Foto: iStockphoto.com

Česko jako černý flek Evropy. Může za to infrastruktura na úrovni století páry

Stát chytřekomentář 6 min čtení

Česká republika chce být lídrem inovací, ale stav infrastruktury tomu neodpovídá. Naši zaostalou kotlinu objíždějí už i nákladní vlaky, internet máme pomalý a často zbytečně drahý a elektrická síť rozhodně není připravena na masivní nástup elektromobilů.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Česká republika chce být lídrem inovací, ale stav infrastruktury tomu neodpovídá. Naši zaostalou kotlinu objíždějí už i nákladní vlaky, internet máme pomalý a často zbytečně drahý a elektrická síť rozhodně není připravena na masivní nástup elektromobilů.

Související článek

Česku zoufale chybí optický internet. Podpora jeho zavedení má zabránit vylidňování venkova

Co brání Česku v rychlejším rozvoji optických sítí? Zoufale pomalé stavební řízení, laxní přístup obcí i špatná informovanost mezi uživateli, kteří se spokojí s nižšími standardy, ačkoli by mohli chtít víc. O tom všem se mluvilo na tiskové konferenci institutu CEVRO, který na toto téma připravil obsáhlou studii s všeříkajícím názvem „Jak rozvíjet rychlý a stabilní internet ve městech a obcích České republiky?“

O stavu české dálniční sítě si nedělá iluze nikdo. Česká infrastruktura má ale problém, ať se podíváte kamkoliv. Kromě budování či nebudování vodního kanálu se ovšem žádné velké veřejné debaty nevedou.

Je to dál, ale lepší cesta

Zpráva o tom, že německé vlaky z Berlína do Vídně objíždějí Českou republiku, protože je to sice dál, ale zato o třicet až devadesát minut kratší cesta, rozbouřila česká média v říjnu 2017. O rok později se objevila zpráva, že Česko už objíždějí i nákladní vlaky. Cesta z Německa do Maďarska je přes Rakousko výrazně delší než přes Česko, vlaky ale tolik nečekají, než přejedou pomalé osobáky, mohou jet vyšší rychlostí a být o pár vagonů delší. Kromě toho nemusí tolikrát měnit systém napájení, který má každá železnice trochu jiný, a v Česku se dokonce liší i v rámci jedné republiky.

Cestující z Prahy do Drážďan se rychlodráhou svezou v roce 2050, tedy za víc než třicet let.

Sjednocení napájecích (neboli trakčních) systémů je projekt, který zabere klidně desítky let, a je proto potřeba s ním začít co nejdřív. Dokud nebude proveden aspoň na hlavních tratích, znamená to, že musí dopravce při přejezdu mezi oběma systémy přepřáhnout lokomotivu nebo použít dražší lokomotivy, které zvládnou více systémů současně.

Kromě toho je potřeba dotáhnout rekonstrukci hlavních koridorů s tím, že se přestaneme neustále ohánět rychlostí 160 km/h ve vybraných úsecích, když obvyklá rychlost v západních zemích se pohybuje na násobku této hodnoty. Postavme rovnou něco, co vydrží aspoň padesát let! A ideálně dřív, než jak se zatím plánuje, protože například oficiální informace Správy železniční a dopravní cesty o tom, že cestující z Prahy do Drážďan se rychlodráhou svezou v roce 2050, tedy za víc než třicet let, je jako ze špatné komedie.

Související článek

Vít Rakušan: V digitalizaci a zavádění chytrých řešení jsme neuvěřitelně zaspali

Vítu Rakušanovi na podzim skončí druhé volební období, které tráví v čele kolínské radnice. Město, které proslavila snad jen okolní rovinatá krajina a festival dechovek, se mu za osm let podařilo přeměnit na jedno z nejprogresivnějších chytrých měst v Česku. Chytré technologie tady začali zavádět mezi prvními, takže za ně nikdy neutráceli přemrštěné částky. Především je ale přizpůsobují konkrétním potřebám obyvatel města, kteří se je naučili používat.

Zadýchaný internet

Dálnice a železnice jsou rozhodně nejviditelnější prohřešky české infrastruktury, nejsou ale jediné. Mobilní operátoři zuřivě investují do posílení páteřních datových sítí, protože jsou si dobře vědomi, že s narůstajícími datovými objemy jim ty stávající brzy přestanou stačit.

Zanedbané jsou i takzvané poslední míle mezi páteřními sítěmi operátorů a koncovými domácnostmi. Právě tam ale nároky rostou nejvíc – 4K a 8K videa, aplikace s virtuální realitou, nejrůznější IoT systémy, přenosy z kamer, hlasové příkazy virtuálním asistentům a další technické vychytávky, to všechno zvyšuje nároky na rychlé internetové připojení. A to mnohdy chybí.

T-Mobile se před časem rozhodl dovést až ke dveřím čtvrtiny domácností rychlý optický internet. Konkurenční CETIN zase nejen v reklamní kampani „zrychluje Česko“. Mobilní operátoři suplují nedostatky v pevných linkách svými mobilními LTE připojeními na konkrétní adrese. Všichni se snaží dohnat rozvoj, který byl v předchozích letech zanedbán. Jenže budování nových sítí se vleče a ani novelizace stavebního zákona nedává příliš nadějí, že se extrémně dlouhá schvalovací řízení v dohledné době zkrátí.

Když se připojí elektromobily

V debatách o rozvoji elektromobilů se často poukazuje na krátký dojezd a příliš řídkou síť dobíjecích stanic. Předpokládejme na chvilku, že elektromobil budete používat jen na krátké cesty za nákupy nebo do zaměstnání, takže vám omezený dojezd nevadí. Problém s malým počtem rychlodobíjecích stanic by mohlo řešit dobíjení z běžné zásuvky, kterou najdeme v každé domácnosti. 
Podle webu hybrid.cz získá například elektromobil Tesla za každou hodinu nabíjení dojezd čtrnáct kilometrů. Když uvážíte osmihodinovou pracovní dobu nebo osmihodinovou noc, v pohodě dobijete auto na dojezd 112 km, což vám na běžný denní provoz nejspíš postačí.

Související článek

T-Mobile má na investice do optické sítě připraveny desítky milionů Eur

Rychlé optické připojení k internetu pro domácnosti i firmy by mělo být v příštích letech dostupné v mnohem více lokalitách než dnes. T-Mobile totiž začne v České republice masivně investovat do výstavby vlastní optické sítě.

Jenže! Česká elektrorozvodná síť rozhodně není dimenzovaná na to, aby se v rámci jednoho sídliště připojilo v šest hodin večer třeba pět tisíc elektromobilů a začalo se dobíjet. V domácnostech běžný šestnáctiampérový jistič počítá s takovým odběrem jen v naprostých špičkách, rozhodně ne setrvale po celou noc. Ani přívody na sídliště nepočítají s tím, že by všichni obyvatelé využívali své limity naplno. A předělat elektrorozvody v podstatě kompletně od elektrárny až ke koncové zásuvce způsobem, aby byly připraveny na tak výrazný odběr, to chce hromadu času a peněz.

Kdyby si například čtvrtina Čechů místo spalovacích motorů pořídila elektromobily, je jasné, že to naše elektrárny  nezvládnou.

Samostatnou kapitolou je pak výroba elektřiny. V Česku se dnes vyrobí asi 86 TWh elektřiny ročně a spotřebuje asi 62 TWh. Rozdíl je způsobený například tím, že elektrárna se nedá zastavit z minuty na minutu, když zrovna skončí Ordinace v růžové zahradě a miliony Čechů vypnou televizi. Vždy je potřeba mít radši vyrobeno o něco víc než o něco míň. Roli hraje také prodej části vyrobené elektřiny do zahraničí – státy si tak vypomáhají při vykrývání nejrůznějších odběrových špiček.

Jistá rezerva pro navýšení tady existuje, ale kdyby si například čtvrtina Čechů místo spalovacích motorů pořídila elektromobily, je jasné, že to naše elektrárny  nezvládnou A vybudovat novou elektrárnu chce ještě více času a peněz než posílit přívody a vyměnit jističe.
Navíc je potřeba myslet na ekologii. Skoro polovina (42 %) elektřiny v Česku se vyrábí z hnědého uhlí. Tím, že v Praze nebo Brně začneme jezdit elektromobily, tak jen pokrytecky odsuneme problém se zplodinami na sever Čech.

Související článek

Díky digitálnímu státu k nám přišly tisíce zahraničních firem, říká estonský expremiér Rõivas

Příběh Estonska fascinuje celý svět – malá země, přes půl století okupovaná Sověty, se změnila v digitální velmoc, z níž si berou příklad nejvyspělejší země planety. Jak se to vlastně povedlo?

Investovat a investovat

Ať se podíváme kamkoliv, česká infrastruktura je zkrátka trestuhodně podfinancována. Škoda, že jsme z evropských fondů budovali rozhledny v údolích, a ne síť moderních dálnic jako v sousedním Polsku. Pokud nechceme být na mapě Evropy černým flekem, který objíždějí vlaky i kamiony, na dobití elektromobilů se sestavují pořadníky a kde si člověk nemůže domů pořídit bezpečnostní kameru, nevyhneme se zásadním investicím. Čím dříve začneme a čím vyšší cíle si vytkneme, tím to pro nás bude lepší.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama