ilustrační foto: iStockphoto

Chytrá karanténa: opravdu je na ni stát připraven?

Stát chytřeHomepage 7 a více min čtení

Nejlepší lék na pandemii. Recept osvědčený na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji, který umožní uvolnit plošná omezení a vrátí nám normální život. Takhle představují chytrou karanténu úřady. Otázka je, jestli v tom ale není háček…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Nejlepší lék na pandemii. Recept osvědčený na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji, který umožní uvolnit plošná omezení a vrátí nám normální život. Takhle představují chytrou karanténu úřady. Otázka je, jestli v tom ale není háček…

Nejprve základní fakta: chytrá karanténa, ač to tak podle facebookových debat občas vypadá, není nápad epidemiologa Prymuly, premiéra Babiše ani žádného jiného úředníka. Celý koncept vymysleli už v samém začátku pandemie, ještě před zavedením karantény plošné, IT specialisté z komunity Covid19cz (poprvé jsme o tom psali tady). Covid19cz stojí, často ve spolupráci s dalšími experty, za spoustou nesmírně cenných projektů od call centra na lince 1212 až po plicní ventilátory CoroVent nebo profesionální respirátory vyráběné z potápěčských masek. Komunita si získala skvělé renomé mezi odborníky i na veřejnosti a projekt chytré karantény zaštítily nejvyšší úřady včetně premiéra.

Chytrá karanténa v ideální podobě

Související článek

Izrael bojuje s koronavirem prostředky tajné služby. Nakažené a jejich kontakty vystopuje díky mobilním datům

Uzavírání hranic, omezování pohybu, rušení letů i karanténa pro všechny právě příchozí – obvyklé kroky vlád k omezení šíření nákazy koronavirem přebil Izrael technologickou kartou. Původně protiteroristický projekt izraelské tajné služby má teď pomoct najít tamní nakažené a rovněž vystopovat všechny, se kterými přišli do styku.

O tom, jak má chytrá karanténa fungovat, už se toho napsalo hodně. Takže jen v kostce: pracuje se s osobními daty, zejména z telefonů a platebních karet. Pokud bude mít někdo pozitivní test na koronavirus, dostane otázku, zda souhlasí s využitím dat o svém pohybu zejména z telefonů a platebních karet (podle televizního vyjádření vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurilly s tím drtivá většina lidí, cca 98 %, nemá podle pilotního projektu problém). Následně s ním vyškolení pracovníci speciálního call centra vytvoří tzv. vzpomínkovou mapu, na níž se zobrazí digitální stopa dotyčného za poslední týden. Na nakaženém bude, aby se pokud možno přesně rozpomenul, s kým se na místech vyznačených v mapě setkal, za jakých okolností a na jak dlouho, a v call centru se vyhodnotí, který z těchto kontaktů může potenciálně znamenat přenos viru a tedy i nakažení dalšího člověka. Toho pak budou úředníci okamžitě kontaktovat a okamžitě testovat, zda k přenosu skutečně došlo.

Vše by ještě do Velikonoc měla podpořit speciální mobilní aplikace od Covid19cz, která má blízkým telefonům umožnit vzájemnou komunikaci přes Bluetooth. Pokud k takové komunikaci dojde, je jasné, že se jejich majitelé skutečně setkali na vzdálenost, která může být pro přenos viru podstatná. Tak se získají kontakty i na lidi, které nakažený nezná osobně, ale potkal se s nimi třeba v MHD.

Související článek

Stavění hladových zdí nás nespasí. Musíme investovat do digitální budoucnosti

Kvůli řadě zákazů a omezení spojených s bojem proti koronavirové pandemii to na první pohled může vypadat, že se život ve světě téměř zastavil. Není to tak docela pravda. Krizová situace totiž otevřela dveře k využití celé palety digitálních nástrojů – ať už jde o online výuku, různé možnosti práce z domova, či spolupráci na dálku. Nejde o nic neznámého, ovšem až teď se ukazuje, jak obrovský potenciál v sobě tyto nástroje skrývají. Až krize pomine, nesmíme na to zapomenout.

Záměr je jasný: tímto způsobem se do karantény cíleně dostanou jen ti, kteří v ní skutečně musejí být. Stráví v ní nezbytně nutnou dobu, ovšem zbytek země se bude zatím moci vracet k normálnímu životu. Prvotní vlna obav ze ztráty soukromí vcelku rychle vyvanula, o čemž svědčí i zmíněný počet lidí ochotných se o svá data podělit – nepochybně za to může i renomé Covid19cz. Minulý týden se pilotní část projektu rozjela v Jihomoravském kraji, po Velikonocích by se chytrá karanténa měla rozšířit na celou republiku. A právě při testovacím provozu se objevily překvapivé potíže.

V čem je problém?

Z výše uvedené charakteristiky celkem jasně vyplývá, za jakých okolností může fungovat tak, jak si její autoři představují. Bezpodmínečně jsou k němu zapotřebí velké testovací kapacity, rychlý náběh testů (rozhodně nestačí několik dnů od ohlášení kontaktu, což je dosud běžná praxe) a bezproblémové fungování vzpomínkových map. A tady se zdá, že vznikl problém.

Související článek

Koronavirus nenávratně změní české školství. Eva Pavlíková z Česko.Digital věří, že k lepšímu

Web, ze kterého všichni čerpají aktuální informace o nákaze COVID-19, nebo internetová výuka, díky níž školy mohou aspoň částečně nahradit běžný provoz. To jsou v tuto chvíli hlavní projekty platformy Česko.Digital, která patří k nejaktivnějším komunitám v zemi. Její provozní ředitelky Evy Pavlíkové jsme se zeptali, jak skupina v těchto hektických časech funguje.

„Systém funguje, všechny procesy jsou nastavené správně,“ tvrdí Jiří Grund, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí, která sdružuje všechny mobilní operátory, od nichž do systému proudí nezbytné informace. „Nemáme žádné indikace o technických problémech, ať už v přenosu dat nebo v mobilní aplikaci. Ovšem zatím žádné zásadní požadavky na data nejsou.“ Jinými slovy, během pilotního projektu zatím nedošlo k jediné situaci, v níž by se nejdůležitější vlastnost chytré karantény skutečně uplatnila (platí k úternímu večeru 7. dubna). V Jihomoravském kraji je přitom několik set nakažených.

Jak je to možné? Vysvětlení nabízí Petr Bartoš z Covid19cz, jeden z hlavních autorů celého systému. „Naše technologické řešení je hotové již více než dva týdny, tedy v současném měřítku už hodně dlouho. Jenže teď se potýkáme se zaučením jednotlivých aktérů procesu, to znamená epidemiologů z krajských hygienických stanic, aby tento proces a systém při svých šetřeních používali. Někteří hygienici spolupracují, ovšem jiní nerozumí tomu, proč je celé toto snažení dobré, a digitalizaci se brání. Jejich naučený proces ovšem není dimenzovaný na stovky navolávání nemocných a jejich kontaktů denně. To, co říká pan Prymula do médií, že je to úspěch, že se testuje a systém se bude přenášet na další kraje, to není pravda. Není to úspěch, je to pomalé a státní správa nám nepomáhá.“

Tužka a papír nestačí

Zní to divně – hygienici přece nečelí epidemii poprvé. Bartoš to objasňuje následovně: „Proces trasování je známá věc, používá se například na spalničky, tuberkulózu a tak dále. Jenže dosud k němu stačil papír, tužka, případně nějaká tabulka v Excelu a ruční volání. A to pro současnou pandemii rozhodně dostatečné není. V současné chvíli nikdo neví, kolika lidem hygiena už volala, kolik jich na telefonát teprve čeká, ani kolik lidí čeká na testování, kolik jich je v karanténě, kolika z nich hygiena doporučila dobrovolnou karanténu na dobu, než je bude možné otestovat. Prostě to nevíme, a boj proti koronaviru se bez toho řídit nedá. Na to, aby byl úspěšný, je potřeba celý tento proces digitalizovat. Nyní testujeme jen malou část nástrojů pro digitalizaci procesu a z mého pohledu to rozhodně nelze označit za úspěch.“

Jak by měla chytrá karanténa fungovat? -

Bartošova hořkost je pochopitelná – pokud se dobře vymyšlený systém zadrhává na neschopnosti aktérů adaptovat se na aktuální poměry, je to jistě frustrující. „Ve chvíli, kdy hygienici ten systém nepoužívají, tak to nebude fungovat,“ upozorňuje. „Já jsem ale optimista a doufám, že to přetavíme v úspěch. Nabízíme technologické řešení, dáváme do toho moře svého času bez nároku na odměnu, už ale neovlivníme, jak digitalizovaný postup pro Chytrou karanténu hygienici z Brna nebo Prahy začnou používat. Tady musí konat státní správa.“

Související článek

Při hledání nakažených koronavirem pomáhají data z mobilních telefonů

Lidí nakažených koronavirem u nás stále přibývá. Hygienici vytrvale pátrají, kde všude se nakažení lidé pohybovali, s kým přišli do kontaktu a komu tak hrozí, že se mohl infikovat. Teď ve svém pátrání získávají významnou pomoc.

Za chytrou karanténu je podle opakovaných slov premiéra Babiše zodpovědný především náměstek ministra zahraničí, epidemiolog Roman Prymula. I jeho působení vidí Bartoš skepticky: „Je vidět, že technologickému řešení nerozumí. Týden mu nabízím, že mu to celé vysvětlím, ale on na moji nabídku nereaguje. Přitom bychom měli všichni spojit síly – s tužkou a papírem pandemii prostě neporazíme.“

Zrušit obstrukce

Jak lze tedy podle Bartoše současnou situaci řešit? „Chceme vytvořit centrální český tým, který by využíval epidemiology z jednotlivých stanic – ty, kteří jsou ochotni novou technologii používat a vidí v ní přínos. Zrušme teritorialitu, protože je to vlastně jen telefonování. Není třeba, aby pražskou pozitivní pacientku řešil pražský hygienik – může s ní pracovat i hygienik z Brna. Náš plán je zrušit tyhle obstrukce, byrokracii, papíry a tabulky, přestat si sdílet informace po telefonu nebo e-mailu. Chceme celý ten proces digitalizovat, aby si hygienici mohli vzájemně pomáhat a odborníci měli přesné údaje pro predikce vývoje. Zatím epidemiologové technologii pro chytrou karanténu nepoužívají, a tím pádem to není takový úspěch, jak je prezentováno v médiích.“

O vyjádření jsme mailem požádali i hlavního hygienika a tiskový odbor Ministerstva zdravotnictví. Jejich odpovědi do uzávěrky článku nedorazily. 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama