Foto: iStockphoto.com

Yetti se právě zjevuje. Lékaři se konečně mohou podívat na eNeschopenku

Stát chytřetéma 6 min čtení

České zdravotnictví se začátkem příštího roku vstoupí nejen do nového desetiletí, ale také alespoň částečně do věku elektronizace. Prvního ledna totiž začne platit povinnost komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení o pracovní neschopnosti zaměstnanců v elektronické podobě prostřednictvím takzvané eNeschopenky. Jsou ale slyšet názory, že start eNeschopenky je poněkud uspěchaný.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

České zdravotnictví se začátkem příštího roku vstoupí nejen do nového desetiletí, ale také alespoň částečně do věku elektronizace. Prvního ledna totiž začne platit povinnost komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení o pracovní neschopnosti zaměstnanců v elektronické podobě prostřednictvím takzvané eNeschopenky. Jsou ale slyšet názory, že start eNeschopenky je poněkud uspěchaný.

Související článek

Neschopná eNeschopenka. Stát zachraňuje projekt, který se moc nepovedl

V současné vlně kašle, angíny a chřipky zažívá eNeschopenka svůj zátěžový test. Co se vlastně od tohoto roku mění? Co vědí o nemocných zaměstnavatelé? A jak si s nimi rozumí lékaři? Jak rychlý tento přesun do digitálního prostředí doopravdy je?

Stát, lékaři i firmy už několik let vedou jednání o tom, jak má eNeschopenka fungovat a vypadat. Poslední velké setkání zúčastněných stran proběhlo minulý týden. „Zásadním výstupem z jednání byla informace, že 2. prosince ve dvanáct hodin se spustí testovací rozhraní pro všechny lékaře, kteří tak budou mít dostatek času na seznámení se se systémem a dořešení konkrétního nastavení se svým dodavatelem softwaru,“ uvádí za projekt ministerstvo práce a sociálních věcí. Jenže jako by tím jen rozvířilo neklid na všech stranách.

Pokud se dnes zaměstnavatelů zeptáte, jak jsou na eNeschopenku připraveni, většinou nemají co říct. Ty odvážnější firmy přiznávají, že věc budou řešit až za pochodu. „Prostě doufáme, že alespoň měsíc nikdo neonemocní,“ říká jeden ze zástupců firmy, kde se toto přání může vyplnit: disponuje totiž méně než deseti zaměstnanci.

Přechod na nové systémy a zaškolení na ně totiž není často možný dřív než v průběhu prosince nebo dokonce na přelomu roku – dodavatelé je ještě neotestovali, a tak je firmám nezpřístupnili. A kde jsou dostupné, tam zaměstnanci nevědí, jak s nimi zacházet. „Školení máme naplánované teprve po Vánocích,“ vysvětluje zástupce další firmy.

Na zkoušení není čas

Přestože se o elektronické formě vyřizování nemoci hovoří už dlouho, přípravy se zastavily s nástupem nové vlády před dvěma lety, aby se pak o to rychleji rozeběhly po nástupu aktuální ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové v polovině roku 2018. Po několika příslibech a změnách plánu o tom, jak a kdy budou jejich konkrétní části uvedeny do provozu, odborníci rozhodli, že celý projekt je příliš málo připravený na to, aby bylo možné postupné spouštění v průběhu letoška. Zprovoznit naplno se tedy má až se začátkem roku 2020. V té době má mít za sebou konzultace všech zúčastněných stran, úpravy i zátěžové testy.

Tohle nepodporujeme

Jenže právě ty u některých článků celého řetězce neproběhly. Jedna z největších softwarových společností SAP hrdě na začátku listopadu hlásila, že její verzi už lze vyzkoušet – dva měsíce před spuštěním. V pelhřimovské nemocnici, kde má probíhat pilotní provoz, po odkladech začali zavádět software v polovině listopadu. Ve srovnání s jinými je to ještě přívětivé množství času. „Možnost plošně vyzkoušet novou eNeschopenku v testovacím prostředí nelze poskytnout vzhledem k velmi krátké lhůtě implementace,“ vysvětluje například Marek Dobiáš z firmy Medax Systems, která lékařům dodává potřebný software. A například dodavatel softwaru pro nemocnici v Jihlavě rovnou uvedl, že eNeschopenky podporovat nebude.

Související článek

Zákazníky infolinky T-Mobile obsluhuje první virtuální asistentka. Spoléhá na umělou inteligenci

Jmenuje se Týna, má příjemný hlas a je pořád dobře naladěná. K tomu všemu je k dispozici nepřetržitě a bez čekání. Operátor T-Mobile přijal do týmu na infolince novou posilu v podobě virtuální asistentky. Například s vyúčtováním má dokázat poradit stejně, jako živý asistent.

Nemocnice speciální software nepotřebují – mohou využívat webovou aplikaci, kterou jim poskytne Česká správa sociálního zabezpečení. Ozývají se ale hlasy lékařů, kteří se obávají, že systém bude nepřívětivý a zdlouhavý. Možnost přesvědčit se mají až dnes. Testovací rozhraní pro všechny lékaře se na základě nejnovější dohody spouští právě v pondělí 2. prosince ve 12 hodin. Tedy necelý měsíc před ostrým provozem. „ČSSZ je technicky připravena, systém je stabilní a poskytuje přesně ty informace a zpětnou vazbu, která se od něj očekává,“ informuje tiskové oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Zdá se ale, že ne každá strana má stejná očekávání. Podle informací Světa chytře neprobíhala jednání především mezi některými lékaři a státem úplně v klidu. Snad proto stát na posledním setkání v minulém týdnu mírně povolil – a dohodl se na spuštění testovacího rozhraní zkraje prosince, tedy měsíc před ostrým provozem.

Budeme fungovat na základě PowerPointu

„Webová aplikace je yetti, nikdo ji nikdy neviděl, protože se do ní nedá připojit. Testovací verze dosud neexistovala. Když jsem to naposledy zkoušel, odkázala mě na to, že si mám zajít pro papírové formuláře. Česká správa sociálního pojištění vydala prezentaci ve formátu pdf, kde postup vidět je. Ale vyzkoušet se nedá. Představte si, že máte 2. ledna v čekárně dvacet lidí a na základě PowerPointu se jim snažíte připravit dokumenty,“ vysvětluje Cyril Mucha, praktický lékař a člen Pracovní skupiny pro elektronizaci zdravotnictví České lékařské komory.

Související článek

Česká armáda vybuduje prapor dronů. Bude mít i ty, které na nepřítele zaútočí

Česká armáda dostane autonomní posilu. Už zkraje příštího roku by měla začít fungovat speciální letka, která se bude skládat pouze z dronů. Základ budou tvořit drony monitorovací, ale armáda počítá i s pořízením bojových bezpilotních strojů.

Podle něj by taková testovací doba měla být roční. Nad tak krátkým zkušebním obdobím se podivují i IT odborníci. „Řekl bych, že měsíc času je v pořádku na to, aby se našly chyby. Ale už málo na jejich opravu a opětovné testování. A jak chtějí skokově zaškolit tisíce lékařů, z nichž část ani nemusí umět posílat e-maily? A co sestry?“ ptá se jeden z nich.

Už teď všichni s jistotou vědí, že musejí posílit svá informační centra. S dotazy v ordinacích se budou muset smířit lékaři, dodavatelé softwaru posilují horké linky, spouštějí webináře a ministerstvo práce a sociálních věcí informovalo, že nastaví ještě efektivnější komunikační linku. ČSSZ slibuje, že je nově připravena zajistit odezvu na zaslané dotazy ohledně eNeschopenky do 24 hodin po jejich odeslání.

Lékaři chtějí zaplatit čas navíc

Jenže s technickou stránkou problémy systému nekončí. Lékaři hlásí, že elektronická verze stále vyžaduje nesmyslné úkony. „Třeba takzvaný lístek na peníze – každý měsíc musíme znovu vypisovat, že je člověk stále nemocný. Ale proč, když ty údaje už existují? To je stejné, jako bych bance každý měsíc říkal, že mám stále zájem mít u ní účet,“ připodobňuje Mucha. Kromě toho se některé dokumenty i tak musejí tisknout a vyplnit ručně.

Ještě větším sporným bodem jsou peníze. Nový typ administrativy totiž spolyká drahý čas lékařů. Ti požadují, aby jim jej proplácel resort práce a sociálních věcí. „Spočítali jsme, že samotný čas spojený s eNeschopenkami plošně odpovídá částce 300 milionů korun ročně. To je například 300 transplantací srdce. Paní ministryně Maláčová to uznala a samotná jej vyčíslila na 471 milionů. Jenže k tomu dodala, že na ministerstvu na to peníze nemají a že by finance měly jít ze zdravotnictví,“ popisuje Mucha, kterému se takové zkratky nelíbí, ačkoliv elektronizaci podporuje. „Je to přeci práce pro jiný systém. To by mohl přijít ministr dopravy s tím, že všichni doktoři budou chodit štípat lístky do vlaku,“ uzavírá.

Související článek

Nástup 5G roztáčí kola dezinformací. Případ konkrétního webu ukazuje, že se na nich dá dobře vydělávat

Očekává se, že technologie 5G změní pojetí internetu, jak ho známe. Bude za tím stát především mnohem rychlejší odezva sítě. S 5G je ale spojena řada lživých a konspirativních teorií. Jak vznikají? A jak se šíří? Na to se podíval analytik Roman Máca z Institutu pro politiku a bezpečnost, který prozkoumal zákoutí dezinformačního webu AC24.cz.

Proti současné podobě eNeschopenky už se vzbouřili i lékaři ve Zlínském kraji. Tamější praktičtí lékaři se cítí poškozeni tím, že nedostanou úhradu za elektronické neschopenky. Od ledna proto nebudou tyto neschopenky vystavovat. K protestu se přidalo přes osmdesát z celkového počtu 290 praktiků, kteří v kraji ordinují. Od 1. ledna 2020 tak nebudou vystavovat pacientům neschopenky elektronicky a nemocní dostanou neschopenku v papírové podobě.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama