ilustrační foto: shutterstock

Slevy za e-služby jsou diskriminační, bojí se ombudsman

Trendy & tipytéma 6 min čtení

Stát chce podpořit digitální služby 20% slevou ze správních poplatků. Ombudsman to považuje za diskriminační, protože část lidí nemá přístup k počítači a internetu. Slevy za digitální služby jsou ale běžné i v komerční sféře. Může se stát, že slevy za digitalizaci skončí?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Stát chce podpořit digitální služby 20% slevou ze správních poplatků. Ombudsman to považuje za diskriminační, protože část lidí nemá přístup k počítači a internetu. Slevy za digitální služby jsou ale běžné i v komerční sféře. Může se stát, že slevy za digitalizaci skončí?

Platba přes internetové bankovnictví zdarma, na pobočce desítky korun. Podrobný výpis hovorů bezplatně do e-mailu, nebo za poplatek v papírové verzi. Na slevy při využívání digitálních služeb jsme zvyklí u bank, mobilních operátorů, distributorů plynu, elektřiny nebo ostatně i při nákupech v internetových obchodech.

Související článek

Z Jeseníku do USA a zase zpátky. Pomůže 5G v sociálních službách?

Jesenický rodák Tomáš Posker se poprvé vydal za americkým snem v roce 2013 se společností Ki-Wi Digital, tehdy ale neúspěšně. Od myšlenky prorazit v USA ho to neodradilo. Nakonec uspěl v oblasti, kde to sám nečekal.

Když se o něco podobného pokusil stát, narazil. Veřejný ochránce práv začal zkoumat zákon o právu na digitální služby, z něhož vyplývá 20% sleva v případě platby správních poplatků skrze elektronický formulář. Stát tím chtěl podpořit rozvoj digitálních služeb, ombudsman v tom vidí potenciální diskriminaci například seniorů.

„Podíl seniorů, kteří mají ve své domácnosti k dispozici počítač s přístupem k internetu, sice stoupá, stále jsou však lidé nad 65 let skupinou, která využívá internet v podstatně nižší míře než mladí lidé,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček. „V souvislosti se slevami na poplatku tak existuje podezření na diskriminaci z důvodu věku v oblasti přiznání a poskytování sociálních výhod.“

Český statistický úřad už se v letošním Sčítání lidu, domů a bytů na vlastnictví počítače ani neptá. Předpokládá, že nějaký počítač či tablet mají doma v podstatě všichni, a není proto potřeba to zjišťovat. Podle aktuálních statistik je počítačem vybaveno 78,7 % českých domácností a 81,7 % má dokonce nějakou formu připojení k internetu (třeba jen přes chytrý telefon). A obě čísla prudce rostou.

Digitální propast

Když v Estonsku, dnešním vzoru digitalizace státní správy, začali před lety zavádět služby e-governmentu, zjistili, že k nim má přístup jen asi 10 % obyvatel. Teprve řadou podpůrných programů, které zahrnovaly dotace na nové počítače, dotace na budování internetu nebo masivní školení počítačových dovedností, se podařilo tuto 90% digitální propast do značné míry zasypat.

Související článek

Jak na chytré telefony? Seniorům poradí výuková videa

Používání aplikací, hledání na internetu, psaní zpráv s přáteli... Možnosti chytrých telefonů můžou být velmi zajímavé i pro seniory, ti je ale občas neumějí využívat. Lidí v seniorském věku jsou přitom v Česku dva miliony.

V Česku zatím žádný systematický program na odstranění bariér v používání výpočetní techniky nefunguje. A doplácejí na to zejména senioři. „S věkem výrazně klesá jak vybavenost moderními technologiemi, tak jejich používání,“ vysvětluje Marcela Petrová Kafková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která se zabývá sociologií stárnutí. „Tento pokles už přitom začíná po padesátém roce. Zatímco v mladších věkových kategoriích používají internet téměř všichni a to každodenně, mezi sedmdesátiletými a staršími jej téměř polovina nepoužívá vůbec.“

Na vině není jen nedostatek technického vybavení nebo znalostí potřebných k jejich použití. Starší lidé často nevidí v používání moderních technologií žádné přínosy. Výrobci navíc své produkty seniorům rozhodně nepřizpůsobují. „Nové technologie nejsou vyvíjeny tak, aby odpovídaly potřebám a možnostem co nejširšího spektra lidí,“ uvádí socioložka Petrová Kafková. „Senioři narážejí třeba na nedostatečně kontrastní text nebo špatnou reakci dotykových displejů.“

Komerční sféra je zatím v bezpečí

Veřejný ochránce práv zaměřil svou snahu směrem ke státní sféře, i když ke slevám na poplatcích často sahají i komerční firmy. Podle Miroslava Přidala ze sekretariátu ombudsmana dostává jejich kancelář jednotky stížností na tento druh diskriminace ročně. V minulosti tak řešili například zrušení papírových jízdních řádů, banku, kterou lze ovládat pouze chytrým mobilním telefonem, nemožnost dostat se k výpisu z účtu jinak než elektronicky a podobně.

Související článek

Nová kampaň bojuje proti šíření dezinformací mezi seniory

Českým kyberprostorem putují nepřetržitě desetitisíce řetězových e-mailů s dezinformacemi. Každý měsíc se podaří zachytit 150 až 300 unikátních výtvorů. Uvedlo to občanské hnutí Čeští elfové, kteří dezinformace mapují. V posledních měsících témata e-mailů masivně posílily nepravdivé zprávy týkající se nemoci covid-19, aktuálně je jich více než polovina. Bojovat s nimi teď bude nová kampaň, zaměřená zejména na seniory.

„V tuto chvíli k celé problematice veřejný ochránce práv neplánuje žádné systematické kroky,“ upřesňuje Přidal. „Každá kauza je odlišná a rovněž možnosti ochránce jsou různé. Pokud se na nás stěžovatel s konkrétním případem obrátí, snažíme se mu v rámci zákonem svěřené působnosti pomoci.“

I přesto, že soukromé firmy zatím nejsou oficiálně nuceny zrušit slevy za využívání elektronických verzí svých služeb, část z nich to dělá dobrovolně. „Dobře vnímáme obavy ombudsmana z diskriminace seniorů, kteří nejsou tak zvyklí pracovat s počítačem,“ vysvětluje například Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny. „Proto jim řadu poplatků odpouštíme a systematicky je ve využívání digitálních technologií podporujeme.“

Česká spořitelna odpouští poplatky za neelektronické služby klientům starším 70 let. Zároveň ovšem systematicky pracuje na tom, aby naučila seniory moderní technologie využívat. „Od loňska máme na našich pobočkách v krajských městech speciálně vyškolené poradce, kteří pomáhají zejména seniorům, aby se naučili používat nejen digitální bankovnictví, ale také platební karty a bankomaty,“ doplňuje Hrubý.

Snaze zasvětit dosud nedigitální klienty do moderních technologií hodně prospěla pandemie, která omezila návštěvy bankovních poboček i platby v hotovosti. Díky tomu se podíl seniorů starších 60 let mezi uživateli bankovnictví George zvýšil meziročně z 30 % na 35 %. Z 300 tisíc klientů, kteří před pandemií jen jednou měsíčně vybrali peníze z bankomatu, začalo 100 tisíc používat platební kartu k platbě nebo výběru aspoň jednou týdně. Třetina z nich je starších 60 let a u lidí starších 80 let vzrostla četnost používání karty dvakrát více než u mladších.

Čeká nás důležitý úkol

Ombudsmanovi se podařilo poukázat na širší problém, který se netýká jen služeb státu, ale také nabídek komerčních firem. Diskriminace v přístupu k digitálním službám ale nemusí být založena jen na věku. Distanční výuka v období pandemie odhalila, že děti z chudších rodin nemají doma ani počítač, ani internet.

Související článek

Upoutáni na lůžko, ale přitom na cestách. Český projekt Kaleido seniorům ukáže svět

Jak umožnit starším a málo pohyblivým lidem co nejpohodlněji cestovat po Česku a exotických krajinách? Jednoduše, nasaďte jim brýle s virtuální realitou!

Do hry se v tu chvíli intenzivně vložil právě soukromý sektor – například T-Mobile se připojil k výzvě Nory Fridrichové a potřebným rodinám věnoval 500 notebooků. Pevnou linku pro tisíc domácností nabídl CETIN spolu se svými obchodními partnery.

Ale zpět k seniorům. Pokud chceme být moderní digitální společnost se službami odpovídajícími 21. století, nemůžeme si dovolit, aby přístup k digitálním službám neměla pětina populace. Cestu přitom dobře prošlapalo Estonsko: bez dotací na širokopásmový internet v malých vzdálených obcích, bez příspěvků na školní počítače chudým rodinám, bez školení seniorů a návrhu služeb tak, aby je dokázali používat i starší spoluobčané, to opravdu nepůjde.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama