Zdroj: iStockphoto.com

Je tu doba, kdy diagnózu místo lékaře určuje robot. Máme se bát?

Stát chytřetéma 4 min čtení

To hlavní pro správnou léčbu je přesná a včasná diagnostika. Jakmile lékař ví, čím pacient trpí, může ho léčit. A právě v diagnostice umí skvěle pomáhat umělá inteligence. V Číně už při odhalování problémů pacientů aktivně pomáhá atestovaný robot.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

To hlavní pro správnou léčbu je přesná a včasná diagnostika. Jakmile lékař ví, čím pacient trpí, může ho léčit. A právě v diagnostice umí skvěle pomáhat umělá inteligence. V Číně už při odhalování problémů pacientů aktivně pomáhá atestovaný robot.

Související článek

Vyzkoušeli jsme chytré brýle, které lidem vrací zrak

Nasazuji si brýle, které vypadají vlastně úplně normálně, jen mají na levé nožičce miniaturní kameru, na pravé zase sluchátko. Zvedám prst, jako bych si chtěl zjednat pozornost, pak ho zabodnu do textu na papíře před sebou a světe div se, brýle mi ho do sluchátka začnou číst. Dobrou češtinou prakticky bez přízvuku. Tyto brýle toho zvládnou mnohem víc.

Současná medicína má pro každou diagnózu poměrně jasně definovaná diagnostická kritéria – typické průvodní znaky daného onemocnění, které pomáhají lékaři určit, o jakou diagnózu jde. Jenže aby mohl být lékař dobrým diagnostikem, musí nosit encyklopedické znalosti neustále v hlavě, a ještě k tomu ideálně být i doktor House. Navíc tu je ještě jeden zásadní problém – co jste se o medicíně naučili ve škole, dost možná už třeba za rok tak úplně neplatí, zejména ne v oblasti diagnostiky, kde existují tisíce různých výjimek, anomálií, kombinací různých onemocnění nebo vedlejších účinků léků. Lékařům k lepším výkonům v oblasti diagnostiky obvykle pomáhá čtení odborných článků a lékařských kazuistik.

Jenže tohle všechno obvykle dokážou sledovat maximálně tak v rámci svého oboru – např. nefrologie („ledvinoznalectví“) – a to ještě jen v omezené míře. Potřebují totiž také čas na léčení pacientů, nejen na studium. V praxi navíc bohužel pacient často přichází například za oním nefrologem sice s bolestí v oblasti ledvin, která je však ve finále způsobena třeba gynekologickou diagnózou. To znamená, že nefrolog nedokáže problém přesně diagnostikovat ani léčit, a tak pacientku pošle na další diagnostické vyšetření ke gynekologovi. Někdy tak pacient musí oběhnout kolečko po několika lékařích, než se vlastně zjistí, co a jestli vůbec mu něco je.

Robot Xiaoyi už pomáhá léčit lidi

A tady právě nastupuje umělá inteligence. Ta z definice svého fungování samozřejmě nemá problém obsáhnout diagnostická kritéria pro všechny existující nemoci. Jestli má databáze diagnostických kritérií 1 GB, 10 GB nebo 100 GB v dnešním světě v podstatě už nehraje roli, zejména ne pro cloud. Natrénovaná umělá inteligence navíc dokáže cíleně sestavit i specificky cílené dotazy na další možná kritéria, která pomohou rozhodnout, o jakou diagnózu se jedná. „A nebolí tě náhodou bříško?“ se tedy takový systém umí zeptat stejně jako lékař, a ještě si budete moct zvolit, jakým hlasem a jazykem vám to řekne.

Související článek

ReWalk vrátí na nohy i ochrnuté s přerušenou míchou

Vypadá to jako nějaká rekvizita z Iron Mana a podobných sci-fi příběhů. A vlastně to tak i funguje – tento vynález vrací lidem schopnosti, o něž po úraze nebo jiným řízením osudu přišli. Technologie zvaná ReWalk vznikla v Izraeli a umožňuje chodit i zraněným s přerušenou míchou, kteří by se jinak až do smrti pohybovali jen na invalidním vozíku.

Něco podobného má dnes v Číně na starosti robot iFlyTek Smart Doctor Assistant či chcete-li Xiaoyi, který ve své znalostní bázi obsahuje dvanáct lékařských knih, 400 000 odborných lékařských článků a dva miliony kazuistik a který loni dokázal projít čínskými atestačními testy pro lékaře. Abyste mohli v Číně léčit lidi, musíte v testech získat aspoň 360 bodů ze 600. Xiaoyi potom, co se zaučil, bodů získal 456. Není to sice na profesuru z medicíny, ale dostat se na tuto hodnotu z původních sto bodů, které získal napoprvé, byl obrovský posun. Vděčí za to umělé inteligenci pojmenované IBM Watson. Díky ní Xiaoyi tak dnes radí s diagnostikou živým lékařům a je možné, že za pár dalších let vývoje bude v diagnostice lepší než drtivá většina z nich.

Diagnostika z projevů chování

Co je však na umělé inteligenci zajímavé, je to, že diagnostiku nemusí provádět nutně přímo, na základě symptomů popsaných pacientem či zjištěných přímo při vyšetření. Společnost Mindstrong třeba vyvinula řešení schopné diagnostikovat depresi i další psychická onemocnění na základě takzvaných „digitálních biomarkerů“, jak americká firma nazvala to, když její systém analyzoval způsob využívání chytrých telefonů lidmi, což je něco, co lidský lékař nikdy nedokáže.

Umělá inteligence pomáhá s podobně komplexní analýzou gigantického množství, tentokrát ovšem lékařských dat, i v Číně, konkrétně v PLA General Hospital. Systém vyvinutý přímo Institutem automatizace Čínské akademie věd tady pomáhá lékařům předpovědět, jestli má pacient šanci se probudit z kómatu, či nikoliv. Systém využívá dat z funkční magnetické rezonance (tj. data o tom, do kterých částí mozku teče krev), která ovšem lidským lékařům unikají, protože na analýzu člověkem jsou tato data příliš komplexní. Umělá inteligence s využitím strojového učení však má šanci celou komplexitu pojmout a lépe zanalyzovat i proto, že s velmi vysokou přesností ví, k čemu slouží konkrétní oblasti mozku, a zároveň umí interpretovat, co znamená, když se aktivují ta či ona mozková centra společně. Úspěšnost umělé inteligence v předpovědi vývoje pacienta v kómatu je přitom v tuto chvíli devadesát procent. Systém v čínské nemocnici funguje už od roku 2010.

Související článek

Glucly: aplikace, která zlepší život diabetiků

Mobilní vývojář Pavel Buben se u lékařky dozvěděl, že trpí cukrovkou. První věc, kterou od doktorky dostal, byl diabetický notýsek, do něhož si měl pravidelně zapisovat naměřené hodnoty. Zápisník ale ihned ztratil, a tak vyvinul vlastní mobilní aplikaci, která ulehčí život nejen jemu, ale i ostatním diabetikům. Dostala název Glucly.

Bude lékařská diagnostika patřit umělé inteligenci?

Medicínská současnost klasické diagnostiky ukazuje, že počítače dokážou vidět souvislosti, které lidští lékaři nevidí. Stejně tak ukazuje, že umělá inteligence se oproti zkušeným lékařům občas plete. Jenže to se bavíme o současnosti a porovnáváme, kam se lidští lékaři dostali za 2 500 let existence takzvané západní medicíny a kam se umělá inteligence dostala během deseti let. Přidejte dalších deset a všechno bude nejspíš jinak.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama