zdroj: AŽD

V Královéhradeckém kraji testují samořiditelné vlaky

Věci chytřeAktuality 1 min čtení

Mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem jezdí vlaky, které nepotřebují strojvůdce. O automatické řízení se stará systém ETCS, nečekané překážky na trati odhaluje systém senzorů. Strojvedoucí sice v kabině zatím v kabině sedět musí, má ale na starosti hlavně dohled.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem jezdí vlaky, které nepotřebují strojvůdce. O automatické řízení se stará systém ETCS, nečekané překážky na trati odhaluje systém senzorů. Strojvedoucí sice v kabině zatím v kabině sedět musí, má ale na starosti hlavně dohled.

Související článek

Proč se české vlaky neřídí samy? Brzy budou!

Po sérii nehod na českých železnicích se ukázalo, že zabezpečení tratí rozhodně není takové, jak si veřejnost myslela. Naději do budoucna skýtá evropský systém ETCS, který se aktuálně instaluje na významných vlakových koridorech. V blízké budoucnosti se počítá s automatickým řízením vlaků bez strojvedoucích.

Za ideálních podmínek není samočinný provoz vlaku žádný problém. AŽD má k tomuto účelu technologii ATO (Automatic Train Operation – Automatické vedení vlaku), moderní tratě jsou navíc vybaveny evropským zabezpečovacím systémem ETCS. Díky jejich kombinaci stačí, aby strojvůdce odsouhlasil odjezd ze stanice, vlak už se sám postará o to, aby dodržoval rychlostní omezení, zastavoval tam, kde zastavit má, a na konec zastavil v nejbližší stanici.

Problém nastává v okamžiku, kdy dojde k nějaké mimořádné události. Na trať může spadnout strom, před vlak skočí zvíře, na přejezdu uvázne auto. O tom samozřejmě traťové systémy nemohou vědět a v současném provozu je právě na strojvedoucích, aby včas a správně zareagovali. AŽD proto testuje systém několika senzorů, které podobné mimořádnosti včas rozeznají a vlak co nejrychleji zastaví.

V aktuální podobě se kombinuje lidar, který je schopný vytvořit 3D model prostoru před vlakem, stereokamery vytvářející hloubkovou mapu díky kombinaci pohledů ze dvou kamer, termokamery a HD kamery. Kromě senzorů rozmístěných na lokomotivě se uvažuje také o nasazení podobného systému na nejproblematičtější místa trati. Odtud by byly informace průběžně přenášeny do vlaku, který by tak s velkým předstihem mohl reagovat i na dění, které v té době ještě nemůže vidět. Komunikace vlaku s takovými čidly ale vyžaduje extrémně rychlé datové spojení, už v testovacím provozu se přenáší okolo 1,5 GB/s.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama