foto: iStockphoto.com

Sčítání lidu po sto letech konečně online

Stát chytřetéma 6 min čtení

Po desetileté odmlce proběhne začátkem příštího roku další sčítání lidu, domů a bytů. Sto let od toho prvního by mělo proběhnout z naprosté většiny online a s masivním využitím státních datových systémů. Statistici tak mohli zredukovat délku dotazníku a výrazně zlevnit cenu šetření.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Po desetileté odmlce proběhne začátkem příštího roku další sčítání lidu, domů a bytů. Sto let od toho prvního by mělo proběhnout z naprosté většiny online a s masivním využitím státních datových systémů. Statistici tak mohli zredukovat délku dotazníku a výrazně zlevnit cenu šetření.

Související článek

Matematické modely předpověděly šíření viru lépe než vláda

Co se stane, když si v počítači vytvoříte model okresního města a do něj pak pustíte náhodné návštěvníky s koronavirem? Vypadá to trochu jako nějaká speciální verze hry SimCity, ale ve skutečnosti to může mít velký dopad na život v následujících týdnech a měsících. Právě takhle vypadá zkoumání pandemie pomocí matematických modelů.

Za sto let československého sčítání se jeho podoba v podstatě nezměnila. Každý občan dostane v určený den sčítací list, každá domácnost list bytový a každý majitel domu list domovní. Do něj vyplní řadu údajů, z nichž mnohé se sledují jen z historických důvodů a dnes už budí spíše úsměv (například zda člověk bydlí v domě vybaveném splachovacím záchodem nebo pračkou). Ještě pár desítek let zpátky se ale jednalo o velmi relevantní údaje.

Deset milionů archů pro osoby a miliony pro byty a domy se pak sčítají pomocí výpočetní techniky, která je v daném období k dispozici. Od ručně připravovaných děrovaných štítků jsme sice pokročili k automatickému skenování formulářů, přesto kompletní zpracování výsledků zabralo osmnáct měsíců.

„Abychom mohli sledovat, co se v populaci děje, potřebujeme sbírat údaje v provázané podobě,“ vysvětluje Petr Fučík, sociolog z brněnské Masarykovy univerzity. „Nezajímají nás osobní údaje, ale rádi dáváme do souvislosti například pohlaví, věk a výši dosaženého vzdělání třeba se sňatkovým chováním nebo typem bydlení.“

2011: internetová odysea

Při posledním sčítání v roce 2011 dal Český statistický úřad, který má tuto činnost v Česku na starosti, lidem poprvé vybrat. Každý sice dostal do schránky příslušný počet formulářů, pokud je ale nechtěl vyplňovat v papírové podobě, mohl zadat jednorázový kód na internetovou stránku ČSÚ a provést vše online.

I když před deseti lety byl internet dostupný v naprosté většině domácností a kanceláří, využilo této možnosti podle statistiků jen asi 25 % obyvatel. Nyní jsme o deset let dále a na internetu už řešíme všechno včetně lékařských vyšetření a školní výuky dětí; první odhady tak hovoří o 60% úspěšnosti internetového sběru formulářů. Tu možná podpoří i současná koronavirová pandemie. Pokud v první půlce příštího roku nebude situace razantně odlišná od té současné, dá pravděpodobně řada lidí přednost možnosti vyplnit archy sama u počítače.

I z tohoto důvodu také nebude probíhat plošný roznos formulářů všem občanům. Český statistický úřad jen ve správný čas nasměruje všechny zájemce na web Scitani.cz. Tam se mohou přihlásit pomocí e-občanky, datové schránky nebo zadáním čísla občanského průkazu a data narození. To pokrývá snad všechny možnosti, ať už je člověk fanda do e-governmentu, nebo má jen klasickou občanku.

Po přihlášení se objeví možnost vyplnit všechny dostupné formuláře, čímž každý získá jistotu, že už mu domů nedorazí jejich papírové verze a nebude ho obtěžovat sčítací komisař. Statistici přitom garantují, že přihlašovací údaje nebudou ukládat spolu s vyplněnými formuláři. Poslouží jen k tomu, aby si mohli v seznamu odškrtnout, že dotyčný občan má zákonnou sčítací povinnost splněnu. Termínem pro online sčítání je 9. duben, papírové dosečtení zbytku obyvatelstva proběhne mezi 17. dubnem a 11. květnem 2021.

Stát otevře registry

Poprvé v historii jsou informace, které stát sbírá o občanech, v takové kvalitě a podobě, že je lze využít automatizovaně. Díky tomu se výrazně zkrátí sčítací formulář ze 47 položek na 20. Spolu s možností online sčítání by to mělo zlevnit celý projekt minimálně o 22 %. „Odpadnou otázky týkající se vybavenosti domácnosti například koupelnou nebo osobním počítačem, zjednoduší se otázky ohledně velikosti bytu, vzdělání či dojížďky do zaměstnání,“ upozorňuje Robert Šanda, ředitel odboru statistik obyvatelstva ČSÚ.

Související článek

Vysoké školy se perou s online výukou. Úřady jim hodily klacky pod nohy

S blížícím se začátkem semestru se začaly české vysoké školy připravovat k přechodu na online výuku. To jim obratem zhatil Národní akreditační úřad, který pohrozil odebíráním akreditací. Epidemiologická situace ale přítomnost studentů na výuce neumožňuje. Jak z toho ven?

Ke zpřístupnění registrů je samozřejmě potřebný souhlas státních orgánů, a to v podobě zákona, který občanům ukládá sčítací povinnost a jednotlivým resortům umožňuje otevřít statistikům své registry. Vše samozřejmě při zachování maximální anonymity všech zúčastněných a bezpečnosti všech osobních dat.

Doufejme, že masivní zapojení počítačů také zrychlí zpracování sesbíraných dat. Obvyklá osmnáctiměsíční lhůta by se mohla výrazně zkrátit. ČSÚ zatím slibuje, že zveřejní více výsledků než obvykle, vše zdarma a značnou část ve formátu open data.

Drobným zaškobrtnutím zmíněného zákona je výslovné uvedení České pošty jako partnera ČSÚ pro sběr dat. Na jednu stranu to dává smysl v tom, že pošta roznáší a sbírá dotazníky již tradičně. Na druhou stranu to omezuje možnost vypsat řádné výběrové řízení a vybrat třeba vhodnějšího nebo levnějšího partnera. „Oproti minulému sčítání zajišťujeme pro Český statistický úřad větší portfolio jednotlivých úkonů,“ říká Roman Knap, generální ředitel České pošty. „Od geografických prací a tisku formulářů až po jejich distribuci, sběr a digitalizaci a následnou skartaci.“

Sčítá cizina chytřeji?

V sousedním Německu panuje vůči plošnému sčítání velký odpor, pravděpodobně kvůli válečnému období plného vytváření různých seznamů osob. Také z tohoto důvodu se používá kombinace informací ze státních registrů, základních informací získaných plošným sčítáním a doplňkových údajů zjišťovaných pomocí výběrového šetření na určitém podílu populace.

Související článek

Kateřina Mahdalová: Dat ohledně covidu je málo, jejich utajování škodí

Proč v našich krajích panuje kolem dat týkajících se koronavirové nákazy takový zmatek? Kdo za to může a jak by se to dalo napravit? A můžeme vůbec na základě dostupných dat vytvářet nějaké rozumné plány, jak se epidemii dál bránit? K tomu má rozhodně co říci Kateřina Mahdalová, datová expertka a zakladatelka portálu Datová žurnalistika.cz, jejíž služby využívá třeba Wall Street Journal.

Rakousko v roce 2011 úplně opustilo sčítání pomocí formulářů. Provázalo veškerá data ze státních informačních systémů, jako jsou úřady práce nebo zdravotní pojišťovny. Čekání na výsledky to ale nezkrátilo, jelikož úřady musely vyřešit řadu nesouladů a ověřit, jestli ještě nevedou informace o dávno mrtvých obyvatelích.

Američané sice data z registrů tak masivně nepoužívají, zato – podobně jako Německo – kombinují plošné sčítání s minimálním počtem otázek (10-12) a rozsáhlejší (53 otázek) výběrové šetření provedené na náhodném vzorku 3,5 milionu respondentů. Od roku 2010 je podrobné šetření prováděno každý rok, zatímco kompletní jednoduché sčítání pokračuje v desetiletých intervalech.

Uvidíme, jak na tom jsou naše registry

Česko používá veřejné registry ke sčítání poprvé v historii. Máme mít strach z Velkého bratra? Sociolog Petr Fučík k tomu uvádí: „Většina lidí každodenně prostřednictvím mobilů nebo webových prohlížečů předává svá data korporacím bez jakékoliv efektivní kontroly. Ohledně sčítání se ale vždy vzedme vlna odporu. Přitom získaná data nejsou využita k marketingu a mohou posloužit k mnoha pro-sociálním účelům.“

Související článek

eGovernment v Česku se bude měnit. Digitální stát má mluvit jazykem lidí, ne úředníků

Na začátku příštího roku se má digitalizace veřejné správy posunout zásadně směrem k občanům. Měla by být srozumitelnější, uživatelsky přívětivější, jednodušší a měla by umět zahrnout více služeb na jednom místě. Stát slibuje i to, že některé služby půjdou zařídit zcela online, bez dalších návštěv úřadů nebo papírových formulářů. A na webu půjdou rovnou i uhradit poplatky.

Je dost dobře možné, že když se poprvé v historii data z jednotlivých registrů dostanou vedle sebe a někdo je bude automatizovaně porovnávat. Pokud se zopakuje zkušenost např. z Rakouska, objeví se celá řada nesrovnalostí a nekonzistencí. A nám nezbývá než doufat, že se s nimi úřady vypořádají a dají si svá data do pořádku.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama