pokud někdo čekal rekvizity jako ze sci-fi filmů, mohl by být trochu zklamaný.

Nesmí to být noclehárna

„Milovníkům sci-fi se omlouváme, ale naším cílem nebylo a není pomocí techniky prvoplánově ohromovat,“ usmívá se Marvin Mitterwallner ze zdejšího technologického centra, které funguje jako mozek celého Seestadtu. „Samozřejmě bychom mohli všude instalovat obří interaktivní obrazovky a nechat tu poletovat drony, ale taková Vídeň prostě není, nejsme Singapur ani Soul. Techniku necháváme v pozadí, ať slouží hlavnímu účelu. Tím je udělat ze Seestadtu maximálně příjemné místo k životu. Nic na tom nemění ani skutečnost, že zároveň fungujeme jako laboratoř pro vývoj chytrých měst pro celé Rakousko i zahraničí.“

Seestadt rozhodně není malý projekt – po dokončení v roce 2030 by na ploše velikosti 350 fotbalových hřišť mělo žít přes 25 tisíc lidí (včetně studentů ve zdejším univerzitním kampusu), počítá se s dvaceti tisíci pracovními místy. V současné době je hotová asi čtvrtina celé oblasti a satelit má sedm tisíc stálých obyvatel. Jak tedy zařídit, aby se tu všichni měli co nejlépe?

Související článek

Stačil týden a polovina e-koloběžek z centra Bratislavy zmizela. Zlodějům jsou ale k ničemu

Necelý rok po Praze se i v Bratislavě objevily elektrické sdílené koloběžky. Padesátku strojů do ulic umístila společnost Mint. Jenže koloběžky se v centru slovenské metropole začaly nečekaně rychle ztrácet. Během pár dnů jich zmizela polovina.

„Náš cíl byl jasný: Seestadt nesmí být noclehárna. Chceme, aby tu lidé našli opravdový domov,“ vysvětluje Mitterwallner. „K tomu nám pomáhají tři hlavní pilíře: inkluze, variabilita a cenová dostupnost. Inkluze znamená, že jsme tu pro každého – mnoho nových čtvrtí se staví zejména pro mladé rodiny, ale my vymýšlíme Seestadt tak, aby se v něm dobře žilo i studentům nebo seniorům. Variabilitou máme na mysli to, že tu skoro na každém kroku narazíte na nějaké veřejné místo nebo službu, ať už jsou to hřiště, obchody, či restaurace. Chceme, aby měl člověk v celém Seestadtu pocit, že se nachází na hlavní ulici normálního města, což znamená malé obchody, rozhodně ne nějaké velké nákupní centrum, které zlikviduje všechno ostatní. A cenovou dostupnost asi nemusím vysvětlovat – Vídeň je obecně hrdá na svůj tradiční systém sociálního bydlení a Seestadt do něj zapadá také, není důvod, aby tu byly nájmy dražší než jinde.“

Něco jiného je zamezit vjezd autům a něco jiného je postavit město tak, aby člověk auto opravdu nepotřeboval.

Na příjemné trávení volného času kladou tvůrci čtvrti velký důraz – projekt ostatně začal vybudováním velkého umělého jezera, k němuž se Vídeňané jezdili rádi koupat ještě dřív, než tu vyrostly první domy. Jezero, německy See, dalo ostatně celému satelitu i jméno. „Vybagrovanou zeminu jsme samozřejmě následně použili při výstavbě – díky tomu se ušetřilo až 250 tisíc jízd těžkými nákladními vozy, což rozhodně není malá ekologická výhoda,“ tvrdí Marvin Mitterwallner.

Auto nechte na parkovišti

Když člověk Seestadtem prochází, okamžitě si všimne, že je určen především pro chodce a cyklisty, ne pro auta. Auta jezdí v podstatě jen po okružních trasách. Ani jednotlivé ulice často nejsou průjezdné – brání tomu napevno postavené sloupky, mezi nimiž projede jen kolo či koloběžka. A ačkoli se to na první pohled nezdá, je právě dopravní řešení jedním z nejchytřejších aspektů celé čtvrti.

„Něco jiného je prostě zamezit vjezd autům a něco jiného je postavit město tak, aby člověk auto opravdu nepotřeboval,“ vysvětluje. „Nehodláme lidem něco zakazovat, ale nabídnout řešení, které pro ně bude výhodnější. Takže jsme při plánování nasypali do počítače obrovskou spoustu dat a začali vytvářet modely takového uspořádání domů, ulic a obchodů, aby měli obyvatelé vše potřebné v pohodlném dosahu. Vymysleli jsme si zdánlivě jednoduché zadání: základní vybavení jako obchody, restaurace nebo dětská hřiště nesmí být nikdy dál než 250 metrů od sebe a zároveň se neustále musejí vhodně střídat a kombinovat. A zároveň celých padesát procent celkové plochy čtvrti musí tvořit veřejný prostor. Velkou roli hrají i detaily, například vhodně umístěná stanoviště pro sdílení kol a koloběžek.“

Související článek

Chytrá Vídeň: Priority se změnily. Město má být pro lidi, ne pro auta

Deset let po sobě Vídeň poráží zbytek světa v hodnocení měst s nejvyšší kvalitou života. Kromě toho patří, minimálně v Evropě, k těm nejchytřejším. Jde na to ale trochu jinak než většina jiných metropolí – tolik se se svou technologickou vyspělostí nepředvádí. O to víc se snaží, aby byla prospěšná obyčejným obyvatelům. Vydali jsme se zjistit, jak to v rakouském hlavním městě dělají.

Výsledkem je podle Mitterwallnera situace, kdy auto k pojíždění po Seestadtu prostě nepotřebujete. „Samozřejmě hraje roli i to, že je rychlost v celé čtvrti omezena na třicet kilometrů za hodinu, ale hlavně pěší cesta z bodu A do B měří sto metrů, zatímco autem půl kilometru. Ale pozor, nešlo nám primárně o znevýhodnění řidičů, tohle řešení je prostě nutné, pokud má zmíněné zadání fungovat.“

Chytrá práce s energií

Jako správné chytré město klade Seestadt velký důraz na energetickou úspornost. Právě z tohoto důvodu mají všechny zdejší budovy ploché střechy. „Je na nájemnících, jestli si na střeše vybudují vlastní fotovoltaickou elektrárnu, nebo třeba zahrádku,“ tvrdí Marvin Mitterwallner. Solárních panelů je každopádně v Seestadtu spousta, třeba zmíněné technologické centrum jimi má pokrytou prakticky celou fasádu.

Kromě toho se na každé budově nachází systém čidel, které měří teplotu, vlhkost, čistotu vzduchu a další údaje, a podle těchto dat se řídí automatické systémy energetické regulace budov. „Měřicí přístroje snímají data s pětiminutovou frekvencí, takže regulace probíhá opravdu přesně,“ vysvětluje Mitterwallner. „Důležité je, že systémy berou automaticky v úvahu typ budovy – jinak se teplota a vlhkost nastavuje v obytných domech, jinak třeba ve školách, kde je hodně lidí na malém prostoru. Hodnoty ale samozřejmě můžete regulovat i ručně, buď přímo v bytě, nebo i na dálku přes mobilní aplikaci. A nespotřebovaná energie se s minimálními ztrátami akumuluje.“

Související článek

Po Sovětech tu zůstaly vybydlené domy. Teď se Milovice mají proměnit v české Silicon Valley

Divocí koně, zubři, pratuři a šakali. Vážení obyvatelé sovětskými vojsky zdevastovaného vojenského prostoru Milovice. V následujících letech by měli dostat sousedy z řad vědců a inovačních lídrů, kteří budou s rodinami obývat technologické městečko budoucnosti. Jeho podoba je zatím jen v hlavách několika vizionářů a malá část i na papíře. Už se ale ví, jak se bude jmenovat: City of the Future.

Všechna měření a automatická regulace samozřejmě generují obrovskou spoustu dat – a právě díky nim má Seestadt coby laboratoř pro vývoj chytrých měst takový význam. „Zatím data slouží hlavně vládě a nejrůznějším výzkumným a akademickým institucím,“ vysvětluje Marvin Mitterwallner, podle kterého technologické centrum uvažuje o tom, že alespoň část z nich otevře pro veřejnost.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama