Foto: Tomáš Hejzlar

Když vypadla navigace, první se ozvali zemědělci

Stát chytřerozhovor 7 a více min čtení

Už sedm let se z Prahy řídí evropská obdoba amerického navigačního sytému GPS, která dostala název Galileo. Kromě mezinárodní prestiže sídlo Evropské agentury pro družicovou navigaci (GSA) Česku přineslo přes 1,2 miliardy korun, práci pro 250 specialistů a pravidelné návštěvy stovek evropských odborníků na kosmický výzkum. Přitom chybělo málo a nemuselo být nic. Tedy mohlo – Evropský úřad pro migraci a uprchlíky.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Už sedm let se z Prahy řídí evropská obdoba amerického navigačního sytému GPS, která dostala název Galileo. Kromě mezinárodní prestiže sídlo Evropské agentury pro družicovou navigaci (GSA) Česku přineslo přes 1,2 miliardy korun, práci pro 250 specialistů a pravidelné návštěvy stovek evropských odborníků na kosmický výzkum. Přitom chybělo málo a nemuselo být nic. Tedy mohlo – Evropský úřad pro migraci a uprchlíky.

Související článek

Průmysl, o kterém se nemluví. Česko má ke kosmu mnohem blíž, než si myslíte

O českém kosmickém průmyslu se moc nemluví. To ale rozhodně neznamená, že neexistuje. Nejenže funguje, ale v posledních deseti letech prudce roste. Zapojených je do něj kolem šedesáti firem, které se dělí o zakázky atakující miliardu korun. V Česku tak vzniká například zařízení, bez kterého by se na družících za miliardy korun nerozvinuly životně důležité listy solárních panelů. Velkou roli v účasti Česka na evropského kosmického programu má Karel Dobeš.

Psal se rok 2006 a o sídlo Evropské agentury pro družicovou navigaci bojovalo jedenáct zemí. V tu dobu se stal vládním zmocněncem pro spolupráci s GSA Karel Dobeš. „Rozhodnutí, že sídlo GSA bude v Praze, padlo na podzim roku 2010. Ovšem s tím, že stihneme za dva roky zařídit vše pro jeho fungování. Zvládli jsme to a na podzim 2012 jsme začínali se čtyřiceti lidmi. Dnes jich tu máme dvě stě padesát,“ říká Karel Dobeš, který o centrále systému Galileo jednal s řadou předsedů vlád a ministrů. Zatímco oni mnohdy zmizeli v propadlišti ději, Karel Dobeš ve své funkci zůstává.

Jak se vůbec povedlo sídlo GSA dostat do Prahy?

Nejprve probíhaly velké boje o existenci projektu Galileo. Objevovaly se totiž názory, že Američané nám poskytnou jejich GPS systém, ale nebyla to pravda. Když se tohle vyjasnilo, začalo se řešit, kde sídlo GSA bude. Za Paroubkovy vlády jsme podporovali holandskou kandidaturu, jenže po nástupu Mirka Topolánka jsme navrhli, že by Česká republika mohla kandidovat sama. A Topolánek nás podpořil. Boje o GSA ale probíhaly nejen v Evropě, nýbrž i u nás. Například za premiéra Jana Fischera chtělo ministerstvo vnitra, které tehdy vedl Martin Pecina, získat do Prahy místo GSA sídlo utečenecké agentury.

Když si odmyslíme politiku, v čem je GSA lepší než utečenecká agentura?

Je to jediná technologická agentura Evropské unie. Všechny ostatní agentury jsou správní. A z hlediska Česka jako technologické země je to přínosné.

Proč vlastně evropský navigační systém Galileo vznikl, když existuje GPS?

Před třiceti lety došla EU k rozhodnutí, že chce mít vlastní navigační systém. V současném globálním hospodářství potřebujete vědět tři informace. Tou první je poloha – kde se nachází vaše zboží, lidé nebo prostředky. Za stejného důvodu vzniklo GPS, protože když se uprostřed oceánu vynořila americká jaderná ponorka, potřebovala zjistit polohu. Měření sextantem ale trvá dlouho, polohu bylo nutné znát okamžitě. GPS je vojenský projekt, Američané ho pro civilní použití uvolnili až po dlouhé době. A navíc dokážou ovládat jeho přesnost. To vám nemusí vadit při navigaci na ulici, ale třeba ve skladovém hospodářství už je to problém. Takže Evropa rozhodla o nutnosti vlastní navigace. Svůj systém mají i Rusové, Číňané, buduje ho Indie.

GPS se pro veřejnou dopravu používat nesmí. Pilot totiž neví, jestli se Američané právě nerozhodli změnit jeho přesnost.

Co jsou ty další dvě věci, které potřebujete znát?

Když víte, kde jste, potřebujete vědět, co se děje v okolí. Potřebujete tedy síť družic, které snímají povrch Země – nejen tak, že dělají fotografie, ale měří teplotu, vlhkost, radiaci… A třetí, co potřebujete, je komunikace.

Jak funguje spolupráce Evropské kosmické agentury ESA, GSA a Evropské unie?

Evropská komise projekt vymyslí, ESA ho s pomocí evropského průmyslu postaví a GSA ho provozuje. Takže GSA je odpovědná za provoz projektů Galileo a EGNOS. EGNOS jsou komunikační satelity, které umožňují využití satelitní navigace pro dopravu, například pro letectví.

Související článek

Digitalizace v roce 2020: Živnostníci si polepší, ale ministerstvo spravedlnosti nemá ani na licence

Česká vláda sice slibuje, že během následujících tří let ze státního rozpočtu pošle na digitalizaci státu zhruba 1,2 miliardy korun. Jenže bude to stačit k tomu, abychom se v evropském žebříčku digitální ekonomiky posunuli z nelichotivého osmnáctého místa blíž k čelním příčkám? Abychom to zjistili, zeptali jsme se našich ministerstev, jak konkrétně neradostnou digitální reputaci České republiky hodlají v příštím roce vylepšit.

V letectví se GPS nevyužívá?

GPS se pro veřejnou dopravu používat nesmí, protože není certifikované. Pilot totiž neví, jestli se Američané právě nerozhodli změnit jeho přesnost. Proto potřebujete nástroj, kterým informace ověříte. My máme systém EGNOS, Američané WAAS, Rusové mají také svůj. Takže pro kritické situace, jako třeba přistání, musí pilot používat signál EGNOS.

Ten funguje tak, že vlak nebo letadlo přijme signál GPS a pošle ho přes komunikační družici do speciálního počítačového střediska, které má po celém světě přijímací antény a kvalitu signálu GPS vyhodnocuje. Na základě vlastních výpočtů spočítá odchylky a ověřený signál pošle zpět. Teprve v okamžiku, kdy pilot tento signál dostane, ví, že jeho výška je například 150 metrů plus minus třicet centimetrů nad terénem a může s touto informací pracovat. Jinak by také mohl přistát deset metrů pod přistávací plochou.
Ještě přísnější pravidla pro využití satelitní navigace jsou ve vlacích. I když jezdí po kolejích, musí využívat dva nezávislé systémy.

Jaký je vlastně přínos Galilea?

Dokud bylo jen GPS, sloužilo pro navigaci jeho dvacet čtyři satelitů na orbitu. Další stejný počet satelitů přinesl Glonas, což je ruský vojenský systém, která odpovídá GPS. Naštěstí se objevil v době, kdy byl světový mír, takže se domluvila určitá kompatibilita. Přijímače, které jsou dnes na trhu a montují se třeba do mobilů, umí přijímat Galileo, GPS, Glonas i čínský Kompas. Galileo přidává k GPS a Glonasu dalších dvacet šest satelitů. To už je přes sedmdesát satelitů na orbitu, díky čemuž je signál všude.

Na spočítání pozice potřebujete signál čtyř satelitů, které by měly být v určité vzájemné pozici. Když jsou v linii, je výpočet nepřesný. Přijímač si vybere libovolné čtyři satelity, které jsou v optimální pozici a mají nejsilnější signál. Tím se zásadně zlepší přesnost a dosažitelnost, i když jezdíte ve městě, lese nebo údolí, kde je signál ze satelitů horší.

Kdyby nastala krizová situace, třeba teroristický útok, a Galileo by se vypnulo, signál zůstane pro bezpečnostní složky zachovaný.

Takže je to jen doplnění jiných systémů?

Galileo je velmi, velmi technologicky vyspělé. Technologický skok je deset až patnáct roků vývoje. Galileo je přesnější, může pracovat na dvou frekvencích, takže se nedá rušit. Je také mnohem těžší předstírat, že jste na jiném místě tak, jak to bylo vidět v bondovkách.

Jako jediný systém má Galileo zpětný kanál. Ten slouží pro službu Search and Rescue, tedy záchranu. Člověk, který používá Galileo a vyslal by nouzový signál, tak může dostat potvrzení, že o něm záchranáři vědí.

A co je důležité – Galileo není vojenský systém, i když ho příští rok po spuštění ostrého provozu začneme využívat i pro bezpečnostní účely. Říká se tomu veřejně regulované služby a je to veřejně nepřístupný signál, ke kterému potřebujete speciální přístroj a kód. Budou ho moci využívat bezpečnostní složky. Kdyby nastala nějaká krizová situace, třeba teroristický útok, a Galileo by se vypnulo, signál zůstane pro bezpečnostní složky zachovaný.

Co se změní, až se příští rok Galileo spustí naostro?

Vládní organizace budou moci využívat šifrovaný kanál, v komerčních aplikacích bude záležet na konkrétní aplikaci. Bude se moci využívat dvoufrekvenční signál, který zvýší přesnost. Při běžné navigaci po městě vám stačí přesnost tři metry. Například ve Vídni ale chtějí navigaci pro taxíky, která je bude navádět do konkrétního jízdního pruhu. A na to už potřebujete přesnost pod jeden metr.

Související článek

Zázemí jako z jiné planety. Smíchovská průmyslovka má unikátní chytrý dům

Bývalá strojní průmyslovka z pražského Smíchova už několik let funguje jako špičkové vzdělávací zařízení v oboru IT. Do nového školního roku vstoupila ve velkém stylu – s perfektně vybavenou učebnou IoT, zařízenou jako chytrý dům.

Budeme mít takovou aplikaci i v Praze?

Evropská komise nabídla Praze využití satelitní navigace pro města. V tom programu jsou velké prostředky, ale musí se spojit tři velká města – třeba Praha, Vídeň a Mnichov. Schůzka mezi vedením GSA a magistrátem Prahy proběhla, byl na ní i zástupce dopravních podniků, tak uvidíme, jak se Praha zapojí.

Nedávno zaznamenal Galileo nečekaný výpadek. Co jste si z něj odnesli?

Galileo je pořád v testovacím modu. Proběhly určité, předem ohlášené úpravy na softwaru a po nich se zjistil problém s časem. Všichni jsou ale rádi, že se problém projevil teď, protože v ostrém provozu by to byl skutečně problém. Je to dobrá škola, budeme se z toho učit a ukazuje to, jak je testovací provoz důležitý.

Pro normální lidi se nezměnilo nic, ti výpadek nezaznamenali, což je výhoda, která plyne z dostupnosti osmačtyřiceti satelitů od spolupracujících partnerů. Ti, kdo tvrdili, že byl ohrožen letecký provoz, říkali hloupost. Reálně totiž letadla používají EGNOS. Mimochodem, když došlo k přerušení provozu EGNOSu, první se ozvali zemědělci, kteří ho využívají v rozsáhlém měřítku.

Zemědělci?

O zemědělství se moc nemluví, ale děje se tam toho hodně. Například od roku 2004 existuje soutěž Galileo Masters, které se Česko pravidelně účastní. Úspěch v ní měla například myšlenka využití satelitní navigace při sběru sena. Při senoseči sbírá stroj seno, dělá z něj balíky, a když je sena dost, balík vyhodí na pole. Druhý den, když přijedou balíky sbírat, řidič uvidí balík a jede k němu. A pak k dalšímu. Když se ale do počítače zapíše poloha balíku, můžete další den do auta, které balíky sbírá, načíst data o tom, kde přesně balíky jsou. Řídicí program je vyhodnotí a naplánuje optimální trasu. Úspora paliva je třicet procent, a ještě nemáte tak rozježděnou louku. To je jeden triviální příklad, ale když dnes navštívíte digitální farmu, budete se velmi divit. Pokud dnes někdo volá po zrychlení digitální sítě, například zavedení 5G, tak jsou to v Německu právě zemědělci.

Mluvil jste o tom, že kromě informace o poloze je zapotřebí i informace o okolí místa, kde jste, tedy pozorování Země. Jak funguje?

Evropský program pro pozorování Země se jmenuje Copernicus a je možná obsahem větší než Galileo. Evropa se v pozorování Země víc angažovala, například kvůli životnímu prostředí. Američané podobné satelity nemají. Získáváme díky tomu podklady pro digitální mapy, sledujeme Zemi v různých vlnových délkách a měříme různé důležité parametry, například hustotu ozonové vrstvy. Jen tato data, která jsou pro EU k dispozici, vytvářejí obrovský potenciál pro startupy, malé a střední firmy.

Důležitost kosmického programu pro EU můžete vidět na tom, že jediný rozpočet, který byl navýšený, je pro kosmické aktivity.

Například v zemědělství si můžete vymýšlet krásné věci, když víte, že určité bakterie nebo plísně jsou viditelné v určité vlnové délce. Vezmete tři čtyři obrázky a najednou vám na nich svítí oblast, kde se plísně šíří, a vy tam můžete zakročit. Při takovém zpracování dat lze začít s velmi malými vstupními investicemi, nepotřebujete žádný speciální hardware.

A jaké jsou plány do budoucna?

Jednak přijdou další programy. Třeba Space Situational Awareness – SSA. To je program proti problémům s vesmírným šrotem, ale věnuje se i řešení situace, kdy se k Zemi blíží vesmírné těleso, které by nás mohlo ohrozit. Další program je GovSatCom, který slouží pro kódovanou satelitní komunikaci mezi státními úřady.

Důležitost kosmického programu pro EU můžete vidět třeba na tom, že jediný rozpočet, který byl pro další rozpočtové období navýšený, je pro kosmické aktivity. Nárůst o třicet procent znamená, že Evropská komise přesně ví, proč to dělá a že tyto investice mají vysokou návratnost. Konzervativní zdroje říkají, že každé investované euro přinese pět dalších. Ostatně i tohle ukázal už americký program Apollo.

A co z toho se bude týkat Prahy?

Související článek

Hodinky, které se dobijí teplotou lidského těla. Co dalšího nabízí veletrh IFA?

Berlínský technologický veletrh spotřební elektroniky IFA, který je jednou z největších akcí svého druhu na světě, už tradičně začíná akcí ShowStoppers. Setkávají se na ní dva světy – novinky tu představují obří světové firmy i začínající startupy z garáže. Každý má pro sebe pár čtverečních metrů, všichni jsou si tudíž rovni, a kdo je opravdu dobrý, má šanci vyniknout…

Vláda kosmické aktivity podporuje a v minulých letech se podařilo vyjednat rozšíření působnosti GSA. O roku 2021 přejde GSA na EU Space Program Agency, která bude řídit provoz všech evropských kosmických programů. Je to výsledek společného úsilí ministerstva dopravy, úřadu vlády a ministerstva zahraničí. Praha bude centrum evropského kosmického provozu. Projeví se to nejenom nárůstem personálu agentury, ale i tím, že Česko posílí svoji image země nových technologií a evropských kosmických aktivit.

GSA v budoucnosti bude řídit i zmíněný projekt Copernicus, a zároveň se mluví o tom, že Česko chce získat jedno z nových evropských center umělé inteligence. Kdyby se to podařilo, mohla by vzniknout velká synergie…

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama