Vladimír Dzurilla působí jako zmocněnec vlády pro oblast IT a digitalizace. Foto: Tomáš Hejzlar

Vladimír Dzurilla chystá jednotku rychlého digitálního nasazení. Bude hasit problémy ministrů

rozhovorStát chytře 7 a více min čtení

Vladimír Dzurilla je člověk, kterého si premiér Andrej Babiš na Úřad vlády vybral jako zmocněnce pro oblast IT a digitalizace. Má tak především na starosti koncepci Digitální Česko. Jejímu prosazování v prostředí českých úřadů, kde panuje strach z inovací, má pomoci něco jako jednotka rychlého digitálního nasazení. Bude složená z různých specialistů, kteří budou s digitalizací státu pomáhat zrovna tam, kde to bude nejvíc hořet.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Vladimír Dzurilla je člověk, kterého si premiér Andrej Babiš na Úřad vlády vybral jako zmocněnce pro oblast IT a digitalizace. Má tak především na starosti koncepci Digitální Česko. Jejímu prosazování v prostředí českých úřadů, kde panuje strach z inovací, má pomoci něco jako jednotka rychlého digitálního nasazení. Bude složená z různých specialistů, kteří budou s digitalizací státu pomáhat zrovna tam, kde to bude nejvíc hořet.

Související článek

Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů Světa chytře v roce 2019

V roce 2019 jsme vám přinesli přes šedesát původních rozhovorů s vědeckými, průmyslovými i politickými špičkami Česka i zahraničí. Věnovali jsme se v nich digitalizaci společnosti, nastupující síti 5G, umělé inteligenci, životu v chytrých městech, projektům spojených s vesmírem, ekologií, robotice nebo 3D tisku. Nechybělo ani téma vznik a šíření fake news. Připomínáme rozhovory, které by byla škoda minout.

V části rozhovoru se pokoušíme rozplést strukturu, která řídí digitalizaci Česka. Přestože jsem se tuto část snažil maximálně zestručnit a jde jen o pět otázek, orientace v ní je dost obtížná. V rozhovoru jsem ji ale ponechal zcela úmyslně, protože si myslím, že právě tato složitost o digitálním Česku leccos vypovídá.

Je konec ledna, za tři týdny to budou dva roky od vašeho jmenování. Co se za tu dobu v digitalizaci státu povedlo?

Je toho hodně. Hlavně Portál občana, služby v něm a jeho další rozvoj, elektronická identifikace či rozvoj datových schránek. Přišla i klíčová legislativa: zákon o právu na digitální službu nebo BankID. Chystá se portál Moje daně, blíží se digitalizace justice a zdravotnictví… Nejdřív je ale zapotřebí legislativa, potom zbytek.

Máte pocit, že jste úspěšný?

O eGovernmentu se hodně mluví, nejen ve vztahu k dálničním známkám. Začíná se vnímat, že se děje něco dobrého. Věřím tomu, že bankovní identita bude extrémně úspěšný projekt, že rozeběhne eGovernment tak, jak si to všichni přejeme. Takže – ano.

Dálniční známky ale není projekt, který je posuzovaný jako úspěšný.

Není. Zjednodušil se na e-shop, což není správně. Projekt nebyl dobře pojatý. Jde přitom o klíčový projekt, u kterého jsme měli být od začátku. Měli jsme o něm mluvit a také ho řešit jinak. Pak by se nestalo to, co se kolem toho odehrálo.
Dnes šest dní poté, co detaily zakázky vyšly ven, máme na stole nový návrh architektury projektu a nyní řešíme, jak napojit už existující e-shopy. Je otázka, jestli se reálně zapojí, nebo to dopadne jinak a zůstaneme sami. Za sebe ale mohu říci, že uděláme maximum, abychom komerční subjekty do projektu dostali. Abychom nadefinovali rozhraní, aby s námi mohly pracovat. Ale nemohu za nikoho mluvit. Uvidíme.

Jak je možné, že se tyhle věci začaly řešit až po podpisu smlouvy?

Protože projekt byl režimový (v důvěrném režimu, pozn. red.) a my jsme o něm nevěděli.

Vznikl tlak na lepší informování o projektech a my tomu jdeme naproti.

Loni na jaře se v rámci Digitálního Česka oznamovalo přes osm set IT projektů. Tento mezi nimi ale není. Je možné, že někde ve státní správě běží další klíčový projekt, o kterém nevíte?

Doufám, že ne. Ale může se stát, že ani Odbor hlavního architekta eGovernmentu (OHA) na ministerstvu vnitra o všem neví. Dnes to už měníme. Od prvního února platí legislativa přijatá spolu se zákonem o právu na digitální služby, podle které bude OHA kontrolovat veškeré projekty napojené na základní registry a veškeré projekty, které mají vliv na propojený datový fond, které jsou on-line službami a tak dále. Zákonem tak definujeme vše, co musí být předkládáno.

Podle požadavku pana premiéra budeme vládě reportovat projekty, které jsou v přípravě, v běhu i ty už ukončené. Ještě potřebujeme vymyslet systém reportování tak, aby se obešel bez administrativy pro resorty. A další věc jsou záměry v projektu Digitální Česko.

To je oněch sebraných osm set projektů?

Ano. Tam znovu vyhodnocujeme priority i to, co kdo připravuje. Vznikl tlak na lepší informování o projektech a my tomu jdeme naproti.

Související článek

Jak se rodí zakázka na státní e-shop za 400 milionů? A proč je hackathon zlý pán?

Zakázka pro systém dálničních známek za 401 milionů korun přes týden hýbala mediálním prostředím. Skoro se zdá, že problém rychle a elegantně vyřešil hackathon obsazený partou nadšených specialistů. Jenže to tak není. Proč vlastně?

V Česku vnímám tři entity s digitalizací úzce spojené. Jednou je vládní zmocněnec, druhou OHA a třetí takzvaný digitální šampión, ačkoliv ten je v tuzemsku možná méně výrazný než v zahraničí. Jak máte rozdělené kompetence?

Ondřej Felix jako digitální šampión pracuje na OHA. Jeho role je s OHA hodně spjata. Já se starám o naplňování strategie Digitální Česko, přičemž velmi úzce spolupracuji s jednotlivými ministerstvy i Úřadem vlády. V rámci RVIS (Rada vlády pro informační společnost, pozn. red.) nastavujeme priority a řešíme je.

Není to zbytečně komplikované?

Není. Zároveň jsem totiž šéfem NAKITu (Národní agentura pro komunikační a informační technologie) a SPCSS (Státní pokladna Centrum sdílených služeb), takže vedu dva státní podniky, které dodávají IT služby. NAKIT ve spolupráci s ministerstvem vnitra dodává Portál občana, SPCSS infrastrukturu pro ministerstvo financí, sdílenou platformu a bude hrát i výraznou roli pro eGov Cloud. OHA řeší metodiku, já se starám i o dodávku služeb.

Vládní zmocněnec pro digitalizaci V. Dzurilla se podílí na vzniku kompetenčního centra. Jeho lidé budou s digitalizací pomáhat napříč jednotlivými ministerstvy. -

Takže v roli zmocněnce vlády a šéfa NAKITu táhnete digitalizaci na nejvyšší úrovni. Pak je na ministerstvu vnitra ještě OHA, kde vznikly a průběžně se udržují standardy. A pod tím je doručovací rovina, které zase šéfujete vy.

V rámci centrálního eGovernmentu, který má na starosti ministerstvo vnitra, je NAKIT jedním z dodavatelů centrálních řešení. Dodává Národní identitu ve spolupráci se základními registry. A ve spolupráci s odborem eGovernmentu na ministerstvu vnitra dodává ještě Portál občana.

O tomto odboru jste ještě nemluvil.

Odbor eGovernmentu, který vede Roman Vrba, má na starosti Portál občana, datové schránky a CzechPointy. Stará se o to, aby se služby dostávaly k lidem, a napojuje jednotlivé resorty.

A pak do toho vstupují ministerstva se svými zájmy, rozpočty, prioritami… To je obrovský moloch. Jak se dá zvládnout?

Je to moloch, ale každý resort má své povinnosti. Netroufám si mluvit například Generálnímu finančnímu ředitelství do toho, jak budou udělané MojeDaně. To je jejich odpovědnost. Nenajdete supermana, který zná potřeby a agendy zdravotnictví, sociálních dávek, daní i dopravy. Snažíme se dělat dobře centrální eGovernment a pomáhat resortům, aby se zorientovaly. Vydaly se standardy, Informační koncepce ČR a Národní architektonický rámec. S tím musí být úřady v souladu. Musí mít popsané cíle, služby, aplikace, infrastrukturu, sítě a tak dále.

Nehrozí při takovém postupu, že jednotlivá ministerstva budou digitalizovat agendu, kterou si s sebou táhnou od Rakousko-Uherska?

S digitalizací bylo možné spoustu věcí dělat jinak a daleko jednodušeji. Zjednodušení je vidět už dnes. Před deseti lety se budovaly datové schránky. Dnes máme základní registry, systém propojeného datového fondu, CzechPointy, Portál občana. Dnes by nikdo neměl přijít a říct, že má vlastní databázi klientů.

Je otázka, kolik nás stojí podpora lidí v rámci výjimek a kolik nás stojí jejich implementace.

A druhá část odpovědi: proto děláme katalog služeb (jde o důsledek zákona o právu na digitální službu, pozn. red.). Máme na něj rok, během kterého každé ministerstvo ohlásí své agendy, než je začne digitalizovat. Budeme tak moci zkontrolovat, jestli existují duplicity a triplicity. Můžeme se podívat na to, jestli se agenda nedá zjednodušit. Proto je tak důležitá datová koncepce a národní architektonický rámec.

Už jen nasazením takových metod se změní služby. A pak je na ministerstvech, aby se podívala, zda to dělají procesně správě. Jestli například počet výjimek v dané agendě neprodražuje digitalizaci tak, že bude levnější výjimky zrušit a ošetřit je jinak. Příkladem je dálniční známka a různá osvobození od ní – zdravotně postižení, elektromobily… Je otázka, kolik nás stojí podpora lidí v rámci výjimek a kolik nás stojí jejich implementace. Už ve fázi legislativy by bylo dobré si to vyjasnit.

Související článek

Před epidemií koronaviru jako první varovala umělá inteligence

Vadilo mu, že vlády v roce 2003 lhaly ohledně epidemie SARS, a epidemiologové kvůli tomu špatně odhadli závažnost situace. Kamran Khan proto vyvinul umělou inteligenci BlueDot, která kombinuje nejrůznější zdroje z celého světa. Koncem loňského roku varovala před blížící se epidemií koronaviru o devět dní dříve než čínští epidemiologové.

Většina úředníků tak ale nemyslí. Budete v tomto pohledu digitálníma očima ministerstvům pomáhat?

Jedna z cest je možnost v rámci legislativy udělat takzvané prototypy. Chceme, aby u změn byli od začátku lidé z IT, kteří jsou schopni prototyp udělat, pracovat na minimální variantě a rovnou říci, kde budou těžká místa. Takový prototyp může být součástí výběrového řízení. Jsou eGovernmenty, které si touto cestou už prošly, takže víme, že se to jeví jako nejlepší varianta. I kvůli tomu dnes zakládáme kompetenční centrum.

Co to je?

Jednotka lidí, kteří jsou schopni vyrazit pomoci i na resort, který neznají. Může tam být i právník, ale předpokládám, že to budou především systémoví architekti, analytici a procesní analytici. Bude to pár lidí, ideálně ve spolupráci s OHA.

Taková jednotka rychlého digitálního nasazení?

Přesně. Jednotka, která je schopna konzultovat. Někdo řekne, že potřebuje udělat systém, oni vystartují a řeknou: „Tady jsou standardy, tady jsou další věci. Co potřebujete ještě?“ Během krátkého času pak pomohou s logikou, vazbami, integrací a propojením na systémy eGovernmentu.

Kde tohle kompetenční centrum vzniká?

Na NAKITu.

Proč až po dvou letech od vašeho jmenování?

Nejdřív jsme potřebovali legislativu a standardy. Dokud není standard, není co vyžadovat. Bez standardu si teoreticky můžete dělat, co chcete.

Související článek

Soukromí s aplikacemi v mobilu je iluze. Nejsme anonymní tečky na mapě, ukázal projekt New York Times

Kde bydlíte? Kde pracujete? V kolik a kam vodíte svoje děti do školy, na kroužky? Kde jste byli minulý víkend v restauraci? Jak dlouho? A kdo tam byl s vámi? Otázky pro Velkého Bratra? Ale vůbec ne. Pro téměř libovolnou firmu stojící za vámi používanou aplikací otázky, na které snadno dokáže získat odpověď. Platí to pro vás i Arnolda Schwarzeneggera. Jak je to jednoduché, ukázal investigativní seriál deníku New York Times.

Jak se hledají lidi pro takové úkoly do státní správy?

Není to tak složité. Navíc striktně vzato nejsme státní správa. Jako státní podnik nespadáme pod zákon o státní službě, ale pod zákoník práce.

Tudíž jste na trhu práce konkurenceschopní.

Řekl bych, že ano. Jde hlavně o projekty, které děláme. Jsou extrémně zajímavé a s obrovským dopadem na celou republiku. A to je velká motivace i pro mě.

Takže to lidi baví?

Podívejte se třeba na hackathony. Když lidi mohou pomoci, přijdou i ve volném čase.

Já motivaci chápu spíš jako „natřeme to ministerstvu, ukážeme jim, jak se to dělá“.

Tak to bylo na hackathonu k dálničním známkám. Ale podívejte se na akce, které dělá například Nejvyšší kontrolní úřad. Lidé tam přijdou, dostanou k dispozici datové sady a vymýšlejí skvělé věci. Nebo Česko.Digital, které dělá Jakub Nešetřil, kde lidé pomáhají ve volném čase.

Budete s nevládními organizacemi spolupracovat nějak řízeně? Například právě s Jakubem Nešetřilem?

Hodně spolu mluvíme. Jakub ví, co a jak chce dělat. Jednou z věcí, se kterou by nám mohl pomoci, je právě definice rozhraní mezi státními core systémy a portály komerčních organizací. Bavíme se o open source dlaždici v Portálu občana, kde by každý mohl vytvářet své služby. Bavíme se o tom, jak rozdělit odpovědnosti. (Rozhovor vznikl před 29. lednem, kdy Jakub Nešetřil nabídl pomoc Česko.Digital veřejně – pozn. red.)

Zmínil jste open source na Portálu občana. V něm se pohybuji ve státním rozhraní a za aplikace, které tam jsou, stát nějak ručí?

Ano.

Vladimír Dzurilla se nebrání spolupráci státu s platformou Česko.Digital, v níž lidé z IT pomáhají ve svém volném čase. -

Jak se tyto aplikace budou certifikovat?

Nemusí se certifikovat. Vezměte si EET. Jeho transakční část běží ve státním datovém centru. Odpovídáme za rozhraní, komunikaci, dobu odezvy a zpracování dat. Řešíme certifikáty a rozhraní. Ale nezajímá nás ani jedna pokladna. Ty si každý zajišťuje sám. Můžete si ji koupit, můžete si ji naprogramovat. Stejně si to dovedu představit s dálniční známkou.

Na naše rozhraní dopadne informace o zaplacení známky pro konkrétní značku, kterou zpracujeme. A do e-shopu i zákazníkovi vrátíme potvrzení o tom, že vše proběhlo v pořádku. Odpověď mu garantuje naše rozhraní. A tak vznikne konkurence mezi jednotlivými e-shopy.

Na to, že komerční subjekty vždycky nějakou aplikaci připraví, se nemůžeme spoléhat, ale jsou případy, kdy to komerční firmy udělají ve spolupráci se státem. V zahraničí to není nic nenormálního. Dopravní podniky sdílejí informace o poloze autobusů a vlaků a nad těmito daty vznikají komerční aplikace.

Související článek

Brno se střelilo do vlastní nohy. Jeho aplikace potvrdila, že nemá rádo cyklisty

Tři čtvrtiny Brna leží téměř na rovině. Přesto se po nich téměř nedá bezpečně jezdit na kole. Rozvoj cyklodopravy v moravské metropoli stagnuje už řadu let a zlepšení situace není zatím v dohledu. Nejen takové zjištění ukazuje on-line aplikace nazvaná Cyklodoprava v Brně, která vyhrála ocenění v soutěži o aplikacích využívajících otevřená data.

Další chystaná velká věc v digitalizaci je eGov Cloud. Jestli to chápu správně, bude v něm část, kde budou státem provozované a vytvářené aplikace. Zároveň ale bude mít i druhou část, kde budou aplikace v jiném režimu.

Je to jinak. eGov Cloud bude rozdělený na komerční a státní. Existují čtyři typy úrovně aplikací a podle jejich úrovně je můžete umisťovat buď do komerčního, nebo do státního cloudu. Když jste ve čtyřce, tedy v nejvyšší kategorii bezpečnosti, dostupnosti dat a podobně, jdete do státního. Zbytek jde do komerčního. Nebude to tak, že základ bude státní a kolem něj bude jen nějaký obal.

A zařazení do kategorie bude probíhat na základě certifikace?

Bude záležet na správci aplikace. Ten si podle daných kritérií daného stupně určí, kam jeho systém patří, a podle toho bude tendrovat.

Takže když budu například jako součást státní správy chtít vytvořit systém pro správu mysliveckých povolenek a řeknu si, že chci, aby běžel na nejpřísnější čtvrté úrovni, budete mi to nějak rozporovat?

Budete moci ukončit smlouvu a přejít k novému operátorovi bez sankce, aniž byste navštívil toho původního.

Ne, to bude na vás. Veškeré podmínky pro vstup do jednotlivých úrovní ale stanovuje NUKIB. Vy se oklasifikujete a zjistíte tak, na jaké úrovni jste. Tuto informaci předáte dodavateli, který ví, že pokud chce dodávat služby na úrovni tři, musí splňovat ty a ty parametry.

Takže nebude žádná certifikace za stran státní správy?

Bude. Nejdřív musí být služba certifikovaná, aby ji bylo možné nabízet přes dynamický nákupní systém. Očekáváme, že na začátku budou o certifikaci žádat tisíce služeb. Certifikace bude probíhat na základě mezinárodních standardů a našich základů. To teď připravuje NUKIB.

Bude to zpoplatněná služba?

Ano.

Související článek

Video: Piloti v roli diváků. Airbus do vzduchu poslal letadlo, které odstartovalo zcela samo

Autonomní auta bez řidičů dnes už nepřekvapí. Výrobce letadel Airbus ale vyvinul systém, který dokáže do vzduchu bez zásahu pilota poslat i obří dopravní letadlo. Francouzská firma ve vývoji hodlá dál pokračovat. Cílem je, aby její letoun mohl také autonomně přistávat a pohybovat se letové ploše.

Jak zásadní podmínkou pro digitalizaci je infrastruktura? Jak optická síť, tak 5G, která letos pravděpodobně do Česka díky aukci přijde.

Aukce a 5G se obvykle spojuje. Ale 5G sítě s aukcí nesouvisejí, můžete je stavět i na současných frekvencích. Pásmo 700 MHz je pro 5G určené, ale můžete využít i současné frekvence 800 nebo 900 MHz.

Pokud tedy aukce není pro 5G zapotřebí, co je jejím smyslem?

Je to zvýšení konkurence ne telekomunikačním trhu. 

Cena dat během poslední doby klesla. Vyplatí se novým operátorům do aukce vstoupit?

To si musí propočítat každý nový zájemce. Děláme ale všechno pro to, aby aukce byla atraktivní. Pokles ceny dat za poslední dva roky je obrovský. Máme neomezená data a v rámci vyšších tarifů jsme se posunuli velmi výrazně. Když čerpáte fixní internet, k němu ještě další tarif a využijete dvě, tři SIM karty, ceny už jsou dobré. Neposunuli jsme se ale v rámci sólo tarifů. Když totiž řeknete, že potřebujete neomezené volání, neomezené SMS a 40 GB dat, nedostanete ve srovnání s Evropou dobrou nabídku.

Zajímavý bude i vývoj po prvním dubnu, kdy začne platit nový zákon o elektronických komunikacích. Budete moci ukončit smlouvu a přejít k novému operátorovi bez sankce, aniž byste navštívil toho původního. Nový vše potřebné zařídí. Už nebudete muset jít za novým, který vám nabídne lepší cenu, a pak zase za starým, který vám nabídne speciální cenu, aby si vás udržel. Operátoři se budou muset předhánět, aby zákazníka ulovili.

Když začne fungovat digitalizace stavebního řízení, budou se nahrávat mapy, obce budou sdílet velké soubory dat.

Komu bude vlastně dobré 5G?

Určitě průmyslu. Výrobním podnikům, kde je IoT a robotizace. Využití pro koncového uživatele je – i při pohledu do zahraničí – spojené především se zábavou, jako je sledování sportovních přenosů ve velkém rozlišení, využití možností rozšířené reality...

A co optická infrastruktura?

Ta je extrémně klíčová. Nemyslím si, že běžný občan může mít při dnešním stavu mobilního signálu, obzvlášť tam, kde je LTE, problém. Navíc pokrytí v rámci České republiky je více než 96 procent. Problém vidím jinde. Když začne fungovat digitalizace stavebního řízení, budou se nahrávat mapy, obce budou sdílet velké soubory dat. A tady vidím potřebu optických kabelů. Všichni, kdo pracují s velkými datasety, budou potřebovat rychlou odezvu. Souvisí s tím například i velikost datové schránky.

Nestřílí se stát při potřebě zajistit optiku všude do nohy tím, jak složité je stavební řízení?

Vznikl Akční plán 2.0. Panuje na něm shoda v rámci celého sektoru, protože je dobrý. Má patnáct opatření, která je zapotřebí udělat. Některá z nich se podařilo začlenit do zákona o liniových stavbách – jdeme naproti tomu, aby se stavělo rychleji, levněji a ideálně hned. Nejde jen o digitalizaci stavebního řízení, ale jsou tam i věcná břemena, přípolože a podobně. Co vím, klade na něj velký důraz ministerstvo průmyslu a obchodu – jak ministr Havlíček, tak jeho náměstek Petr Očko.

Související článek

Poslechněte si hlas egyptského kněze starého 3000 let. Promluvil díky 3D tisku

Britským vědcům se podařilo reprodukovat hlas kněze z prastarých Théb, pro které se dnes používá název Luxor. Použili k tomu 3D tisk. Ve své práci chtějí jít ještě dále a zjistit, jak kněz Nesyamun mluvil.

Pořád ale není přijatý nový stavební zákon.

Jednotlivé prvky digitalizace stavebního řízení byly přijaty koncem minulého roku v rámci novely zeměměřičského a stavebního zákona. Takže to, co potřebujeme pro portál stavebníka a další věci, budeme dělat na základě tohoto zákona. Jak se to nastaví procesně, v rámci rekodifikace, to už nás moc neovlivní. My už můžeme pracovat. A nezajímá nás, jestli jde podání na centrální úřad, na úřad do obce, nebo někam jinam.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama