Foto: iStockphoto.com

Brno se střelilo do vlastní nohy. Jeho aplikace potvrdila, že nemá rádo cyklisty

Města chytřetéma 7 a více min čtení

Tři čtvrtiny Brna leží téměř na rovině. Přesto se po nich téměř nedá bezpečně jezdit na kole. Rozvoj cyklodopravy v moravské metropoli stagnuje už řadu let a zlepšení situace není zatím v dohledu. Nejen takové zjištění ukazuje on-line aplikace nazvaná Cyklodoprava v Brně, která vyhrála ocenění v soutěži o aplikacích využívajících otevřená data.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Tři čtvrtiny Brna leží téměř na rovině. Přesto se po nich téměř nedá bezpečně jezdit na kole. Rozvoj cyklodopravy v moravské metropoli stagnuje už řadu let a zlepšení situace není zatím v dohledu. Nejen takové zjištění ukazuje on-line aplikace nazvaná Cyklodoprava v Brně, která vyhrála ocenění v soutěži o aplikacích využívajících otevřená data.

Související článek

Nástup 5G je za rohem. Přinese rychlejší internet i oživující injekci pro český průmysl

Sítě 5G uchvátí velmi rychlou dobou odezvy a vysokými rychlostmi. Jenže mobilní síť už dneska zvládá i přenos videa v HD v reálném čase, takže se naskýtá otázka: Jaké nové možnosti tyto sítě přinesou koncovým zákazníkům? Nejdřív poslouží jako náhrada pevné linky, pak umožní řídit stroje v továrnách a nakonec přinesou věci dosud nevídané.

Nápad na vznik aplikace Cyklodoprava v Brně se zrodil na základě rozhovorů podporovatelů cyklodopravy s magistrátními úředníky, včetně brněnské cyklokoordinátorky Pavly Valtr Kneslové. Výsledkem debat totiž byla shoda, že rozvoj městské cyklistiky se nedaří posouvat kupředu.

„Aplikací jsme chtěli upozornit na stav, kdy je v Brně rozvoj cykloinfrastruktury zatížený tím, že ji zainteresované strany zatím vnímají jen jako něco navíc, a ne jako plnohodnotný druh dopravy, jako je tomu v jiných městech. Problematický je i přístup policie, která cyklodopravu příliš nepodporuje. Vzhledem k tomu byly zrušeny zavedené cykloobousměrky a nejspíše dojde i na speciální vyhrazené pruhy,“ vysvětluje Róbert Spál, koordinátor prostorových dat brněnského magistrátu a jeden z týmu lidí, kteří za aplikací stojí.

Podle Jana Zvary, vedoucího Oddělení dat analýz evaluací brněnského magistrátu, kde aplikace vznikla, přitom v Brně existuje jasný tlak podporující cyklodopravu jako udržitelný způsob dopravy, a to jak z privátního, tak i akademického sektoru. Například v květnu tohoto roku rektoři a děkani brněnských vysokých škol předali výzvu, která požadovala, aby magistrát zajistil bezpečnější a komfortnější podmínky pro ježdění na kole v ulicích Brna. Nehledě na to, že se nedávno po Brně rozjely sdílené koloběžky, které by právě cykloinfrastrukturu měly také využívat. Aktuálně jsou však spíše nebezpečím pro své okolí, protože jejich uživatelé se pohybují hlavně po chodnících a silnicích.

Stezek jen pro cyklisty má Brno jen 4,8 km.

Sociologické průzkumy, které si město zadává, navíc potvrzují, že až třicet procent dospělých obyvatel Brna by kolo využilo pro jízdu po městě, kdyby se podmínky pro cyklodopravu zlepšily. Zájem obyvatel města o cyklodopravu potvrzují i projekty podané v rámci projektu participativního rozpočtu – v prosinci 2019 tak mohla být otevřena cyklostezka propojující městské části Kohoutovice a Žebětín, která vzešla právě z iniciativy občanů.

Související článek

Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů Světa chytře v roce 2019

V roce 2019 jsme vám přinesli přes šedesát původních rozhovorů s vědeckými, průmyslovými i politickými špičkami Česka i zahraničí. Věnovali jsme se v nich digitalizaci společnosti, nastupující síti 5G, umělé inteligenci, životu v chytrých městech, projektům spojených s vesmírem, ekologií, robotice nebo 3D tisku. Nechybělo ani téma vznik a šíření fake news. Připomínáme rozhovory, které by byla škoda minout.

Tempo rozvoje nulové

Oceněná aplikace Cyklodoprava v Brně využívá otevřená data z různých zdrojů, nejen těch brněnských. Předkládá data i zahraničních měst, kde se na kole dopravují tisíce lidí. Využívá přitom vizualizace a prezentuje data v poutavé formě tak, aby ukázala na palčivé problémy rozvoje cyklodopravy v Brně. Na mapě města tak lze vidět vyznačenou cykloinfrastrukturu, ulice s jejich sklonem a další grafy.

Aplikace hned na počátku například polemizuje se zažitým tvrzením o tom, že Brno je příliš kopcovité pro pohodlné využívání kola. Věnuje se i argumentu, že v moravské metropoli je z pohledu celého roku na ježdění na kole zima. Brno má přitom klima s průměrnou roční teplotou kolem 10 °C, které je podobné s většinou Evropy, včetně rozvinutých cykloměst typu Kodaň, Berlín nebo Amsterdam.

V Brně se do infrastruktury pro cyklisty průměrně investuje 0,0002 % rozpočtu města.

Analýza také uvádí, že tři čtvrtiny všech ulic v zastavěném území města spadají do kategorie terénu s mírným nebo žádným stoupáním. Na zbylé čtvrtině je náročné stoupání, které může od použití kola reálně odradit. Místní tyto oblasti dobře znají, spadají sem Kohoutovice, oblast bohunického kampusu, sídliště Vinohrady, Líšeň, Slatina a Kamechy. Se stoupáním si ale dobře poradí stále oblíbenější elektrokola či elektrokoloběžky, takže i tato překážka časem nejspíš ustoupí do pozadí.

Magistrát oficiálně vykazuje 136 kilometrů takzvaných cykloopatření, které slouží lidem na kolech. Spadají sem nejen cyklostezky, ale třeba i jen namalované pruhy na rušných silnicích. Dále pak jde o cykloobousměrky, povolení vjezdu cyklistů, zákazy vjezdu motorových vozidel a podobně.

Související článek

Štvala je šikana ve škole. Tak vymysleli aplikaci, se kterou prorazili už v patnácti zemích světa

Pořádně našlápnuto ke globálnímu úspěchu má aplikace proti šikaně, za kterou stojí trojice brněnských středoškoláků. V Česku funguje pod názvem Nenech to být, v zahraničí ji znají jako FaceUp. Čím zaujala uživatele i investory, kteří do ní vložili už několik milionů korun? Hlavně tím, že děti jejím prostřednictvím mohou rychle, pohodlně a anonymně nahlásit, že jim někdo ubližuje nebo že vidí šikanu u jiných.

Plnohodnotných samostatných cyklostezek určených jen a pouze cyklistům je v Brně 4,8 kilometru. Pokud se započtou i cyklostezky sdílené s chodci, je to 33 kilometrů. Cyklisté navíc narážejí na fakt, že cyklostezky v Brně na sebe nenavazují. Propojené trasy totiž měří pouze šestnáct kilometrů a vedou podél řek Svitavy a Svratky, kde slouží především pro rekreační využití, nikoliv k přemisťování po městě.

Srovnání délky cyklostezek s některými evropskými městy odpovídajícími velikosti Brna se čtyřmi stovkami tisíc obyvatel je tristní. Tallinn, hlavní město Estonska, má s 430 000 obyvateli 244 km oddělených cyklostezek, Lublaň s 290 000 obyvateli 133 km a Brémy s 500 000 obyvateli 674 km.

Až tři čtvrtiny Brna má mírné nebo žádné stoupání (zelená barva). -

Plány jsou, peníze a lidi ne

Brno v roce 2010 schválilo dokument Generel cyklistické dopravy, kde se hovoří o plánu zprovoznění asi 300 kilometrů cyklistické dopravní sítě v rámci Brna. Po deseti letech je ale hotovo jen deset procent. Zčásti za tím stojí i personální podhodnocení, kdy se rozvoji cyklodopravy na brněnském magistrátu věnuje pouze jedna zaměstnankyně. Opět pro srovnání – v Oslu s 600 000 obyvateli na rozvoji a fungování cyklodopravy pracuje dvanáct lidí na plný úvazek, v Tallinnu se 430 000 obyvateli jsou to čtyři pracovníci, v Bernu se 130 000 obyvateli je to šest osob a v Bordeaux s 250 000 obyvateli zaměstnávají čtyři úředníky.

Výsledkem je, že magistrát například nedokáže uhlídat rekonstrukce silnic a ulic, aby se včas dalo vyřešit umístění cyklostezek nebo jiných vhodných opatření. Příkladem mohou být nedávno zrekonstruované ulice Milady Horákové, Údolní, Cejl, Minská nebo Křenová.

Související článek

Část Ostravy se promění na živou laboratoř. Vznikne tu vůbec první kampusová síť 5G v Česku

Část areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava se promění v největší živou laboratoř pro testování rychlého internetu 5G. Operátor T-Mobile a zástupci univerzity uzavřeli dohodu o spolupráci při výstavbě první kampusové sítě v České republice.

Nedostatky v nasazení magistrátu v oblasti cyklodopravy vidí i Michal Šindelář ze spolku Brno Na kole. „Magistrátní analýza Cyklodoprava v Brně přehledně ukazuje zásadní problémy přístupu města k cyklodopravě. Kde nejsou vyhrazené lidské a finanční kapacity, tam nelze čekat výsledky. Kde jiná města vytvářejí týmy lidí pro rozvoj cyklodopravy, Brno má jednoho zaměstnance. Kde jiná města investují desítky milionů ročně, Brno kvůli nepřipravenosti, nedostatku lidských kapacit a slabé politické podpoře investuje dlouhodobě řádově jednotky milionů. Zatímco jiná města vytvářejí bezpečný prostor pro lidi pěší a na kolech, Brno odstraňuje cykloobousměrky a přechody pro chodce, a to i kvůli absenci týmu, který by systematicky řešil aktivní mobilitu,“ vysvětluje Šindelář.

Otevřená data v aplikaci hovoří jasně, průměrně se do dopravní cykloinfrastruktury v Brně investují dva až tři miliony korun za rok, což je na velikost města podfinancovaný stav. Je to pouhých 0,0002 % rozpočtu města, respektive 0,0006 % rozpočtu pro oblast dopravy. Peníze se navíc vydávají především za údržbu stávajících cykloopatření a nové stezky se nestaví. Brno se přitom v tomto volebním období zavázalo zvýšit výdaje do cyklistické infrastruktury na deset milionů ročně. Jestli je to dost, i tím se aplikace zabývá.

Že se ledy mohou pohnout docela rychle, tedy pokud je politická vůle, potvrzuje nedaleká Vídeň. Rakouská metropole měla v roce 2006 podíl cyklodopravy na úrovni jednoho procenta, dnes dosahuje sedmi procent a cíl do roku 2025 je třináct procent.

Dočká se Brno zlepšení?

Aplikace Cyklodoprava v Brně potvrzuje na základě dat přehledně zpracovaných do vizualizací, že cyklodoprava v Brně je na tom velmi špatně. Neobstává ani při srovnání s podobně velkými tuzemskými a zahraničními městy v Evropské unii. Brnu chybí politická podpora, vyhrazený rozpočet a personální zajištění na magistrátu.

Související článek

Předseda Pirátů Bartoš: „Kauza Huawei nebyla nafouknutý balónek“

V Parlamentu procházejí důležité zákony a vláda tvrdí, že digitalizace jede jako dobře namazaný stroj. Vliv má i to, že na některých věcech se poslanci dokážou shodnout napříč stranami. Příkladem může být takzvaná digitální ústava, díky které obyvatelé Česka mají během pěti let mít možnost komunikovat s úřady a státem elektronicky z pohodlí domova nebo z mobilního telefonu. Jednou z vůdčích postav prosazení tohoto zákona byl Ivan Bartoš, předseda Pirátů.

Magistrátní úředníci už mezitím chystají další verzi aplikace, která bude doplněna o další data, hlavně o intenzitě cyklodopravy po Brně a využití tras. „Aktuálně se instalují cyklosčítače v režii městské společnosti Brněnských komunikací, dále jsme navázali spolupráci s organizací Automat, od níž dostaneme data z akce Do práce na kole, včetně historických dat,“ říká Róbert Spál.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama