Foto: iStockphoto.com

Alarmující zpráva NKÚ: 3,5 miliardy korun na elektronizaci daní vyletělo komínem

Stát chytřeAktuality 4 min čtení

Nejvyšší kontrolní úřadu zveřejnil zprávu k tématu daní za roky 2014 až 2017. Shrnuje výsledky jeho kontrol a ukazující silné a slabé stránky českého systému. Na řadě míst se věnuje i elektronizaci a digitalizaci. A není to veselé čtení.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Nejvyšší kontrolní úřadu zveřejnil zprávu k tématu daní za roky 2014 až 2017. Shrnuje výsledky jeho kontrol a ukazující silné a slabé stránky českého systému. Na řadě míst se věnuje i elektronizaci a digitalizaci. A není to veselé čtení.

Související článek

Vladimír Dzurilla maká na tom, aby Česko bylo digitální stát. Ministrem být nechce

Od české vlády dostal obrovský úkol – zařídit, aby Česko bylo digitální zemí, kde moderní technologie ve spojení s úřady budou dělat život Čechů příjemnější. Plány má na několik let dopředu a oproti mnoha jiným věří, že se mu je podaří naplnit. Vladimír Dzurilla.

Začněme pozitivně. Mezi lety 2013 až 2017 se o více než 11,5 milionu zvýšil počet elektronických daňových podání u Finanční správy. A tady dobré zprávy končí. Může se zdát, že takové množství elektronických podání výrazně sníží administrativní náročnost jejich zpracování. Ostatně k tomu by měla digitalizace státní správy sloužit. Ale to bychom nesměli být v Česku.

„Nové postupy a elektronizace správy daní zatím nevedly k úsporám personálních zdrojů ani k významné změně v jejich struktuře uvnitř orgánů finanční správy. Stále je většina personálních zdrojů alokována na zpracování daňových přiznání a vyměření daní. S ohledem na rostoucí počet úředních osob a přirozený růst mezd se efektivnost správy daní nezlepšuje,“ píše NKÚ. Jinými slovy – úředníci místo kontrol zpracovávají haldy dokumentů, které předtím museli podnikatelé vyplnit. A je vlastně úplně jedno, jestli jsou to dokumenty vytištěné či digitální.

Vždyť pro správu daní v hodnotě stovek miliard korun (jen v roce 2017 to bylo téměř 796 mld. Kč) se používá jeden z nejzastaralejších informačních systémů státu - IS ADIS. Jeho údržba je velmi drahá: v letech 2011-2017 stál jeho provoz a další rozšíření 428 mil. Kč, které podle NKÚ nebyly vynaloženy hospodárně, efektivně a účelně.

Související článek

Předpověď počasí v ohrožení? Američané se bojí, že kvůli síti 5G nepůjde předvídat velké bouře

Nová 5G síť přináší velká očekávání. Zákazníci mobilních operátorů doufají ve větší konkurenci, nižší ceny a rychlejší přenos dat. Česká vláda se těší na zisk osmi miliard korun do rozpočtu a operátoři na rozšíření služeb a nárůst tržeb. Někdo však tluče na poplach – meteorologové.

Navíc při rozšiřování tohoto systému o EET a další aplikační komponenty nerespektovalo Generální finanční ředitelství pravidla pro schvalování projektů informačních technologií hlavním architektem eGovernmentu. Prohloubilo tak závislost na stávajícím dodavateli (tedy zhoršilo to, čemu odborníci říkají vendor-lock) a neoprávněně zvolilo k zadání veřejných zakázek v objemu přes 400 mil. Kč nesoutěžní postupy. Pořídilo takto informační technologie v hodnotě cca 70 mil. Kč, jejichž potřebný výkon mohlo zajistit již pořízeným hardwarem.

Jedno inkasní místo – drahé nic za 3,5 miliardy

Největší díra na peníze byl ovšem projekt jednoho inkasního místa (JIM). Jeho cíle byly bohulibé: zvýšení efektivity výběru daní a snížení administrativní zátěže jak u poplatníků, tak u správců daně. Vynaložilo se na něj téměř 3,5 miliardy korun. A co stát za tyto nemalé prostředky získal?

„Jednou z podmínek pro vznik jednoho inkasního místa bylo vytvoření nového informačního systému. Na tuto část projektu bylo vyčerpáno 1,15 mld. Kč, tj. cca 64 % celkových předpokládaných výdajů (projektový rozpočet na roky 2009–2013 byl schválen ve výši 1,80 mld. Kč). Nakonec byly souhrnné výdaje ve státním rozpočtu schváleny v celkové výši 3,97 mld. Kč; MF, GFŘ a GŘC vyčerpaly z těchto prostředků v letech 2009 až 2015 na projekt celkem 3,39 mld. Kč, přesto nový informační systém JIM ani samotné jedno inkasní místo nebyly vytvořeny. Informační systémy organizací, tj. orgánů finanční správy, správy pojistného na sociální zabezpečení a správy pojistného na zdravotní pojištění, které byly do projektu jednoho inkasního místa zařazeny, byly v době ukončení kontroly NKÚ stále samostatnými, vzájemně nekomunikujícími systémy, což odpovídalo výchozímu stavu,“ uvádí poměrně alarmující informace zpráva NKÚ.

Není se tedy co divit, že projekt byl předčasně ukončen. Správci daně tak ale musejí v řadě případů dělat jednu práci dvakrát a daňoví poplatníci musí u různých správců daně vyplňovat do příslušných formulářů obdobné informace.

Související článek

Babišovy digitální vzdušné zámky aneb slibem nezarmoutíš

Andrej Babiš a jeho PR tým toho o digitalizaci napovídali již mnoho, a ještě více toho slíbili. Nicméně vzhledem k tomu, že zavádění nápadů do praxe pokulhává, jsou řeči o digitalizaci Česka zatím spíš jen pěknou pohádkou. Nicméně realitou je premiér neznalý technologií s vládními prioritami, které namísto z reálných potřeb vycházejí z marketingových průzkumů veřejného mínění. Jak si tedy člověk, o kterém se říká, že neumí s počítačem, v digitalizaci státu zatím vede?

A na závěr jen drobná perlička, týkající se směrnice EU, která upravuje nástroje pro odhalování nelegální daňové optimalizace. Nejenže ji Česku vinou dlouhého legislativního procesu implementovala v roce 2014 až s několikaměsíčním zpožděním, ale ministerstvo financí zavedlo pro zjišťování potřebných údajů pouze přílohu k daňovému přiznání. Náročnost správy daní tak vzrostla… 

Celou zprávu NKÚ najdete ZDE.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama