foto: Shutterstock

Digitální 5G koridor Praha–Mnichov umožní provoz autonomním autům i tramvajím

Stát chytřerozhovor 7 a více min čtení

Na konci loňského února byla podepsána deklarace o digitálním 5G koridoru Praha–Mnichov. Podle tehdejšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu budou „5G sítěmi nepřetržitě pokryty všechny dopravní cesty, tedy dálnice a železnice, mezi Prahou a Mnichovem včetně transevropských dopravních sítí.“ Jinde se objevovala teze, že by to mohl být virtuální koridor, tedy že by se sdílely technologie.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Na konci loňského února byla podepsána deklarace o digitálním 5G koridoru Praha–Mnichov. Podle tehdejšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu budou „5G sítěmi nepřetržitě pokryty všechny dopravní cesty, tedy dálnice a železnice, mezi Prahou a Mnichovem včetně transevropských dopravních sítí.“ Jinde se objevovala teze, že by to mohl být virtuální koridor, tedy že by se sdílely technologie.

Související článek

C-Roads: jaká je budoucnost dopravy na našich silnicích?

Jak si v současné době vede akce C-Roads – ambiciózní evropský projekt chytré silniční dopravy? Jde skutečně o první krok k reálnému zavádění autonomních aut, jak se občas píše? A jak to s projektem bude vypadat v budoucnu, rozšíří se třeba i mimo silniční síť?

Jak tento koridor bude vypadat? Zeptali jsme se Petra Očka, náměstka ministerstva průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace.

Jakou podobu má mít slíbený koridor? Půjde o infrastrukturní, nebo technologické řešení?

Má více rovin a správných je tedy vlastně více odpovědí. Jedna rovina je určitě infrastrukturní: nepřetržité pokrytí silničního a dálničního koridoru mezi Prahou a Mnichovem. Na tom se pracuje. A to je spíš debata o infrastruktuře.

Zároveň ale – i s kolegy z Bavorska, kteří to dnes už chápou stejně – 5G koridor vnímáme jako zastřešující název pro další projekty, které vzniknou jako spolupráce české a bavorské strany. V tomto smyslu je to virtuální koridor. Bez fyzické složky to nicméně nepůjde. Hledáme pro něj financování, primárně z projektu Connecting Europe Facility – CEF 2, který běží od roku 2021. Tam jsou 5G koridory přímo uvedeny jako něco, co EK financuje.

Petr Očko -

Deklaraci jsme loni podepisovali s tím, aby se koridor dostal do indikativního seznamu EK pro financování z fondu CEF. Dosáhli jsem toho, že Komise řekla, že připravené projekty 5G koridorů se do financování CEF dostanou.

Je to tak, že fyzické pokrytí koridoru by jednak měly dělat firmy, které vyhrály 5G aukci, a jednak by na tom měl participovat stát?

Jde o to, co považujete za pokrytí 5G. Z aukce plynou podmínky, které musí operátoři naplnit. Tyto podmínky jsou postačující například pro volání a základní datový přenos. Ale už nejsou postačující pro některé případy použití. Myšlenkou 5G koridoru je to, aby kvalita signálu ve frekvencích potřebných pro konkrétní využití byla dostatečná. Tady se bavíme například o jiných frekvencích než 700 MHz.

Takže jde v podstatě o dokrytí na vysokých frekvencích, použitelných například pro autonomní vozidla nebo pro IoT na železnici?

Zhruba tak. A tam je rozdíl mezi tím, co vyplývá z podmínek aukce, a tím, co Komise považuje za 5G koridor. Komise vysloveně říká, že chce, aby 5G koridory byly připravené na takové užití, jako je třeba automotive mobility a connected mobility.

Související článek

Respekt z umělé inteligence: Evropská komise pokročilou technologii chce, ale raději ji zreguluje

Evropa má k umělé inteligenci komplikovaný vztah. Je jasné, že odvětví přináší peníze, pomáhá rozvoji dalších oblastí průmyslu a je základní podmínkou pro zachování konkurenceschopnosti celému světu. Jenže zároveň vyvolává strach. Evropská komise proto už několikrát přišla s návrhy, jak umělou inteligenci svázat, aby nemohla nikomu ublížit. Teď zveřejnila návrh právního rámce, který má přinést důvěryhodnost umělé inteligenci. Podle mnohých ji ale podkopává.

Co se týče dalších aplikací, hodně se hovoří o e-Health, komunikaci mezi přístroji a edge computing. Když zůstaneme u přímé komunikace mezi přístroji, znamená to, že se v koridoru budou testovat autonomní vozy?

Taková komunikace je míněna i mimo automotive. Je to jeden z příkladů užití, ale počítá se i s tím, že by se mohl rozšířit projekt C-Roads. V pracovních skupinách jsme se zatím dohodli na čtyřech základních vertikálách: e-Health, Průmysl 4.0, connected mobility a Smart Region. Na úrovni connected mobility už testování probíhá. Je to zatím o komunikaci mezi auty. Ta komunikace má bezpečnostní aspekt, například se varují při zhuštění dopravy, upozorňují na průjezd sanitky…

To jsou C-Roads?

Ano. Tam se využívá standard 5,9 GHz a teď dochází k tomu, že s příchodem 5G se do ní původní standard začíná připojovat.

A vámi zmíněná čtvrtá oblast, Smart Regions, bude nějak propojená s Plzní, kde funguje zkušební projekt 5G pro 5 měst?

Plzeň má to štěstí, že je na 5G koridoru. Takže je do toho zapojena už z tohoto titulu. Souvisí to s tím, že koridor má více úrovní. Jedna je infrastruktura, což je ta linie Praha–Mnichov. A pak jsou jednotlivé projekty, a tam jsme za českou stranu poměrně otevření a čekáme, že se zapojí další subjekty a další města.

Plzeň dělá spoustu věcí, mají výborný SIT, který mi přijde ještě inovativnější než pražský Operátor ICT. Jeden z use-casů, které chtějí nabídnout nejen pro město, ale pro celý koridor, jsou autonomní tramvaje. Ty se asi budou testovat. Zaregistroval jsem zájem o projekt i na německé straně a mohl by z něj vzniknout projekt vhodný pro Horizon Europe. Do koridoru je přitom zapojená i Západočeská univerzita.

Související článek

Bude zdraví v mobilu stejná samozřejmost jako platba telefonem? Už se to blíží

Ze svých chytrých telefonů již obsluhujeme své peníze. Máme tam bankovní účty, používáme fintechové aplikace, mobilním telefonem nahrazujeme plastové platební karty i hotovost. Není to jediná citlivá oblast, kterou mobilnímu telefonu svěřujeme. Proč tomuto trendu stále odolává zdravotnictví?

Co například budoucnost 5G v eHealth?

U telemedicíny jde třeba o posílání velkých objemů dat z CT vyšetření. Například Lenka Lhotská, docentka z CIIRC, která se podílí na výzkumu biomedicíny, se domlouvala s jednou německou institucí na konkrétním projektu, který možnost propojení s 5G využívá. Přitom by mohlo jít o společný projekt české a německé strany. V zásadě jde o propojení umělé inteligence a telemedicíny.

Chápu tedy správně, že koridor je framework, do kterého je možné napojovat jednotlivé projekty ve čtyřech oblastech, o kterých se bavíme? Jak hodně bude otevřený, respektive jak hodně už jsou volné sloty zaplněné?

O tom, co jsou základní vertikály, kterých se držet, jsme měli dlouhou diskusi s bavorskou stranou. Shodli jsme se, že začneme s menším počtem. Abychom tak ukázali, že fungují. Je to lepší, než abychom začali takříkajíc od Šumavy k Tatrám.

Čtyři domluvené vertikály chceme v průběhu letošního roku dotáhnout do fáze konkrétních projektů a propojíme je s možnostmi financování. Jestli v mezičase vzniknou podněty na další vertikály, mohli bychom je zařadit od konce roku, případně někdy na začátku toho dalšího. Myslím, že s ohledem na kapacity jsou ty čtyři tak akorát. A rozhodně jsou to ty nejdůležitější, na kterých jsme se shodli.

Jak se budou aktivity kolem koridoru financovat?

Nějakou částku bychom mohli získat ze zmiňovaného CEFu; ta ale zatím není určená. Předpokládáme nicméně, že to budou vysoké stamiliony nebo nižší miliardy korun. Dalším zdrojem může být Národní plán obnovy, kde máme na aktivitu pokrytí dopravních koridorů a zejména 5G koridorů miliardu. Ale to se nebavíme jen o koridoru Praha–Mnichov, ačkoliv ten má být první a vzorový. Takže na něj by mohly být profinancovány stovky milionů. Pak máme sadu dalších nástrojů. Jedním z nich je například Interreg, což je program, který financuje z kohezní politiky přeshraniční projekty. Ty jsou vždy s příslušnou okolní zemí, máme ho s Polskem, Slovenskem, Rakouskem, pak se Saskem i s Bavorskem…

Co se teď bude dít? Jaký je vlastně harmonogram koridoru?

Během jara probíhají workshopy s různým zaměřením: už jsme měli eHealth a počítáme s Průmyslem 4.0, pak se rýsuje i connected mobilita. Nejde přitom jen o to, zorganizovat jednu akci, kde si lidé popovídají, a pak se zase rozejdou. Hledáme partnery, zajímavé návrhy na obou stranách, promlouváme s lidmi. Jde o to, ukázat jim smysl, zapálit je pro to. Workshop je vlastně už jen finále, kde by tito lidé do sebe měli ‚zapadnout‘. To se nám už dařilo. Ač se tedy můžou zdát tři workshopy za čtvrt roku málo, je s tím opravdu hodně práce.

Související článek

S digitalizací jsme na krizi mohli reagovat lépe, říká ministr Havlíček

Digitalizace nejsou jen elektronické recepty, dálniční známky nebo online výuka. Jde o zásadní změnu celé ekonomiky i vzdělávání. A Česko na tom ve srovnání se zahraničím není úplně špatně.

V průběhu roku chceme mít další dvě společná jednání, ze kterých by měl vzejít konkrétní plán. Budeme konkretizovat projekty, ty se začnou hlásit do výzev a dost možná přijde i nějaké konkrétní financování.

To zní jako spousta práce…

Ten proces je sice dlouhý, ale je to velký a dlouhodobý projekt. Dali jsme si opravdu práci, připravili jsme pilotní příklady pro EU. Dali jsme dohromady analytické zdroje, experty a dlouho jsme s nimi probírali, jak vymyslet celý systém. Dnes je plně nastavený. Jak z hlediska toho, kde sebereme data, tak je i zároveň vyřešena otázka, jak zapojit klíčové hráče do inovačního prostředí. Definovali jsme priority a způsob financování podpůrných programů. Musíme restartovat, nebo spíš vylepšit spolupráci s kraji. Ne vždy je jednoduché ji nastavit, všude kraje fungují a realizují projekty trošku jinak. I to se nám povedlo posunout.

Celý systém funguje tak, abychom zaměřili financování podpory co nejefektivněji. Může to znít abstraktně, ale historicky víme, že spousta financování v oblasti výzkumu a inovací byla rozdělována víceméně dle pocitů. Tohle je způsob, jak projekt postavit na procesech založených na důkazech – tedy na datech.

Jak moc je takový systém odolný vůči volbám?
Doufáme, že je. Základní podmínkou pro čerpání mnoha evropských fondů je RIS3 strategie (schválená Národní RIS3 strategie se soustředí na podporu perspektivních odvětví a zvyšování přidané hodnoty pomocí digitalizace a dalších klíčových technologií a znalostí, pozn. red.).

Pokud bychom sešli z cesty, ať už z jakéhokoliv důvodu, Evropská komise si to velmi dobře hlídá. Kdybychom systém změnili, zastaví se nám čerpání evropských miliard.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama