ilustrační foto: iStockphoto

Digitální den v parlamentu: zákon o právu na digitální službu, digitální technická mapa a využívání bankovní identity

Stát chytřeAktuality 4 min čtení

Zákon o právu na digitální službu, který jeho předkladatelé označují za digitální ústavu a srovnávají se zásadním zákonem o právu na informace, slavnou „stošestkou“, prošel v Poslanecké sněmovně druhým čtením. Navíc bez zásadních změn oproti původnímu znění. „Pozměňovací návrhy vypadají rozumně“, tweetuje pirátský poslanec Ondřej Profant.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Zákon o právu na digitální službu, který jeho předkladatelé označují za digitální ústavu a srovnávají se zásadním zákonem o právu na informace, slavnou „stošestkou“, prošel v Poslanecké sněmovně druhým čtením. Navíc bez zásadních změn oproti původnímu znění. „Pozměňovací návrhy vypadají rozumně“, tweetuje pirátský poslanec Ondřej Profant.

Sněmovnou v prvním čtení rovněž prošly návrhy legislativy k digitální technické mapě (tedy k výraznému zjednodušení a zrychlení stavebního řízení) a k využívání bankovní identity, která dává možnost využívat přihlašovací údaje k elektronickému bankovnictví pro přihlášení ke službám českého eGovernmentu.

Související článek

Šéf ICT Unie Zajíček: Do pěti let bude státní správa digitální

Zdeněk Zajíček je jednou z nejvýraznějších postav českého e-Governmentu. Předseda ICT Unie, distingovaný právník, který rozjížděl Czech Point a který vyjednává podporu digitálním vizím i v poslaneckých klubech KSČM a SPD. Zároveň tvrdí, že český digitální stát se může směle měřit s Británií a Dánskem. A nevidí problém třeba v tom, abychom si firmu namísto na úřadu zakládali v bance.

V nejpokročilejším stadiu je ale právě zákon o právu na digitální službu (jeho původní návrh si můžete přečíst zde, aktuální stav je tady), který se na české poměry rodí velmi rychle a konsensuálně. Do Sněmovny přišel letos na jaře jako poslanecký návrh zástupců všech parlamentních stran (ano, včetně SPD, KSČM nebo KDU-ČSL, které si s digitalizací příliš nespojujeme), ve středu prošel druhým čtením a pokud vše půjde podle plánu, mohl by začít platit příští rok.

To nejpodstatnější, co zákon přináší, je obsaženo v jeho názvu – právo občana být obsloužen státem digitálně. Podle předkladatelů podobný zákon není v platnosti nikde na světě. Zároveň ovšem při vyjednávání vypadla povinnost, aby digitální službu poskytovaly i krajské a obecní úřady. Zákon tak zůstane omezený na centrální úřady a agendu, kterou samospráva vykonává v přenesené působnosti.

Digitální službu bude stát zavádět pět let. Během prvního roku vznikne katalog všech služeb, které stát nabízí, tedy situací, v nichž komunikuje s občanem – počínaje vydáním občanského nebo řidičského průkazu, až po drobné agendy typu vydávání rybářských lístků. Nejenže se tak odstraní slabý bod předchozích digitalizačních koncepcí, stav „My vlastně nevíme, co všechno máme digitalizovat“, ale navíc bude rovnou jasné, jestli je možné danou agendu vyřídit jen elektronicky, nebo jestli je nutná fyzická akce. Například řidičský nebo občanský průkaz čistě digitálně doručit nelze.

Související článek

Digitalizace v roce 2020: Živnostníci si polepší, ale ministerstvo spravedlnosti nemá ani na licence

Česká vláda sice slibuje, že během následujících tří let ze státního rozpočtu pošle na digitalizaci státu zhruba 1,2 miliardy korun. Jenže bude to stačit k tomu, abychom se v evropském žebříčku digitální ekonomiky posunuli z nelichotivého osmnáctého místa blíž k čelním příčkám? Abychom to zjistili, zeptali jsme se našich ministerstev, jak konkrétně neradostnou digitální reputaci České republiky hodlají v příštím roce vylepšit.

Pak bude následovat čtyřleté období, během kterého stát bude muset služby z katalogu nasadit. Přesný harmonogram digitalizace ale podle Ivana Bartoše, předsedy Pirátů, záleží na kondici státního rozpočtu. V letech, kdy se bude dařit, může digitalizace postupovat rychleji než v letech hubených. Vzhledem k rozprostření celkového rozpočtu na digitalizaci mezi různá ministerstva je velmi důležitá role premiéra, který ji musí vrcholově zaštítit a podpořit. Tady bych si dovolil připomenout odpověď Andreje Babiše pro Svět Chytře z letošního května: … digitalizace je v programovém prohlášení, je prioritou této vlády, je to priorita moje, a jak jsme již dokázali, pracujeme na ní. Na začátku jsou samozřejmě investice a budeme je muset najít…“

Důležité je, že zároveň zůstane zachovaný tradiční způsob obsluhy státní agendy. Kdo tedy bude chtít chodit na úřady osobně a vyřizovat své záležitosti papírově, tato možnost mu zůstane. Neměly by se tak rozevřít digitální nůžky mezi těmi, kdo nechtějí či nedokáží počítač obsluhovat a těmi, kdo s tím potíž nemají. „Zákon neukládá občanům nové povinnosti, ale zvyšuje jejich práva. U komerční firmy si můžete vybrat, jestli dáte přednost takové která komunikuje digitálně, nebo zvolíte jinou. Stát si ale vybrat nemůžete,“ uvedl Zdeněk Zajíček, šéf ICT Unie.

Související článek

Martin Kupka: Cesta k lepšímu Česku vyžaduje mnohem víc moderních technologií

Co se rychlého internetu týká, je na tom Česko na evropské poměry dost bídně. Průměrná rychlost internetového připojení je pouhých 8 megabitů za sekundu, což nestačí ani pro streaming filmů ve vysokém rozlišení, natož pro celkovou digitalizaci země. Aby se to změnilo, je nutné mimo jiné budovat ve velkém optické sítě, což ovšem v našich krajích naráží na spoustu překážek. Místopředseda a poslanec ODS Martin Kupka o tom ví hodně – s touto problematikou se setkává nejen v parlamentu, ale i jako dlouholetý starosta středočeských Líbeznic.

Pro Martina Kupku, místopředsedu ODS, je nejpodstatnější, že zákon zrychlí zavádění digitálních služeb. Už jen jeho projednávání se podle něj projevilo na úřadech. O revoluční změnu jde i podle Roberta Králíčka z hnutí ANO, který předpokládá změnu myšlení zástupců nejen ministerstev, ale i krajských a obecních úřadů (bez ohledu na to, že právě krajské a obecní úřady během projednávání z povinnosti poskytovat digitální službu vypadly).

Nicméně i při omezení jeho platnosti jen na centrální státní úřady považuji zákon o digitální službě o zásadní počin, který odstraňuje častý argument konzervativních úředníků: Stát může dělat jen to, co je v zákonech. Pokud bychom digitalizovali, mohl by nás někdo napadnout, že děláme věci, které dělat nemáme.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama