Foto: iStockphoto

Na ČVUT vymysleli, jak slepým vrátit zrak. Trvalo to čtrnáct let

Věci chytřetéma 7 a více min čtení

Už od roku 2004 se na ČVUT zabývají vývojem takzvané chytré hole, která nevidomým zásadně zlepší život. Roky práce se ale chýlí ke konci, protože výsledný produkt do světa vypustí nejspíš už v dubnu. Oním výsledkem je dobře známá pomůcka v podobě hole, ke které přibylo jen pár tlačítek a brýle. Jenže co se zdá jako jednoduché řešení, může představovat dlouhé výzkumy a celou řadu testů končících ve slepé uličce.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Už od roku 2004 se na ČVUT zabývají vývojem takzvané chytré hole, která nevidomým zásadně zlepší život. Roky práce se ale chýlí ke konci, protože výsledný produkt do světa vypustí nejspíš už v dubnu. Oním výsledkem je dobře známá pomůcka v podobě hole, ke které přibylo jen pár tlačítek a brýle. Jenže co se zdá jako jednoduché řešení, může představovat dlouhé výzkumy a celou řadu testů končících ve slepé uličce.

Související článek

Jde to snadno. Jen tři slova stačí, abyste našli kohokoliv na zemi

Při cestě na neznámé místo se dnes málokdo obejde bez navigace. Na navigování pomocí GPS jsme zkrátka zvyklí, i když ne vždycky nás vede tak, jak by bylo potřeba. Současný navigační systém zkrátka není dokonalý. Je tu ale platforma, která dokáže jednoduše popsat každé místo na světě.

První impuls vedoucí k vývoji chytré slepecké hole vzešel ze setkání zástupců Fakulty elektrotechniky ČVUT s nevidomými. Při něm se studenti a vyučující fakulty dozvěděli, že se nevidomí celkem pravidelně ztrácejí. A to i ve chvíli, kdy se pohybují na místech, která znají. „Mají sice metody, jak se zase najít, ale shodli jsme se na tom, že něco elektronického, co by jim v takové situaci pomohlo, by se rozhodně hodilo,“ říká Jiří Chod z ČVUT, který vede tým pracující na tomto projektu.

Začínalo se s anténou a šesti monočlánky

„Technologie jako navigace dnes dokáží perfektně určit, kde jste, ukázat vám to na mapě a směrovat vás. Nevidomý ale tohle nevidí,“ přibližuje Chod jednoduchý, ale pro běžného člověka tak trochu neviditelný problém. „Mnoho aplikací a technologií, které dnes považujeme za standardní, proto slepí lidé nemohou používat. Je sice možné zařízení ovládat třeba gesty nad obrazovkou chytrých telefonů, to ale funguje jen pro malou skupinu lidí. Mnoho nevidomých totiž s chytrým telefonem nepracuje, stejně jako třeba starší generace,“ pokračuje Jiří Chod.

Nápady na navigační systémy s využitím tehdejších technických možností v roce 2004 počítaly s poměrně těžkým zařízením s vnější anténou a šesti monočlánky, které jej udržely v provozu maximálně půl hodiny. Dalším zdokonalováním se zařízení díky vývoji technologií dostalo až na panel s pěti tlačítky, takzvanou proprietární jednotku, jejíž hlavní částí jsou však baterie, a především využití rychlých sítí, počínaje 3G a 4G. Ty zvládnou přenášet i obraz. Plánem totiž bylo prostě přenášet záběry okolí k nějaké pomoci, například k příbuznému nebo do střediska, kde by nevidomému mohl pomoci reálný člověk. A tady se nabízelo využití chytrého telefonu s kamerou.

 

Související článek

Větší šance na život. Umělá inteligence rozpozná rakovinu kůže lépe než lékař

Lékaři úspěšně rozpoznají rakovinu kůže v 87 případech ze sta. Umělá inteligence je výrazně úspěšnější: ze sta odhalí 95 nemocných. Pomůže tak navíc osmi těžce nemocným lidem, jejichž léčba by nejspíš začala pozdě. Osm pacientů, jejichž šance na přežití by oproti ostatním byla výrazně nižší. Ocitli jsme se tak ve stádiu, kdy lékaře začínají překonávat roboti.

 

Pomohla sázka na speciální brýle

„Jenže stabilizovat obraz, aby šly záběry použít, bylo prakticky nemožné,“ popisuje Chod a vytahuje přitom elektronickou jednotku, destičku o velikosti zhruba dvou centimetrů čtverečních, která se prakticky ztrácí v dlani. Jde o zařízení, které celý problém řeší. Vědci z ČVUT tak nakonec vyvinuli tenký plátek, který se vloží místo skel do brýlí – je sice neprůhledný, ale slepec přes něj vidět nepotřebuje. Díky umístění funguje doslova jako náhrada očí a poskytuje přesně takový obraz pro ty, kteří jej vidět potřebují. Třeba v tom, aby nevidomým pomohli dostat se ke konkrétnímu lékaři, koupit si rohlík či zazvonit na ten správný zvonek.

Vývoj celého zařízení je záležitostí několika milionů korun a celkem čtrnácti let výzkumů. Náročnost celé přípravy i provozu dává jasně najevo, že partneři ze soukromé sféry se opravdu hodí. V tomto případě se s projektem spojil operátor T-Mobile, který nevidomým poskytuje bezplatné datové připojení.

S ovládáním myčky pomůže aplikace

Ještě než však slepý člověk vyjde ven z bytu, musí v domácnosti vyřešit spoustu problémů, které běžní lidé logicky neřeší. Souvisí třeba s vybavením bytu elektrotechnikou. „Všechno je dnes dotykové, na mikrospínače, případně si vybíráte z menu. Když chcete sehnat indukční desku, která má mechanické ovládání, nemáte výběr – na trhu je jedna,“ říká Jan Pokorný, sám nevidomý a zároveň lektor a tester pomůcek pro nevidomé. A mimochodem také člověk, který si aktuálně zařizuje kuchyni.

Související článek

Vyzkoušeli jsme chytré brýle, které lidem vrací zrak

Nasazuji si brýle, které vypadají vlastně úplně normálně, jen mají na levé nožičce miniaturní kameru, na pravé zase sluchátko. Zvedám prst, jako bych si chtěl zjednat pozornost, pak ho zabodnu do textu na papíře před sebou a světe div se, brýle mi ho do sluchátka začnou číst. Dobrou češtinou prakticky bez přízvuku. Tyto brýle toho zvládnou mnohem víc.

Jeho kritéria výběru se tak podstatně liší od kritérií jiných lidí. Třeba myčka jej zaujala taková, kterou lze ovládat přes aplikaci v telefonu. „Je kvůli tomu sice dražší a aplikace neobsáhne všechny funkce. Ale i tak, je to lepší než nic,“ popisuje Pokorný plusy a minusy aktuálního světa ve dvou větách.

Právě telefon je vedle počítače tou možností, která nevidomým umožňuje začlenit se do běžného života. To, co bylo dřív nutné vyřizovat osobně, je najednou možné objednat a zařídit přes aplikace. Třeba koupit si lístek na autobus dřív znamenalo nutnost dostat se na místo konkrétního prodeje, záhadným způsobem najít to správné okýnko, nějak vystát frontu. Dnes je už jen třeba dostat se k autobusu, protože jízdenku si lze koupit přes mobil. Jenže i tady se objevuje zásadní problém – jak ovládat přístroj, který se v dlaních nevidomých jeví jako placka bez čehokoliv, čeho se lze dotykem chytnout.

Počítač za 120 tisíc korun

„Paradoxem totiž je, že někdy je v podstatě problém vývoj samotný. Jak se naučíte pracovat s jednou technologií, přechod na další je posun na novou startovní čáru. Tlačítkové telefony bylo možné ovládat po paměti. S hladkým přístrojem tohle nejde,“ popisuje Jan Pokorný.

Výrobci mobilů, a nejen ti, si však uvědomují, že i nevidomý člověk je zákazník. A někdy dokonce velmi dobře platící. Třeba český stát mu totiž přispívá až devadesáti procenty ceny koupené věci usnadňující život. A tak je na výběr. Třeba mobily i počítače Apple v sobě mají nainstalováno hlasité předčítání, takzvaný VoiceOver. Pro počítače jiných značek je dostupný specializovaný software, který z nich dělá takzvaně zpřístupněné. A proto je o názory nevidomých zájem.

Související článek

Chytré technologie v obchodech nastupují. Peníze z kapes zákazníků tahají mnohem snáz

Obchody se toho snaží prodat co nejvíc a pomáhají si k tomu různými triky. Používají ale při lovu na zákazníka i chytré technologie? Některé ano. Už brzy si ve velkém začneme zvykat třeba na digitální cenovky, kde obchodník bude smět cenu zboží během okamžiku upravit podle toho, jaký o něj v danou chvíli bude zájem.

„V poslední době se na nás vývojáři obrací s konzultacemi, popřípadě s žádostí o testování aplikací, kdy poskytujeme zpětnou vazbu či doporučíme nebo navrhneme řešení,“ říká Tomáš Franěk z firmy Symbio Access devices, která pomůcky prodává. Podle něj je u softwaru i aplikací nutné myslet již na začátku vývoje na přístupnost. „Jsou různé společnosti, které toto základní pravidlo dodržely, a teď mají ve svých řadách spoustu zákazníků se zrakovým postižením. Například co se týče cestování, ale i on-line obchodů s potravinami,“ popisuje.

Jenže ať už stát přispívá, nebo ne, na běžné nákupy specializované pomůcky obvykle nejsou. „Cena počítače je standardní. Co je drahé, je speciální software – cena celé počítačové sestavy je tak zhruba sto až sto dvacet tisíc korun,“ popisuje zpřístupněné počítače Tereza Vernerová ze společnosti Spektra, kde nabízejí moderní kompenzační pomůcky. Technologie se proto vybírají velmi pečlivě. Příspěvek je totiž možné získat obvykle jen jednou za pět let. „Takže se snažíme získat ty pomůcky tak, aby vydržely,“ popisuje Pokorný.

Mobil vyfotí text a přečte ho

Potřeby jsou ale jasné. Pokud si přijde zrakově postižený zákazník do prodejny Symbio koupit nějakou pomůcku, nejčastěji to je takzvaná softwarová lupa. Skládá se z Full HD kamery a monitoru, na kterém se zobrazí písmo v libovolné velikosti. Některé umějí text i přečíst, důležitá je přitom podpora češtiny.

Související článek

Špičku v robotické medicíně najdete v Čechách

Co spojuje české pacienty po autonehodě a britské vojáky zraněné během misí? Špičkové rehabilitační pracoviště, které využívá robotickou medicínu. Jméno malého městečka kousek od Benešova jste určitě už slyšeli. V Kladrubech se s pomocí robotů léčí pacienti z celého světa. Někteří vypadají v exoskeletonu jako ze sci-fi filmu, ale vzhled v tomto případě nerozhoduje. Důležité je, že toto a další robotická zařízení používaná v Rehabilitačním ústavu Kladruby pomáhají.

Zvětšování pro slabozraké, případně čtení přístrojem pro nevidomé je základ. „Počítač s námi mluví. Potřebuji jen, aby mi dával odpovídající odezvu. Aby mi místo obrazu něco řekl, popřípadě reagoval hmatovým výstupem, kdy se informace zobrazují na braillském řádku,“ popisuje Jan Pokorný.

Nutnost, aby měly přístroje hlas, se projevuje i u aplikací. Třeba KNFB Reader umí pomocí fotoaparátu chytrého mobilního telefonu text vyfotit a následně hlasovým výstupem přečíst. „Dá se to využít nejen třeba při čtení dopisů nebo příbalových letáků u léků, ale i složení potravin v obchodě,“ popisuje Tomáš Franěk. Podobně funguje aplikace, která vyfotí bankovky a následně vám sdělí, v jaké hodnotě jsou. Tady zasáhli Češi, když vyvinuli aplikaci Cash Reader – první, která si poradí s našimi bankovkami.

Cílem je takzvaná nositelná elektronika

Obecně jsou podle Fraňka novinky spíše softwarového charakteru. „Trh se zvláštními pomůckami je relativně plný, a co se týče technologií, není co vymýšlet. Spíš se tak zdokonalují pomůcky, které na trhu jsou,“ říká. Ve sféře aplikací se ale možnosti prakticky každý den rozšiřují. Při vývoji konkrétních produktů je jedním z hlavních kritérií co nejmenší velikost. Nejen kvůli váze a pohodlí, ale i proto, aby zařízení na majitele příliš neupozorňovalo. „Pomůcky se všeobecně ubírají do fáze takzvané nositelné elektroniky. Mít co nejmenší zařízení, které toho zvládne co nejvíce,“ vysvětluje Tomáš Franěk. I proto je vedle iPhonů či iPadů přístupných nevidomým v obchodech poptávka po hodinkách Apple Watch.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama