foto: iStockphoto.com

Rychlý internet v českých obcích v nedohlednu. Na vině je virus i nezvládnuté dotace

Stát chytřetéma 6 min čtení

Pro mnoho českých obcí je rychlý internet stále utopií. Evropské a státní dotace na jeho rozvoj zůstaly vesměs nevyužité, navíc po koronavirové pandemii řada obcí plánuje šetřit. A škrty se budou týkat podle všeho zejména infrastruktury.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Pro mnoho českých obcí je rychlý internet stále utopií. Evropské a státní dotace na jeho rozvoj zůstaly vesměs nevyužité, navíc po koronavirové pandemii řada obcí plánuje šetřit. A škrty se budou týkat podle všeho zejména infrastruktury.

Související článek

Stát na rychlý internet nevyplatil žádné dotace. Pokrytí rostlo jen díky investicím firem

Mezi lety 2015 a 2019 mělo ministerstvo průmyslu a obchodu v plánu vyplatit 13,8 miliardy korun z evropských dotací na rozšíření vysokorychlostního připojení k internetu v Česku. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu však nevyplatilo ani korunu. Peníze nakonec skončily v jiném dotačním titulu.

Koronavirus s rozpočty obcí pořádně zacloumal. Kvůli vládním opatřením radnice netušily, s jakým balíkem peněz mohou letos a v příštích letech počítat a kolik mohou proinvestovat. To potvrdil také průzkum Sdružení místních samospráv ČR, který se ptal na množství projektů ohrožených výpadkem příjmů způsobeným tzv. kompenzačním bonusem.

Do průzkumu se zapojilo 601 obcí. Ty uvedly, že je v ohrožení celkem 2146 projektů v celkové hodnotě 43,3 miliardy Kč, nejčastěji šlo o investice do infrastruktury, kam spadá také budování rychlého internetu. Podobné šetření připravil také Svaz měst a obcí. Ten oslovil desetinu českých obcí; ty se svěřily, že musely škrtnout dohromady 40 projektů na výstavbu vysokorychlostního internetu.

Peníze nakonec stát obcím vykompenzuje, v průběhu srpna jim má poslat 1250 korun na občana. I tak se ale samosprávy připravují na hubené časy – očekávají, že jim v příštím roce poklesne rozpočet z důvodu nižších daňových příjmů.

Peníze šly místo na internet na životní prostředí

Stát tvrdí, že podporuje výstavbu vysokorychlostního internetu (za takové se považuje připojení s rychlostí alespoň 30 megabitů za sekundu) dotačními pobídkami, na které využívá prostředky z fondů Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo v plánu vyplatit na dotacích z programu „Vysokorychlostní internet“ 13,8 miliardy korun z fondů EU. Do roku 2023 se díky těmto prostředkům mělo zajistit vysokorychlostní připojení pro 77 % domácností.

Související článek

Digitální technické mapy mají snížit náklady na zavádění vysokorychlostního internetu

Jasný přehled o tom, kudy vedou různé komunikace a kde se nachází technická infrastruktura, mají obsahovat digitální technické mapy. Krajům, které tyto mapy doposud nevedou, přispěje na jejich vznik stát. Pomůžou totiž mimo jiné i při zavádění sítí vysokorychlostního internetu.

Jak už však Svět chytře informoval, podle Národního kontrolního úřadu nevyplatil český stát za posledních pět let ani korunu. „Ministerstvo za téměř pět let trvání programu nevyplatilo žádnou dotaci, a to kvůli špatně nastavené podpoře a nedostatečné přípravě programu. Polovina plánovaných prostředků se tak přesunula na jiné operační programy,“ uvádí zpráva NKÚ. Peníze se místo toho přesunuly do operačního programu Životní prostředí.

Roli investora tak na sebe často vzali velcí operátoři; například T-Mobile oznámil, že jenom v roce 2019 investoval více než 900 milionů korun do rozvoje optického připojení a stejně plánuje postupovat i v příštích deseti letech. ČR je tak díky těmto investicím nad evropským průměrem.

Dotace pro šest firem

Druhou výzvu pro čerpání peněz z dotačního titulu už připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu lépe, peníze by mělo nakonec získat šest subjektů: „Celkem bylo v poslední uzavřené, tedy druhé výzvě k dotacím na vysokorychlostní internet podpořeno 31 projektů. Aktuálně MPO vydává potřebná rozhodnutí o dotaci,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Podpořeny jsou projekty firem Cloudevelops, s.r.o., Česká telekomunikační infrastruktura a.s., Infos Art, s.r.o., Profit Pro spol. s r.o., JAW.cz s.r.o. a Speednet, s.r.o.

Související článek

Evropa posílá peníze na české IT projekty. Občas skončí v kapsách dotačních parazitů

Na rozvoj informačních a komunikačních technologií v Česku poslala Evropská unie od roku 2007 přes pět miliard korun. Stovky projektů mohly rozvinout nová ICT řešení nebo datová centra. Jenže když se na rozdávané peníze zaměřil Nejvyšší kontrolní úřad, zjistil, že velká část z nich šla místo malým firmám těm velkým anebo rovnou na nákupy nesmyslných věcí.

V současné době probíhá příjem žádostí o dotace v rámci čtvrté výzvy dotačního programu (třetí výzva v rámci titulu byla vyhlášena na vznik digitálních technických map). Na tu mohou reagovat telekomunikační firmy, které chtějí připojit vysokorychlostním internetem (tj. rychlostí alespoň 30 Mbit/s) obce na tzv. bílých místech. To jsou místa stanovená na digitální technické mapě, která neumožňují rychlé připojení k internetu.

Žádosti se přijímají do 5. srpna. „Cílem je rozšířit moderní infrastrukturu se službami vysokorychlostního internetu do lokalit, ve kterých to dosud není možné. Dotace na vysokorychlostní internet mají zároveň pomoci všeobecnému rozvoji venkova, podpořit podnikání a zaměstnanost v daných regionech a vést ke zlepšení životních a ekonomických podmínek jeho obyvatel,“ prohlásil Lukáš Vymětal, generální ředitel Agentury pro podnikání a inovace, což je organizace zřízená státem, která zprostředkovává dotační programy.

Že se dotace na rozvoj vysokorychlostního internetu vyplatí, vědí dobře v zahraničí. Například ve Švédsku odhadují, že díky zavedení internetu na vesnice vzrostlo HDP země mezi roky 2002 a 2016 o desítky miliard eur.

Noví úředníci

Ačkoliv se zdá, že tzv. bílých míst (tedy oblastí bez dostatečného pokrytí vysokorychlostním internetem) na digitální technické mapě Ministerstva průmyslu a obchodu výrazně ubývá, situace stále není růžová. Těchto míst je v republice víc než sedm tisíc, v absolutních číslech jde až o třetinu všech obcí. A například podle loňské studie CEVRO institutu mělo k tomu nejrychlejšímu, tedy optickému internetu přístup jen asi 15 % Čechů. Pokládání optiky není levné ani snadné a je třeba určité součinnosti mezi obcí a podnikateli. Pokud například obec ví dopředu, že bude opravovat chodník, je vhodné tuto investici spojit s investicí do budování sítí.

Související článek

Pomůže rychlému internetu 13 úředníků víc než 14 miliard?

S otázkou, jak zrychlit (a v některých případech vůbec umožnit) budování rychlého internetu, se český stát vyrovnává dost dlouho a zatím nepříliš úspěšně. Poté, co k cíli nevedlo ani téměř 14 miliard dotací vypsaných právě na budování rychlých sítí, přichází ministerstvo průmyslu a obchodu s jinou strategií. Zřizuje síť regionálních koordinátorů, kteří budou pomáhat místním samosprávám.

Proto podepsal Svaz měst a obcí memorandum o spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. V memorandu se mluví například o slibu vzájemné podpory a koordinace stavebních prací liniových staveb ve městě a obcích, zjednodušení přístupu na pozemky a nemovitosti ve vlastnictví měst a také sdílení kabelů a zařízení sítí elektronických komunikací.

Proto ministerstvo zřídilo Broaband Competence Office (BCO), který bude zaměstnávat tzv. regionální komisaře. Těch bude 13, vždy jeden na každý kraj. Komisaři by měli jednat s místní a krajskou samosprávou, s potenciálními investory a také s místními autoritami, kterých se bude výstavba rychlé sítě týkat. Obecně by měli pomoct s koordinací liniových staveb tak, aby se rychlý internet rozšířil do co nejvíce míst. Jeho zřízení opatrně vítají i zástupci poskytovatelů internetového připojení: „Zřízení BCO rozhodně vítám a pevně věřím, že pomůže k lepšímu dialogu s obcemi. Nicméně jsem realista a nepřeceňuji vliv ministerských úředníků na rozhodování samospráv. Čas ukáže, zda je schopno změnit smýšlení některých obcí a přispěje k rozvoji vysokorychlostního internetu,“ uvádí Martin Adam, senior právník T-Mobile.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama