Foto: Rani Tolimat

Konference Avastu: Nedospěli jsme k tomu, aby elektronické volby byly bezpečné

Trendy & tipyreportáž 4 min čtení

Bezpečnost je vždy a za všech okolností na prvním místě – a v digitálním světě to platí dvojnásob. Lidé, včetně profesionálů, to obecně hodně podceňují – a může se jim to vymstít. To bylo hlavní téma konference CyberSec & AI, kterou v Praze minulý týden uspořádala antivirová společnost Avast.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Bezpečnost je vždy a za všech okolností na prvním místě – a v digitálním světě to platí dvojnásob. Lidé, včetně profesionálů, to obecně hodně podceňují – a může se jim to vymstít. To bylo hlavní téma konference CyberSec & AI, kterou v Praze minulý týden uspořádala antivirová společnost Avast.

Související článek

„Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci,“ říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Ve světě kybernetické bezpečnosti v současnosti neexistuje slavnější jméno než Avast. Většina lidí ho zná jako světovou jedničku mezi výrobci antivirových programů, ale český gigant působí i na mnoha dalších frontách – věnuje se například i zabezpečení mobilních zařízení, domácích sítí nebo internetu věcí. O tom, že firma nehodlá usnout na vavřínech, svědčí i skutečnost, že na místo technologického ředitele nedávno jmenovala profesora Michala Pěchoučka, patrně největší tuzemskou kapacitu v oboru umělé inteligence. Proto nepřekvapí, že se na konferenci věnované umělé inteligenci a kyberbezpečnosti sešly mnohé z nejlepších mozků, které se tomuto oboru na světě věnují.

Samotné konferenci předcházelo slavnostní představení laboratoře pro internet věcí (IoT), kterou Avast zřídil ve svém sídle na pražské Pankráci. Špičkově vybavené pracoviště má sloužit k testování nejnovějších trendů v IoT, pochopitelně především s ohledem na bezpečnost nejrůznějších zařízení od sofistikovaných inteligentních přístrojů až po obyčejné věci za pár stovek, třeba žárovky nebo žaluzie, které jsou z bezpečnostního hlediska chytré spíš podle názvu než ve skutečnosti. Právě internet věcí tvoří dosti podstatné bezpečnostní riziko, zřízení specializované IoT laboratoře je tudíž logickým krokem.

Na technoskeptickou notu

Konferenci zahájili krátkými projevy rektor ČVUT Vojtěch Petráček a  Michal Pěchouček. První velký příspěvek patřil profesoru Alexi Haldermanovi z Michiganské univerzity v USA. Halderman patří k největším světovým odborníkům na zabezpečení elektronických voleb – a hned zpočátku publikum, jako vždy na podobných akcích naladěné k digitálním technologiím příznivě, pořádně zaskočil. Podle něj zatím společnost ani v nejvyspělejších zemích nedospěla k tomu, aby bylo elektronické hlasování bezpečné – a nejde jen o počítačovou bezpečnost, ale i o mentalitu voličů. „Definitivně se to projevilo v roce 2016 v prezidentských volbách v USA,“ prohlásil Halderman do překvapením ztichlého sálu (rozhovor s Alexem Haldermanem přineseme v průběhu týdne).

Související článek

Rachael Rekart: Žena, která učí roboty vnímat lidské emoce

Ve firmě Soul Machines si dávají záležet na tom, aby jejich stroje působily lidsky. Mají totiž vlastní umělou inteligenci. Ale také něco navíc. Něco, co je dělá lidskými a díky čemu je ve firmě označují jako digitální lidi: vlastní tvář a ekvivalent emoční inteligence. Proč je to důležité a jak se to podařilo? O tom jsme si povídali s Rachael Rekart.

V podobně „technoskeptickém“ duchu se nesly i další příspěvky. K nejzajímavějším patřila přednáška Zakira Durumerice ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. Expert na bezpečnost IoT vzpomínal na masivní DDoS útok, který měl v roce 2016 na svědomí botnet Mirai – mezi „zotročené“ přístroje tehdy patřily především zařízení pro internet věcí. „Výrobci se bohužel moc nepoučili, takže se majitelé IoT zařízení musejí o bezpečnost zajímat sami – jinak hrozí, že se situace v budoucnu bude opakovat.“

Hlavně pro odborníky

Špičkoví experti se na pódiu střídali jeden za druhým, většina prezentací se ovšem odbývala na tak odborné úrovni, že přítomní laici neměli možnost tématům pořádně porozumět. Možná proto také původně přecpaný sál v galerii DOX v průběhu dne přece jen trochu prořídl, takže už lidé neposedávali na schodech a vešli se na sedadla. K nejzajímavějším patřila prezentace docentky Rachel Greenstadt z New York University o tom, že se autorství nejrůznějších škodlivých programů dá odhalit už ze samotného kódu pomocí strojového učení. Každý hacker nebo autor malware má podle ní charakteristický „rukopis“ – člověk ho neodhalí, ale umělá inteligence ano.

Související článek

Pavel Konečný: Učíme software, aby poznal závadu v letadle

Český start-up Neuron Soundware se zabývá analýzou zvuků pomocí neuronových sítí. Originální systém dokáže mimo jiné rozpoznat blížící se poruchu nějakého přístroje nebo motoru, což může být neocenitelné například v letecké dopravě. A právě tady zaznamenala pražská firma první velký úspěch – pokud vše dobře dopadne, dost možná se její systém zanedlouho začne využívat v dopravních letadlech Airbus. Nejen o tom jsme si povídali se šéfem firmy Pavlem Konečným.

Pozoruhodná byla také prezentace Karla Durkoty, jednoho z šéfů tuzemského startupu Neuron Soundware. Tato firma patří k průkopníkům detekce anomálií v nejrůznějších systémech pomocí analýzy zvuku, jak jinak než díky strojovému učení. Prosadila se především v letectví, kde pomáhá odhalovat závady v chodu motorů. Durkota na konferenci mluvil o detekci jiných anomálií, totiž těch, které způsobuje škodlivý software. Na podobné téma hovořil i Christopher Kiekintveld, docent z Texaské univerzity v El Pasu.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama