zdroj: Archiv redakce

Rukavice, které umí mluvit. Pár senzorů boří bariéru mezi majoritou a neslyšícími

Věci chytřetéma 4 min čtení

Vědci se rozhodli smazat propast mezi slyšícími a neslyšícími – místo dlouhých roků učení znakového jazyka slibují, že stačí nasadit rukavice, a všichni budou rozumět všem. Přístroj umí v reálném čase “překládat” znakový jazyk do mluvené řeči. A to jen za pomoci telefonu a několika senzorů umístěných po délce každého z prstů.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Vědci se rozhodli smazat propast mezi slyšícími a neslyšícími – místo dlouhých roků učení znakového jazyka slibují, že stačí nasadit rukavice, a všichni budou rozumět všem. Přístroj umí v reálném čase “překládat” znakový jazyk do mluvené řeči. A to jen za pomoci telefonu a několika senzorů umístěných po délce každého z prstů.

Související článek

Služba i díky práci nevidomých usnadňuje život neslyšícím Čechům

Už od roku 2015 mají neslyšící v Česku k dispozici speciální službu přepisu mluvené řeči na psaný text. Vytváří ji i díky nevidomým přepisovatelům společnost Transkript online a svým neslyšícím zákazníkům ji nabízí na svých pobočkách mimo jiné i operátor T-Mobile jako službu e-Přepis.

Senzory převádějí pohyby prstů na elektrické signály v zařízení o velikosti amerického dolaru umístěném na hřbetě ruky. Pak je vzduchem posílají do chytrého telefonu, který slova rovnou překládá do mluvené řeči.

Rukavice, které zaujaly mnohá světová média, má na svědomí tým bioinženýrů z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). „Věříme, že to otevře cestu k tomu, aby lidé využívající znakový jazyk mohli komunikovat přímo s těmi, kteří jej neumí. Aniž by potřebovali někoho dalšího, kdo by jim překládal,” říká Jun Chen, profesor na univerzitě a vedoucí výzkumu. „Navíc doufáme, že to pomůže více lidem naučit se znakování,” dodává.

Za překlady stojí umělá inteligence, kterou trénovali samotní neslyšící. Každé gesto zopakovali 15krát, aby se tak tvůrci ujistili, že rukavice rozpozná i menší odchylky. Systém se naučil 660 znaků včetně písmenek a čísel. Jakmile počítač pochopí, o jaký znak jde, pošle informaci do mobilní aplikace. Telefon pak slovo přečte.

Převést znak do mluveného slova přitom umí za méně než vteřinu. Takže takový překlad může být jen o něco pomalejší, než když někdo rozvážně mluví.

Cizí gramatika, cizí svět

Set „mluvících“ rukavic je zatím jen prototyp. Chlubí se však úspěšností necelých 99 procent. Jenže aby takové zařízení uspělo taky komerčně, muselo by podle jeho tvůrců překládat ještě daleko rychleji než zmíněnou rychlostí slovo za vteřinu.

A co víc, muselo by se vypořádat například s různými „přízvuky“ uživatelů. Jeden z nich už vědci řeší: kvůli mimice a výrazům tváře jako nedílné součásti znakového jazyka umisťují senzory i do oblasti mezi obočím a ke koutkům úst.

Související článek

Chytrá kamera na brýlích nevidomým popíše, co vidí. Dostala ji i úspěšná česká zpěvačka a klavíristka

I nevidomí už mají šanci poměrně detailně vědět, na co koukají, jakou barvu mají jejich šaty, co se píše v novinách nebo jaká je hodnota bankovky, kterou přitom ani nemusejí mít v ruce. Vděčí za to drobné chytré kameře OrCam, jejíž vylepšená druhá generace míří na trh. Úplnou novinkou je pak chytrá kamera, která ve spojení s naslouchadlem pomáhá nedoslýchavým.

Jenže pro správné fungování komunikace ve znakovém jazyce je naprosto zásadní vedle mimiky taky pohyb hlavy, postavení těla a řada dalších specifik, upozorňuje Tomáš Sklenák ze Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity, který pomáhá sluchově postiženým studentům. A pak konkrétní gramatika, třeba v Česku. „Problémem je, že český znakový jazyk nemá pravidla, i když pomocí umělé inteligence by se počítač mohl ‚neustálená‘ pravidla naučit,“ uvažuje Sklenák.

Něco jako znakové přízvuky

A u pravidel to nekončí. „Dokonce každý člověk může ukazovat gesta trochu jinak,“ vysvětluje Jekatěrina Jaroslavcová, studentka ČVUT a členka týmu Slang, který předloni přišel s obdobným nápadem v Česku. Ten zaujal natolik, že rovnou vyhrál soutěž s názvem Smart Health Hackathon. Ten se konal v Praze a hledal chytré nápady pro oblast zdravotnictví od lidí z celé střední Evropy.

Svůj nápad Jaroslavcová konzultovala například s Royal Society of Deaf and Blind v australské Adelaide. „Říkali, že to určitě stoji za práci a mělo by to potenciální využití,“ doplňuje. Kromě finanční odměny díky soutěži získala taky příslib pomoci s realizací projektu.

K té se však tým ještě příliš nepřiblížil. „Projektu jsme se následně věnovali, bohužel v menším rozsahu, než se předpokládalo, jelikož jsem byla dlouhou dobu pryč. Navíc jsme spíš řešili obecněji vývoji rukavic z hlediska přesného sledování polohy rukou, což není triviální problém,“ dodává Jaroslavcová. A zároveň připouští, že letos nejspíš bude muset před projektem upřednostnit studium. Vývoj rukavic ale nehodlá opustit.

Mnoho povyku pro nic?

Přijetí rukavic z Kalifornie bylo zatím docela vlažné. Podle některých neslyšících jsou totiž zbytečné. Běžné dorozumění neslyšících lidí totiž zahrnuje třeba jen tužku a papír, ale taky chytré telefony schopné převést slovo na psaný text, nebo naopak text na slovo, nebo různé druhy online přepisů. „Slyšící něco řeknou a neslyšící si to přečtou – to je automatické rozpoznávání řeči, které například používá Česká televize u živých vysílání, například ČT Sport,“ přibližuje Sklenák. Odkazuje přitom na řadu aplikací pro chytré telefony, kde se dá pohodlně vybírat i zadarmo. A jsou už docela běžné. Třeba od roku 2015 mají neslyšící k dispozici speciální službu přepisu mluvené řeči na psaný text, kterou vytváří i díky nevidomým přepisovatelům společnost Transkript online. Svým neslyšícím zákazníkům ji nabízí na svých pobočkách mimo jiné i operátor T-Mobile jako službu e-Přepis.

I kdyby však vývojáři rukavic dokázali vytrénovat umělou inteligenci k překladům jednotlivých gest, stále by naráželi na jednu velkou nevýhodu. Naučit se znakový jazyk znamená naučit se skutečně jen jeden takový jazyk. Pokud totiž znakujete anglicky, neuspějete už v Česku. Odlišné symboly má každá země, a dohromady existuje přes 300 jazyků, které používá víc než 70 milionů lidí po celém světě.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama