Foto: iStockphoto.com

Jaká data o vás sbírá Praha ve jménu chytrého města? Část jich dává k dispozici, některá tají

Města chytřetéma 5 min čtení

Placení za parkování mobilem. Tramvaj, kde si koupíte jízdenku v každém vagónu, chytré lampy, které svítí, jen když jde někdo kolem... Praha se mění na chytré město. České metropoli roste sebevědomí, a proto uspořádala akci s názvem Data City Congress, kam sezvala i evropské odborníky, kteří ukázali, kam dál se jde ještě posunout.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Placení za parkování mobilem. Tramvaj, kde si koupíte jízdenku v každém vagónu, chytré lampy, které svítí, jen když jde někdo kolem... Praha se mění na chytré město. České metropoli roste sebevědomí, a proto uspořádala akci s názvem Data City Congress, kam sezvala i evropské odborníky, kteří ukázali, kam dál se jde ještě posunout.

Související článek

Praha dá do parků chytré lampy. Dokud pod nimi nikdo není, svítí jen minimálně

Pražský magistrát chystá rozšíření projektu tzv. Chytrých lamp. Na pilotní provoz, který začal loni v Karlíně, by mělo navázat chytré osvětlení v Chotkových a Riegrových sadech nebo na Židovských pecích. Lampy budou umět tlumit či posilovat intenzitu světla podle provozu a momentální situace.

Senzory na lampách, dopravní kamery, data operátorů – způsobů, jak se dá zjišťovat a měřit život ve městě, je nepřeberné množství. Města data sbírají, a především je vyhodnocují. Některé metropole už si na to vytvořily i speciální oddělení. Třeba v Barceloně samotná data zaměstnávají čtyřicítku lidí. V Praze na jejich zpracování zatím pracuje tolik úředníků, že jdou spočítat na prstech rukou.

Praha se mezi takto fungující oficiálně přidala loni v lednu. „Každá společnost si staví vlastní analytický tým. Tak proč ne Praha,“ říká Jan Vlasatý, analytik Prague Data Platform. Tato platforma později dostala jméno Golemio a ostrůvky údajů, které reálně měla k dispozici, se rozrůstaly jen pomalu. „Jsme jen jedna z mnoha městských společností. Jiná firma řeší dopravu, další městské plánování a rozvoj, jiná zase odpady. Když jsme chtěli data, museli jsme se domluvit s každým zvlášť,“ popisuje Vlasatý. Teď už je Praha schopná dát dohromady to, jak aktuálně funguje doprava, zná v jakýkoliv moment průměrnou rychlost aut, obsazenost veřejných parkovišť a ví, jak jsou obvykle parkoviště vytížená v průběhu hodin či dní v týdnu.

Cílem bylo vytvořit místo, kde můžou získat informace jak městské části, tak veřejnost. „Během posledního roku jsme v datech udělali obrovský pokrok,“ říká Benedikt Kotmel, který řídí datovou platformu Operátora ICT. Podle něj umí Praha sbírat data, analyzovat je a také slušně vizualizovat.

Související článek

V každé pražské tramvaji lze platit bezkontaktně. V autobusech jen na lince k Letišti Václava Havla

Praha je o něco víc smart. Do všech pražských tramvají lze od pátku nastoupit i bez jízdenky. V každém tramvajové voze je totiž k dispozici platební terminál, kde si lze jízdenku koupit a zaplatit ji bezkontaktní platbou. Poté už ji není třeba označovat. Cestujících v autobusech tuto službu mohou využít pouze když jedou na Letiště Václava Havla linkami 119 a EA.

Město musí data kontrolovat

Golemio je schopné například vypočítat pozici každého autobusu a jeho zpoždění, vytvořilo analýzu o ubytovací službě Airbnb, může monitorovat pohyb lidí v Karlíně díky chytrým lampám, sdělí množství prodaných jízdenek na MHD i počet cyklistů na cyklostezkách a mnoho dalšího. Platforma je navíc poučena z předchozích nezdarů jiných městských projektů. „Víme, že si musíme udržet know-how o městě. Město musí data udržet, vlastnit, stoprocentně je kontrolovat,“ doplňuje Jan Vlasatý.
Jenže právě v takové chvíli nastává další problém chytrého města, na který je třeba reagovat. „Musíme zodpovědět otázku, jestli má smysl data skutečně otevírat,“ upozorňuje Kotmel. Praha se nebojí o data, která nasbírala, ale o to, jak na ně lidé můžou reagovat. I proto má datová platforma část pro veřejnost, která se může kochat třeba čistotou ovzduší nebo obsazeností parkovišť, ale ta část, která má pomáhat městským částem rozhodovat o plánování života, zůstává (a zřejmě zůstane) uzavřena. „Musíme si zodpovědět, čeho chceme otevřenými městskými daty dosáhnout. Když budou mít řidiči perfektní údaje o dopravě, zlepšíme tím sice infrastrukturu, ale do Prahy přijede víc aut. Chceme to ale? Co vlastně chceme optimalizovat? Náklady, dopravu, znečištění?“ ptá se Kotmel.

Lidé díky datům pomáhají, i když to ani neví

Obecně je Česko podle zúčastněných řečníků mezi zeměmi, které chytré technologie úspěšně zavádějí. Nejsme tak rozhodně lídrem, ale data, která má k dispozici, utěšeně rostou.

Související článek

„Smart city? V Řeporyjích to máme arci jináč,“ říká starosta Pavel Novotný. Elektromobil se mu ale líbí

Bývalý bulvární novinář Pavel Novotný je mediálně známá figura, kterou jedni milují, druzí nesnášejí. Fanoušků si ale v rodných Řeporyjích, okrajové pražské čtvrti, našel dost – zvolili ho totiž starostou. Promění osmatřicetiletý enfant terrible pražské ODS Řeporyje v chytrou městskou část i přes to, že má na stole dva papírové kalendáře?

Proč je to důležité, vysvětlil i zastupitel celé EU. „Už před zhruba třemi roky otevřená data ukázala, že můžou v Evropě zachránit 7 000 životů, třeba díky rychlejší reakci složek. Nebo o šestnáct procent snížit spotřebu energie. A ušetřit 629 milionů hodin práce,“ vysvětluje Gianfranco Ceccon, který má v Evropském parlamentu na starosti datový portál a podporu pro sdílení dat. I proto má být záměrem evropského projektu Horizonu 2020 mimo jiné zavést pravidla na otevírání dat. Třeba pro vědecké publikace v Evropě bude takové sdílení povinné.

Kde se získávání dat nedaří zařídit takzvaně seshora, může se objevit pomoc od lidí. Třeba aplikaci Waze používá dobrovolně přes sto milionů lidí a jejich data zachraňují nejen čas, ale i životy. „Waze zjistí dopravní nehodu rychleji, než stihne někdo zatelefonovat záchranným složkám,“ popisuje Peter van der Veen z holandského zastoupení Waze. „V Nizozemsku se záchranné složky dostanou na místo o dvacet tři minut dřív, než kdyby se orientovaly jen podle toho, až jim první člověk zavolá,“ vysvětluje. Třeba i proto, že ve chvíli, kdy už někdo policii či záchranku volá, jen málokdy ví, kde vlastně právě je. Zorientovat se v prostoru není nikdy možné tak rychle, jako to umí GPS.

Smysl datům dávají aplikace

Při pohledu na samotné sbírání dat v nich jen těžko najdete nějaký smysl. Nekončící řádky shluků písmenek a čísel vypadají pro někoho, kdo neprogramuje, jako nicneříkající kód. Pro toho, kdo je umí číst, sdílejí jasné informace. „Otevřená data na začátku vždy vypadají celkem nepoužitelně. Jejich hodnota přijde až s aplikacemi,“ vysvětluje Jakub Nešetřil, který stojí za projektem Česko.Digital.

„Když přetavíte open data do open source projektů, naroste počet lidí, kteří je budou používat, třeba desetkrát,“ vysvětluje svoji motivaci. Česko.Digital začalo oficiálně fungovat teprve před necelými dvěma týdny a už má kolem sebe stovky dobrovolníků, kteří s aplikacemi přicházejí a dále je rozvíjejí. Zatím se ale nemůže pochlubit reálnými dopady. Nešetřil ale věří, že to je jen otázka času.

Související článek

V Kolíně budou chytré i veřejné záchody

Kolínská radnice hodlá letos pořídit do města v pilotním provozu dvě chytré toalety. Budou mít solární dobíjení a otevírají se prostřednictvím SMS. prostřednictvím SMS za ně budou uživatelé také platit. Podobná chytrá WC již fungují v Praze nebo Ostravě, ale i dalších městech.

Veřejné platformy a město se však nemusí soustředit jen na data. „Ano, smart city rozhodně není možné vytvářet bez dat. Ale kromě nich se chceme zaměřit i na otevřený software nebo API,“ říká pražský primátor Zdeněk Hřib. Do jak velké otevřenosti však tyto možnosti Prahu dovedou, ukáže až čas.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama