Foto: iStockphoto.com

Cvrččí mouka jako jakákoliv jiná. Česká firma z ní peče chleba a plánuje výrobu těstovin

Firmy chytřerozhovor 7 a více min čtení

Budoucnost nejsou jen auta bez řidiče, smart domácnosti a superrychlý internet, ale i kuchyně, jak ji dosud neznáme. Müsli tyčinky, čokoláda, pečivo – na první pohled vypadá produkce firmy Sens Foods úplně obyčejně, na něco podobného narazíme v každém obchodě se zdravou výživou i v obchodních řetězcích. Jenže kromě normální mouky všechny produkty obsahují namleté cvrčky. Zní to asi bizarně, ale podle mnoha vědců je právě hmyz potravinou budoucnosti. A úspěch české firmy to dokazuje.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Budoucnost nejsou jen auta bez řidiče, smart domácnosti a superrychlý internet, ale i kuchyně, jak ji dosud neznáme. Müsli tyčinky, čokoláda, pečivo – na první pohled vypadá produkce firmy Sens Foods úplně obyčejně, na něco podobného narazíme v každém obchodě se zdravou výživou i v obchodních řetězcích. Jenže kromě normální mouky všechny produkty obsahují namleté cvrčky. Zní to asi bizarně, ale podle mnoha vědců je právě hmyz potravinou budoucnosti. A úspěch české firmy to dokazuje.

Související článek

Předpověď počasí v ohrožení? Američané se bojí, že kvůli síti 5G nepůjde předvídat velké bouře

Nová 5G síť přináší velká očekávání. Zákazníci mobilních operátorů doufají ve větší konkurenci, nižší ceny a rychlejší přenos dat. Česká vláda se těší na zisk osmi miliard korun do rozpočtu a operátoři na rozšíření služeb a nárůst tržeb. Někdo však tluče na poplach – meteorologové.

„Snažíme se nabídnout lidem novou bílkovinu, která je stejně kvalitní jako maso, ale její produkce je mnohem méně nákladná a zároveň ekologičtější,“ vysvětluje jeden z šéfů Sens Foods Radek Hušek, podle kterého je potravina z hmyzu v Evropě pořád ještě novinkou, ale na trzích v Asii je víc a víc součástí běžného jídelníčku. „Samozřejmě je ale nutné, aby byly potraviny s využitím hmyzích bílkovin co nejchutnější, jinak je mezi lidi nedostaneme,“ dodává Hušek.

Proč by si ale člověk měl dát místo běžné energetické tyčinky právě tu vaši s cvrčkem na obalu i uvnitř?

Protože je plná bílkovin, bez kterých se organismus neobejde. Základní složkou je cvrččí mouka, kterou získáváme z naší farmy v Thajsku. Až se nám povede dotáhnout projekt do konce, budou naše bílkoviny o třicet až čtyřicet procent levnější než stejné množství bílkovin z masa. Kromě toho má produkce zcela minimální dopad na životní prostředí a minimalizujeme i to, čemu by se dalo říkat morální stopa. Z cvrččí mouky se dá péct jako z každé jiné, takže z ní vyrábíme tyčinky, chleba, chystáme se na proteinový shake a tak dále. Prostě normální potraviny, které znáte, ale výživnější, zdravější a ekologicky udržitelnější.

Dokážete porovnat ekologický dopad běžných masných výrobků a vaší produkce?

Alespoň přibližně ano. Jeden standardní hovězí steak představuje zátěž odpovídající zhruba padesáti kilometrům jízdy v autě. Nebo si představte, že byste se sprchovali celých deset hodin v kuse. To je úplně absurdní, to samozřejmě nikdo nedělá, ale právě to je srovnatelná ekologická stopa s jedním obyčejným steakem. Na jedno kilo cvrččí bílkoviny potřebujeme dvanáctkrát méně krmiva, téměř žádnou vodu a vyprodukujeme přitom stonásobně méně skleníkových plynů. Celkový ekologický dopad tak činí pouhé setiny, nebo dokonce tisíciny standardní živočišné produkce.

Cvrčci se chovají ve velkých plastových boxech až v šesti patrech nad sebou. Na výšku má taková farma osm metrů.

Vaše farma sídlí v Thajsku. Souvisí to s tím, že v Asii se hmyz jí mnohem častěji než v Evropě?

To také. Thajci mají opravdu výborné know-how – hmyzí průmysl má v zemi celkem bohatou tradici, funguje tu na dvacet tisíc hmyzích farem, na mnohých z nich se chovají právě cvrčci. Běžně se pro ně prodává krmivo, chov hmyzu se vyučuje na univerzitách. Měli jsme tedy z čeho vyjít. Navíc Thajsko má jiné podnebí než Evropa, což cvrčkům vyhovuje. Ideální prostředí pro cvrččí farmu je třicet stupňů a vysoká vlhkost.

Takže chcete v Asii působit i nadále? Taková činnost na dálku má nezanedbatelné ekologické dopady…

Zatím tam zůstáváme, ale nikoli napořád. Thajskou farmu vnímáme jako pilotní projekt, na kterém neustále pracujeme a vylepšujeme ho. Až se nám podaří chod farmy plně zautomatizovat a až se zvýší poptávka po hmyzích produktech, chceme ji přesunout blíž. Mimochodem, farma nestojí někde v džungli, ale na předměstí velkého města Čiang Mai na severu Thajska. Je to futuristická farma s kontrolovaným prostředím, která může stát kdekoli. Nedávno jsem přednášel o tom, že ji klidně lze postavit i na Marsu.

Související článek

Obnova katedrály Notre Dame: hledá se počítačový model mrtvého amerického kunsthistorika

Hořící katedrálu Notre Dame v Paříži vyděšeně sledovala v přímém přenosu celá Evropa. Zničené krovy ještě nepřestaly doutnat a už se rozběhly vzrušené debaty o tom, zda a jak se škodu podaří nahradit. V cestě ovšem stojí jeden zásadní problém – nejenže se zatím přesně neví, kolik škody na nosné konstrukci vlastně požár a následné hašení způsobily, ale neexistuje ani žádná přesná stavební dokumentace, podle níž by se rekonstrukce mohla řídit. Nebo ano?

Mluvil jste o tom, že hmyzí průmysl má v Thajsku tradici. Můžete to nějak rozvést? Ať víme, co nás časem čeká i v Evropě?

Když se mluví o tradicích, je dobré to brát s rezervou – o skutečném průmyslu se dá hovořit tak šest let. Je zajímavé to porovnat s dalšími obory – průmyslový chov kuřat existuje nějakých osmdesát let a za tu dobu se povedlo zdvojnásobit jateční váhu kuřete. Což se nám nelíbí, protože to z živých zvířat dělá průmyslový produkt. Na druhou stranu to ukazuje potenciál, který je velmi podobný i u hmyzu. Momentálně se pracuje hlavně na snížení nákladů. Až se to povede, bude chov hmyzu ekonomicky ještě výhodnější než dnes, ale v porovnání s velkochovem kuřat má i obrovské morální výhody.

Jak vlastně chov probíhá?

Cvrčci se chovají ve velkých plastových boxech až v šesti patrech nad sebou. Na výšku má taková farma osm metrů. Říká se tomu vertikální farmaření. V každém boxu žije až deset tisíc cvrčků, kteří se dospělosti dožívají zhruba za pětatřicet dnů. Pak se zpracují. Na rozdíl od kuřat nebo dobytka jsou cvrčci zvyklí žít ve zhuštěném prostředí, proto jim to množství v boxu nijak nevadí, nemusíme jim dávat žádná antibiotika, není to týrání.

V mrazáku cvrčci hynou, načež je umyjeme, nameleme a sušíme – za dvě tři sekundy je z nich suchý prášek.

Říkal jste, že se cvrčci po pětatřiceti dnech zpracovávají. Co to znamená?

Nejprve je zchladíme, čímž je dostaneme do stadia přirozené hibernace neboli hlubokého spánku. Do něj se dostávají i v přírodě. Ono by to ani nebylo nutné, protože cvrčci nemají centrální nervovou soustavu a podle všeho necítí bolest, ale pro jistotu, protože nám na morální stránce opravdu záleží, používáme metodu hibernace. Nedochází tím pádem k žádnému utrpení, které známe z jiných velkochovů.

Po nějaké době v mrazáku cvrčci hynou, načež je umyjeme, nameleme a strojově sušíme – za dvě tři sekundy je z nich suchý prášek. Díky takovému rychlému procesu v něm zůstávají nepoškozené původní struktury bílkovin, o které především jde. Zůstane i vitamin B12 a železo, takže se jedná o velmi výživnou potravinu.

A máme mouku. Jak se s ní pracuje a co všechno se z ní dá dělat? Tyčinky a trvanlivé pečivo, to je jasné. Co dál?

Velkou výhodou cvrččí mouky je dlouhá trvanlivost, klidně řadu let, což u živočišných produktů není běžné. Míchá se s normální moukou, takže těsto má úplně běžné vlastnosti, například kyne. Typicky tvoří cvrččí mouka jen asi pětinu celkového objemu, ale třeba u jediné energetické tyčinky to znamená zhruba 180 cvrčků. To už je slušná proteinová bomba. Kromě pečiva začínáme i s nápoji a těstovinami. Cvrčci navíc obsahují hodně hemového železa, což je skvělý nosič chuti. Chuť při použití cvrččí mouky vynikne lépe než s moukou normální.

Pojďme trochu do sci-fi. Váš stánek měl velký úspěch na nedávné konferenci Pioneers, kde se spousta témat točila kolem otázky, co bude lidstvo dělat, až mu přestane stačit planeta Země. Vy sám jste říkal, že by vaše farma mohla stát i na Marsu. Mají cvrčci v jídle opravdu až takovou budoucnost?

Jsem přesvědčený, že první zvířecí farma, která začne fungovat mimo naši planetu, bude farma hmyzí. Tyhle farmy se dají výborně přepravovat, fungují vertikálně, je relativně snadné vytvořit příznivé prostředí pro chov. Navíc cvrčci dokážou být skvělou součástí cirkulární ekonomiky. Když si představíte kolonizační stanici třeba na Marsu, tak v ní jistě budou i další vertikální farmy, v nichž se bude pěstovat třeba zelenina. A spousta odpadních produktů z rostlinné výroby funguje jako krmivo pro hmyz, což na Marsu, kde si nebudeme moci dovolit žádný odpad, bude hrát velkou roli.

Související článek

Facebook příští rok spustí vlastní virtuální měnu. Dostala název libra

Internetový gigant Facebook chce v první polovině příštího roku spustit vlastní virtuální měnu nazvanou libra. Plánovaná digitální měna je součástí snahy podniku o expanzi v oblasti internetového obchodu a globálních plateb.

Budeme v té době ještě vůbec potřebovat maso?

Průzkumy naznačují, že živočišné bílkoviny jsou organismu prospěšné a jen těžko je lze úplně nahradit těmi rostlinnými. Navíc spoustě lidí maso prostě chutná, a k tomuto účelu se cvrčci jako nosič zmíněného hemového železa hodí skvěle. Představte si, že si dáte vegetariánský burger, který bude díky přidané cvrččí bílkovině chutnat jako ten skutečný masový. Právě tohle se při případné kolonizaci jiných planet bude skvěle hodit.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama