foto: iStockphoto.com

Chytré město budoucnosti? Jsme teprve na začátku, říká Ján Masaryk z Makers

Města chytřerozhovor 5 min čtení

V listopadu se do Barcelony sjeli experti z celého světa, aby na veletrhu a konferenci Smart City Expo řešili témata týkající se chytrých měst budoucnosti. Oslovili jsme Jána Masaryka ze společnosti Makers, který je šéfem pracovní skupiny, jež na Slovensku připravila Akční plán inteligentní samosprávy, aby nám témata konference přiblížil.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

V listopadu se do Barcelony sjeli experti z celého světa, aby na veletrhu a konferenci Smart City Expo řešili témata týkající se chytrých měst budoucnosti. Oslovili jsme Jána Masaryka ze společnosti Makers, který je šéfem pracovní skupiny, jež na Slovensku připravila Akční plán inteligentní samosprávy, aby nám témata konference přiblížil.

Dokážete nějak srovnat to, co se na veletrhu prezentovalo, s naší místní realitou?

Svět se posunul v chápání smart city a způsobu, jak k tématu přistupovat. Klíčoví hráči dnes shodně tvrdí, že mezi důležité aspekty patří otevřený ekosystém a řešení postavená na standardech. Otevřený ekosystém je klíčem k tomu, aby mohly zainteresované strany ve městech a regionech navazovat spolupráci bez bariér a zároveň aby mohly vznikat nové druhy spolupráce a řešení. Podobně silně je vnímána i potřeba přijetí a dodržování standardů pro přípravu, řízení a implementaci řešení smart city.

Ján Masaryk -

A jaká je podle Vás situace u nás?

V našich podmínkách, tedy v Česku a na Slovensku, jsme na začátku. Téma je zatím vnímáno spíše jako nasazování konkrétních řešení do měst, většinou bez adekvátní přípravy a zhodnocení potřeb. Dobrou zprávou ale je, že např. na Slovensku se začíná vytvářet ekosystém, který má ambici toto změnit tak, aby byla řešení (a to nejen IT) schopna dlouhodobě udržitelného rozvoje a exportu ven ze země. Na Slovensku se chceme soustředit na zabezpečení dlouhodobě udržitelných podmínek rozvoje, propojení a spolupráce řešení. Konkrétně jde o oblasti standardizace, aby byla zabezpečena interoperabilita řešení, katalogu smart řešení obsahujícího podstatné informace pro přípravu a realizaci řešení, a v neposlední řadě koncepční kroky plánování, vzdělávání, financování a mezinárodní spolupráce smart city projektů.

Jak by mělo podle prezentací vypadat ideální chytré město budoucnosti?

To je velmi těžká otázka. Možná je na ni ještě brzy. Aktuálně jsme ve stavu, kdy mnohé oblasti teprve vznikají a nastavují se pravidla pro klíčové hráče. Jde o témata, jako je vlastnictví dat, způsob a forma řízení smart iniciativ, první prototypy klíčových řešení a podobně. Na čem se ale asi všichni shodneme, je už zmiňovaný otevřený ekosystém a standardy.

Mluvíte o otevřeném ekosystému – v souvislosti se smart řešeními se hodně mluví o datech. Komu mají patřit ta městská?

Související článek

Operátor ICT otevřel svůj kód. Pražská firma chce inspirovat další města (nejen) v Česku

Údaje o pohybu vozidel, chodců i cyklistů. Data o hromadné dopravě, spotřebě energie veřejného osvětlení nebo kvalitě vzduchu. Zjistit velmi detailní data o Praze, jejích obyvatelích i návštěvnících už dávno není problém. Metropolitní společnost Operátor ICT, která to má v popisu práce, ovšem donedávna svazoval fakt, že při zpracování dat musela používat externí software. To práci jejích lidí komplikovalo a zdražovalo. Přišlo proto rozhodnutí vyvinout systém vlastní. A maximálně otevřený.

Při této otázce si dovolím prezentovat soukromý názor. Pokud data vznikají na základě objednávky státní správy a na její náklady, měla by být dostupná k širšímu použití. Samozřejmě je nutné diskutovat o formě a rozsahu zpřístupnění. Stejně tak zastávám názor, že portály otevřených dat by měly obsahovat i komerční data, která by měla mít svou cenu.

Budou na správný přístup mít kapacitu i menší obce? Bude mít město, dejme tomu s 10 000 obyvateli, v zastupitelstvu někoho, kdo se této problematiky správně ujme? A nemůže absence smart řešení vést k dalšímu vylidňování malých měst, zejména na periferiích?

Tato otázka je spíš na představitele veřejné správy a samosprávy. Věřím, že je těžší v menších územních celcích najít zdroje na toto téma, ale obávám se, že to platí pro většinu témat. Na druhé straně smart city by mělo být neoddělitelnou součástí plánování, řízení a zlepšování našich měst a obcí, jinak budou méně konkurenceschopné vůči zahraničí.

Jak by se tedy podle vás měly řídit smart iniciativy?

Tady jde o několik úrovní řízení. Na úrovni státu by měly vzniknout jasné priority, mechanismy financování. Stát by měl podporovat celý ekosystém. Pro každou úroveň samosprávy je důležité najít vhodný rozsah tématu, přičemž je potřeba se shodnout na společných kritériích, jako například standardech a technicko-realizačních podmínkách. Řídit samotné smart iniciativy by měly samosprávy na místě, kde mají dané iniciativy přinášet užitek. Stát by měl stanovovat podmínky a podporovat ekosystém.

Vraťme se k Barceloně. Jak by se měla utvářet mobilita ve městech? Přineslo Expo v tomto ohledu nějaké novinky?

Související článek

Na kraji Vídně roste nejmodernější městská čtvrť Evropy. Nesmí to být jen noclehárna

Na konečné vídeňského metra, na místě bývalého letiště, roste nová čtvrť. Na tom by nebylo nic divného – jenže Seestadt je zároveň oficiální výkladní skříň celé koncepce smart city. Právě tady se skrývá řada odpovědí na otázku, proč Vídeň už několik let po sobě vítězí ve světových anketách o nejpříjemnější město k životu.

Z pohledu mobility se velký důraz klade na interoperabilitu (tj. schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat) jednotlivých složek dopravy a jejich vyladění do jednoho kompaktního systému napříč daným územím. Má být jedno, o jaký druh dopravy se jedná, resp. zda jde o čistě městskou nebo regionální dopravu. Z pohledu dlouhodobých plánů se klade důraz na veřejnou dopravu a její posílení. Do takto vnímané dopravy patří nejen všechny veřejně dostupné složky, ale i různí poskytovatelé a samosprávy. Proto se to ve světě již nazývá mobilita. Hledáme řešení, jak dopravit lidi co nejefektivněji z jednoho místa na druhé. Všimněte si, že už dnes se objevují v aplikacích na pronájem taxi i informace o veřejné dopravě a opačně. Příkladem může být Vídeň, kde se jim podařilo integrovat veřejnou dopravu jako nosný systém s pronájmem kol jako dopravou tzv. poslední míle.

Co jste si vy sám odnesl coby podněty do své praxe?

Z pohledu naší společnosti, tedy Makers, nás potěšily aktivity v oblasti klimatických změn směřující k zodpovědnému chování k životnímu prostředí. Mezi nimi bych rád vyzdvihl téma PED (positive energy districts), které v Barceloně poměrně rezonovalo. Zabývá se dosažením pozitivní roční bilance energií na vybraném území. Stejně tak nás potěšil důraz na otevřené standardy interoperability, které zabezpečí lepší dostupnost dat a služeb samosprávy ve spojení s efektivní integrací různých řešení. Dosahuje se toho kombinací zapojení využitelných zdrojů energie (solární, větrná apod.), aktivního úložiště energie a efektivního řízení spotřeby a směřování toku energie v čase. Tak se může stát, že při efektivním využívání dodatečných zdrojů energie vám ještě něco zůstane. V našich končinách je to rovněž dosažitelné. Jednak máme zajímavé zdroje energie (např. geotermální) a zároveň doufáme, že přijde legislativa umožňující zpětný prodej energie do sítě, což trh výrazně zdynamizuje.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama