ilustrační foto: shutterstock

Jak mohlo vypadat očkování proti covidu-19 v digitalizovaném zdravotnictví

Stát chytřeanalýza 4 min čtení

Pozor. Toto není utopie. To, co budu popisovat, v některých zemích skutečně funguje a pomáhá k efektivitě a přívětivosti zdravotního systému. Ne náhodou je Izrael tak rychlý v očkování proti covidu-19. Je to také proto, že má velmi dobře digitalizovaný zdravotní systém. Data tečou a klienti s lékaři komunikují za pomoci digitálních technologií.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Pozor. Toto není utopie. To, co budu popisovat, v některých zemích skutečně funguje a pomáhá k efektivitě a přívětivosti zdravotního systému. Ne náhodou je Izrael tak rychlý v očkování proti covidu-19. Je to také proto, že má velmi dobře digitalizovaný zdravotní systém. Data tečou a klienti s lékaři komunikují za pomoci digitálních technologií.

Související článek

První krok k digitalizaci českého zdravotnictví? Vláda schválila nový zákon

Vláda schválila zákon o elektronizaci zdravotnictví, který má za cíl nastavit základní pravidla a architekturu digitalizace českého zdravotnictví. Má mimo jiné pomoci lépe sdílet informace mezi jednotlivými aktéry zdravotnického systému.

Bohužel pro Českou republiku se jedná zatím o naprosto nedosažitelný stav, a to jen proto, že minulé vlády a ministři zdravotnictví v posledních 20 letech zcela zanedbali elektronizaci a digitalizaci zdravotnictví. České zdravotnictví je stále papírové, datově nestrukturované a nekomunikující. Také proto sledujeme zmatky kolem strategií a realizace očkování.

Jedná se přitom o jednu z nejdůležitějších akcí za poslední desítky let. V některých zemích dokonce hovoří o největší logistické akci od konce druhé světové války. Bez dat a vhodných komunikačních kanálů takovou akci organizovat nelze. Nebo možná ano, ale chaoticky, tak jak sledujeme v přímém přenosu u nás. Ani nemocná či zdravá část populace neví, kdy a kde dostane vakcínu a jak jim tato možnost bude oznámena.

Digitalizace pomáhá

Digitalizace zdravotních dat a služeb by pomohla minimálně se dvěma kritickými úkony. Prvním je prioritizace pacientů podle rizikovosti. Dnes již existují algoritmy, které jsou založeny na analýze velkých počtů pacientů, kteří prodělali covid-19, umožňující přesně určit individuální nebezpečí těžkého úmrtí nebo hospitalizace v případě nákazy koronavirem. (Na jeho základě existuje dokonce online dotazník QCovid, který jsme přeložili do češtiny.)

Související článek

Čekání na vakcíny: lékaři a kraje se neshodnou se státem. Centrální systém se doktorům nezdá, vzniká řada lokálních

Že pandemie vyžaduje od lékařů, krajů i starostů obrovské nasazení, je po mnoha měsících jasné zřejmě všem. Kam všude však musejí napínat své síly, může být pro mnohé lidi překvapením. Nedostává se totiž informací a jejich přenos vázne. Centrální systém, který by očkování řídil, v Česku sice existuje, ale kraje a lékaři mu vytýkají řadu nedostatků. Přicházejí proto s vlastními řešeními…

Logicky by na řadu v očkování měli přijít ti, kteří mají vyšší riziko, protože jen tak můžeme snížit počty úmrtí a také ulevit přetíženým nemocnicím. Nejedná se jen o věk, ale také o závažné chronické nemoci a jejich léčbu. Například jedno z nejvyšších rizik mají pacienti po transplantaci ledvin nebo ti, kteří jsou léčeni určitými onkologickými léky pro nádorová onemocnění. Pokud by lékaři, zejména praktici, měli strukturovanou elektronickou zdravotní dokumentaci (tzv. electronical medical records / EMR), mohli by jednoduše a v podstatě na jedno kliknutí seřadit své pacienty/klienty od těch, kteří vakcínu potřebují nejvíce, po ty, kteří si na ni mohou počkat.

Kdybychom měli zavedené digitální formy komunikace (tzv. telemedicínu) mezi pacienty, probíhala by komunikace a objednávání na přesné termíny k očkováním mnohem lépe a rychleji. To je ten druhý potřebný nástroj. Nemocnice by tak v nynější první fázi nemusely shánět kohokoliv, komu by vakcínu podaly, aby se jim po rozmrazení nezkazila. Mohly by volná místa nabídnout přes propojené databáze s okolními praktickými lékaři těm nejpotřebnějším. Praktikům by se v digitalizované dokumentaci selektovali pacienti s nejvyšším rizikem na základě chytrých algoritmů, které automaticky analyzují aktuální zdravotní stav. 

Související článek

Digitalizace zdravotnictví je díky covidu aspoň na půli cesty

První vlna koronavirové pandemie dokázala zlomit odvěký odpor zdravotnictví k digitalizaci. Konečně se začaly vydávat dlouho odkládané eNeschopenky, rozjelo se objednávání do ordinací a lékaři začali vyšetřovat přes internet. K pořádnému digitálnímu obratu ale rozhodně nestačí nahradit psací stroj počítačem.

Zároveň by bylo možné využít automatizovaný elektronický objednávkový systém, jenž by rozeslal podle volných míst klientům SMSky, e-maily nebo ideálně upozornění do mobilních aplikací s možností termín přijmout, odmítnout nebo se přeobjednat. Celá komunikace mezi občany a zdravotním systémem, zejména praktiky, spádovými nemocnicemi a očkovacími centry, by tak probíhala mnohem rychleji a efektivněji a Česká republika by nebyla na posledních místech mezi vyspělými zeměmi v počtu proočkované populace.

Investice do budoucnosti

V takové realitě ale bohužel nežijeme, a tak lékaři v nemocnicích a očkovacích centrech nemají k dispozici přístup do elektronické zdravotní dokumentace osob, které budou přicházet na očkování. Celý proces se bude zpožďovat, protože se budou muset každého vyptávat na to, jakými trpí nemocemi, zda nemá alergie apod. Přitom toto vše mohla odpracovat data a chytré analytické algoritmy nad nimi. Opět budou ordinace praktických lékařů úpět pod přívaly telefonátů nejen pacientů, kteří potřebují konzultovat příznaky nemoci, vystavit eRecept nebo žádanku na test na covid-19, ale také kvůli objednávání zájemců o očkování metodami 19. století.

Související článek

Kraje potřebovaly data od státu, ten jim je nechtěl dát. Zasáhnout musel spolek na podporu autistů

Spolku Děti úplňku se podařilo dát dohromady mapu obsahující informace o lidech s diagnostikovaným autismem. Jednoduše vypadající projekt Mapa autismu je ve skutečnosti malým zázrakem. Vyžádal si měsíce příprav a složité vyjednávání se státem.

Věřme, že české zdravotnictví se konečně chytne za nos a uvědomí si, že kvalitní zdravotní péče je bez digitalizace zcela nemožná. Plánů na elektronizaci zdravotnictví tu již bylo mnoho, a kdyby se jen 10 % realizovalo, žili bychom v digitálním zdravotnickém ráji po vzoru Estonska, Švédska nebo Izraele. O tom ale zase příště.

 

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama